Bitva u Mykalé
Rok 479 př. Kr. (srpen nebo září)
Průběh před bitvou
Po pro Řeky vítězné bitvě u Salamíny a Platají, se poměr sil v řecko-perské válce konečně přiklonil ve prospěch řeckých států. Především pak bitva u Platají svedena v dubnu roku 479 př. Kr. dala perskému vojsku pocítit výraznou převahu v síle řeckého hoplity a falangy, a řádně pustila žilou perskému vojsko. To v čase před bitvou disponovalo dle soudobých odhadů vojskem o síle 60.000 až 65.000 mužů. Po zdrcující porážce a vyhlazení perského vojska v jeho opevněném táboře u Platají, se síla dobyvatelů výrazně ztenčila. Dá se odhadovat, že za cenu 1360 obětí na řecké straně, zaplatili tuto bitvu dobyvatelé ztrátou v řádech desítek tisíc mužů. Do samotné bitvy se však nezapojil jeden z perských velitelů, zástupce hlavního velitele Mardonia, Artabaz. Samotný perský velitel Mardonius v bitvě padl, ale jeho zástupce vyvedl své šiky z bitvy. A tak i nadále zůstala ne nevýrazná perská vojenská síla na řeckém území, která navíc nebyla jedinou.
V době, kdy probíhala bitva u Platají, obdržel spartský král Leotychidés II. tajnou zprávu od Ióňanů, kteří mu v ní oznamovali, že hodlají povstat proti perské nadvládě a žádají tímto o pomoc. Leotychidés II. tou dobou velel spojené řecké flotile, která byla složena z asi 110 triér (někdy uváděno 250 triér) - (v průměru 170 veslařů + 30 bojovníků). Tato flotila se momentálně nalézala u ostrova Délu, ale na rozkaz vyplula k ostrovu Samu, odkud přišli poslové. Celkové síly spojeného řeckého vojska jsou odhadované na 40.000 mužů. Peršané se však díky svým zvědům o vyplutí řecké flotily dozvěděli, ale protože si pod dojmem ztrát u Salamíny netroufali na další námořní bitvu, raději se stáhli z ostrova na pevninu, na poloostrov Mykalé. Zde pak vytáhli svých asi 300 lodí na břeh a opevnili celý svůj tábor včetně lodí palisádami, do kterého se uzavřela celá armáda v odhadovaném množství 60.000 mužů (jimž velel Artayntes).
Bitva u MYKALÉ_srpen 479 př.Kr. (září ?)
Spartský král před bojem veřejně vyzval iónské vojsko, aby zběhlo od svých spojenců (Peršané totiž silou donutili iónské, aby se stali jejich spojenci a bojovali po jejich boku). Avšak tímto prohlášením pouze dosáhl toho, že Peršané ztratili v iónské důvěru a dokonce oddílu ze Samu odebrali zbraně. Bitva tak započala bez předpokládaných spojenců ze strany Ióňanů. Útok zahájilo vojsko Athéňanů s Koriťanama a dalšími spojenci, ale jejich útok se zastavil před opevněným táborem. Po nějakou dobu byla bitva vyrovnaná, avšak do bitvy se na straně Řeků zapojilo i Spartské vojsko a nakonec přeci jenom i z části ozbrojené oddíly ze Samu a posléze i Iónští, kteří na tom co se výzbroje týče byli přece jenom lépe (jejich oddíly nebyly Peršany odzbrojeny). Tím byl výsledek bitvy de facto rozhodnut. Další řecký nápor zatlačil nepřítele do opevnění a podařilo se jim proniknout za nimi. Poté následovali krvavá jatka, z kterého se podařilo uniknout jen troskám perských jednotek, které uprchly do hor. Poté vítězní Řekové spálili perské lodě i tábor, který samozřejmě před tím vyrabovali. Bohatou kořist pak odvezli s sebou na ostrov Samos.
Poté část řeckého vojska odešla k Héllespontu, aby dále pokračovali v protiperských aktivitách. Athéňané pak zaútočili na město Sestos, které se několik měsíců bránilo oblehatelům, ale nakonec zcela vyhladovělé se muselo vzdát. Perské posádce se však podařilo uniknout.
Řecká tradice klade obě bitvy do stejného dne, i když dnes se spíše předpokládá, že k ní došlo o pár dní později. Víme však, že bitva u Platají probíhala především v dopoledních hodinách, zatímco u Mykalé to bylo večer. Navíc v době této bitvy již byl znám výsledek střetnutí u Platají, což jistě bylo výraznou morální vzpruhou pro řecké vojsko.
Složení armád:
Peršané: cca 60.000 mužů (velitel Artaytes)
cca 300 lodí
Řekové: cca 40.000 mužů (velitel Leotychides II., spartský král)
cca 110 lodí
Ztráty
Tato bitva byla nakonec pro Peršany ještě více zdrcující, než ve stejné době probíhající bitva u Platají. Údajně až na 40.000 Peršanů bylo povražděno. Řecké ztráty nejsou známé.
Toto vítězství pak můžeme počítat mezi poslední bitvu, tradičně datovaných řecko-perských válek. Výsledek pak vedl ke ztrátě Iónských ostrovů a kontrole nad Hélleposntem a v konečném důsledku vedl k povzbuzení odporu řeckých měst v Malé Asii, proti Perské nadvládě.
Podrobná mapa Řecko-Perských válek
*** Mykalé hledejte u ustrova Samos, tj. u Malé Asie (Turecko)
Zdroje:
www.antika.avonet.cz
www.wikipedia.org
Hérodotos: Dějiny IX, 90-119
