PALBA.CZ

Focke-Wulf Ta-183



Ta-183 bol navrhnutý ako nastupca Me-262. Bol postavený iba model na aerodynamicke skúšky, ale po vojne bol predlohou pre FMA IAe 33 Pulqui II vyrobeny v Argentine v rokoch 1950–53. Mohol za to Kurt Waldemar Tank ,nemecky inzinier a pilot, ktory pracoval pre Focke Wulf a po vojne žil v Argentine. Bolo vyrobenych 5 prototypov.

Model na skúšky v aerodynamickom tunely


Argentínsky Pulqui II


Vyvoj Ta-183 začal v roku 1942 ako Project VI, ked Hans Multhopp zhromaždil tím ktorý bude na ňom pracovať. Planované boli prúdové motory Heinkel HeS 011, alebo Junkers Jumo 004B. Vyzbroj malo tvorit 4x 30mm kanóny a 500kg bomb.
Postavenych malo byť16 prototypov a prvý let bol naplánovaný na Máj 1945, ale 8. Apríla Britskí vojaci obsadili Továrne Focke Wulfu.

Hans Multhopp s maketou Ta-183

Kde všade Kurt Tank po vojne pracoval? Okrem Argentíni mal prsti aj v nejakých lietadlách z Indie a myslím že aj v nejakej Egyptskej prúdovej stíhačke.
Ospravedlňujem sa ak tu má niekde zavesení životopis ale bolo by dobré ho spracovať.

Každý asi pozná stránku Luftaffe 46, existuje podobná stránka aj o projektoch iných krajín osi? Nedávno som narazil na Obrázok Maďarského prúdového lietadla http://wp.scn.ru/en/ww2/f/1556/13/0 ak niekto vie aj o tom stroji niečo viac tak pls sem s tím.

hýýý aká hanba je to len vtip na 1. apríl :-) to som somár čo sa chytil.

O Ta 183 by se toho tedy dalo sepsat podstatně více. To samé o Pulqui.

Má smysl zde zakládat podobná témata, která jsou i na Wikipedii rozepsána mnohem lépe? Vůbec tohle je sekce Luftwaffe do roku 1945 a předesílám, že zde odmítám vést jakékoliv diskuse nad nerealizovatelnými kravinkami z webu luftwaffe46.

No ak nemá zmysel zakladať články o málo známych lietadlách, aký majú potom význam články napríklad o bf-109 a spol? Tie sú na Wikipedii tiež pekne rozpísané a informácie o nich sú na každej historickej alebo vojenskej stránke.

Sorry Hans S. to je choroba z povolania, som účtovník a mám rád všetko prehľadné a na jednom mieste.

Hektor píše:Kde všade Kutr tank po vojne pracoval? Okrem Argentíni mal prsti aj v nejakých lietadlách z Indie a myslím že aj v nejakej Egyptskej prúdovej stíhačke.

Nasiel som , že Kurt Tank pracoval aj na indickom HF-24 Marut , bol to stihaci bombarder. 1.vzlet 17 Juna 1961. Vyrobenych bolo 147 kusov a dosluzili 1985.
O Egypte nic.

Hektor píše:No ak nemá zmysel zakladať články o málo známych lietadlách, aký majú potom význam články napríklad o bf-109 a spol? Tie sú na Wikipedii tiež pekne rozpísané a informácie o nich sú na každej historickej alebo vojenskej stránke.

Souhlasím s Hektorem. Myslím si, že pokud se tu řeší nerealizované projekty SSSR, ČSR, Německa (tanky atd)....tak proč by tu neměli mít místo i tyto futuristické projekty.

VTOL

Heinkel Wespe




Heinkel Wespe bol navrhnutý koncom roka 1944. Mal slúžiť ako VTOL stíhač na obranu bodovych cielov, podobne ako známy Natter. Vývoj bol zastavený aj kôli vývoju zdokonalenej verzie Heinkel Lerche II.

Pohon bol zabezpečený šesťlistým rotorom dúchadla ktoré mal poháňať motor He S021. Vyzbroj mali tvoriť dva 30 mm kanóny MK 108. Kokpit bol na rozdiel od He Lerche klasický.

Heinkel Lerche II




Vývoj Lerche začal na začiatku roka 1945. Dúchadlo tvorili dve protichodne sa točiace vrtule, poháňané motormi Daimler Benz DB 605D. Kokpit sa od He Wespe odlišoval. Pilot sedel v kokpite na vrchole trupu.
Koniec vojny zastavil vývoj.

Koncepcia týchto strojov sa realizovala na lietadlách Snecma Coléoptére a Convair Model 49 AAFSS.

Hektor píše:No ak nemá zmysel zakladať články o málo známych lietadlách, aký majú potom význam články napríklad o bf-109 a spol? Tie sú na Wikipedii tiež pekne rozpísané a informácie o nich sú na každej historickej alebo vojenskej stránke.

