Tak na těhle stránkách je všechno, co se tady řeší, kromě hypotetických konstrukcí. Ohledně počtu děl a jejich ráže je zde vysvětleno, proč nebyly zavedeny větší, i když byly plánovány.
http://www.military.cz/ww2_ships/battleships.htm
http://www.historialago.com/av_0425_blindaje.htm
http://www.military.cz/ww2_ships/parametry.htm
http://www.military.cz/ww2_ships/default.htm
---Význam kadence :
http://www.military.cz/ww2_ships/primar ... adence.htm
A tady účinek torpéda na boční pancéřování BL Bismark :
Pancéřování
Lodě třídy Bismarck byly velmi dobře pancéřovány. Byly stavěny tak, že měly být po zasažení schopny dalšího boje, proto byl na pancéřování kladen největší důraz. Pancéřování mělo celkovou váhu 17 540 tun. Pancéř tedy tvořil 40% celkové hmotnosti lodí. Typ pancéřování byl obdobný jako u lodí typu Scharnhorst. Německá firma Krupp vyvinula před válkou nový typ oceli pojmenovanou po starogermánském bohu války Wotanovi. Ocel se lišila podle příměsí na pružnou (Wotan weich) a tvrdou (Wotan hart). Jelikož byla tato ocel velmi drahá, byla použita jen na pancéřování zvláště citlivých míst. Firma Krupp ještě vyvinula ocel, která se jmenovala Krupp cementite.
Na lodích byly použity tyto oceli:
KC (Krupp cementite). Tvrzená pancéřová ocel, která obsahovala 3.5-3.8% niklu, 2% chrómu, 0.3% uhlíku, 0.3% manganu a 0.2% molybdenu, byla užívaná pro boční pancéřový pás, dělostřelecké věže, barbetu a velitelskou věž plavidla.
Wh (Wotan hart). Homogenní tvrzená ocel s pevností v tahu 85-95 kg/mm.Tato ocel byla používaná pro pancéřování paluby.
Ww (Wotan weich). Homogenní tvrzená ocel s pevností v tahu 65-75 kg/mm.Tento materiální byl užívaný pro podélné protitorpédové přepážky.
Tyto oceli vyvinuté na počátku třicátých let 20. století byly mnohem kvalitnější než pancéřování na ostatních lodích. Pancíř o síle 100 mm odpovídal pancíři o síle 125mm u lodí ostatních mocností. Lodě třídy Bismarck tedy byly nejvíce pancéřované lodě na světě. Vrchní část pancéřového pásu měla sílu 145 mm a jeho délka činila 2,2 metrů. Chránila loď před úlomky a granáty lehčího kalibru, nechránila jej ale před granáty těžkého kalibru. Střed pancéřového pásu tvořil pancíř o síle 320 mm a šířce asi 3,6 metrů. Na něj navazovala spodní část pancéřového pásu o síle 170 mm a šířce asi 1,7 metrů. Pancéřovaný pás tvořil celkem 68% délky lodi, což bylo mnohem více, než na jiných lodích (Yamato-53,5%, Iowa 53,9%, Richelieu- 54,2%). Vytvořit takto dlouhý pancéřový pás bylo možno z důvodu symetrického rozmístění hlavních dělostřeleckých věží. Hlavní pancéřování lodi – tzv. citadela, která chránila nejdůležitější části lodi jako byly například strojovny, muniční sklady, komunikační uzly atd., byla silná podle potřeby od 130 mm nad strojovnami až do 145 mm nad muničními sklady.
Paluba Nad strojovnami Nad muničními sklady
Vrchní 50 mm Wh 80 mm Wh
Pancéřová 80-110 mm Wh 95-120 mm Wh
Dohromady 130-160 mm Wh 175-200 mm Wh
O protitorpédové pancéřování se starala protitorpédová obšívka, která chránila 17 ze 22 oddělení lodi (III-XIX). Protitorpédová obšívka byla asi 45 mm Ww silná. Protitorpédová obšívka byla různě vzdálena od trupu, v některých místech až 5,5 metrů. Protitorpédová obšívka byla dimenzována, aby vydržela výbuch 250 kg TNT, ale ve skutečnosti vydržela mnohem více. Dvojité dno lodi bylo 1,7 metrů široké. Trup byl navíc vybaven systémem MES (Magnetischer Eigenschutz), který chránil loď před magnetickými minami a torpédy.
Vzdálenost mezi obšívkou a vnějším trupem Síla protitorpédové přepážky
Věž A (sekce XVIII) 3,05 metrů 45 mm (Ww)
Věž B (XVI) 3,51 metrů 45 mm (Ww)
Střed lodi (XIII) 5,5 metrů 45 mm (Ww)
Věž C (XI) 3,35 metrů 45 mm (Ww)
Věž D (IV) 3,05 metrů 45 mm (Ww)
Velitelská stanoviště a velitelská věž patřila k nejlépe pancéřovaným místům na lodi.
