Americký lehký tank M551 Sheridan

Předmluva
Služba lehkého tanku M551 Sheridan nebyla nijak oslnivá, ale docela dlouhá, jednotky výsadkových divizí jej používaly přes 20 let.
Byl největším a nejvýkonnějším obrněným strojem, který mohl být shazován z dopravního letadla C-130 Hercules. Tankem byly vyzbrojeny jednotky americké 82. výsadkové divize po dobu, až bude možnost výsadkáře vybavit něčím lepším. Tank byl z letadla shozen vytažením z nákladového prostoru při letu v malé výšce. Letadlo se dostalo nízkým letem nad určenou seskokovou zónou, s tankem umístěným na speciální paletě z uhlíkových vláken. Z nákladového prostoru letadla se vyhodil brzdný padák, uvázaný k paletě, a vytáhl tank i s paletou z letadla. Paleta při dopadu na zem odebrala podstatnou část nárazové energie. Tankem následovala na padácích jeho osádka, která vyprostila tank z palety a zamířila s ním do akce. 82. výsadková divize patří v americké armádě k jednotkám s nejvyšším stupněm bojové pohotovosti. Tanky divize byly použity v operaci Pouštní bouře v Perském zálivu v roce 1991, v 80. letech se pravidelně cvičily v oblasti u východních hranic Západního Německa.
V americké armádě už od dob druhé světové války sloužily lehké tanky, byly využity hlavně při průzkumu a jednalo se převážně o varianty M3 a M5 Stuart. Později je nahradily lehké tanky M24 Chaffee, které Američané zapojily i do korejského konfliktu. Jeho funkci převzaly M41 Walker Bulldog a samohybné kanony M56, které byly jedinými mobilními zbraněmi pro přímou střelbu ve výzbroji amerických výsadkových divizí od 50. let minulého století.
Část první : Vznik a vývoj lehkého tanku M551 Sheridan

Lehký tank M41 sloužící ve výsadkových jednotkách brzdil zvyšující se nároky na jejich mobilitu, ne svou hmotností, mohl být letecky přepravován, ale nebyl přizpůsoben výsadku. V tomto období také docházelo u všech armád ke zvýšení tankové ráže, to se samozřejmě odrazilo na tloušťce pancíře a stávající lehké tanky byly rázem ze hry. To donutilo velení armády v roce 1954 vyhlásit konkurz na nový lehký tank. Mělo se jednat o vozidlo s maximální hmotností do 17 t, s hlavní výzbrojí ráže 76 mm, později až 105 mm.
Projekt byl zadán společnostem Detroit Arsenal, Cadillac a Aircraft Armaments Incorporated (AAI). To dalo vzniknout prototypu tanku T92, s pohonem v přední části, osazeným kanonem ráže 76 mm a používajícím gumové pásy. Stroj absolvoval testy na polygonu NTC (National Training Center) v Aberdeenu, ale sériová výroba nebyla zahájena, neboť velení se dozvědělo o testech sovětských PT-76, které prototyp převyšovaly.
Byly podávány různé návrhy, bezosádkové vozidla na dálkové ovládání, tanky s bezzákluzovým kanonem, pochodující stroje, ale všechny projekty zůstaly jen v projekci nebo zhotovením malého modelu. Problém byl vyřešen, ne přes vozidlo, to bylo vyvíjeno později, ale přes hlavní zbraň vozidla. Společnost Philco Ford vyvíjela už od konce 50. let nový dělostřelecký systém na základě odpalovacího zařízení M81 ráže 152 mm s krátkou hlavní s možností odpalovat protitankové řízené střely MGM51A Shillelagh. To umožnilo použít malou nálož k výstřelu a pohon střely, tím se rapidně snižovala hmotnost zařízení i vozidla. Účinná hlavice byla schopná zničit jakýkoliv známý tank, až do vzdálenosti 4000 m (dolet střely). Použití jmenované ráže mohlo být využito ke střelbě municí s velkým tříštivým a trhavým účinkem.
Po likvidaci tohoto problému se konstruktéři pustili do stavby tanku, i když bylo jasné, že to nebude vůbec jednoduché, neboť velení armády podalo rozporuplné podmínky. Například, obojživelnost, střelba v noci, shoz z letadla, ochranu proti ZHN a velkou pohyblivost s možností palebné podpory jednotek.

