PALBA.CZ

PzKpfw II ( SdKfz 121 )

Posádka: 3 muži ( velitel, střelec-radista, řidič )
Hmotnost: 9500kg
Pancéřování: 10 - 30 cm
Pohon: Maybach HL 62 TR chlazený kapalinou
Výkon motoru: 104kW při 2500 ot/min
Max. rychlost: 40km/h
Dojezd: 190 km
Výzbroj: kanon 2 cm KwK 30 L/97 s přibližně 200 náboji,
verze Ausf. F kanon 2 cm KwK 38 L/112,
kulomet MG 34 ráže 7,92 mm s přibližně 2000 náboji
Nejznámější modifikace: PzKpfw II Ausf. L Luchs (SdKfz 123), Flammpanzer II (SdKfz 122), Schurmmpanzer II, Panzerjäger Marder II (SdKfz 131 a 132), Sturmpanzer II Bison, Geschützwagen II Wespe (SdKfz 124).

Vzhledem k opožděnému vývoji modernách tanků ( PzKpfw III a IV ) bylo rozhodnuto, že bude do výzbroje zařazen i tank PzKpfw II. Zakázky na vyrobení prototypu tohoto tanku dostaly firmy Krupp, Henschel a MAN. Nakonec z konkurzu vítězně vzešla firma MAN se se svým strojem LaS 100 ( zemědelský tahač ).
PzKpfw II měl stejnou funkci jako PzKpfw I, tedy cvičnou. Aji přes tento fakt se tento tank ( spolu s PzKpwz I ) stal jádrem tankových vojsk v letech 1939 - 1941.
Svoji premieru měl Panzer II ve Španělsku, kde probíhala občanská válka ( 1936 - 1939 ). Po úspěšném tažení v Polsku následovala Francie, kde tento tank tvořil 40% německých tanků ( tedy asi 1000 strojů ). Při invazi do SSSR bylo nasazeno 800 strojů tohoto tanku. Tam byl ale proti sovětským T-34/76 a KV-1 bezmocný a tak byl v letech 1941 - 1942 vyřazován z výzbroje. V letech 1943 - 1945 se PzKpfw II ukazoval na frontě jenom jako samohybné dělo, muniční vozidlo atd.

foto

Pro upřesnění,
- útoku na Polsko se zůčastnilo cca 1000 ks Pz II z celkového počtu 1223 tanlů.
- útoku na západ (Francie, Benelux) se zůčastnilo celkem 880 ks Pz II z celkového počtu 1092.
- útoku na SSSR se zůčastnilo v první fázi operace Barbarossa 810 ks Pz II z celkového počtu 1074 ks.

Pokud si někde vytáhnete celkové počty německých tanků, tak zjistíte, že ve všech třech kampaních to byl nejpočetněji zastoupený tank v německé armádě. O to více je asi zarážející výsledek, kterého němci dokázali i s tímto podprůměrným tankem dokázat.

Ještě navážu na svůj předchozí článek.
Ten celkový výsledek v Polsku není asi třeba komentovat. Poláci prostě neměli ani kvalitu ani počty své techniky na to, aby příval německých tanků mohli nějak zastavit. Jejich nejlepších tanků 7TPjw bylo vyrobeno jen 108 ks a ty se dokázali vypořádat s Pz II Ausf A a B. Nad verzí Pz II Ausf C už tak jasnou převahu neměli.

Zarážející je tedy úspěch německých tankových vojsk ve Francii. Vždyt nejpočetnější francouzské tanky R-35, H-38, H-39 (R-35 1372 ks celkem, nasazeno v bojích cca 850 ks - H-38 800 ks celkem, H-39 540 ks celkem) měli pancíř silný 40mm! Na to německý 20mm kanón prostě nestačil. Dodávky granátu PzGr 40, který by ze vzdálenosti 100m již pancíř francouzských strojů prorazil, byly zahájeny až po pádu Francie. Francouzi tedy disponovali více jak 2.200 ks tanků, na které Pz II neměl šanci uspět.

