LT vz. 34 versus PzKpfw III

Obrněná technika československé armády
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1638
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Bydliště: Hovorany
Kontaktovat uživatele:

LT vz. 34 versus PzKpfw III

Příspěvek od hydrostar »

LT vz. 34 versus PzKpfw III

Ve třetím dílu srovnávání německých a československých konstrukcí, které na sebe mohly narazit během možného konfliktu na podzim 1938, se podrobněji podíváme na dva tanky, které si teoreticky nebyly rovny, protože spadaly do jiných kategorií, ale...

Předem podotýkám, že ve výzbroji německé armády byly jen varianty A - D.
Obrázek
X
Obrázek
Tak jako v celém seriálu budeme porovnávat jen technické parametry. Otázku způsobu nasazení a nadřazenosti tankistů jednotlivých národností ať řeší úplně někdo jiný a jinde.

Pancéřování
Kvalita německého a československého pancíře z předválečného období byla srovnatelná. Odolnosti proti střelám se docilovalo tvrzením pomocí cementace povrchu nebo takzvané homogenizace oceli, přičemž cementovaná ocel byla o mnoho kvalitnější. Přibližně tedy platilo, že 1 mm pancéřované oceli z Německa byl stejně odolný jako 1 mm pancéřové oceli z Československa.

PzKpfw III Ausf.A - Ausf.C chránil na všech čelních i bočních stěnách korby a věže pancíř tlustý 14,5 mm. Takto silná deska spolehlivě chránila před průbojným střelivem z pušek a kulometů a také proti střepinám granátů, ale nemohla odolat zásahu střely z protitankového děla.

Stroje Ausf.D už ze všech stran chránila vrstva pancíře o tloušťce 30 mm, která měla odolat šrapnelům vystřeleným ze střední vzdálenosti z protitankového děla ráže 20 mm.

Československé stroje byly pancéřovány tvrzeným plechem o tloušťce 15 mm, který stejně jako u prvních verzí PzKpfw III chránil před zásahem průbojným střelivem puškové ráže a střepinami granátů.

Ani jeden z protivníků neměl kromě boků věží nijak racionální zkosení desek. Výrazným rozdílem byl způsob montování desek k sobě. U LT vz. 34 se pláty nýtovaly na ocelové úhelníky velkým počtem nýtů. U tohoto systému se mohlo stát (a opravdu se tak stávalo), že při zásahu se některý nýt uvolnil a zranil členy posádky. Oproti tomu německý průmysl už zvládal novější a rychlejší způsob kompletace, a to svařování. Svar se chová podobně jako pláty a celý stroj je tedy kompaktnější a pevnější při zásahu. Ale při nízkých teplotách se na velkých plochách po zásahu mohly šířit trhliny (křehký lom). Na celkové pevnosti se také mohly projevit kazy ve svaru. Po srovnání výhod a nevýhod obou technologií je situace přibližně stejná.

30 mm silný pancíř u verze D tento tank staví do nadřazené role. Jiné to už je u předchozích verzí. Tam je ochrana tanků LT vz. 34 a PzKpfw III více méně shodná. I když za čtyři roky, které tyto tanky od sebe dělí, kvalita pancíře mírně vzrostla (o jak velké zlepšení se jednalo se nedá prakticky posoudit).

Výzbroj
Hlavní výzbroj tanku Panzerkampfwagen III představoval poloautomatický protitankový kanon 3,7cm KwK 36 s délkou hlavně L/45. Jeho výkon zaručoval prostřelení 34 mm silného pancíře na vzdálenost 100 m. Na 500 m zvládal tloušťku 29 mm a na 1000 m 22 mm. Maximální účinný dostřel průrazným granátem se udává přibližně 2000 m. Jeho československý protivník vozil poloautomatický 3,7 cm kanon vz. 34 ÚV s délkou hlavně L/40, který na vzdálenost 100 m prorazil pancíř o tloušťce 37 mm, na 500 m 30 mm a ještě na vzdálenost 1000 m zvládal pancíř tlustý 25 mm. Maximální účinný dostřel byl podobný jako u soupeře, asi 2000 m. Oba stroje měly kanon uložený v plně otočné věži a oba byly zaměřovány pomocí mířidel s dalekohledem (v případě nouze se použil klasický mechanický zaměřovač).