V roce 1959 američtí výsadkáři podali žádost na nové letecky přepravitelné vozidlo, které by nahradilo M41 i M56. Nově vyvíjené vozidlo, projektované jako obrněné průzkumně-výsadkové útočné vozidlo, obdrželo název XM551. Jako nejvhodnější byl vybrán projekt firmy Allison (je také uveden Cadillac, obě uvedené patří pod General Motors), společnost GM se v té době zabývala výrobou M41Walker Bulldog. Aby technici firmy splnili podmínky zakázky co se týká hmotnosti, zvolili vytvoření pancíře korby z tvrzených slitin hliníku. Velikost vozidla určoval prostor transportního letadla. Řidič měl stanoviště ve středu přední části korby a zbytek posádky přebýval ve svařované ocelové věži ve tvaru čočky, s tím že nabíječ seděl vlevo a velitel a střelec měli stanoviště vpravo. Jako pohonná jednotka byl navržen dieselový motor Detroit Diesel 6V-53T, z důvodu delšího dojezdu a také ze zmenšení rizika požáru. Z posledně uvedeného důvodu byl nebyl zaveden hydraulický pohon odměru věže a náměru hlavně. Motor s převodovkou byl umístěn v zadní části korby. Podvozek tanku tvořilo pět párů zdvojených pojezdových kol s pryžovými obručemi, odpružených zkrutnými tyčemi. Hnací kola byla vzadu, napínací vpředu, horní část pásu se obešla bez podpěrných kladek. Po obvodu střechy korby byla složena plovací zástěna, po jejímž vztyčení se z M551 stává plně obojživelný prostředek, poháněný ve vodě svými pásy rychlostí až 5,8 km/h.

V průběhu roku 1961 byly zahájeny testy a později ostré střelby za použití dělostřelecké munice (z XM81) a řízené střely Shillelagh, když rok před tím byl projektu dán název AR/AAV (Armored Reconnaissance/Airborne Assault Vehicle).
Střelba byla vedena z testovací věže nainstalované na podvozek tanku M41, a bylo zjištěno, že se to neobejde bez problémů. Projekt MBT-70 se ukázal jako propadák, a to vše se projevilo na zdržení vývoje a zmrazení výroby XM551. Zakázka armády (1960) byla postupně zvyšována, přes 12 strojů, se nakonec zastavila na 20 prototypech, a každý z nich byl originál, neboť se na nich podepsaly závady a změny (např. problémy s chladičem, zavěšení alternátoru, závady elektroinstalace).
Po důkladných testech bylo rozhodnuto vzít jako základ pro velkovýrobu v pořadí 12 prototyp a zbytek byl použit jako ověřovací předsérie. Problémy se střelbou zahrozily zastavením celého projektu, také se na celé situaci odrazil nedostatek financí, ale vše nakonec ovlivnila situace v jihovýchodní Asii. Najednou se v armádním rozpočtu na rok 1963 našly peníze na rozjezd sériové výroby, která byla zahájena v dubnu 1965 a společnost General Motors dostala čtyřletou smlouvu, i když v té době vozidlo nebylo schváleno ke službě v armádě. Teprve v květnu 1966 byl tank s názvem M551 Sheridan ( po generálu Unie z období občanské války) zaveden do služby a první sériový stroj převzala armáda 29. června. Mezi prototypem a sériovou výrobou bylo znát několik změn, například kulatější hrany korby, pojezdová kola postrádala paprskovitou ozdobu a další se týkaly zaměřovače střely Shillelagh a zadýmovacích granátů. Omezená výroba pokračovala do konce roku 1970 a celkově bylo zkompletováno asi 1700 strojů (1662 kusů).

