Německo
rok 1891
1.díl
Weissenburg
Lodě ve třídě:
- SMS Brandenburg - (1890 – 1891 – 1893)
- SMS Kurfürst Friedrich Wilhelm - (1890 – 1891 – 1894)
- SMS Weissenburg - (1890 – 1891 – 1894)
- SMS Wörth - (1890 – 1892 – 1893)
* Poznámka: první datum je datum zahájená stavby, dále je datum spuštění na vodu a poslední je datum zařazení do stavu námořnictva.
V době, kdy Velká Británie a další námořní velmoci stavěli ve velkém pancéřové kasematové a barbetové bitevní lodě, bylo císařské Německo pouze zemí druhého až třetího řádu, které stavělo jen lodě pobřežní obrany včetně dělových člunů (lodě pobřežní obrany třída Sachsen ze 70.let, nebo třída Siegfried z let 80.tých), nebo torpédovky (třída 1885). Nicméně císařství začalo cílevědomě budovalo silnou flotilu pro ochranu svého pobřeží i nových kolonií, do které počátkem devadesátých letech 19.století zařadilo i zajímavé barbetové lodě třídy Brandenburg (později řadové bitevní lodě, tzv. před-dreadnoughty). Tato třída bývá v některých zdrojích pojmenována podle jiné jednotky - Kurfürst Friedrich Wilhelm. Jednalo se o pokrokovou konstrukci především co se hlavní výzbroje týče (tří dělové věže s celkem šesti děly, zatímco běžné v té době byly pouze čtyři děla ve dvou věžích), která ale bohužel dále nebyla rozvíjená. Přesto se jednalo o výraznou posilu pro tehdy ještě slabé německé námořnictvo, se kterým se s loděmi této třídy muselo již začít počítat, jako s vážným konkurentem na světových mořích. Další dále stavěné třídy jen potvrdili rostoucí sílu Německého průmyslu a jeho námořní flotily.
Pořizovací náklady:
- SMS Brandenburg – 15,8 Mio zlatých Marek
- SMS Kurfürst Friedrich Wilhelm – 16,054 Mio zlatých Marek
- SMS Weissenburg -
- SMS Wört – 16 Mio zlatých Marek
KONSTRUKCE
Lodě třídy Brandenburg vyprojektovala konstrukční kancelář říšského námořnictva pod vedením ing. Rauchfuse. Jako první ve třídě se začala v lednu roku 1890 stavět jednotka SMS Wört. Stavbu prováděla loděnice Germania v Kielu. Plavidlo bylo na vodu spuštěno 6.srpna 1892 a převzato do služby 31.října 1893 (jako první loď této třídy a první konkurence schopné německé plavidlo). S druhou jednotkou třídy s lodí Kurfürst Friedrich Wilhelm začala stavba v březnu 1890 v loděnici Kaiserliche ve Wilhelmshavenu. Na vodu byla spuštěna 30.června 1891 a do služby zařazena 29.dubna 1894. Jako třetí v pořadí byla v květnu 1890 zahájena stavba na Brandenburgu, jehož výstavbu prováděla firma AG Vulcan ve Štětíně (Stettin). Na vodu bylo plavidlo spuštěno 21.září 1891 a zařazeno do služky k císařskému námořnictvu bylo 19.listopadu 1893 jako druhá loď této třídy. Poslední byla stavěna loď Weissenburg opět firmou Vulcan a to v květnu 1890. Na vodu byla spuštěna 14.prosince 1891 a do služby zařazena 14.října 1894.
Jednalo se o plavidla o celkové délce 115,8 metrů (108 m na úrovni vodní hladiny), šířce 19,5 m a ponoru 7,9 metrů s výrazným příďovým klounem. Standardní výtlak byl 10.013 tun a plný 10.670 t. Trup nové třídy byl podélnými přepážkami rozdělen na 120 vodotěsných oddílů, které měli zabránit snadnému potopení plavidla v případě poškození pod hladinou. O pohon se staraly dva trojčinné expanzní parní stroje a každý z nich poháněl jednu lodní vrtuli. Pára byla vyráběna ve dvanácti válcových kotlích, které se nacházeli vždy po třech ve čtyřech oddělených kotelnách. Oddělení kotelen bylo nutné z důvodu umístění jedné dělové věže (barbety) do středu plavidla. Konstrukční výkon pohonné jednotky byl 7.085 kW (9.640 k) a dokázal plavidlu o výtlaku více jak 10.000 tun udělit maximální rychlost 16 uzlů (29,6 km/h). Výkon strojů se přenášel na dva lodní šrouby, každý o průměru 5 metrů. Jednotlivé výkony pohonné jednotky a rychlost plavidel jsou níže pod TTD třídy Brandenburg.