Proti pěchotě měl LT vz. 34 ještě jeden 7,92 mm kulomet vz. 35 spřažený s kanonem uložený ve věži a druhý uložený uprostřed přední desky korby. PzKpfw III vozil tři kulomety MG 34 stejné ráže. Uložení ve voze bylo řešeno obdobně. Jeden uložený v pravé části přední desky a zbylé dva spřažené s dělem ve věži. Jak u LT vz. 34, tak u PzKpfw III se dal věžový kulomet odpojit a zaměřovat samostatně.

Celková dotace střeliva pro LT vz. 34 byla 60 nábojů do děla a 2000 střel pro kulomety. Předepsané množství pro PzKpfw III bylo 120 nábojů pro kanon a 4425 kulometných střel.

Co se týče výzbroje, sou si oba soupeři vyrovnaní.

Jízdní vlastnosti
PzKpfw III Ausf. A - C poháněl benzinový motor o výkonu 184,8 kW, který měl za úkol rozpohybovat vozidlo o hmotnosti 15,5 t (to je 11,92 kW/t). Verzi Ausf. D poháněl stejný motor, ale hmotnost stroje vzrostla na 19,5 t (to je 9,33 kW/tunu). Maximální rychlost všech verzí byla stejná, činila 35 km/h a dojezd dosahoval 160 km. LT vz. 34 o hmotnosti 7,5 t poháněl také benzinový motor, ale s nižším výkonem jen 46,2 kW (to je 6,16 kW/t). Oproti PzKpfw III všech verzí měl podstatně nižší výkonový potenciál, což se muselo v terénu projevit. Jeho maximální rychlost nepřesahovala 30 km/h a za ideálních podmínek ujel 160 km.

LT vz. 34 měl podvozek složený z osmi párů kol s malým průměrem ve čtyřech vozících. Ty byly po dvou volně zavěšeny na kyvném rameni. Dva a dva vozíčky byly odpruženy listovými pružinami. Celou konstrukci ještě vyztužoval boční nosník. Na tomto rámu byla za posledním pojezdovým kolem namontovaná ještě jedna neodpružená podpůrná a vodicí kladka, která bránila sesmekávání pásu. Hnací kolo bylo v přední části a vodicí vzadu.

Podvozek tanku PzKpfw III Ausf. A byl složený z pěti relativně velkých kol, přičemž každé bylo samostatně odpruženo. Špatné jízdní vlastnosti v terénu vedly u další předsérie k uspořádání osmi malých zdvojených kol do čtyř vozíků, kde dva a dva vozíky byly společně odpruženy listovou pružinou. Ani toto uložení plně nevyhovovalo. U strojů Ausf. C a D bylo opět osm zdvojených koleček uloženo ve čtyřech vozících. Tentokrát velké listové pero odpružovalo dva prostřední vozíky. Přední a zadní vozík měl každý samostatnou listovou pružinu. Všechny verze měly podobně jako československý protivník hnací kolo vepředu a napínací vzadu.

Musím upozornit, že u obou typů byly s podvozkem neustálé potíže. Jejich složitost vedla k neustálému vývoji u obou typů. Přičemž podvozek československého tanku se ukázal být spolehlivější.

Měrný tlak na půdu nebyl u československého vozidla nijak veliký, činil jen 0,5 kg/cm2. Jeho německý protějšek měl tlak na půdu dosahující hodnoty až 0,86 kg/cm2, což bylo o poznání vyšší, čímž možnost zapadnutí ve měkkém terénu výrazně vzrostla.