Krátce po zahájení výroby se vozidlo M551 Sheridan zúčastnilo tvrdých provozních zkoušek v různých klimatických podmínkách. Byly zaměřeny hlavně na střelbu, kde se střela MGM 51A Shillelagh chovala vcelku bez problémů, problémy vyvstaly u dělostřelecké munice. U polospalitelných nábojnic docházelo vlhkem k nedokonalému shoření, nebo jinak nefungovaly.
I když byla ve věži instalována ventilace, byla věž naplněna kouřem ze spáleného střelného prachu, důsledek absence ejektoru na hlavni. Nejen z tohoto důvodu byl u vozidla instalován systém profukování hlavně tlakem vzduchu při otevření závěru tzv. OBSS (Open Breech Scavenger System). Tímto systémem byly tanky doplňovány (dřívější výrobní série zpětně) od února 1967, vzduch byl brán ze dvou tlakových lahví, plněných kompresorem. Systém OBSS se vyskytoval ve třech variantách a při praktickém použití se míjel účinkem.
Při provozních testech v klimatických podmínkách Panamy roku 1967, došlo k tragédii, výbuchu munice, příčinou neshořených zbytků v hlavni, což mělo za následek přerušením výroby a vyhlášením zákazu o uložení munice ve vozidle. Dále byl vyměněn systém výfuku hlavně OBSS za CBSS (Closed Breech Scavenger System), používaný při uzavřeném závěru. Systémem CBSS se účinnost profuku hlavně zlepšila, hlaveň dostala jiný tvar a byl zaveden od ledna 1968.
Protože při provozních jízdách Austrálií tank dopadl podobně jako v Pamamě, bylo ve zprávě uvedeno, že tank M551 Sheridan se nedoporučuje používat ve vlhkých tropických podmínkách, za které byl označen Vietnam. Pouštní a arktické podmínky, nebo oblasti nacházející se v mírném pásmu, kde byl také testován tank M551 byly celkově hodnoceny bez závažných výhrad.
S typem se blíže seznámila řada států, avšak do zahraničí nebyl vyvážen. S americkou armádou se objevil v Evropě, Jižní Koreji a ve Vietnamu. Právě v bojích ve Vietnamu, kde vyšly najevo mnohé slabiny lehkého tanku, si M551 vysloužil nelichotivou pověst. Byly jimi vyzbrojeny (jen pár kusů techniky) průzkumné složky tankových jednotek, a tím bylo rozhodnuto provést na vozidle určité úpravy a doplnění, například do výzbroje dodat tříštivý granát. Pro specifiku vienamského prostředí (džungle) byla vyvinuta speciální munice XM625 Beehive, naplněná 9900 kusy střepin (jehlového tvaru), na likvidaci živé síly protivníka. Byla také upravena velitelská věžička přidáním pancéřové desky zepředu a schránkou na díly a munici zezadu. Přidáním výzbroje je zvýšena palební schopnost tanku, například kulomet ovládaný nabíječem, nebo instalace granátometu popřípadně minometu ráže 81 mm na věži.
Mimo závad zjištěných s provozními testy se vyskytly problémy a závady spojené používáním u jednotek, na kterých se průběžně pracovalo. Problémy vykazovala poddimenzovaná převodovka, aby řidič nezničil spojku, musel být velmi opatrný. Kompletní elektroinstalace byla uložena v boxech, ty se skládaly z vyměnitelných desek a ty velmi trpěly při střelbě hlavní zbraní. Elektronika vypadávala a také velký vliv mělo ukládání karbonu na kontaktech. Věž tanku byla vyhodnocena jako nejhůře vyrobený komplet používaný americkou armádou. Běžně se stávalo, že na brzdovratném zařízení zbraně se samovolně uvolnil šroub, tekutina vymalovala vnitřek věže. Problémy byly také s jeho 152 mm kanonem, pohonnou jednotkou a velmi slabým pancířem na dně korby, který tank chránil nedostatečně před minami, což byla jedna ze zbraní nejběžněji používaných Vietcongem.

