Německo během druhé světové války patřilo k raketovým velmocem a vyvíjelo snad všechny druhy raket. Každý asi slyšel o raketě A-4 (V-2), docela se ale zapomíná na klasické dělostřelecké rakety. Německý vývoj těchto raket šel trochu jiným směrem než například v Sovětském svazu.
Vlastní vývoj vojenských raket v Německu začíná ještě před příchodem nacistů k moci. Vůdčí osobností se stává Walter Dornberger, jenž je v roce 1930 jako poručík dělostřelectva pověřen vývojem prachových raket pro armádu. Tak začíná kariéra asi největší osobnosti německého raketového průmyslu a vývoje.
Německé dělostřelecké rakety (až na vyjímky) byly stabilizovány rotací a podobaly se dělostřeleckým granátům. Raketomety existovaly v tažené i samohybné verzi, kde se používal kolopásový podvozek.
První zavedenou raketou do výzbroje byla 150 mm raketa označovaná jako 15cm Wurfgranate 41. Zvláštností je umístění bojové hlavice za raketovým motorem. Hlavice byla byla použita buď trhavá (Sprang) nebo dýmotvorná (Nebel). Celková váha 34,15 kg (32,6 kg), dolet až 6850 m při rychlosti 340 m/s.
Kvůli teplotním rozdílům se používá kromě normální prachu v pohonu (-25°C až +40°C) také verze pro tropy (Tp -5°C až +50°C) a pro arktické podmínky náplň Ark (-45°C až 0°C).
Upravený motor z 15cm rakety je použit u dalších raket a to u 280 a 320 mm rakety. 280mm raketa s označením 28cm Wurfkörper Spreng měla trhavinu (45,5 kg) umístěnou v klasické hlavici vpředu. Raketa měla dostřel pouze necelé dva kilometry při rychlosti 145 m/s. Její tvar nebyl zrovna balisticky vhodný (nadrážová hlavice).
320 mm raketa byla označená jako 32cm Wurfkörper Flam, místo trhaviny byla v hlavici umístěno 50 l (uvádí se o 79 kg) zápalné látky. Dostřel byl podobný jako u 280 mm rakety, lze se dočíst o dostřelu až 2200 m při rychlosti 145 m/s.
Rakety jsou vystřelovány z kovových či dřevěných transportních obalů (rámů), které je možno zavěsit i na bojovou techniku (např. SdKfz 251), popřípadě se vytváří palebné postavení přímo na zemi.
Asi nejdokonalejší dělostřeleckou raketou je 21cm Wurfgranate 42 ráže 210 mm. Má ideální tvar (dělostřelecký granát). Celková váha je 112.6 kg, pro pohon je používáno 18 kg náplně ve tvaru 7 trubkových zrn. Hlavice je lisována za tepla a je naplněna 9,2 kg výbušniny. Doba hoření motoru byla 1,8 s, raketa měla dolet 7850m při rychlosti 320 m/s.
Tato raketa je také úspěšně použita ve výzbroji letounu Fw 190 při obraně Německa proti spojeneckým bombardérům.
V pozemní verzi se k odpalování používá pětihlavňový tažený raketomet.
Po úpravě vzniká z předešlého typu 300 mm trhavá raketa 30cm Wurfkörper Spreng. Oproti rážím 280 a 320 mm má hlavice vhodnější tvar a je vyrobena z pevnějšího lisovaného plechu. Celková hmotnost 125,5 kg. hlavice o hmotnosti 48,5 kg je plněna amatolem 50/50. Dolet cca 4500m při rychlosti 230 m/s.
Kromě uvedených konstrukcí byla okopírována sovětská raketa M-8 a vyráběna s německým označením jako 8cm R Spreng. Raketa M-13 nebyla přímo okopírována, na jejím základě byla vyvíjena raketa ráže 150 mm. Raketa byla na konci války pouze ve stavu vývoje a nebyla nikdy bojově použita.