Posádka
Tank LT vz. 34 obsluhovala trojčlenná posádka ve složení řidič, radista a současně střelec z trupového kulometu a velitel, který zastával i funkce střelce a nabíječe. Řidič a radista měli svá stanoviště v trupu tanku. Velitel seděl ve věži. K dorozumívání mezi velitelem a řidičem sloužily tři barevné žárovky umístěné v úrovni řidičových očí, které velitel rozsvěcoval podle smluveného klíče. Domluva mezi zbytkem osádky probíhala ústně, což v hlučném vozidle nebylo nejjednodušší.

Posádka PzKpfw III byla pětičlenná. V trupu seděli řidič a radista, který zároveň obsluhoval i trupový kulomet. Ve věži seděli střelec, nabíječ a velitel. Toto rozdělení funkcí se v praxi ukázalo jako velice výhodné. V bojových situacích totiž byla posádka schopná daleko lépe reagovat. Novinkou u těchto tanků byl intercom, který mnohonásobně zlepšil komunikaci mezi členy posádky.

Velké přetěžování velitele a neexistence vnitřního komunikačního systému v československém tanku značně omezovala možnost rychlé reakce posádky v boji. V tomto ohledu je tedy německá konstrukce jasně lepší.

Ostatní
Při délce 4,6 m, výšce 2,22 m a šířce 2,1 m, byl LT vz. 34 o poznání menší než PzKpfw III s rozměry 6 m na délku, 2,8 m na šířku a 2,45 m na výšku. Československý tank byl tedy menším cílem, který se teoreticky dal hůře zasáhnout. Jeho malé rozměry usnadňovaly manévry v terénu, ale současně také limitovaly schopnost překonávat velké příkopy. PzKpfw III měl oproti tomu vyšší stabilitu v terénu a posádce poskytoval větší prostor.
Oba tanky měly radiové vybavení. PzKpfw III vozil klasickou foniovou vysílačku Fu 5, která zprávy přijímala i odesílala. Radiotelegrafista v LT vz. 34 obsluhoval stanici vz. 35, která fungovala jako vysílač i přijímač a pracovala jako telegrafní. Další možností ke komunikaci mezi vozidly bylo použití praporků různých barev.

Československá braná moc měla na podzim 1938 k dispozici 50 lehkých tanků vz. 34. Wehrmacht v té době disponoval přibližně 70 Panzerkampfwagen III všech verzí, z nichž 30 bylo verze D. Mírná početní převaha hovoří pro německou konstrukci.

Výsledek
Když to tedy shrneme, tak PzKpfw III Ausf. D překonával LT vz. 34 téměř ve všech parametrech. Československý protivník se mu mohl rovnat nebo ho i překonávat jen výzbrojí, konstrukcí podvozku a svou velikostí.

U prvních verzí PzKpfw III se vítěz jednoznačně uvést nedá. Tyto tanky svého rivala překonávaly jen lepším rozložením úkolů v posádce a svým komunikačním zařízením.

Naopak ve složitém terénu jim LT vz. 34 mohl dělat velké potíže, i když všechny typy podvozků měly horší průchodnost terénem a kvůli své složitosti i tendenci k poruchám. Jeho menší silueta mu zajišťovala lepší možnost se skrýt a využít tak momentu překvapení.

Zdroje:
http://www.panzernet.net ; http://www.fronta.cz ; http://www.valka.cz ; http://utocnavozba.wz.cz ; http://klub.chip.pl/krzemek/index.html

Doufám, že jsem bodl do vosího hnízda. Tož mudrujte. ;-)
Odkazy na všechny články série:
Tč vz. 33 x Panzerkampfwagen I
LT vz. 35 x Panzerkampfwagen II
LT vz. 35 x Panzerkampfwagen IV
Naposledy upravil(a) hydrostar dne 16/8/2008, 21:18, celkem upraveno 3 x.
Obrázek Obrázek
Jsem typickým občanem České republiky.
Už od rána si na něco ustavičně stěžuji...
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 13:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Dobré srovnání, i když samozřejmě se najde spousta "odborníků" kteří budou hlásat nadřazenost německé konstrukce. Ale LT-34 (P-II) se stal prvním dobrým tankem Pragy, našeho nejlepšího výrobce tanků.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 05:00