To vše tedy hovoří o tom, že nejen kvalita a počty techniky jsou důležitější, ale spíše taktika a způsob nasazení.

Plamenometny Pz. II

Pro zajímavost zasílám tabulku tankové produkce stroje PzKpfw II. všech verzí, kromě následných přestaveb na různé stíhače tanků, samohybná a protiletadlová děla.




Dále příkládám odkazy na srovnání PzKpfw II. se svými konkurenty:

PzKpfw II. versus 7TPjw naleznete ZDE
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2652

PzKpfw II. versus Hotchkiss H-35/38 naleznete ZDE
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2691

PzKpfw II. versus Renault R-35 naleznete ZDE
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2625

"Úlohu výlučně bojových strojů měly plnit tanky PzKpfw.III a PzKpfw.IV. Němečtí vojáci ovšem tušili vývojové potíže. Proto v roce 1934 uzrály plány na lehký tank, který byl označen typovým indexem PzKpfw.II. "
Zdroj: http://technet.idnes.cz/valka-a-ceske-t ... enstvi_nyv

Taky si myslíte, že je tato věta pravdivá? Skutečně Pz II. vznikl de facto jen jako náhrada za Pz III a Pz IV, o kterých se teprve uvažovalo? Dále mě v příslušném článku zaujalo, že autor jejich 20mm dělo považuje za účinné na betonové a kovové stříly řopíků. Pokud se nepletu, tak ta průraznost byla nedostačující a tak by střílnu vyřadil jen přímý zásah.

kacermiroslav píše:"Úlohu výlučně bojových strojů měly plnit tanky PzKpfw.III a PzKpfw.IV. Němečtí vojáci ovšem tušili vývojové potíže. Proto v roce 1934 uzrály plány na lehký tank, který byl označen typovým indexem PzKpfw.II. "
Zdroj: http://technet.idnes.cz/valka-a-ceske-t ... enstvi_nyv

Taky si myslíte, že je tato věta pravdivá? Skutečně Pz II. vznikl de facto jen jako náhrada za Pz III a Pz IV, o kterých se teprve uvažovalo? Dále mě v příslušném článku zaujalo, že autor jejich 20mm dělo považuje za účinné na betonové a kovové stříly řopíků. Pokud se nepletu, tak ta průraznost byla nedostačující a tak by střílnu vyřadil jen přímý zásah.

Nemyslím... Požiadavka na tank vyzbrojený 2cm kanónom je skoršieho dáta, než požiadavka na tanky kategórie Pz.III/Pz.IV.

kacermiroslav píše:Taky si myslíte, že je tato věta pravdivá? Skutečně Pz II. vznikl de facto jen jako náhrada za Pz III a Pz IV, o kterých se teprve uvažovalo? Dále mě v příslušném článku zaujalo, že autor jejich 20mm dělo považuje za účinné na betonové a kovové stříly řopíků. Pokud se nepletu, tak ta průraznost byla nedostačující a tak by střílnu vyřadil jen přímý zásah.

Add 1) Může být, i když ne tak přímo. Požadavek na nový ("střední") tank pro Wehrmacht měl být schválen v lednu 1934. Na základě této specifikace začal vývoj, který vyústil do PzKpfw III a PzKpfw IV ... což v té době ale samozřejmě nikdo netušil.
Co ale všichni tušili bylo, že vývoj těchto principielně nových tanků bude dlouhý. To mělo vést k tomu, že byl následně objednán lehký tank, vycházející z již existujícího tančíku PzKpfw I .... PzKpfw II. Ten byl dán do výroby v roce 1935.
Poměrně logické rozhodnutí.

