Pearl Harbor - 2.část, miniponorky a útok na letiště
Napsal: 31/12/2005, 17:07
Jako první se do boje dostaly miniponorky. Splnily se tak částečně Nagumovy obavy, že budou předčasně objeveny. Naštěstí si Američané nedokázali uvědomit oč jde a tak nebyla vyhlášena bojová pohotovost. Možná to však bylo štěstím i pro Pacifickou flotilu. V případě ohrožení měla totiž plavidla vyplout na širé moře a kdoví jak by jejich boj dopadl tam. Každá potopená loď by byla totální ztrátou bez možnosti vyzvednutí. A i lidské ztráty by byly pravděpodobně katastrofální.
Kolem 3.00 nastoupily do miniponorek jejich osádky, nosiče se ponořily a po uvolnění úchytů malá plavidla vyplula ke svému cíli. Jen člun upevněný k I-24 měl problém s nefunkčním gyrokompasem. Po marných pokusech o jeho opravu vyrazila i tato miniponorka k ostrovu. Mezitím už osádky zbylých plavidel řešily vážný problém, jak proniknout do přístavu jehož ústí bylo uzavřeno mohutnými protiponorkovými sítěmi. Jedinou možností bylo počkat až bude tento zátaras otevřen kvůli nějakému americkému plavidlu.
Kolem 3.45 zahlédla minolovka Condor v bezpečnostní zóně vstupu ponorkový periskop. Protože platil přísný zákaz pohybovat se v tomto prostoru pod hladinou a navíc nebylo ohlášeno připlutí amerického plavidla, bylo odesláno hlášení o kontaktu nedalekému torpédoborci Ward. Ten potom celý prostor téměř hodinu bezúspěšně prohledával. Mezitím se Condor vrátil do přístavu. Obsluha uzávěry mu ve 4.58 uvolnila plavební koridor a kvůli další minolovce Crossbill vracející se o 10 minut později sítě nebyly hned uzavřeny. Protože se však blížila nákladní loď Antares s nákladním člunem ve vleku, bylo rozhodnuto nechat uzávěru otevřenou. V této době pronikly na základnu alespoň dvě japonská plavidla.
Potom však hlídka Wardu spatřila v 6.30 v kýlové stopě Antaresu objekt, který byl vzápětí identifikován jako malá věž neznámé ponorky. Kapitán vyhlásil poplach a v 6.45 torpédoborec zahájil palbu. První výstřel těsně minul, druhý však znamenal přímý zásah. Ward vedl palbu z pouhých 40 – 50 metrů, v následujících vteřinách do ponorky narazil a po přejetí se za zádí objevil její rozdrcený trup. Torpédoborec svrhl čtyři hlubinné nálože a další přidala Catalina která se k útoku připojila.
Americká reakce byla překvapivě pomalá. Po prvním kontaktu ve 3.45 se nikdo nepokusil o vyhlášení poplachu alespoň pro protiponorková plavidla. Přece jen šlo o kontakt který nebyl potvrzen. Zpráva z Wardu o tom že identifikoval a palbou zničil neznámou ponorku v ústí plavebního kanálu byla dešifrována až po půl hodině a stejná zpráva z Cataliny byla zpracována ještě o čtvrt hodiny později, přesně 4 minuty před dopadem prvních japonských pum.
Jaký byl osud dalších miniponorek? Člun podporučíka Sakamakiho (ten s poškozeným gyrokompasem byl přibližně v 8.45 napaden torpédoborcem Helm u vstupu do přístavu. Podařilo se mu uniknout a těžce poškozený člun se vydal na jih, potom na východ a pokusil se obeplout celý ostrov. Poblíž severního pobřeží potom najel na mělčinu a oba Japonci jej opustili. Sakamakimu se podařilo doplavat na břeh a stal se prvním zajatcem války v Pacifiku. Jeho podřízený se utopil.