Příspěvek od Alchymista »

U československého tanku výrazne chýba aspoň jeden ďalší člen obsluhy vo veži, veliteľ tanku je vo svojej funkcii veliteľ/strelec/nabíjač výrazne preťažený, čo spolu s chýbajúcim systémom vnútornej komunikácie sťažuje koordináciu bojovej činnosti posádky.
Napriek nízkej hmotnosti je tiež LT-34 výrazne podmotorovaný, čo sa nutne muselo prejaviť na dynamických a jazdných vlastnostiach vozidla.

Pz-III (konšrukcia ?? výroba 1937-?) je ako typ zhruba o tri roky mladší ako LT-34 (konštrukcia 1932-34 výroba 1934-36), čo v tesne predvojnovom období znamenalo dosť.

Sapík, lepší výraz by bol asi "prvý použiteľný tank", k dobrému tanku chýbalo ešte pár rokov vývoja a zbierania skúseností. Bohužiaľ, konštruktéri ich už nedostali.
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1638
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Bydliště: Hovorany
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

U československého tanku výrazne chýba aspoň jeden ďalší člen obsluhy vo veži, veliteľ tanku je vo svojej funkcii veliteľ/strelec/nabíjač výrazne preťažený, čo spolu s chýbajúcim systémom vnútornej komunikácie sťažuje koordináciu bojovej činnosti posádky.
Napriek nízkej hmotnosti je tiež LT-34 výrazne podmotorovaný, čo sa nutne muselo prejaviť na dynamických a jazdných vlastnostiach vozidla.
To tam je všecko napsané 8-) Hlavní výhodou LT vz. 34 v terénu je jeho menší tlak na půdu. Co se nezaboří vyjede. A je tomu jedno, jestli to vyjede pomalu nebo rychle.
Pz-III (konšrukcia ?? výroba 1937-?) je ako typ zhruba o tri roky mladší ako LT-34 (konštrukcia 1932-34 výroba 1934-36), čo v tesne predvojnovom období znamenalo dosť.
Prudký rozvoj tankové techniky začal již počátkem třicátých let. Jde to vydět na rychlém zastarání tanků z dvacátých let. Taky koncepce tanku LT vz. 34 byla v době vzniku na vrcholu vývoje. Za dva roky ale byla poslána do pozadí tanky LT vz. 35. Modernizace tanků LT vz. 34, kdy byl zabudovaný nový motor, nová převodovka, nové dělo, upravený podvozek a přídavný pancíř, tento tank opět přivedla na světovou špičku.
Obrázek Obrázek
Jsem typickým občanem České republiky.
Už od rána si na něco ustavičně stěžuji...
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 13:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Alchymista píše:....k dobrému tanku chýbalo ešte pár rokov vývoja a zbierania skúseností. Bohužiaľ, konštruktéri ich už nedostali.
S tím bych až tak nesouhlasil, to co dokázala za poměrně krátkou dobu Praga pod vedením Surina... no jak to napsat.... ve světě moc podobných nebylo, navíc u nás chyběla nějaká extra tradice vývoje obrněné techniky.

Bohužel i do tohoto vývoje zasáhla politika a monopolní postavení Škody - podle mě Praga měla skoro vždy navrch.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 05:00

Příspěvek od Alchymista »

Politické tlaky na vývoj československých zbraní je evidentne stará choroba...