Můstek lodi měl 350 mm silné zdi a 220 mm silný strop. Dálkoměr na vrcholu můstku měl zdi silné 200 mm a strop byl silný 100 mm. Můstek byl spojen s pancéřovou palubou komínem, který měl jeden metr v průměru a 220 mm silné stěny, vedly v něm všechny důležité spojovací prostředky pro ovládání lodi (linky do strojovny, ke kormidlům, k bojovým stanovištím atd.). Věž lodi nebyla tak silně pancéřovaná jako můstek. Vrchol věže byl jen lehce pancéřován z důvod problémů s pevností stavby. Zdi byly 60 mm silné a strop jen 20 mm. Dálkoměr na vrcholu věže měl zdi silné 30 mm a střechu silnou 20 mm. Velitelské stanoviště na zádi mělo zdi silné 150 mm a střechu 50 mm. Komunikační kanál, který vedl k pancéřové palubě zešikma, měl stěny silné jen 50 mm. Dálkoměr nad zadním stanovištěm měl stěny silné 100 mm a strop 50 mm.
velitelské stanoviště můstek zadní stanoviště stanoviště na věži
stěny 350 mm 150 mm 60 mm
strop 220 mm 50 mm 20 mm
podlaha 70 mm 30 mm 20 mm
Dělostřelecké věže byly jednou z nejsilněji pancéřovaných částí lodi. Hlavní baterie měly pancíř silný 130 mm – 360 mm. Barbeta byla 340 mm silná nad palubou a 220 mm silná pod třetí pancéřovou palubou.
Přebráno z :
http://www.valka.cz/clanek_1081.html#ixzz1VwXBcH6q
Potopení BL Bismarck
Názorná ukázka účinnosti, ale hlavně přesnosti střelby / pravděpodobnosti zásahu
Palba a torpéda
Třída Bismarck byla ve své době nejmodernější plavidla a to jak po technické tak po estetické stránce. Tuto třídu snad překonala jen třída Iowa, ostatní (stavěné po 1940) se víceméně přibližovaly. Byla to první třída, kde konstruktéři akceptovali riziko leteckých torpéd a pum. Vyvinuli nové druhy pancéřových ocelí. Wotan Wh byla velmi pevnou ocelí na paluby a důležité systémy (o 40% lepší než u RN) a měkká Wotan Ww na protitorpédové přepážky. Tyto oceli byly značně drahé a proto na boky použili klasický pancíř Krupp (nepatrně horší než RN a o 20%lepší než USN) nikoli Wotan Wh jak se uvádělo. Celý trup byl vybaven MNOU (magnetický ochranný systém), chránící trup lodi proti magnetickým minám a torpédům. Němcům se povedlo neuvěřitelně zvýšit rychlost střelby (3,3 ran/min), která ve spojení/propojení dokonalé optiky, střeleckého počítače (mechanického) a na kratší vzdálenost i radaru (25km), v dané době neměla soupeře.
1) Přesnost palby u velkých ráží (406-356mm) byla menší než 5% (Bism.- cca. 15% ) a to i navzdory vzdálenosti, ta byla pod 5000 metrů :
a) Bylo vypáleno 380granátů 40.6 cm z Rodney a 339granátů 35.6 cm z King George V.
b) Při obhlídce trupu se našly pouze 4 probití (nepočítám zásah přídě od Princ of Wales) a poměrně malé množství proražení nástavby a paluby
c) Bitva ukázala u King George V., že spolehlivost 356mm děl při palbě klesá (přehřívání komor)
d) Britské protipancéřové granáty měly tradiční tendenci k tříštění při dopadu na pancíř
e) Jediný velký úspěch palby je zničení můstku a centra řízení palby, což za prvé u dobře vycvičené posádky moderního námořnictva není důvod k panice a za druhé vše bylo několikanásobně zálohováno
2)Přesnost palby u menších ráži (203-133mm) byla vyšší, avšak s velmi omezeným účinkem na pancíř, zejména v první části bitvy :
a) Bylo vypáleno 527 granátů 20.3 cm z Norfolku, 254 granátů 20.3 cm z Dorsetshiru,716 granátů 15.2 cm z Rodneye, 660 granátů 13.3 cm z King George V
b) Na celé lodi bylo nalezeno velké množství stop od těchto střel, pancéřování ale neohrozily avšak měly devastující účinek na opouštějící posádku
3) účinnost torpéd na potopení bitevní lodi poslední generace?
a)Malá, je potřeba větší počet zásahů než jich Angličané dosáhli.
b)Letecké torpéda lze jednotlivě použít po dobrém zamíření ke snížení rychlosti (u Bismarcka třetí zásah měkké zádi) a k vyřazení je potřeba mnohem větší počet zásahů, dva zásahy trupu Bismarcka nezpůsobily téměř žádnou škodu .
c)Tzv. klasická torpéda mají větší hlavici, ale přesto velikost trupu dokáže většinu energie pohltit. Torpéda poslední rány z milosti nepoškodily protitorpédovou přepážku. Jiné otvory v trupu se nenašly.