V 8.43 se pokusila zaútočit jiná miniponorka jíž se podařilo proniknout do Pearl Harboru. Na vzdálenost asi 650 m ji zjistily hlídky hydroplánového nosiče Curtiss. Ten okamžitě zahájil palbu a přivolaný torpédoborec Monaghan kolem 8.45 japonský člun taranoval a zničil hlubinnými náložemi. Vypálená torpéda vybuchla po nárazu na molo Pearl City.
Další miniponorku zničil lehký křižník St. Louis. Kolem 10.00 byl v blízkosti kotviště napaden dvěma torpédy. Podařilo se mu vyhnout a objevený člun byl roztrhán několika 152mm granáty. Podle porovnání hlášení o zpozorování miniponorek se pravděpodobně podařilo proniknout do Pearl Harboru třem plavidlům. Kde skončilo zbylé se neví, jedné z miniponorek však japonská propaganda připsala zničení bitevní lodi Arizona. Pravděpodobně dodnes leží na dně přístavu.
Poslední varování před útokem dostali Američané těsně před 7.00. Obsluha armádní radarové stanice Opana najednou spatřila na obrazovce radaru obrovské množství bodů. Oba operátoři ještě nic takového neviděli a tak okamžitě kontaktovali letecké velitelství ve Fort Shafteru. Jejich hlášení přijal poručík který byl toho dne poprvé ve službě a neodvážil se vyhlásit poplach. Navíc téhož dne očekávali přílet skupiny B-17 z Kalifornie a tak se domníval, že ten kontakt jsou právě tyto stroje. Obsluha na Opaně sledovala objekty až do 7.39 kdy se jim signál ztratil z obrazovky.
O 10 minut později vydal Fučida (velitel první vlny) signál k útoku. V 7.53 vyslal kódovou zprávu Tora! Tora! Tora! (informace pro velení, že se podařilo Američany zaskočit). Došlo však k chybě při předávání signálu a tak místo torpédových bombardérů šly do útoku jako první střemhlavé stroje. D3A současně napadly letiště Hickam Field, letiště na Fordově ostrově a základnu hydroplánů. Obě napadená letiště byla vyřazena z boje a většina zde parkujících letounů byla zničena.
Jako první si vážnost situace uvědomil kontraadmirál Furlong (velitel doprovodu Svazu bitevních lodí), vyhlásil poplach a nařídil všem lodím opustit přístav (na vyplutí celého loďstva však bylo zapotřebí několika hodin).
Téměř současně byla napadena letecká základna USMC Ewa a letiště Wheeler Field. Situace došla tak daleko, že po zničení letadel japonské stíhačky honily po ploše jednotlivé vojáky. Na všech letištích byla letadla zaparkována jen pár metrů od sebe (kvůli obavám z útoku japonských záškodníků je bylo možno lépe hlídat) a tak při výbuchu jednoho byla vždy zasažena celá skupina a požáry postupně zničily všechny stroje.
Pravděpodobně nejtěžší úder směřoval proti základně námořního letectva Kaneohe. Dvě skupiny japonských stíhaček společně rozstřílely většinu zde umístěných Catalin jejichž hořící vraky zablokovaly celý startovací pás
Další části série:
Pearl Harbor - 1.část, úvod
Pearl Harbor - 2.část, miniponorky a útok na letiště
Pearl Harbor - 3.část, hlavní úder
Pearl Harbor - 4.část, výsledky a vyšetřování.
Pearl Harbor - 5.část, co mohli Američané vědět