Hlavní výzbroj tanku představuje 152 mm kanon /odpalovací zařízení M81 schopný vystřelovat PTŘS Shillelagh, nebo čtyři různé konvenční dělostřelecké náboje se spalitelnou nábojnicí a kumulativní, dýmovou (s náplní bílého fosforu), výcvikovou a kartáčovou střelou. V bojích ve Vietnamu se uplatnily především kartáčové střely, jako prostředek odrážení masových útoků pěchoty protivníka, vedených z bezprostřední blízkosti. V zásobě střeliva pro kanon v tanku byly zastoupeny náboje a střely v závislosti na plněném bojovém úkolu. Obvykle tank vezl 20 konvenčních nábojů a 8 střel Shillelagh. Spřažen s kanonem byl kulomet ráže 7,62 mm, na horní části velitelské kupole byl namontován 12, 7 mm kulomet s ochranným štítem, sloužící jako protiletecká a protipěchotní zbraň. Vnitřní prostor tanku byl tak stísněný, že se střelivo pro kulomety muselo ukládat zvenčí, do schránek na bočních stranách věže.
Protitanková řízená střela Shillelagh, odpalovaná z hlavně kanonu byla velmi účinným prostředkem k probíjení pancířů, měla však dvě podstatné nevýhody, a to, rychlost střelby s touto střelou dosahovala dvou výstřelů za minutu, což byla méně než poloviční rychlost střelby konvenčního kanonu a střeliva, a nebylo s ní možné útočit na cíle ve vzdálenosti do 1000 m. Z těchto důvodů byly tanky M60A2 a M551 Sheridan zásobovány konvenčními náboji se spalitelnou nábojnicí.
Náboje tanku Sheridan umožnily dosáhnout dvojnásobné rychlosti střelby a útočit na cíle v kratších vzdálenostech. Kumulativní střela náboje probíjela 500 mm pancíře. Tank byl vybaven také dýmovými náboji na bázi bílého fosforu, používanými k pokládání dýmové clony, značkování cílů nebo jejich zapalování.
Střelu Shillelagh naváděl na cíl střelec tanku, který v zorném poli svého zaměřovače udržoval záměrný kříž na obraze cíle do okamžiku, kdy střela cíl zasáhla. Musel se dobře soustředit, neboť ve chvíli, kdy se raketový motor střely vypnul (po ulétnutí 1200 m), dosahovala rychlost střely 1100 m/s! Sledovací zařízení registrovalo let střely a porovnávalo jej se záměrnou. Infračervený vysílač, umístěný nad hlavní tanku, vysílal přímači střely řídící signály, upravující směr jejího letu. To byla teorie, a praxe byla trochu jiná, zajímavá byla hlavně palba dělostřeleckou municí. Protipěchotní střely XM625 Beehive byly bez problémů, neboť měly redukovanou náplň ale používání tříštivotrhavé (HE) munice XM657E2 a protitankovou kumulativní (HEAT) municí XM409E5 se ocitl tank M551 v mraku prachu a kouře a zpětný ráz zapříčinil, že se první dvě pojezdová kola ztratila kontakt se zemí. To mělo neblahý vliv na navádění střel Shillelagh, bylo však počítáno použít střely Shillelagh jako první. Pracovat s municí bylo též nesnadné, neboť MGM-51A byla těžká 27 kg a docela dlouhá (1,14 m) a dělostřelecké náboje byly v individuálních obalech, ochráněné před vlhkem a náhodným vznícením prachu při zásahu nebo poruše elektrické instalace.
I přes různá vylepšení a odstranění závad, jak ze strany posádky nebo opraven, byl tank M551strojem, vyžadující zkušené posádky a pečlivou údržbu.

Technická data lehkého tanku M551 Sheridan
> osádka : 4 muži
> hmotnost : 15,83 t
> motor : vznětový šestiválec Detroit Diesel 6V-53T o výkonu 224 kW (300 HP). převodovka : TG-250, hydromechanická 4+2
> rozměry : délka 6299 mm, šířka 2819 mm, výška celk. 2946 mm, výška po strop věže 2272 mm, světlost 480 mm
> výzbroj : kanon / odpalovací zařízení M81, se zásobou 20 konvenčních nábojů a 8 PTŘS Shillelagh, spřažený kulomet M240 ráže 7,62 mm, protiletadlový kulomet M2 ráže 12,7 mm, zadýmovací granátomety 4x 66 mm M257 / 16 ks, náměr kanonu : -8°až +19,5°
> max. rychlost : silnice 70 km/h, voda 5,8 km/h
> dojezd : 600 km
> překážky : stoupavost 60 %, svislá přek. 0,84 m, příkop 2,54 m, plná obojživelnost
> měrný výkon : 14,08 kW/t
> měrný tlak na půdu : 0,49 kg/cm
> zásoba paliva : 598 l
Část druhá : Služba lehkého tanku M551 Sheridan a jeho nasazení v boji