Hydrostar - Aj LT-35 bol zrejme v porovnaní s PzIII mierne horší, práve pre tie isté dôvody - preťaženie veľliteľa a podmotorovanie. V tejto súvislosti by bol zaujímavý pohľad nemcov - tí použivali oba, resp. všetky tri tanky. Ako ich hodnotili? Prípadne - aké zmeny na tankoch urobili?
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1638
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Bydliště: Hovorany
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

Na tanku LT vz. 35 udělali Němci dvě změny. Přidali člena posádky a zavedli interkom. A jak je hodnotili? Těžko říct, ale asi byli hodně spokojení. Třeba v polsku to byl nejpočetnější tank s kanonem aspoň 37 mm.

K modernizaci tanku LT vz. 34 mělo dojít během podzimu až zimy 1938. Bohužel dřív přišel Mnichov. A Němce 23 tanků starší konstrukce rozhodně nezajímalo.

Jo a mimochodem, držme se roku 1938. Nebavme se kdyby, to už je jiná kategorie.
Obrázek Obrázek
Jsem typickým občanem České republiky.
Už od rána si na něco ustavičně stěžuji...
RAYTHEON
7. Major
7. Major
Příspěvky: 602
Registrován: 14/5/2007, 20:44

Příspěvek od RAYTHEON »

to Hydrostar

Nechtěl jsem opakovat věci, které by mohly být vykládány jako tzv. "fachidiotismus" ale řekl jsi to za mě. Tank je zbraň, kde musí plynně komunikovat posádka mezi sebou a s okolím. Sebelepší tank naprosto ztrácí svojí bojovou hodnotu ve chvíli, kdy jeho velitel je přinucen komunikovat s okolím pomocí praporků. Technické kvality interkomu a radiostanice tanku jsou stejně důležité jako všechna ostatní TTD.
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1638
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Bydliště: Hovorany
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

Zapomněl jsem dodat, že na fotografiích je prototyp tanku P-II (má ještě lafetu na kulomet vz. 26 a jinou věž s jiným lafetováním děla a kulometu vz. 35) a PzKpfw III Ausf. A

Provedl jsem jednu změnu v textu. A to v místě tlaku na půdu.
Obrázek Obrázek
Jsem typickým občanem České republiky.
Už od rána si na něco ustavičně stěžuji...
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1638
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Bydliště: Hovorany
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

LT vz. 34 R versus PzKpfw III Ausf. E

Dalším vývojem obou strojů se došlo k tankům LT vz. 34R (rekonstruovaný) a Panzerkampfwagen III Ausf. E. Teoretické převzetí těchto tanků spadá do období jara 1939. Tedy jen a pouze v případě nekonání se Mnichovské konference. Lehce nastíním možnosti obou tanků v případném střetu. Upozorňuji, že teď už se jedná opravdu o velice hypotetické úvahy, protože naše země přistoupila na podmínky Mnichovské dohody a k rekonstrukcím tanků LT vz. 34 nedošlo. Zato PzKpfw III Ausf.E se dočkal velkosériové výroby a dalších modernizací a bojoval až do konce války.
Obrázek
X
Obrázek
Pancéřování
Stroje Ausf.E už ze všech stran chránila vrstva pancíře o tloušťce 30 mm, která měla odolat šrapnelům vystřeleným ze střední vzdálenosti z protitankového děla ráže 20 mm. U československého tanku se mluví o dvou variantách. Jedna uvádí, že pancéřování zůstalo na hodnotách původního typu, čili 15 mm na všech kolmých deskách. Zato druhá varianta mluví o zesílení čelního pancíře na 25 mm. To by odpovídalo ochraně tanků LT vz. 35. Přední partie by tedy vydržely zásah kanonem ráže 20 mm na střední vzdálenost. Ostatní desky měly zůstat tlusté 15 mm a odolávat průbojnému střelivu puškové ráže.

U obou soků zůstalo tvarování pancíře nijak racionálně skloněné. LT vz. 34R byl nadále nýtovaný a PzKpfw III Ausf.E svařovaný.

