1914 - 1918
WW1
Pomocný křižník S.M.S Mowe
Německé císařské námořnictvo vlastnilo kromě těžkých válečných hladinových plavidel a ponorek, také řadu speciálních plavidel, pomocných křižníků. Snahou zřízení těchto plavidel bylo narušení britské námořní dopravy, na které byla ostrovní říše závislá až z 70%. Dle výpočtu německých stratégů a ekonomů by přerušení toku potravin a materiálu na Britské ostrovy mělo hrdý Albion srazit na kolena za šest až osm týdnů.
Proto se již od prvních válečných dní pokoušely ponorky i hladinové lodě o soustředěný útok proti britskému obchodnímu loďstvu. Ponorky které počátkem války byli ještě stále novou a ne zcela technicky vyzrálou novinkou, a které navíc trpěli nedostatečným akčním rádiusem, se zdržovali především ve vodách kolem Velké Británie. Hladinová plavidla pak operovala v Atlantiku a na Dálném východě. Páteří hladinových pacifických sil byla eskadra admirála von Spee, která na počátku války kotvila v asijském Tsingtau. Jádro eskadry bylo tvořeno dvěma pancéřovými křižníky Scharnhorst a Gneisenau a třemi lehkými křižníky. Tato eskadra se v listopadu 1914 vítězně utkala s britskými silami v bitvě u Coronelu. O měsíc později v prosinci 1914 však byla až na lehký křižník Dresden zničena v bitvě u Falkland. Lehký křižník Dresden se pak dal na pirátskou dráhu. Na počátku války se na pirátskou dráhu dala i řada dalších lehkých a pomocných křižníků.
Během roku 1914 a počátkem roku 1915 však britská Royal Navy dokázala postupně vyřadit všechny samostatně operující lehké křižníky. Posledním z nich byl křižník Konigsberg, který se dlouhou dobu bránil v nepřehledné deltě africké řeky Rufuji. Nakonec ale i tento korzár podlehl velké spojenecké přesile.
Kromě samostatně operujících lehkých křižníků operovaly na všech mořích a oceánech i pomocné křižníky. Z počátku se jednalo o upravené a ozbrojené osobní parníky. Parník měl výhodu ve své velikosti co se zajatých pasažérů potopených lodí týče, takže ubytovací prostory nemuseli být nijak upravovány. Ovšem v praxi se jejich velikost neukázala být zrovna pro korzárskou činnost. Pro svou velikost byli snadným terčem, měli velkou spotřebu paliva a bylo je i těžké kamuflovat za nějaké neutrální plavidlo. Proto taky vedle těchto velkých osobních parníků začali vznikat nové lodě, které se pak v různé obdobě udrželi téměř až do konce války. Jednalo se o lodě, které byli přestavěné z obyčejných nákladních parníků, i když v jejich případě bylo kromě výzbroje potřeba provést i jisté konstrukční úpravy, jako zvětšení uhelných bunkrů, skladů vody, ubytovací prostory , muniční sklady atd. Tyto lodě měli mnohem ekonomičtější provoz a tak pokud byli odkázány pouze na zásobení se uhlím ze zajatých lodí (a to bylo prakticky vždy), bylo toto zásobení mnohem jednodušší a tak nehrozilo tolik, že bude pirát vyřazen z boje díky prázdným uhelným bunkrům. Navíc vzhled takové nákladní lodě byl standardní jako stovky dalších, které denně křižovali světová moře a oceány. A samozřejmě takové nenapadne plavidlo šlo poměrně snadno přetřít nebo pomoci jiných drobných změn pozměnit jeho vzhled a vydávat jej tak za nezajímavou neutrální loď, jakých byly stovky.
Na mořích se objevil ještě jeden druh pomocných křižníků, korzárů. Jednalo se o lodě, které byli korzárem zajaté a vyhodnocené jako vhodné k přestavbě nebo provizorní úpravě již na moři. Takováto narychlo přestavěna a vyzbrojena loď mohla i tak plnit bojové úkoly, pokládat miny atd.
Nedílnou součástí korzárské činnosti je výzbroj. Ta na počátku války sestávala z kanónu různých ráží a rozličného počtu, ale v průběhu války se výzbroj standardizovala na děla ráže 150mm. Řada korzárů z pozdější doby byla také vyzbrojena torpédomety, čimž jejich ničivá síla výrazně vzrostla. Dá se říct, že pomocný křižník Wolf ukázal cestu moderního pomocného křižníku. Jako jediný totiž nesl na své palubě letoun, který s velkým úspěchem používal jak k průzkumné činnosti, tak i útokům na civilní lodě. Na základě jeho úspěchů patřila podobná výzbroj neodmyslitelně ke všem pomocným křižníkům za druhé světové války.