Hořící Wheleer Field. Jsou vidět poslední skupiny ještě nezničených letadel.

Základna hygroplánů na Fordově ostrově. Většina viditelných Catalin jsou ve skutečnosti odepsané vraky.

Základna námořního letectva na Fordově ostrově. V pozadí exploze torpédoborce Shaw.
Kolem 3.00 nastoupily do miniponorek jejich osádky, nosiče se ponořily a po uvolnění úchytů malá plavidla vyplula ke svému cíli. Jen člun upevněný k I-24 měl problém s nefunkčním gyrokompasem. Po marných pokusech o jeho opravu vyrazila i tato miniponorka k ostrovu. Mezitím už osádky zbylých plavidel řešily vážný problém, jak proniknout do přístavu jehož ústí bylo uzavřeno mohutnými protiponorkovými sítěmi. Jedinou možností bylo počkat až bude tento zátaras otevřen kvůli nějakému americkému plavidlu.
Kolem 3.45 zahlédla minolovka Condor v bezpečnostní zóně vstupu ponorkový periskop. Protože platil přísný zákaz pohybovat se v tomto prostoru pod hladinou a navíc nebylo ohlášeno připlutí amerického plavidla, bylo odesláno hlášení o kontaktu nedalekému torpédoborci Ward. Ten potom celý prostor téměř hodinu bezúspěšně prohledával. Mezitím se Condor vrátil do přístavu. Obsluha uzávěry mu ve 4.58 uvolnila plavební koridor a kvůli další minolovce Crossbill vracející se o 10 minut později sítě nebyly hned uzavřeny. Protože se však blížila nákladní loď Antares s nákladním člunem ve vleku, bylo rozhodnuto nechat uzávěru otevřenou. V této době pronikly na základnu alespoň dvě japonská plavidla.
Potom však hlídka Wardu spatřila v 6.30 v kýlové stopě Antaresu objekt, který byl vzápětí identifikován jako malá věž neznámé ponorky. Kapitán vyhlásil poplach a v 6.45 torpédoborec zahájil palbu. První výstřel těsně minul, druhý však znamenal přímý zásah. Ward vedl palbu z pouhých 40 – 50 metrů, v následujících vteřinách do ponorky narazil a po přejetí se za zádí objevil její rozdrcený trup. Torpédoborec svrhl čtyři hlubinné nálože a další přidala Catalina která se k útoku připojila.
Americká reakce byla překvapivě pomalá. Po prvním kontaktu ve 3.45 se nikdo nepokusil o vyhlášení poplachu alespoň pro protiponorková plavidla. Přece jen šlo o kontakt který nebyl potvrzen. Zpráva z Wardu o tom že identifikoval a palbou zničil neznámou ponorku v ústí plavebního kanálu byla dešifrována až po půl hodině a stejná zpráva z Cataliny byla zpracována ještě o čtvrt hodiny později, přesně 4 minuty před dopadem prvních japonských pum.
Jaký byl osud dalších miniponorek? Člun podporučíka Sakamakiho (ten s poškozeným gyrokompasem byl přibližně v 8.45 napaden torpédoborcem Helm u vstupu do přístavu. Podařilo se mu uniknout a těžce poškozený člun se vydal na jih, potom na východ a pokusil se obeplout celý ostrov. Poblíž severního pobřeží potom najel na mělčinu a oba Japonci jej opustili. Sakamakimu se podařilo doplavat na břeh a stal se prvním zajatcem války v Pacifiku. Jeho podřízený se utopil.
V 8.43 se pokusila zaútočit jiná miniponorka jíž se podařilo proniknout do Pearl Harboru. Na vzdálenost asi 650 m ji zjistily hlídky hydroplánového nosiče Curtiss. Ten okamžitě zahájil palbu a přivolaný torpédoborec Monaghan kolem 8.45 japonský člun taranoval a zničil hlubinnými náložemi. Vypálená torpéda vybuchla po nárazu na molo Pearl City.
Další miniponorku zničil lehký křižník St. Louis. Kolem 10.00 byl v blízkosti kotviště napaden dvěma torpédy. Podařilo se mu vyhnout a objevený člun byl roztrhán několika 152mm granáty. Podle porovnání hlášení o zpozorování miniponorek se pravděpodobně podařilo proniknout do Pearl Harboru třem plavidlům. Kde skončilo zbylé se neví, jedné z miniponorek však japonská propaganda připsala zničení bitevní lodi Arizona. Pravděpodobně dodnes leží na dně přístavu.
Poslední varování před útokem dostali Američané těsně před 7.00. Obsluha armádní radarové stanice Opana najednou spatřila na obrazovce radaru obrovské množství bodů. Oba operátoři ještě nic takového neviděli a tak okamžitě kontaktovali letecké velitelství ve Fort Shafteru. Jejich hlášení přijal poručík který byl toho dne poprvé ve službě a neodvážil se vyhlásit poplach. Navíc téhož dne očekávali přílet skupiny B-17 z Kalifornie a tak se domníval, že ten kontakt jsou právě tyto stroje. Obsluha na Opaně sledovala objekty až do 7.39 kdy se jim signál ztratil z obrazovky.
O 10 minut později vydal Fučida (velitel první vlny) signál k útoku. V 7.53 vyslal kódovou zprávu Tora! Tora! Tora! (informace pro velení, že se podařilo Američany zaskočit). Došlo však k chybě při předávání signálu a tak místo torpédových bombardérů šly do útoku jako první střemhlavé stroje. D3A současně napadly letiště Hickam Field, letiště na Fordově ostrově a základnu hydroplánů. Obě napadená letiště byla vyřazena z boje a většina zde parkujících letounů byla zničena.
Jako první si vážnost situace uvědomil kontraadmirál Furlong (velitel doprovodu Svazu bitevních lodí), vyhlásil poplach a nařídil všem lodím opustit přístav (na vyplutí celého loďstva však bylo zapotřebí několika hodin).
Téměř současně byla napadena letecká základna USMC Ewa a letiště Wheeler Field. Situace došla tak daleko, že po zničení letadel japonské stíhačky honily po ploše jednotlivé vojáky. Na všech letištích byla letadla zaparkována jen pár metrů od sebe (kvůli obavám z útoku japonských záškodníků je bylo možno lépe hlídat) a tak při výbuchu jednoho byla vždy zasažena celá skupina a požáry postupně zničily všechny stroje.
Pravděpodobně nejtěžší úder směřoval proti základně námořního letectva Kaneohe. Dvě skupiny japonských stíhaček společně rozstřílely většinu zde umístěných Catalin jejichž hořící vraky zablokovaly celý startovací pás
Další části série:
Pearl Harbor - 1.část, úvod
Pearl Harbor - 2.část, miniponorky a útok na letiště
Pearl Harbor - 3.část, hlavní úder
Pearl Harbor - 4.část, výsledky a vyšetřování.
Pearl Harbor - 5.část, co mohli Američané vědět

Hořící Wheleer Field. Jsou vidět poslední skupiny ještě nezničených letadel.

Základna hygroplánů na Fordově ostrově. Většina viditelných Catalin jsou ve skutečnosti odepsané vraky.

Základna námořního letectva na Fordově ostrově. V pozadí exploze torpédoborce Shaw.