Výzbroj
Hlavní výzbroj tanku PzKpfw III Ausf.E nadále představoval poloautomatický protitankový kanon 3,7cm KwK 36 s délkou hlavně L/45, jehož výkon zaručoval průstřel 34 mm silného pancíře na vzdálenost 100 m. Na 500 m zvládal tloušťku 29 mm a na 1000 m 22 mm. Maximální účinný dostřel průrazným granátem se udává přibližně 2000 m. Jeho zrekonstruovaný protivník dostal poloautomatický 3,7 cm kanon vz. 38 ÚV s délkou hlavně L/47,8, který na vzdálenost 100 m prorazil pancíř o tloušťce 41 mm, na 500 m 35 mm (podle československých zkoušek se jednalo o 50 mm, což je velký rozdíl) a ještě na vzdálenost 1000 m zvládal pancíř tlustý 29 mm. Maximální účinný dostřel byl podobný jako u soupeře, necelých 2000 m.

Proti pěchotě měl LT vz. 34 ještě jeden 7,92 mm kulomet vz. 35 spřažený s kanonem uložený ve věži a druhý uložený uprostřed přední desky korby. PzKpfw III Ausf. E vozil dva kulomety ve věži a jeden MG 34 ráže 7,92 mm v čelní desce. Uložení ve voze bylo řešeno obdobně. Jak u LT vz. 34, tak u PzKpfw III se dal věžový kulomet odpojit a zaměřovat samostatně.

Celková dotace střeliva pro LT vz. 34 R zůstala stejná, tedy 60 nábojů do děla a 2000 střel pro kulomety. Předepsané množství pro PzKpfw III se také nezměnilo a činilo 120 nábojů pro kanon a 4425 kulometných střel.

Jízdní vlastnosti
PzKpfw III Ausf. E poháněl benzinový motor s vyšším výkonem a to 221,7 kW, který měl za úkol rozpohybovat vozidlo s hmotností 19,5 t (to je 11,37 kW/t). Maximální rychlost oproti předchůdcům vzrostla na 40 km/h, přičemž dojezd zůstal na 160 km. LT vz. 34 R o hmotnosti 7,5 t poháněl také nový benzinový motor, ale s nižším výkonem jen 93,1 kW (to je 12,41 kW/t). Oproti nemodernizovanému typu je to velký výkonnostní nárůst. Jeho maximální rychlost nyní dosahovala až 50 km/h, přičemž dojezd se nezmenšil. Dosahoval 160 km.

LT vz. 34 R měl opět podvozek složený z osmi párů kol s malým průměrem ve čtyřech vozících, které byly po dvou volně zavěšeny na kyvném rameni. Dva a dva vozíčky byly odpruženy listovými pružinami. Celou konstrukci ještě vyztužoval boční nosník. Na tomto rámu byla za posledním pojezdovým kolem namontovaná ještě jedna neodpružená podpůrná a vodicí kladka, která bránila sesmekávání pásu. Hnací kolo bylo v přední části a vodicí vzadu. Celkově byl ale podvozek robustnější (viz obrázek) a spolehlivější, i když některé problémy stále přetrvávaly.

Úplně nový podvozek tanku PzKpfw III Ausf. E se skládal z šesti relativně malých kol na každé straně. Každé kolo bylo zavěšeno samostatně a společně s kolem na druhé straně vozu odpruženo torzní tyčí. První a poslední kolo mělo hydraulický tlumič. Tento podvozek byl jednoduchý a dával vozidlu dobré jízdní vlastnosti v terénu. Hnací kolo zůstalo vepředu a napínací vzadu a oproti předchůdcům bylo jinak tvarované.

Měrný tlak na půdu nebyl u československého vozidla nijak veliký, u stroje bez přidaného pancíře činil cca 0,5 kg/cm2. U tanku s novým pancířem na čele korby a věže by měrný tlak o něco vzrostl, ale jeho hodnota se dá zpětně určit jen těžce. Přirovnal bych ji k hodnotě tanku LT vz. 35, čili nějakých 0,5 - 0,55 kg/cm2. Jeho německý protějšek měl tlak na půdu dosahující hodnoty až 0,95 kg/cm2, což bylo o poznání vyšší.