Loď měla párou a i nouzově mechanicky ovládané kormidlo, dále dva bojové stěžně na každém z nich mars se signalizací a opatřené plošinami pro světlomety. Vnitřní prostory plavidla osvětlovalo elektrické osvětlení a o vytápění kabin se starala pára. Do výbavy patřily i tři kotvy, každá o hmotnosti 5.000 kg, dále dva parní čluny a 10 veslových záchranných člunů. Čtyři z těchto člunů byly zavěšeny na člunových jeřábech, ostatní se spouštěly na moře za pomoci velkých lodních jeřábů.
V uhelných bunkrech bylo možno vést zásobu uhlí v rozsahu 650 až 1.050 tun, což při ekonomické 10 uzlové rychlosti umožňovalo dosah 4.300 námořních mil (7.960 km). Pokud byla rychlost zvýšena na 14 uzlů, snížil se dojezd na 2.180 námořních mil (4.040 km). Posádku tvořilo 568 námořníků a důstojníků.
SMS Wört v Kielském kanáluVÝZBROJ
Hlavní výzbroj představovala Kruppova děla ráže 280 mm, která byla po dvou umístěna ve třech věžích typu Drh.L. C/92 (elevace –5/+25°, stranový odměr +150°/-150°), které stáli v podélné ose lodi v barbetách. První byla umístěna na přídi, další uprostřed a poslední na zádi. Na svou dobu vzniku to byla těžká výzbroj, protože standardem té doby byla pouze čtyři děla hlavní ráže a poté různá směsice četných středních a lehkých děl. Nicméně vzhledem k rozdílným délkám hlavní, muselo být poněkud problematické vést palbu a sledovat dopady granátů, protože délka hlavní ovlivňovala balistické vlastnosti vystřeleného projektilu. V přední a zadní dělové věži tak stála vždy dvě děla ráže 280 mm v každé věži s délkou hlavně L/40. Věž umístěna ve středu lodě pak měla děla ráže 280 mm, ale s délkou hlavní L/35. Děla byla schopna vystřelovat projektily o hmotnosti 240 kg s kadencí 2 ran za minutu. Dostřel při maximální elevaci 25° ve věžích byl 15.900 metrů. Vezený palebný průměr byl 60 ran na hlaveň. Loď si tak vezla zásobu střel o celkovém počtu 360 ks a hmotnosti 86,4 t. Přední barbeta hlavních děl měla základnu na dělové palubě a pomocí pancéřové muniční šachty byla spojena s prostorem pod pancéřovou palubou. Zbylé dvě barbety byly uvnitř trupu protaženy a dosedaly přímo na pancéřovou palubu.
věže hlavních děl třídy Brandenburg zaměřené na nepříteleSekundární výzbroj byla tvořena opět děly z Kruppových závodů a to šest děl ráže 105 mm (L/35). Vezená zásoba munice pro tato děla byla celkem 600 kusů. Proti rychle plujícím nepřátelským plavidlům a na odrážení torpédových útoků stála na palubě děla ráže 88 mm L/30 v celkovém počtu 8 kusů. Loď si vezla zásobu 2.000 střel do těchto děl. Silná výzbroj pak byla v šesti nadhladinových torpédometech ráže 450 mm, přičemž vždy dva torpédomety byly na boku a dva na přídi lodi.