Články o Bf 109 a podobných mají smysl, pokud jsou alespoň stejně kvalitní, jako na třeba ty na Wiki, což tedy zase není takový problém. Wikipedia je jako zdroj informací neskutečně špatná a překonat ji obvykle není problém. Třeba zrovna u Bf 109 má smysl z verzí, co jsem pročítal, pouze wikipedia.de (vedle ní jsem sledoval cz, en, sk). V ostatních je až moc velké množství nesmyslů + obvyklý informační deficit. A když se článek obohatí o další věci, které se jinde (obvykle) nedočtete, jen dobře.
V mých očích vytvářet články neznamená jen psát, aby něco bylo. Je třeba se o téma nějakým způsobem zajímat, hledat informace, historické zdroje.. Skoro rok a půl tady bojuji za to, abychom nahradily TAKOVÉTO (dezinformace, šílené zpracování), nebo TAKOVÉTO (dva řádky informací a zbytek dodejte si sami) věci.
Dělání článků ve valka.cz stylu je sice fajn, ale celkově na nic. Jeden něco napíše, druhý doplní, třetí doplní, čtvrtý doplní, pátý opraví druhého, šestý doplní, sedmý opraví třetího a řekne, že pátý má špatné info, pak se vrátí první a opraví druhého a šestého..a máme tady hned 30 příspěvků o ničem, přičemž čtenář si může informace hledat ve všech. Aby někdo upravil první (hlavní) příspěvek o aktuálnější informace..ani nápad.

Sorry Hans S. to je choroba z povolania, som účtovník a mám rád všetko prehľadné a na jednom mieste.

Sorry Hektor, jsem technik a mám rád vše přehledně na jednom místě. Leč tohle není ve své podstatě nic víc, než seznam názvů s obrázky a k tomu dvouřádkový popis.

Souhlasím s Hektorem. Myslím si, že pokud se tu řeší nerealizované projekty SSSR, ČSR, Německa (tanky atd)....tak proč by tu neměli mít místo i tyto futuristické projekty.

Rozdíly jsou v zásadě dva.
1) Pokud se bavíme o projektech, které se dostaly alespoň k funkčnímu prototypu, pak je to něco trochu jiného, než když se to dostalo k maketě, rozestavěnému prototypu, nebo v případě posledních dvou příspěvků zde tak maximálně ke skice. Focke-Wulf Ta 183 je ještě víceméně OK, přecijen snahy skutečně ho postavit byly. Rád si o něm popovídám, rád si o něm něco přečtu (nejen název, ve kterém se jen tak mimochodem mezi Ta a 183 nepíše pomlčka + jméno konstruktéra). Ale psát tady o Heinkel Lerche, nerealizovaném a nerealizovatelném absolutním nesmyslu? To mi tedy vážně rve oči. Když už to někam cpát, tak rozhodně ne do Luftwaffe, ale SEM, nebo ještě lépe: na Debatu. Nebo úplně nejlépe vzít do ruky svou energii a soustředit se na něco rozumného. U letadel je jich tolik nezpracovaných vůbec, nebo vhodných k předělání..
2) tohle je letectvo, ne tanky, ne pěchota, ne lodě. A co je na tom nejlepší? Že je to mé již takřka odvěké moderovací prostředí, na kterém mi nesmírně záleží a snažím se, aby z něj vznikla jakási výstavní síň Palby. Snažím se pro tento portál získávat další ochotné autory, kteří si skutečně dají ten čas a budou se nějakou dobu zabývat tím, o čem píší. Aby tak doplnili Yamata, mě (jednu dobu jsme byli jediní dva píšící aktivně o WW2 letectvu) a občasné další letecké přispěvovatele. Prostě chci, aby to mělo úroveň.

To Hans S. : bolo mi jasné že na letectve ti (vám) záleží najviac už podla uniformy.
To Šturmovik: počul si Hans S. :-) tak sa do toho zahryzni a napíš k tomu nejaké kde bolo tam bolo (resp. kde nebolo tam bude) Ak chceš pomôžem ty.
Tak bude aj Hector sýti aj Hans S. celý :-)

PS: pravda Wiki je plná babrákov a sabotérov

Souhlasím pro změnu s Hansem. Stroje co se dostali (ba dokonce ani nedostali) jen na papir a to bez nějakých alespoň propočtů nepatří do sekce normálních letadel. S prominutím palba.cz není BLESK ani ruská hra (zaplatbanbuh). Kdyby ovšem vznikl ucelený článek o podobnch německých nesmyslech, který by měl hlavu a patu, tak ho jistě uvítám a následné debatě se nebráním.

S tím presunom súhlasím tiež ale hlavne treba to mu dať nejakú formu.

Přesunuto do Wunderwaffen.

Asi budu za rejpala, ale šlo by opravit ten nadpis? Předpokládám, že Luftaffe není správně..