Ostatní
Posádky obou strojů zůstaly stejné, stejně jako vnitřní vybavení a rozměry. Produkce tanků PzKpfw III Ausf. E se nedá pro dané období přesně určit, ale v případě blížícího se konfliktu by výroba byla jistě urychlena. Takto bylo na jaře vyrobeno přibližně 50 tanků (celkově jich bylo do podzimu 96). Čelilo jim opět 50 kusů LT vz. 34 R.


Výsledek
Výsledek je opět rozpačitý. Menší tank s nižší hmotností, větším výkonem (s ohledem na hmotnost), vyšší rychlostí a lepší průchodnosti, ale mnohem lepším dělem, zaostával za svým německým protivníkem jen v menším počtu mužů v posádce a horším vnitřním vybavením.
Obrázek Obrázek
Jsem typickým občanem České republiky.
Už od rána si na něco ustavičně stěžuji...
Tex
vojín
vojín
Příspěvky: 13
Registrován: 7/1/2008, 23:49
Bydliště: Kladno

Příspěvek od Tex »

moc dobré porovnání a úsudky zkus porovnat Lt.38 s nějákym německym to mi taky dost zajímalo
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1638
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Bydliště: Hovorany
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

Ano, je to v plánu, ale uvidíme, jak to bude s časem. Předběžně bude následovat LT vz. 35 x PzKpfw IV z podzimu 1938, LT vz. 38 x PzKpfw III z jara 1939 a ST vz. 39 x PzKpfw III nebo IV z roku 1939
Obrázek Obrázek
Jsem typickým občanem České republiky.
Už od rána si na něco ustavičně stěžuji...
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5157
Registrován: 25/3/2008, 15:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Super srovnání:-)
jak píšeš, asi by bylo zajímavé srovnání jaro 1939, kdy byl plánován útok na Československo. Už jsem si s tou myšlenkou pohrával, tak to zkusím za ČSR dát dohromady:

OA vz. 27 = 15 ks
OA vz. 30 = 51 ks
Tč. vz. 33 = 70 ks
LT vz. 34 = 50 ks (mohlo být na jaře 39 modernizováno na LT 34 R
LT vz. 35 = 298 ks
LT vz. 35 = 99 ks (R-2 vyráběno pro Rumunsko, mohlo být zabaveno)
LTP = 24 ks (vyráběno pro Peru, mohlo být zabaveno)
LTH = 24 ks (vyráběno pro Švýcarsko, mohlo být zabaveno)
LT vz. 38 = 100 ks ??? (termín dokončení 1.série 150 ks byl 31.3.1939. Počítám s problémy výroby, proto cca 100 ks. Celá série byla rozpracovaná v zimě 1938-39. Tempo výroby bylo sníženo po Mnichově. V březnu 39 bylo dle skutečnosti vyrobeno 10 ks. Ty byly předány Německu v květnu)

Celkem tedy mohla mít ČSR armáda k dispozici na jaře 1939:
495 ks lehkých tanků + neurčité množství LT vz. 38
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5157
Registrován: 25/3/2008, 15:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Německo mohlo na jaře 1939 disponovat touto obrněnou technikou:

cca 1200 ks - obrněných aut a transportérů
1688 ks - Panzer I (kulometná výzbroj)
cca 810 ks - Panzer II (1x20mm)
cca 130 ks - Panzer III (1x37mm)
cca 130 ks - Panzer IV (1x75mm)
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1638
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Bydliště: Hovorany
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

