PALBA.CZ

Vše začalo vývojem nové munice koncem 60.let 20.st. Výsledkem byl štíhlý projektil ráže 5,45 s kombinovaným ocelovým a olověným jádrem s počáteční úsťovou rychlostí z 415mm hlavně okolo 900m/s.
Jakmile byl náboj k dispozici a přijat sovětskou armádou, bylo rozhodnuto vytvořit novou řadu pěchotních zbraní pro tento náboj. Nejjednodušší cestou bylo adaptovat útočnou pušku AK-47 a lehký kulomet RPK ráže 7,62mm pro nový náboj. Hlavně proto, že nový náboj 5,45mm a původní 7,62 mají stejnou délku nábojnice i stejnou celkovou délku.


Princip automatiky zůstal stejný jako u AK-47. Odběr tlaku prachových plynů odebraných z hlavně tlačí na píst nosiče závorníku, ten se při zpětném pohybu otáčí,čímž dojde k jeho odemčení. Náboj tlačící zpětně otevře závěr a dochází k vyhození prázdné nábojnice. Zpětný pohyb stlačí pružinu a po dosažení zadní úvratě se vrací zpět a ze zásobníku vyjme nový náboj, který usadí do nábojové komory.
V závislosti na nastavení režimu se pak buď výstřel opakuje díky nezachycení úderníku,resp. kladívko bicího mechanizmu při plněsamočinné střelbě je zachyceno automatickou pojistkou, která ho opět uvolní až když je nosič závorniku plně v přední poloze a závorník je uzamčen či je pro spuštění úderníku nutné opět stlačit spoušť.


Základní verze malorážového Kalašnikova byla Sovětskou armádou formálně přijata pod názvem "5.45mm Avtomat Kalasnikova, obrazca 1974 goda (AK 74)".
Asi nejmarkantnější vzhledovou změnou od AK-47 je masivní plynový nástavec na konci hlavně, která výrazně snižuje zpětný ráz zbraně a redukuje zdvih zbraně při střelbě v automatickém režimu. Dále pak odlehčovací drážky na pažbě - na obou stranách. Pistolová rukojeť je vyrobená z plastu, obložení kolem hlavně a plynové trubice pak ze dřeva. Lisované ocelové zásobníky byly nahrazeny plastovými výrazné červeno-hnědé barvy.



Výsadková verze byla označena AKS-74 a pevná pažba je nahrazena sklopnou. Ta je vyrobena z lisované ocele a na rozdíl od verze AKS-47 se nesklápí dolu ale nalevo.
Další verzí byla verze AKS-74U, kdy U = Ukratšeny(zkrácený). Zde byla původní 415mm hlaveň zkrázena na délku 210mm.
Tato varianta byla vyvinuta pro osádky vozidel, zbraň pro důstojníky (pistolím RA v 70-80.letech příliš "nefandila") a speciální jednotky - s dalším variabilním vybavením(viz obr.)


AK-74 si zachovala všechny klady z AK-47 (snadná obsluha a údržba), bohuže ale i většinu nedostatků. Např. robusní páku přepínače režimu střelby. Stejně jako u AK-47 bylo možno nasadit tlumič (vyžaduje podzvukové střelivo) či podvěsný 40mm granátomet GP-25, GP-30, či optiku(přístroj PSO-1)

Připojit lze i IČ přístroj pro noční vidění(přístroje NSPU a NSPUM). - verze je označována jako AK-74N. Ve výzbroji RA se však vyskytuje spíše výjimečně.
V průběhu výroby došlo k vylepšením. Plastovo-dřevěné "obložení" bylo nahrazeno černým plastovým a červeno-hnědé zásobníky byly nahrazeny černými.

