Dobrá diskuse. Na pojem národ jsou různý teorie a definice, ale převažuje ta, jak jí popsal Dzin. Nicméně se lze na to dívat i z jiných úhlů pohledu.
Když se podíváme, co stálo na začátku sporu, tak národní státy se začaly emancipovat jako „národy“ an sich, díky nacionalismu, chápaného jako politická doktrína. Ale národy existovaly i předtím na základě jiných kritérií, jako jazyk, kultura, apod.
Výsledok je ten, že sú teraz prekvapený, že im do toho genetici hádžu vidly. Tak čo urobia "renomovaný" historici? Spochybnia, alebo aspoň bagatelizujú genetické výskumy. Vymyslia skratky, že národ sa vyprofiloval v 18-19-tom storočí a pokrivená história sa učí dalej, bez ohľadu že genetické výskumy to nepotvrdzujú.
Ano, do bádání zásadně vstoupila genetika, která se začala prolínat s archeologií.
Matky učí děti jazyk a zůstávali na místě, ale také migrovali, i když ne tolik co muži / bojovníci.
Genetickou analýzou konzervovaných oblastí mitochondriální DNA (mtDNA) je možné odhalit původ mateřské linie.
Nejčastější haplotypy děděné po mateřské linii v Čechách, tzv. Mt- haploskupiny, jsou pak H (Helena), U (Uršula), T (Tara), J (Jasmína) a K (Kateřina).
Například v Německu převažuje keltská R1b haploskupinu 45 % a každý desátý Němec má židovské předky.
R1b (25 %) řadí obyvatele Českých zemí do Evropy západní.
ALE Nejvíce (38 %) testovaných mužů patří k haploskupině R1a, tedy skupině „východoevropské“,
protože její největší koncentrace jsou na východě Evropy – například v Rusku a Polsku.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/prir ... -bohemicus
V Poprade pri výkopoch objavili hrobku veľmoža z cca 4-tého storočia.
Čo na tom, že genetika určí, že pravdepodobne pochádza z oblasti medzi Volgou a Uralom. /iný zdroj uvádza že bol rodák zo Spišu/
Po rozpadu Římské říše běžně po Evropě pohybovaly etnické skupiny složené převážně z mladých bojovníků.
„Ti obsazovali nejrůznější území, migrovali, vraceli se a jejich oblíbenou ekonomickou činností byla loupež a drancování... Přibližně takto si lze představit příchod Čechů do centra české kotliny.“
Češi z jihozápadních Čech větší afinitu k bavorskému obyvatelstvu, zatímco ti z Čech východních mají blíže k Polákům a Slovákům nebo k moravské populaci.
Rase napsal úvodní článek Čechů plémě. Něco se už diskutovalo taky zde.
Zajímavá je distribuce haploskupiny R1a1a, může mnohé napovědět.
https://www.palba.cz/viewtopic.php?p=143548#p143548
Důvodem, proč jsou tyto linie důležité a užitečné, je to, že zaznamenávají nepřerušený původ mužů, z otce na syna, podél chromozomu Y.
Ve zkratce se zdá, že R1a1a je stará haploskupina s velkou strukturou napříč Eurasií.
Trebárs nami preberaný Maďari. Rôzne publikácie uvádzajú ich množstvo od 10 000 bojovníkov, až po 400 000.
DNA Maďarov však nevykazuje odchýlky od žiadneho z okolitých štátov. Čo to znamená? Buď v bitke pri Lechu padli všetci "starý Maďari".
Jo klidně část padla a byla rozprášená v bitvě u Lechu. Ugrofini ztratili vliv. Maďaři přisuzují slovanský původ mnohým raně maďarským panovníkům.
První kronikami doložení vládci Maďarů v 10. století pravděpodobně nebyli čistě ugrofinského původu, ale směsí Ugrofinů a turkických národů s dominující příměsí Slovanů.
DNA Maďarov však nevykazuje odchýlky od žiadneho z okolitých štátov. Čo to znamená?
Jak to myslíš? Odchylky určitě vykazují.
R1a1-M458 a R1a1-Z280 jsou typické pro maďarské skupiny obyvatel, zatímco R1a1-Z93 je typická pro malajské indiány a maďarské Romy.
Z hlediska genetického to je mišunk, ALE specifický.
Ve vesnicích žili lidé a komunity, a ty většinou zůstávali doma na daném území. Asimilace nebo změna životního stylu jakéhokoliv národa trvá dlouho.
Oni by se mohli chápat jako národ, a vlastně v budoucnu byli zárodkem národů, protože si udrželi jazyk a zvyky.
Bojovníci pak expandovali a postupně si podmaňovali okolní obyvatelstvo, které s vysokou pravděpodobností přežívalo. Tyto skupiny bojovníků většinou splývaly s původním obyvatelstvem a nakonec stejně převládl genom žen, což je dáno konzervativností poslání žen ve společnosti.
V době feudální se však vnímali jako poddaní, a na říše si hrála privilegovaná vrstva. Mluví se proto někdy o národu politickém či stavovském.
Dle wiki industrializace byla doprovázena urbanizací, což přispělo k ústupu tradičních venkovských společenství.
Jelikož město nevedlo k vytvoření komunit komunitního typu, apelování na národ jako na komunitu kompenzovalo tuto ztrátu.