Jednu malou opravu. Je možné, že během rekonstrukce by všechny stroje dostaly čtyřčlenno osádku v rozložení řidič, radiotelegrafista, velitel/střelec a nabíječ. Tímto rozšířením posádky, se kterým se počítalo u LT vz.38 a později se objevilo i u LT vz.35 ve slovenské armádě, by se podstatně zvýšil bojový potenciál stroje.
Obrázek Obrázek
Jsem typickým občanem České republiky.
Už od rána si na něco ustavičně stěžuji...
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5157
Registrován: 25/3/2008, 15:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Myslím si, že naše armáda zbytečně otálela s rekonstrukcí LT-34. Od jejich výroby a dodání uplynulo už dlouhá doba a dávno z linek sjížděli LT-35 a na rýsovacích prknech byli již LT-38 a stále se nic s LT-34 nedělo. Při tom na jejich opotřebovanost, závady atd. bylo dávno upozorňováno. Naše republika tak mohla v kritické době disponovat o dalších 50 ks kvalitních strojů více.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1638
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Bydliště: Hovorany
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

To se tak lehce nedá říct, že se otálelo s rekonstrukcí těchto vozidel. Teprve v roce 1937 nabídla firma ČKD zamontování nového motoru a převodovky. Rok na zkoušení a jsme v létě 1938. Dále je nutno připomenout, že v roce 1936 se s žádnou rekonstrukcí nepočítalo. LT vz.34 měly prostě být nahrazeny LT vz.35. LT vz.34 měly sloužit především k výcviku. Následně byly přeřazeny k předzvědným oddílům, ale tam se moc neuplatnily. Teprve po nabídce firmy ČKD se začalo mluvit o přestavbách všech strojů. Nehledě na to, že ČKD měla plné výrobní kapacity na LT vz.35 a taky na své exportní stroje.
Obrázek Obrázek
Jsem typickým občanem České republiky.
Už od rána si na něco ustavičně stěžuji...
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5157
Registrován: 25/3/2008, 15:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Já ti nevím.....když si vezmu jaká byla politická situace již počátkem roku 1938, dále pak částečná mobilizace v květnu atd....tak se prostě trošku divím, že se nevěnovala větší pozornost modernizaci LT-34. Kdybych v té době měl to právo rozhodovat, tak hned modernizuju. Je rozdíl mít 300 ks LT-35 a dalších 50 ks tanků určených jen k výcviku se svoji již poněkud sníženou bojovou hodnotou, nebo právě o těch 50 ks mít více strojů na stejné nebo lepší úrovni, než LT-35. Možná ty zkoušky atd. se táhli moc dlouho:-(
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1638
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Bydliště: Hovorany
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

Dyť ti to říkám, zkoušky modernizovaného stroje P-II-R neboli LT vz.34R začaly současně se zkouškami TNHPS, tedy budoucího LT vz.38 a Škodováckými prototypy na jaře 1938 a byly ukončeny někdy v létě téhož roku. V tom létě těsně před mobilizací by odeslání tanků k výrobci znamenalo značné oslabení jednotek a zřejmě proto k žádným modernizacím v té době nedošlo.

A jak znovu opakuju. první modernizace tohoto tanku proběhly až někdy na podzim 1937. Do té doby žádná studie neexistovala. Vlastní modernizace byla až sekundárním důsledkem vývoje tanku TNH.
Obrázek Obrázek
Jsem typickým občanem České republiky.
Už od rána si na něco ustavičně stěžuji...
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5157
Registrován: 25/3/2008, 15:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Už jsem v obraze. Mno...škoda, že se to v takovém časovém presu nedalo stihnout. Modernizované stroje by byli jistě velkým přínosem.

Hlavně si myslím, že byla velká škoda, že se TNH, jehož prototyp byl vyroben již v září 1935, nebyl dále rozvíjen jako následovník LT-35. Vždyt už v květnu 1937, kdy byla celá série TNH vydodána do Iránu, mohla být jeho větší vyzrálost v porovnání s LT-35 patrná. Nebo se pletu?
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Útočná vozba“