V průběhu 90.let pak došlo k dalším modifikacím - o nich více v článku: Modernizovaný Kalašnikov AK-101–108
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=887



AK-74 / AKS-74
Ráže: 5.45x39 mm
Váha: 3,1 kg (prázdná); 3,4 kg (s plným zásobníkem)
Délka 943 mm (AKS-74 se sklopenou pažbou - 690 mm)
Délka hlavně: 415 mm
Zásobník: 30 nábojů
Efectivní střelba: 500 m
Kadence: 600 - 650 ran/minuta

AKS-74U
Ráže: 5,45x39 mm
Délka: 735 mm (490 mm se sklopenou pažbou)
Délka hlavně: 210 mm
Zásobník: 30 nábojů
Váha bez nábojů: 2,71 kg
Efectivní střelba: do 200 m
Kadence: 650-735 ran/minuta



Dodatek: Specifika náboje 5.45x39mm -viz řez ZDE:


Legenda:
A: plášť střely
B: ocelové jádro
C: dutina
D: olověná výplň
E: střelný prach


Ve předu je pod tenkým měděným pláštěm dutina vyplněná vzduchem a vzadu zakončení kuželem, aby za střelou nevznikalo vakuum.
Tato konstrukce má pak 2 hlavní ranivé efekty:

1) Při nárazu se špička zdeformuje a v cíli vytváří poškození známé u expanzního střeliva(viz obr níže)
2) Tato dvoujádrová konstrukce výrazně posouvá těžiště do zadní části střely, která se pak při nárazu do pevné překážky snadno destabilizuje. Destabilizovaná střela pak při průchodem tkáněmi neletí rovně ale převrací se, čímž se výrazně zvyšuje velikost střelného kanálu - z 5,45mm na několik centimetrů.

Ilustrační efekt expanzního střeliva na projektilu 40SW :




Spoustu dalších obrázků AK-74 včetně detailů je k nalezení ZDE:
http://tantal.kalashnikov.guns.ru/variants.html
http://tantal.kalashnikov.guns.ru/opticsap.html

Když jsem viděl 1.plynový nástavec na konci hlavně u AK-74 myslel jsem, že RA zavádí variantu automatické pušky s granátometným nástavcem (že jde o plynový jsem tehdy ještě nevěděl). Teď pro mne vyvstává otázka: Je takový (granátometný) nástavec na AK-74 vůbec namontovatelný a užívá se?

Odběr tlaku prachových plynů odebraných z hlavně tlačí na píst závorníku

Spis bych rekl "na pist nosice zavorniku". Pist je cast nosice zavorniku a zavornik se otaci (uzamyka-odemyka) pri pohybu nosice zavorniku.

výstřel opakuje díky nezachycení úderníku

Tohle je taky trosku jinak. Kladivko biciho mechanizmu pri plnesamocinne strelbe je zachyceno automatickou pojistkou ktera ho opet uvolni az je nosic zavorniku plne v predni poloze (zavornik je uzamcen).

obložení kolem hlavně

Ceska terminologie spis uziva "predpazby a nadpazby".

Jen pro upresneni.
Ale jinak diky za pekny clanek.

alibaba:
Díky za upřesnění - článek doplněn.


Přidávám pár fotek AKS-74, které jsem nafotil "na východě".

Pekna animace mechaniky "Kalasnikova" pri vystrelu je tady.

Skvělá vintovka,na černém trhu snadno sehnatelná,a stále více modernizovaná..

Byl jsem svědkem zvláštní příhody. Nechci nikomu dělat problémy Takže to bylo třeba na střelnici a děcka tam nechali střílet slepými z AK-47.Každý děcko si dalo ránu, po vystřílení zásobníku to maník přebyl a dalšímu děcku vyšla tří raná dávka. Vím že slepá munice je tlakama dost netypická, ale je možné že zbraň legálně poloautomat mohla takhle selhat?

Mňooo...
Predovšetkým tá zbraň buď nebola poloautomat alebo to nebol Ak-47.

A ano - teoreticky (i prakticky) je možné, že poloautomat vypáli dávku (vzácne sa to stávalo aj u pištole vzor 52). Taká udalosť však je veľmi vážnym dôvodom na odovzdanie zbrane do opatery puškárovi - je to príznak poruchy v spúšťovom systéme, aj keď sa udalosť nezopakuje.