Vietnamské bojiště
Lehké tanky M551 Sheridan byly nasazeny v lednu 1969 ve vietnamském konfliktu. Ze začátku se jednalo o 64 strojů seskupených do dvou jednotek, první byla 3. squadron 4. Armoured Cavalry Regiment (3./4. ACR), v druhém případě se jednalo o 1. squadron 11. Armoured Cavalry Regiment (1./11. ACR). Vozidla neměla ve výbavě střely MGM-51A Shillelagh. Příslušníci 11. ACR, kteří rozdělovali M551 jako podporu obrněným transportérům chválili velkou palebnou sílu svého nového stroje, například použitím střel Beehire, při operaci u Bien Hoa bylo zabito víc než 80 členů Viet-congu. Posádky si u tanku velmi chválili dobrou pohyblivost, vysokou průchodivost a díky kvalitnímu zavěšení pojezdových kol i pohodlnou jízdu. Byly tu i negativa, slabé pancéřování spodku vozidla a po několika zničených strojích nájezdem na minu byly u dalších strojů na dno korby upevněny přídavné titanové pláty.
Náhled na tank M551 se zlepšil likvidací větší skupiny vietnamských bojovníků dne 10. března 1969 v akci u města Tay Ninh (stroje od jednotky "Black horse"). Celkově bylo ve Vietnamu použito asi 200 tanků M551 Sheridan, ze sta zničených měly na svědomí velkou část vlastní posádky (poruchy a zapadnutí v terénu).
Evropské nasazení
Na rozdíl od Vienamu lehkým tankům M551 Sheridan vyhovovalo mírné klimatické pásmo evropského kontinentu. Byly jimi zde vyzbrojeny jednotky americké armády v Německu. Pro jejich vybornou pohyblivost se zde zabydlela uznávaná taktika "udeř a zdrhni", s využitím střel Shillelagh. Plně byl užíván také stabilizátor kanonu, samozřejmě při přiměřené jízdě vhodným terénem, s palbou při krátkém zastavení.
Panamská operace
Lehké tanky M551Sheridan, se zúčastnily ve výzbroji 4. praporu 68. pluku (pozdější název 3./73) nasazení proti útvarům diktátora Manuela Noriegy. Stalo se to v roce 1989 v operaci „Just Cause“ při obsazování mezinárodního letiště Torrijos-Tocumen v počtu osmi strojů.
Také se velmi dobře pohybovaly při podpoře pěchoty v ulicích Panama City a plně k tomu využívaly trhavé střely ráže 152 mm vystřelované ze svých krátkých hlavní.
Nasazení v Perském zálivu
Při operaci "Deset Storm" byla opět použita jednotka (3./73) s tanky M551. Než byly dovezeny tanky Abrams, využívaly jednotky americké armády jako palebnou sílu 55 strojů Sheridan, které se dostaly v roce 1991 do oblasti zálivu mezi prvními. Zde byly poprvé bojově použity střely Shillelagh, proti iráckým tankům (pravděpodobně zničen irácký tank Type 59).