TTD - Kruppovo námořní dělo ráže 280 mm – 28 cm/40 (11") SK L/40
-------------------------------------------------------------------------------------------
* Model: 1890 (ve službě od roku 1893)
* Celková délka hlavně: 11,200 m
* Délka vývrtu hlavně: 10,401 m
* Hmotnost hlavně: 45.300 kg
* Objem komory: 614,7 cm3
* Hmotnost střely: 240 kg (AP, HE)
* Hmotnost prachové náplně:
* Počáteční rychlost střely: 820 m/s
* Počet ran za minutu: 2 x
* Dostřel: 15.900 m (při elevaci 25°)
Hmotnost boční salvy
6 x 280 mm = 1.440 kg
3 x 150 mm = 48 kg
Celkem: 1.488 kg
schéma věže třídy BrandenburgPANCÉŘOVÁNÍ
Hlavní boční ocelový pancéř vyroben z Kruppovy (pouze plavidlo Wörth mělo jiný materiál než ostatní lodě ve třídě) oceli byl o síle 300 - 400 – 300 mm (směrem ke koncům plavidla se tudíž zeslaboval) a byl upevněn na podložce z teakového dřeva o síle 300 - 200 – 300 mm. Tento boční pás kryl plavidlo po celé jeho délce a sahal k pancéřové 65 mm silné palubě a směrem ke koncům lodi se zeslaboval na 300 mm. V době kdy byla tato plavidla konstruována byl přijímán jako fakt většího nebezpečí ostřelování děly, než útok torpédy. Proto pod hlavním bočním pancéřem byl na úrovni vodní hladiny pancéř již o něco slabší, 180 – 200 – 180 mm. Ten byl stejně jako hlavní boční pancéřový pás přichycen k podložkám z teakového dřeva o síle 420 – 400 – 400 mm. Vzhledem k tehdejším problémům s kvalitou pancéřové ochrany a výroby oceli celkově, byl stále ražen trend silné teakové podložky, která měla tlumit proniknutí střely do plavidla. Z dřívějších testů bylo zjištěno, že střela sice může rozbít a proniknout ocelovou deskou, ale následně již ztratila tolik ze své kinetické energie, že další přepážka v podobě silné dřevěné podložky zabrání jejímu proniknutí do životně důležitých částí plavidla.
Barbety hlavních děl kryl 300 mm silný pancéř (u lodě Weissenburg nebyla použita Kruppova ocel). Děla byla v barbetách chráněna štítem, který později nahradila do barbety vmontovaná plně otočná dělová věž, kterou z čela kryla 120 mm Kruppova ocel (podle jiných zdrojů 230 mm) a stejný materiál byl použit i na strop věže silný 50 mm. Střední dělostřelectvo kryl 42 mm silný pancéřový štít. Hlavní velitelská věž se nacházela za přední dělovou věží a byla z boků silně pancéřována až 300 mm silným pancéřem, stropy pak chránil 30 mm pancéř. Nad ní se nacházel velitelský můstek. Zadní velitelská věž byla chráněna z čela 120 mm Kruppovou ocelí a stejný materiál v síle 30 mm byl použit na strop.
TTD - bitevní lodě třídy BRANDENBURG
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
* Země původu: Německo
* Délka (celková): 115,8 m (108 m na úrovni vodní hladiny)
* Šířka: 19,5 m
* Ponor: 7,9 m
* Výtlak standardní: 10.013 t
* Výtlak plný: 10.670 t
* Výzbroj: 6x280 mm (3xII), 6x105 mm (6xI), 8x88 mm (6xI), 6x Torpédomet ráže 450 mm (nad hladinou)
* Pancéř paluba: 60 mm
* Pancéř boky: 400-300 mm
* Pancéř dělostřelecká věž: 120 mm (podle jiných zdrojů 230 mm)
* Pancéř velitelská věž: 300 mm
* Pohonná jednotka: 12 kotlů, 2x trojčinný expanzní parní stroj
* Výkon strojů (konstrukční):7.085 kW / 9.640 k
* Vezená zásoba paliva: 650 – 1.050 tun uhlí
* Rychlost: 16,0 uzlů (29,6 km/h)
* Dosah: 4.300 nm (7.960 km) při rychlosti 10 uzlů
* Posádka: 568 mužů
Skutečný výkon pohonných jednotek a rychlost jednotlivých plavidel:
Brandenburg - 9,997 k = 16.3 uzlů
Kurfürst Friedrich Wilhelm - 9,686 k = 16.9 uzlů
Weissenburg - 10,103 k = 16.5 uzlů
Wörth - 10,228 k = 16.9 uzlů
Zdroje:
Válečné lodě (2) – Vladimír Hynek a Petr Klučina – 1986
www.deutsche-schutzgebiete.de
www.battleships-cruisers.co.uk
www.geocities.com/turk_navy
www.naval-history.net
www.warshipsww2.eu
www.german-navy.de
www.navweaps.com
www.wikipedia.org
), ale já se nedám. Teď dodělávám jakousi věcičku pro jeden jakoby odborný časopis a to by v tom byl čert, abych ten časopis nepřivedl na buben! 
A Kačermíru do spolku nevemete?
