Maršál Radecký a možnost reinstalace jeho památníku v Praze.

[t.hajek]

kéž by, kéž by, za mě osobně 100% lepší než císař František I.
ale ten nikomu nevadí, takže si tam klidně sedí dál

[seabee]

Doporučuji požádat o spolupráci nějaké italské instituce, třeba velvyslanectví. V Itálii na Radeckého vzpomínají jako na brutálního potlačovatele národně-osvobozeneckého boje - osvobození Itálie z rakouského "žaláře národů". Mohli bychom také obnovit, nebo postavit pomníky dalších uchovatelů říše z roku 1848, např. knížete polního maršála Alfreda Windischgrätze, který totéž co Radecký v Itálii předvedl v Praze.

[seabee]

Dojde-li k tomu (a já doufám, že ano) a budeš-li mít čas, chuť a náladu, tak si spolu někde připijeme "L'Chaim"...

A co si takhle připít "L´Chaim" až bude Praha 6 odhalovat pomník císřovny Marie-Terezie, která v roce 1744 vyhnala Židy z monarchie?

[skelet]

Však nikdo nechce stavět Radeckého pomník v Itálii

[Zemakt]

seabee: jo jo, a co takovej Žižka .

[skelet]

hlavně nikoho neurazit soudruzi

[Scotty87]

Na wiki stránce o maršálu Radeckém mě zaujala především tahle etapa jeho života. Je vidět že se v naších zeměpisných šířkách některé věci prostě nemění.

Po opětovné porážce Rakouska se Radecký stal roku 1809 náčelníkem stálého generálního štábu, přičemž dohlížel na reorganizaci rakouské armády. Rezignoval roku 1812 poté, kdy byla velká část jeho návrhů reformy zamítnuta jako příliš nákladná.

[Lord]

Dojde-li k tomu (a já doufám, že ano) a budeš-li mít čas, chuť a náladu, tak si spolu někde připijeme "L'Chaim"...

A co si takhle připít "L´Chaim" až bude Praha 6 odhalovat pomník císřovny Marie-Terezie, která v roce 1744 vyhnala Židy z monarchie?

Ještě že ten pomník "kuželka", vypadá alespoň jako parodie na mařku
Radecký to je kvalita z bronzu, dnes by ho asi nezaplatili !

[Alfik]

Na wiki stránce o maršálu Radeckém mě zaujala především tahle etapa jeho života. Je vidět že se v naších zeměpisných šířkách některé věci prostě nemění.

Po opětovné porážce Rakouska se Radecký stal roku 1809 náčelníkem stálého generálního štábu, přičemž dohlížel na reorganizaci rakouské armády. Rezignoval roku 1812 poté, kdy byla velká část jeho návrhů reformy zamítnuta jako příliš nákladná.

Jelikož v jiných šířkách často nemají ani vindru, tak tam ani nemohou zamítat pro nákladnost. To si může dovolit akorát ten, kdo aspoň něco vynakládá