První světová válka také ukončila definitivně několikasetletou námořní historii používání plachetních lodí. Ač se to může zdát být neuvěřitelné, tak ještě na počátku 20.století byl ve své korzárské činnosti úspěšný německý pomocný křižník Seeadler, což nebyl nikdo jiný, než plachetní trojstěžník.
ZÁVĚR
I když dvě desítky korzárů samozřejmě nemohly rozhodnout výsledek války a nemohly úplně zastavit tok potravin a surovin na britské ostrovy, přesto se významně podílely na bojové činnosti německého císařského námořnictva. Kromě vlastní potopené obchodní tonáže, která za celou válku u těchto korzárů dosáhla výše nějakých 550.000 BRT, dokázali na minách potopit i dvě bitevní lodě a v osobním souboji dva chráněné křižníky, jeden pomocný křižník a jeden torpédoborec. Tato čísla se mohou zdát být zanedbatelná v porovnání s ponorkovou válkou, kde ponorky za celou dobu WW1 dokázali poslat ke dnu více jak 12.000.000 BRT, ale ochranná opatření ze strany Dohodových zemí, jako zřízení konvojů, výroba nových výrobně levnějších nákladních lodí, zajišťování vojenské ochrany konvojů i ve vzdálených místech světa….to vše výrazně prodražovalo a odčerpávalo potřebné síly jiným směrem, než by bylo žádoucí. Britská Royal Navy spolu se spojenci musela vynaložit obrovské finanční náklady na vysílání klasických křižníků, které se snažily zamezit činnosti německých korzárů. K potopeným lodím je ještě potřeba připočíst řadu poškozených plavidel, nebo lodě ztracené na minových polích, taktéž i paniku kterou tato činnost hladinových korzárů po všech mořích světa vyvolávala.
Celkový součet škod vzniklých během celé Velká války hladinovými korzáry tak byl překvapivě šokující a stál spojence mnoho sil a finančních prostředků. Relativně malé náklady do dvou desítek lodí, se tak císařskému Německu vrátili mnohonásobně. Po uzavření příměří v listopadu 1918 se přeživší korzárské lodě vrátili ke svému původnímu účelu. Zdálo se, že korzárské činnosti bylo navždy odzvoněno, ale za dvě desítky let se začala psát jejich nová kapitola.
Potopení obchodní loděVýsledky činnosti německých hladinových korzárů v průběhu První Světové války
- pomocné a lehké křižníky
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
(1) MOWE
CELKEM: 184.111 BRT (41x obchodní loď z toho 2x zajaté a 2x vytvoření pomocného křižníku ve službách Německa, 1x bitevní loď potopena na minách)
(2) KARLSRUHE _ lehký křižník
CELKEM: 72.216 BRT (16x obchodní loď)
(3) EMDEN _ lehký křižník
CELKEM: 70.825 BRT (16x obchodní loď, 1x chráněný křižník, 1x torpédoborec)
(4) WOLF (II.)
CELKEM: 62.591 BRT (15x obchodní loď z toho 3x potopeno na minách, 1x vytvoření pomocného křižníku)
* Poznámka: minám je připočítáváno pravděpodobných 12 plavidel celkem
(5) KRONPRINZ WILLHELM
CELKEM: 51.346 BRT (14x obchodní loď)
(6) PRINZ EITEL FRIEDRICH
CELKEM: 33.424 BRT (11x obchodní loď)
(7) BERLIN
CELKEM: (1x obchodní loď, 1x bitevní loď potopena na minách)
(8) SEEADLER
CELKEM: 28.140 BRT (14x obchodní loď)
(9) GREIF
CELKEM: 15.831 BRT (1x pomocný křižník)
(10) KAISER WILLHELM DER GROSSE
CELKEM: 10.683 BRT (3x obchodní loď)
(11) DRESDEN _ lehký křižník
CELKEM: 8.900 BRT (3x obchodní loď)
(12) KONIGSBERG _ lehký křižník
CELKEM: 6.600 BRT (1x obchodní loď, 1x chráněný křižník)
(13) ILTYS
CELKEM: ?.??? BRT (2x obchodní loď)
(14) METEOR
CELKEM: ? 2.100 BRT (4x obchodní loď)
(15) GEIER
CELKEM: 215 BRT (1x obchodní loď)
(16) CORMORAN
Celkem: 0 BRT
(17) CAP TRAFALGAR
Celkem: 0 BRT
(18) LEOPARD
Celkem: 0 BRT
(19) VICTORIA LUISE
Celkem: 0 BRT
(20) VINETA
Celkem: 0 BRT
(21) WOLF (I.)
Celkem: 0 BRT
Smrt korzára _ lehký křižník EmdenZdroje:
Válečné lodě (3) První světová válka – Hynek, Klučina, Škňouřil – 1988
Němečtí korzáři – Ivo Pejčoch - 2005