1) Při nárazu se špička zdeformuje a v cíli vytváří poškození známé u expanzního střeliva(viz obr níže)

Můžu se zeptat, který zdroj zrovna tohle uvádí?:!:
Ta dutina tam totiž je jen z toho druhého důvodu (

2) Tato dvoujádrová konstrukce výrazně posouvá těžiště do zadní části střely, která se pak při nárazu do pevné překážky snadno destabilizuje. Destabilizovaná střela pak při průchodem tkáněmi neletí rovně ale převrací se, čímž se výrazně zvyšuje velikost střelného kanálu - z 5,45mm na několik centimetrů.

) a při zásahu lidského těla se rozhodně nedeformuje! Hlavně proto, že tam chybí otvor do dutiny z " ilustračního " záběru.

Navíc, u novějších střel byla dutina úplně zrušena, hlavně pro dosažení vyšší průbojnosti.

Tyto střely jsou natolik pevné, že při běžném zásahu nefragmentují, na rozdíl od starších verzí náboje 5,56x45.

kopapaka píše: Tyto střely jsou natolik pevné, že při běžném zásahu nefragmentují, na rozdíl od starších verzí náboje 5,56x45.

5.56x45 pouziva 7N10 ( 7N10M ) projektil. To je mi novinka

Tyto střely jsou natolik pevné, že při běžném zásahu nefragmentují, na rozdíl od starších verzí náboje 5,56x45.

Jasně že ne ( i když možné je všechno ).
Asi sem to blbě vyjádřil, ale je tím myšleno že 5,45x39 s prázdným prostorem pod špičkou nefragmentuje...
Zatímco 5,56x45 i bez dutiny fragmentuje

Jasnacka. Mas pravdu.
I kdyz jsem videl asi jenom 3 ruzne zobrazeni strel.kanalu po tomto projektilu, tak ani na jednom nefragmentoval.
Ale to je dane materialem a konstrukci plaste.
O tom sme uz ale debatovali tady.

Raz a prevždy: strela 7N10 nefragmentuje, maximálne sa uvoľní jadro z plášťa. Na rozdiel od strely M193 a M855 (SS109).
Na to, aby sa strela fragmentovala musí mať jadro olovené (prípadne z mäkkej medi alebo podobnej zliatiny) 7N10 má jadro železné alebo oceľové, podobne aj 7N6 a 7N22.

Strely M193 a M855 (SS109) majú priebojné jadro v prednej časti a za ním olovený valček - pri náraze a strate stability sa strela rozpadá práve v mieste styku oceľového a oloveného jadra, ktorý je na prechode do predného ogiválu strely.

Jejda, já věděl, že to tu někde je...Díky

M-16 5,56x45 střela M193


5,45x39 střela 7n6

Tyhle obrázky z toho odkazu to celkem pěkně znázorňují...

A tadyjsou popsane zmeny 5.45x39.

Akurát tie nákresy sú nie celkom správne - ani jediný presne nekorešponduje s rezom strely

Kvalita je dosť mizerná, ale vidieť dutinu a dá sa rozpoznať olovená vložka a jadro

Kdesi jsem slyšel, že kalach může používat míso zásobníku i nábojový pás. Nevíte někdo zda je to pravda, nebo nesmysl? Přijde mi to nepravděpodobný, ale vypadalo by to zajímavě A navíc jsem čet, že některý západní kulomety a útočný pušky (konkrétně si teď nevzpomenu jaký, ale moh bych to najít) můžou používat buďto pásy nebo klasický schránkový zásobáky. A případně kdyby jste někdo měli nějaký fotky - pokud existují - kalacha s nábojovym pásem, mohli by jste je sem hodit nebo mi poslat link? Dík

Paradoxem je, že Kalašnikov z nejlavnějšího samopalu nevydělal téměř nic, ale zbohatnul až po skončení studené války na prodeji reklamních předmětů.

No, nevím. Já bych asi spíš použil termín nezbohatl...
On byl samozřejmě zaměstnanec a určitě měl výhody, které normální občan SSSR neměl. To je trošku problém přepočtu na dolary, nebo i tzv. průměrné mzdy...