Čoktavští mluvčí kódu
Během první světové války byli Němci schopni dešifrovat veškerou kódovanou komunikaci spojeneckých sil. Pak se stalo něco téměř zázračného. Americký důstojník, plukovník Alfred Wainwright Bloor, si všiml řady amerických indiánů sloužících s ním u 142. pěšího pluku ve Francii. Když zaslechl dva čoktavské indiány jak spolu mluví, uvědomil si, že jim nerozumí a pokud jim nerozumí on, tak nebudou ani Němci. Kromě toho mnoho indiánských jazyků nebylo nikdy zapsáno. Plukovník Bloor s aktivní spoluprací svých čoktavských vojáků otestoval a nasadil kód, který místo běžného vojenského kódu použil jejich jazyk. První bojová zkouška se uskutečnila 26. října 1918, kdy plukovník Bloor nařídil "delikátní" stažení dvou rot 2. praporu, z Chufilly do Chardeny. Pohyb byl úspěšný: "Úplné překvapení nepřítele je důkazem, že nedokázal rozluštit tyto zprávy," poznamenal Bloor. Zajatý německý důstojník potvrdil, že byli "zcela zmateni indiánským jazykem a nezískali žádný užitek" z jejich odposlechů. Domorodí Američané již sloužili jako poslové a běžci mezi jednotkami. Umístěním Čoktavů do každé roty bylo možné přenášet zprávy bez ohledu na to, zda bylo odposloucháno rádio nebo telefonní linky. Muži, kteří tvořili první mluvčí kódů ve Spojených státech, byli buď plnokrevní, nebo smíšení indiáni z národa Čoktavů. Všichni se narodili na indickém území, v dnešní jihovýchodní Oklahomě, když byl jejich národ samovládnou republikou. Původně bylo jako "code talkers" (mluvčí kódu) rozpoznáno pouze osm mužů, ale když byl se použití jejich jazyka osvědčilo, byli rychle nasazeni do služby i další. Podle kmenových dokumentů byli oněmi mladíky:
Albert Billy (1885-1959)
Mitchell Bobb (1895-1921)
Victor Brown (1896-1966)
Ben Carterby (1891-1953)
Benjamin Franklin Colbert (1900-1964)
George Edwin Davenport (1887-1950)
Joseph Harvey Davenport (1892-1923)
Jonas Durant (1886-1925)
James Morrison Edwards (1898-1962)
Tobias William Frazier (1892-1975)
Benjamin Wilburn Hampton (1892-)
Noel Johnson (1894-)
Otis Wilson Leader (1882-1961)
Solomon Bond Louis (1898-1972)
Pete Maytubby (1892-1964)
Joseph Oklahombi (1895-1960)
Robert Taylor (1894-)
Charles Walter Veach (1884-1966)
Calvin Wilson (1894-)
Jeff Wilson (1896-)
Během druhé světové války obdobně sloužili u americké Námořní pěchoty příslušníci kmene Navajo. Jejich šifrovaný komunikační systém v jazyce Navahů byl vytvořen za spolupráce 29 členů indiánského kmene. Byl využíván zejména v bojích proti Japoncům. Jazyk Navahů je jedinečný a není příbuzný s žádným jiným evropským ani asijským jazykem a je natolik složitý, že téměř nikdo není schopen mu porozumět. Rychle se tak došlo k závěru, že pokud mu nerozumí ani sami Američané, nebudou mu rozumět ani Japonci. Když se však tento systém začal používat, došlo k nedorozumění, neboť spojovací technici si neuvědomili, že mezi nimi pracují i Navahové. Mysleli si, že na vlnách armády Spojených států vysílají Japonci. Brzy však používání navažského mluveného kódu fungovalo bez problémů. Po válce dostali Navahové zákaz o své roli mluvit. Jejich kód zůstal mezi utajovanými informacemi a na jejich hrdinství se v tichosti zapomnělo. Postupně se jim však dostalo chvály, kterou si zasloužili, a v roce 1982 vyhlásila vláda USA 14. srpen za Národní den navažských radiotelegrafistů. V roce 2002 o jejich práci vznikl válečný film Kód Navajo (Windtalkers). Největším holdem pro Navahy bylo, že jejich kód je jedním z mála v dějinách, který nikdy nikdo nerozluštil. Zajímavostí je, že během druhé světové války se u americké Námořní pěchoty obdobně nasazovali též šifranti z řad evropských přistěhovalců - jmenovitě Baskové, jejichž jazyk je zcela izolovaný a nepatří do žádné jazykové rodiny.
Zdroj:
https://en.wikipedia.org/wiki/Choctaw_code_talkers
https://www.choctawnation.com/about/his ... e-talkers/
https://tmd.texas.gov/before-there-were ... de-talkers
https://www.thenmusa.org/articles/world ... e-talkers/