Add 2) Domnívám se, že v článku to není myšleno tak, že by 20 mm projektil PzKpfw II prorazil řopík. Nýbrž tak, že poměrně přesně, a na vzdálenost téměř kilometru, "vysypaná" dávka deseti 20 mm projektilů, zaměřená na střílnu řopíku, který se na tuto vzdálenost nemohl pořádně bránit, měla poměrně slušnou šanci na úspěch. A pokud neuspěla první ... druhá ... třetí ...
Přeci jen uprostřed střílny je díra.

kacermiroslav píše:"Úlohu výlučně bojových strojů měly plnit tanky PzKpfw.III a PzKpfw.IV. Němečtí vojáci ovšem tušili vývojové potíže. Proto v roce 1934 uzrály plány na lehký tank, který byl označen typovým indexem PzKpfw.II. "
Zdroj: http://technet.idnes.cz/valka-a-ceske-t ... enstvi_nyv

Taky si myslíte, že je tato věta pravdivá? Skutečně Pz II. vznikl de facto jen jako náhrada za Pz III a Pz IV, o kterých se teprve uvažovalo?

Když si to přečteš pozorně, tak tam autor neříká přímo, že Pz.II vznikl jako náhrada za Pz.III nebo Pz.IV, i když to tak možná může vyznít .

Když nebudu koukat na ten článek, tak bych tu tvou větu přeformuloval na: "Pz.II byl dočasně použit jako náhrada za Pz.III a Pz.IV."
Pz.II a III se v podstatě vyvíjely současně, jenomže Pz.II byl zkrátka jednodušší a tak byl k dispozici dřív a i jeho výroba byla snazší. Takže když potřebovali Němci rychle naplnit stavy svých tankových brigád, sam. pluků a oddílů, tak vyráběli ve velkém dostupnější Pz.II. Výhledově se ale stále počítalo s tím, že páteří tankových jednotek bude Pz. III doplněný Pz.IV.

Přiznám se, že jsem nečetl původní specifikace a požadavky na Pz.II, ale někde jsem viděl hlášení z roku 1936, kde bylo navrženo ideální budoucí složení lehké tankové roty, a to počítalo s jednou četou Pz.I nebo Pz.II pro průzkum, zbylé tři čety měly být vyzbrojeny Pz.III.

kacermiroslav píše:Dále mě v příslušném článku zaujalo, že autor jejich 20mm dělo považuje za účinné na betonové a kovové stříly řopíků. Pokud se nepletu, tak ta průraznost byla nedostačující a tak by střílnu vyřadil jen přímý zásah.

Němci po Mnichovu zkoušeli střelbu z 20 mm kanonu na řopík a průrazu nedosáhli - připojím citaci z knihy Souboj bez vítěze:
"Němci byli s výsledky postřelování tohoto objektu spokojeni a došli k závěru, že by bylo možno postřelováním 20mm granáty držet osádku v šachu, popřípadě zničit zbraň ve střílně."

Přesně o tu šanci trefil střílnu mi právě šlo. Pokud by byla palba vedená na nějakých 500-1000 metrů, tak jak by byla velká šance trefit střílnu o rozměrech pár desítek cm2. Nicméně vzhledem k boční palbě řopíků bych viděl jejich velkou šanci střílet do slabých boků tanků Pz II průbojnou municí a to jak ze strany objektu, na který by byl veden útok tankem, tak z druhé krycí strany. Přeci jenom palebné sektory řopíků se vzájemně překrývaly a byly boční a tak by ten útočící tank de facto nemohl na střílnu řopíku střílet z 1.000 metrů, ale z mnohem kratší vzdálenosti, ze které byl o to více sám ohrožen i kulometnou municí. Je v té knize "Souboj bez vítěze" nějaké bližší vyhodnocení účinnosti palby 20mm dělem?

Pz II měl na bocích pancíř stejně silný jako vepředu - 14,5mm, takže šance na prostřelení byly malé - viz http://www.fronta.cz/dotaz/prubojne-str ... oti-tankum .

K té palbě 20mm už nic moc bližšího nemám - palba ohlodala beton řopíku až na úroveň výztuže a zasáhla i střílnu, ale dovnitř žádná střela neprorazila (Každopádně se hodně vyřádili - pro případnou osádku by to bylo k zešílení). Pak začali zkoušet 37mm kanón a s tím se jim podařilo několikrát prostřelit rám střílny.

