Bagration 1944 XV. Pád 4. A Č 1.
Díl XV.
Část 1.
Všem, kdo o to má zájem, doporučuji sledovat časovou osu. Od 22. respektive 23. června 1944, do 9. července 1944, Sověti zlikvidují jednu německou, kdysi slavnou a mohutnou 4. A. Za 18 dní!!! To je neuvěřitelná rychlost! A jak se to stalo?
Část jsme si již řekli a část je zde!
Nejprve si řekneme jak popisuje zničení kdysi mohutné německé 4. A východní historie (Velká vlastenecká válka) a později si řekneme, jak celou situaci rozebírají západní historici. Popis východních historiků provedeme bez emocí doby.
Když při realizaci 2. fáze operace Bagration vnikne sovětský 2. gardový tankový sbor A. S. Burdějného dne 3. července 1944 do Minska ze severovýchodu, proniknou do Minska ze severu i některé části 5. GTA maršála tankových vojsk P. A. Rotmistrova (3. Běloruský front). V poledne pak do Minska vstoupí z jihozápadu 1. gardový tankový sbor 1. Běloruského frontu.
Za 1. gardovým tankovým sborem pronikne do okolí Minska sovětská 3. A generála Gorbatova, taktéž z 1. Běloruského frontu.
Vojska sovětského 3. a 1. Běloruského frontu zároveň tlačí před sebou na jihozápad (německou 12. td) a severozápad (německou 5. td) přisunované německé zálohy.
Zacharovův 2. Běloruský front pak tlačí na západ čelně německou 4. A a zbytky 9. A.
Do večera 3. července 1944 se tak Rudé armádě podaří odříznout od ústupových cest, a východně od Minska obklíčit, hlavní síly německé 4. A a části 9. A.
V obklíčení se tak ocitnou hlavní síly německého 12., 27. as a 39. ts z 4. A a části 35. as a 41. ts z 9. A. Celkem je to přibližně 100 000 mužů.
Sovětské jednotky pak přistupují k likvidaci severního a jižního kotle, které se utvořily východně od Minska.
Rudé armádě se podaří do 11. července 1944 odpor v kotlích zlikvidovat. Do zajetí padne 57 000 mužů. Mezi nimi je 12 generálů – 3 velitelé sborů a 9 velitelů divizí.
Ale ještě několik dní trvá, než jsou jednotlivé skupiny Němců, které se pokoušejí proniknout ke své frontě, pochytáni, nebo pobiti.
Německá fronta však ustupuje tak rychle na západ, že se podaří proniknout k německé frontě skutečně jen jednotlivcům.
Při čištění prostoru východně od Minska velmi pomohli pravidelným útvarům Rudé armády obyvatelé Běloruska a partyzáni, kteří zde byli doma.
Toto je tak ve stručnosti to nejdůležitější z východní historie.
Nyní si popíšeme a rozebereme jak se situace hlavních sil německé 4. A a částí 9. A vyvíjela, až po její konečnou likvidaci, jak jí zaznamenala západní historie.
Abychom mohli celé líčení plynule provést, musíme se napojit na situaci německé 4. A někdy okolo 27. června 1944, když dochází k likvidaci Fester Platz Mogilev. Musíme si i ve stručnosti připomenout některé události, které jsme již popsali v předchozích dílech. To abychom mohli plynule přejít do pokračování.
Fester Platz Mogilev hlásí 27. června 1944 odpoledne, cituji:
„Od poledne nepřítel útočí ze severu, jihu a východu. Boje na přístupových komunikacích k městu. Ve východním sektoru nepřítel překročil řeku Dněpr.“
Týž den ve 22 hodin – „Bráněn střed města.“ Pak Mogilev padne.
Situace 4. A je 28. června 1944 špatná. Na severní spojnici s 3. TA je rozbit její 6. as (zbytky 6. as z 9. A se spojí s 39. ts z 4. A). Německý 27. as, 39. ts a 12. as ustupují za těžkých bojů se sovětskou přesilou. Bohužel mezerou po 6. as na severu a rozbitou mezerou na jihu pronikají sovětské tanky (na severu je to 5. GTA) do týlu německé 4. A.
Jak víme maršál Busch odjíždí 26. června 1944 k Hitlerovi s úplně mylnou představou o co v této operaci jde.
Maršál Busch a jeho štáb se domnívá, že Sověti chtějí touto letní ofenzívou jen zarovnat oblouk a odříznout výběžek do svých linií od Polocku, přes Minsk, po Luck. Bojí se Hitlerova hněvu a tak ani o Minsku nereferuje.
Hitler tentokrát po vyslechnutí zpráv, jak jsme si řekli, úplně bezpodmínečně netrvá na tom, že vojska nesmí ustoupit.
Je to tedy především skupina armád Střed, která trvá na tom, aby se držela pozice na Dněpru. Tímto nevyjasněním pozic ztratí velitelé skupiny armád Střed jeden den.
Tento jeden den znamená při sovětské převaze pohromu pro 4. A.
Německá 4. A teď čelí útokům z východu a musí neustále sledovat co se děje za jejími zády. Hluboko v jejím severním levém křídle se již pohybují sovětské tanky 5. GTA, které ujíždějí k Berezině. V té chvíli se 4. A velmi líbí zpráva, že se k ní přesouvá na severu velmi silná německá 5. td. 4. A dostala rozkaz, aby do večera 28. června 1944 zaujala obranu za řekou Drut, který splní. Ale 28. červen 1944 je také posledním dnem, kdy je 4. A ještě schopna operovat jako celek. Po tomto datu se rozpadá na jednotlivé sbory, které se z obklíčení probíjejí na vlastní pěst.
Přispělo k tomu několik faktorů – mizerné silnice, prchající týlové jednotky, málo únosných mostů přes potoky a říčky. Přes den na ustupující kolony útočí sovětské letectvo. Již v tomto začátku, právě při leteckém útoku zahyne velitel 6. as (3. TA) generál dělostřelectva generálporučík G. Pfeiffer a velitel 39. ts (4. A) generál dělostřelectva generálporučík R. Martinek. Toto vše je ještě umocněno tím, že je přerušeno spojení mezi veliteli skupin a velením skupiny armád Střed. Důvodem je radiový stín v prostoru řeky Bereziny.
Šťastnou náhodou se podaří polnímu maršálu Buschovi spojit se odpoledne 28. června 1944 s 4. A a vydat rozkaz, aby se 4. A stáhla na západní břeh. Jak víme von Tippelskirch, velitel 4. A však již vydá rozkaz rychlejší a přímočařejší, cituji:
„K Berezině co nejrychleji!“
Krátce na to je Busch odvolán a přichází polní maršál Model. Víme i že za viníka špatné situace 4. A obvinil její velitel von Tippelskirch polního maršála Busche a skupinu armád střed.
Ještě snad, než budeme pokračovat, něco o polním maršálu Buschovi. Po svém odvolání odjel do Německa. Zpět k armádě je povolán až v závěru války v Evropě. To se stane na pár dní vrchním velitelem na severozápadě, ve Šlesviku – Holštýnsku a v Norsku. V dubnu 1945 se svými jednotkami polní maršál Busch kapituluje a je převezen do zajateckého tábora v Anglii. V Anglii také umírá a je pohřben v neoznačeném hrobě v Aldershotu.
Aldershot je město v jižní Anglii. Hrabství Surrey, 20 km jihozápadně od Londýna.