Me-262 HG (Hochgeschwindigkeit)

Me-262 HG bol upravený drak Me-262 prispôsobený na veľké rychlosto blízko 1M. V roku 1944 sa testoval prototyp Me-262 HG-I, ale ten sa od zakladnej Me-62 radikálne nelíšil, mal iba malé úpravy draku. Žiadna verzia HG sa nedostala do sériovej výroby.

Me-262 HG-I - vyznačoval sa nižšie položeným kokpitom a inými úpravamy draku. Bol postavený jeden prototyp, ktorý nalietal niekolko testovacích letov v roku 1944

Me-262 HG-II - táto verzia už bola odlišná od základnej Me-262. Bola upravená ako HG I a mala mať chvost v tvare V a krídla pod uhlom 35 stupňov. Bola však len navrhnutá na papieri a nebol postavený ani prototyp.

Me-262 HG-III - daľšia verzia HG ktorá sa od pôvodnej Me-262 už dosť odlišovala. Chvost nebol v tvare V ako pri HG II, ale bol klasicky. Krídla boli zalomene pod uhlom 45 stupňov. Mala tiež prerobene umiestnenie motorov, tie boli do konštrukcie krídla. Ani u tejto verzií nebol postavený prototyp.

A na záver pár obrázkov ako to vyzeralo

Prvá verzia HG-1



HG-II ,ktorú možno vidieť aj v hre IL-2 Sturmovik: 1646


Verzia HG-III

Henschel Hs 132



Vzhľadom na úspechy strmhlavých bombardérov sa začalo pomýšlať aj na prúdová strmhlavý bombardér. Navrhnutý bol Hs 132 , ktorý mal nahradiť známe Stuky.

V roku 1944 bolo obiednaných šesť prototypov. V tom istom roku začaly skúšky v aerodynaimckom tuneli. Stavba prototypov začala v marci 1945.
V máji 1945 obsadili sovietsky vojaci továrne a našli 3 prototypy tesne pred dokončením.

Konštrukciou sa Hs 132 podobá na He-162. Pohon mal zabezbečovať prúdový motor BMW 003A-1 s ťahom 7.8 kN. Zaujímavá bola poloha pilota, ten bol v kokpite poležiačky. Dôvodom bolo aby pilot znášal preťaženie 10-11 G, konštrukcia bola kôli strmhlavým letom narvhnutá na preťaženie 12G.

Plánovane verzie:

Hs 132A -
Výzbroj- bez kanónov, max. 500 kg bomba

Hs 132B -
Výzbroj- mal navyše 2 x 20 mm MG 151 kanóny
Pohon: Prúdový motor Jumo 004

Hs 132C -
Výzbroj: rovnaka ako verzia B, len boli pridané dva 30 mm MK 103 kanóny

Hs 132D
plánované vačšie rozpätie krídel

Verzie C a D boli len navrhnuté na papieri, Verziu A predstavovali dva nedokončene prototypy V1,V2 a verziu B prototyp V3.

10-12G? Konstrukteri evidentne oplyvali velkym optimizmom (F-15 7,2 F-14 6,5, clovek 9g.), neviem, ci by vobec bolo mozne pri takychto pretazeniach odhodit bombu, alebo vystrelit z kanona(M61 nad vietnamom mal s tym problem), nezda sa mi, zeby pocaas strmhlaveho letu dochadzalo az k takej zatazi na pilota, ved jak boli jake nasobky G mohli niest druhovojnove stroje?

Ty lepší druhoválečné stroje +9 a -3G.

Altaj píše:10-12G? Konstrukteri evidentne oplyvali velkym optimizmom (F-15 7,2 F-14 6,5, clovek 9g.), neviem, ci by vobec bolo mozne pri takychto pretazeniach odhodit bombu, alebo vystrelit z kanona(M61 nad vietnamom mal s tym problem), nezda sa mi, zeby pocaas strmhlaveho letu dochadzalo az k takej zatazi na pilota, ved jak boli jake nasobky G mohli niest druhovojnove stroje?

Jak píše Tempík. Ještě dodatek:

Nový Fw 190 byl na 10 G zcela bezpečný. K deformacím na konstrukci mohlo dojít okolo 12 G, zalétávány byly na hodnoty blízké 11 G.
Moderní stíhací letouny snesou obvykle o dost více. To, že se napíše 9 G neznamená, že se letoun při 9,5 G rozláme. Už jsme to tady na Palbě kdysi probírali - letoun se navrhuje na X-násobek plánovaného provozního přetížení.

Ako bolo riešené núdzové opustenie lietadla? Hs-132

Hektor píše:Ako bolo riešené núdzové opustenie lietadla? Hs-132

No vzhľadom na to, že nebol dokončený ani prototyp sa to asi nedozvieme. Ale bolo by to zaujímave keď v kokpite ležal.