Jak je uvedeno v tom zdroji, na který odkazuješ: Je tedy otázkou, jaký efekt na německé tanky by mělo vetší množství průbojných i běžných střel zasahujících malou plochu. Například na jižní Moravě jsou rozestupy řopíků běžně menší než 500 m, čili boční palba na vzdálenost kolem 100 m by byla zřejmě častým jevem. V pokynech pro velitele lehkých objektů se dokonce nařizovalo zahájit palbu na nepřátelské obrněnce na vzdálenost cca 200 m. V takovém případě by však šlo o neúčelné plýtvání průbojnou municí.

Já samozřejmě nechci účinnost kulometů a průbojné munice na německé tanky nějak přeceňovat, ale myslím si, že tak úplně bez šance by to nebylo. Navíc tankům hrozilo, že "zamrznou" v protitankových nástrahách atd. a tak by jejich znehybněné siluety poskytovaly dobrý cíl i pro týlové dělostřelectvo atd.

Ono celkově to srovnávání účinnosti tanky vs. LO není podle mě až tak důležité - hlavní nebezpečí pro LO představovaly německé úderné oddíly pěchoty a ženistů - na tento způsob překonávání opevnění se Němci hlavně připravovali.

Řopíky mám na svém pozemku. 37, 36 nedaleko ve druhé linii
Cvičil na nich Pl a PT oddíl, zima 1938 a ráže 20 jen oklepala omítku.
Jediný přímý zásah dosahla 88, jenže z cca 300m
Ony ty řopíky byly dost chytře postavený

Mirku, spíše tady řešíme tu možnost, že 2cm německý rychlopalný kanon z Pz II zasype vlastní střílnu řopíku na vzdálenost, kdy se pevnůstka nemůže prakticky vůbec bránit. Z výše uvedené diskuse je pak patrné, že k čelnímu ostřelování z větší vzdálenosti prakticky nemohlo dojít. Takže Pz II by se musela přiblížit a až při projíždění linii řopíků by se osádce odkryly boční střílny řopíků. Jenomže tím se tank dostal na velice krátkou vzdálenost, na kterou by se i pevnůstka do určité míry úspěšně mohla bránit přestože Pz II měl boční pancíř o síle 14mm. Zásahy především do pojezdové části, navíc tank, který projížděl pěchotními a protitankovými záterasama, by mohli napáchat škody vedoucí k vyřazení tanku z boje. A jelikož zastoupení Pz II bylo nejpočetnější co se německé tankové výzbroje týče (tančíky Pz I nepočítám), tak představy některých, že by naši obrannou linií pronikali jako nůž máslem, jsou dost mimo realitu. Holt Pz II byl de facto nouzovým řešením a jako takový měl i velice omezenou bojovou hodnotu.

Smůla, že tak stěžejní německý tank nemá zde na Palbě hodnotnější vlastní článek. Tam by asi všechny tyto body diskuse byly patřičně zohledněny.

Podle stop zásahů, by ten dotyčný tank hezky zastavit, vypálit, provést opravu atak dál dokud by se mu nepovedlo trefit zbran ve střílně.
Stopy po střelbě dávkou 20mm tam jsou identifikovatelné taky, rozptylový obrazec asi m/m.
Asi by potřeboval hodně střeliva a obránci aby šli na pívo.

Ono hlavně se nepočítalo, že by se řopíky bránili pouze vlastními silami, k dispozici mělo být polní dělostřelectvo, které by k tomu určitě něco povědělo. Ale to je trochu mimo tému...

Přesně tak, pro odražení mohutnějšího útoku potřebovalo LO podporu dělostřelectva a doprovodných zbraní. Bez toho by si mohl nepřátelský tank v klídku zaparkovat těsně před překážkou a krýt pěchotu palbou do střílen. Ale na exponovaných místech, kde hrozil tankový útok, taková podpora většinou k dispozici byla. Jenom na to průbojné střelivo z kulometů bych v tomhle případě vážně nespoléhal. To by se hodilo spíše a slabě pancéřované obrněné automobily.