Část třetí : Zajímavosti, fota a doplňující informace k tanku Sheridan
Další verze a přestavby tanku M551 Sheridan
Počátkem roku 1971 byly na Sheridany instalovány laserové dálkoměry AN/VVG-1 s rubínovým laserem, a nacházel se na stanovišti velitele tanku a nijak nekomunikoval se systémem řízení palby. Tyto lehké tanky Sheridan obdržely název M551A1.
Byl vyvíjen stroj osazený párem rychlopalných kanonů ráže 25 mm M242 Bushmaster.
Dále byl testován podvozek Sheridanu s odpalovacím zařízením PTŘS TOW umístěným místo věže, chráněný jednoduchým pancéřovým krytem. ale žádné z těchto vozidel nebylo zařazeno do výzbroje ani vyrobeno ve větším počtu.
Probíhaly také práce na programu ELKE (Elevated Kinetic Energy weapon), což byl pokus umístění 75 mm kanonu ARES s vysokou úsťovou rychlostí a nabíjecím automatem (XM274) na výsuvné lafetě.
Avšak žádný z těchto strojů nebyl sériově vyráběn a ani zařazen do služby.
ale žádné z těchto vozidel nebylo zařazeno do výzbroje ani vyrobeno ve větším počtu.
Sheridany dostaly v roce 1990 pasivní zaměřovací systém TIS (Thermal Imaging Sight), který se podepsal na vyšší bojové hodnotě, neboť velitel tanku lépe sledoval bojiště, a zjišťoval možné cíle.
Velení armády mělo v úmyslu využít podvozek Sheridanu na další úpravy, například vyprošťovací vozidla, vozidla palebné podpory, samohybná a protiletadlová děla, ale při problémech od toho ustoupila.
Sheridany byly v jednotkách postupně od roku 1978 nahrazovány. Zezačátku je zastoupily tanky M60A1 (někde verze A3), nebo stroje M113, než se objevila jako možní nástupci bojová vozidla pěchoty Bradley M2 / M3.
Nejdéle zůstaly M551 u 2. výsadkové divize, přesněji její 3. obrněný prapor 73. pluku, který obsahoval tabulkově celkem 54 tanků, neboť základní jednotky (četa) používaly „pětkovou“ organizaci, užívanou u amerických obrněných jednotek. (útvar zrušen v roce 1997).
Modelářský koutek




M551 Sheridan By Bruce Williams
M551 Sheridan, Vietnam, 1970 By Matt Kirk
M551A1 Sheridan, Desert Storm By Stephen Luke Lim Sy
Sheridan,US Army,Vietnam theatre By Russ Sharp
Pár plků nakonec
> Tank Sheridan také přispěl ke změně pohledu na maximální výšku bezpečného shozu na padáku. Jeden tank, shozený z letadla při invazi v Panamě v roce 1989, se při letu uvolnil a zabořil se do země až po věž. Tato událost potom přivedla některé vtipálky k závěru, že 82. výsadková divize našla řešení problémů s Noriegou, stačilo by diktátora trefit letícím tankem!
> Tank M551 Sheridan byl navržen jako vozidlo průzkumných jednotek všech divizí americké armády. Očekávalo se, že bude mít výborné parametry. Tank M551 byl plně obojživelný po přípravě trvající asi pět minut.
> Tank M551 Sheridan měl korbu vyrobenou z hliníkových pancířů. Jeho hmotnost činila 18,4 t. Čelní pancíř tanku dosahoval tloušťky 100 mm, což znamenalo, že jej mohl prostřelit každý tehdy používaný konvenční bojový tank a především pěchotní protitankové střely. Doplnění tanku přídavnými pancíři nepřicházelo v úvahu, jinak by tank nemohl být shazován z letadla.
> Pohonná jednotka tanku Sheridan byl vodou chlazený přeplňovaný vznětový šestiválcový motor (224 kW). Převodovka měla čtyři stupně vpřed a dvě zpátečky.
> Koncem 70. let byl typ M551 stažen z výzbroje pozemních bojových útvarů, v roce 1983 tyto stroje nadále zůstaly ve výzbroji tankového praporu, připojeného k 82. výsadkové divizi. Několik tanků pokračovalo ve službě u arkansaské Národní gardy až do 80. let.
> Problematická protitanková řízená střela MGM-51 Shillelagh, vystřelovaná z hlavně kanonu tanku Sheridan, se nikdy neuplatnila ve skutečném boji. Velké počty tanků Sheridan používalo Národní výcvikové středisko ve Fort Irwinu v Kalifornii. Zde se tanky upravovaly tak, aby připomínaly sovětská vozidla, jako například 23 mm samohybný protiletadlový kanon ZSU-23-4, bojové vozidlo BMP-1 a 122 mm samohybnou houfnici 2S1.

Zdroje informací : válka, wikipedie,
navajo, vojsko, military,
kn. "Tanky" nakl. Naše vojsko, 2006 (aut. Chris Chant)
Zdroje foto : válka (i s popisy), google images. (hsfeatures, military aj.)
Zdroj, modely : 70.86.163.186/gallery/images/b
- článek aktualizován a upraven