Výstrojní služba ČSLA v 80. letech 20. století

[komisař]

Výstrojní služba ČSLA v 80. letech 20. století

Jelikož zde již byla uvedena Služba PHM, kde je i struktura týlových orgánů a složení pohyblivých zásob výstroje, viz http://WWW.palba.cz/viewtopic.php?t=3242 a proviantní služba, doplňuji zde něco z mého oboru, který jsem absolvoval na VVŠ a po škole byl zařazen na funkci Náčelník výstrojní služby pluku ( NVS ) ČVO 780.

V porovnání s jinými službami týlu ( PHM a proviantní ) disponovala podstatně méně technickými prostředky a počty vojáků této odbornosti, přesto tvořila důležitou součást materiálního zabezpečení. Vznikla jako samostatný druh služby v roce 1958 rozdělením Intendanční služby na Proviantní a Výstrojní službu ( dále jen „VS“ ), bylo jí přiděleno číslo materiálové třídy“12“ a zřízeno Výzkumné a zkušební středisko 120.
Orgány výstrojní služby a personální obsazení
*Vrchní „naftalín“ NVS na Hlavním týlu MNO byl plk. ( od 1. května 1983 generálmajor ) Ing. František Roubal Csc.
*Přípravu vojáků z povolání zabezpečovala :
---důstojníci : VVŠ TTZ Žilina, která byla roku 1983 zrušena a byla zřízena 4. fakulta týlového a technického zabezpečení v rámci VVŠ PV Vyškov na Moravě.
----praporčíci : VSOŠ Žilina

*stupeň útvar s vlastním číslem VÚ
---praporního typu ( např. ženijní, chemický, spojovací ... ) : NVS a skladník – správce skladu
---pluk : NVS a účtovatelka ( pouze mírově, ve válečných tabulkách nebyla ), u msp navíc pomocník NVS, správce skladu a 2 – 4 skladníci. U některých útvarů byla i útvarová prádelna s dílnou oprav prádla s občanskými pracovnicemi ( pouze mírově ). V druhé polovině 80. let byly zřizovány Evidenčně účetní skupiny, do kterých byly přesunuty účtovatelky od jednotlivých odborných náčelníků.
*stupeň svazek : NVS a důstojník NVS, účtovatel(ka), správce divizního skladu a skladníci u prmz
*vyšší stupně : NVS a jeho skupina, výstrojní sklad, dílny a prádelny u brigád materiálního zab.
*1. okruhový výstrojní sklad Josefov – Jaroměř s pobočkami v Brně a Starém městě pod Sněžníkem
*výstrojní opravny : Josefov – Jaroměř ( 1985 – 1992 ), Nitra ( 1958 – 1992 )
Na každém stupni existovaly odděleně mírové a válečné ( NZ, pohyblivé ) zásoby, popřípadě i sklady.
Jsem si vědom, že oblast výstrojního zabezpečení není tolik akční, proto se soustředím pouze na dále uvedené skupiny č. 4 a 5.
rozdělení VM - Materiálová třída 12 se rozděluje na 10 skupin :
1. základní stejnokrojové součástky
2.naturální ( pro vojáky z povolání ) a tělovýchovné odívání, stejnokrojové doplňky
3. osobní prádlo, lůžkoviny, speciální oděvy a zdravotnický hospodářský materiál
4. stany
5. opravárenské stroje a zařízení
6. obuv pro vojáky základní služby a strůj ( nosné řemení, opasek, tlumok, mošna, přilba a další )
7. kancelářské stroje a potřeby
8. tělovýchovné náčiní a sportovní potřeby
9. vozatajský materiál a výstroj pro psy
10. obaly

Zavádění nových výstrojních součástek
1. Vědecko technická rada Hlavního týlu / NVS, VTR FMNO / HŠ, kolegium ministra národní obrany, politické byro ÚV KSČ
1. a : vyhodnocení vlivu vědecko technické revoluce na vojenství
1. b : vědecko ekonomické rozbory ( VTER )
---vojensko technická část
---technicko ekonomická část
2. Specializovaný orgán vývoje a výzkumu : VZS 120, Skupina technického rozvoje ( Sk TR ) provádí formou VTER v oborech :
---polní, mírová a speciální výstroj
---technická zařízení a prostředky pro opravy, ošetřování, praní a chemické čištění výstroje
---stany
3. Provádění zkoušek : provádí a zodpovídá VZS 120

Hlavní úkol VS je : Stejně jako u ostatních druhů služeb včasné a plynulé zásobování vojsk podle stanovených norem. Předmětem je poskytování stanoveného množství výstrojního materiálu ( dále jen „VM“ ).

Materiálová kompetence VS : V ČSLA se za materiálovou kompetenci považovalo to, co uspokojovalo potřeby ČSLA a zajišťovalo BOPO. Je to souhrn povinností a práv, které vyplývají z plánování a zajišťování, zásobování a hospodaření s materiálem. Pro naplnění svých kompetencí neměla veškerou potřebnou techniku, tato byla zařazena i do jiných materiálových tříd a při jejím využití se muselo žádat o součinnost, viz dále.

4. Stany :
*Hospodářský 53 ( H – 53 ):
---víceúčelové použití jako skladiště a dílna, v HV pro kuchyň PK – 26 H ( PK-60 již měla vlastní speciální přístřešek ) a jídelna, v případě nedostatku ostatních stanů i pro ubytování 16 – 20 vojáků. Výhodou jsou odnímatelné jednotlivé boční díly.
*Velitelský 53 ( V – 53 ):
---ubytování velitelů, jako kancelář
*S – 65 : základní velikost 6 x 6 m, potah se skládá ze dvou dílů čelní přední ČP a čelní zadní ČZ, nástavné díly ( ND ) Š 3 m. Výhodou je modulární systém s nástavnými díly umožňujícími prodloužení na požadovanou kapacitu a vchody na obou koncích pro použití na MSO osob, sprchách apod.
---ubytování osob, zdravotnické účely, velitelské stanoviště, instalace sprch, MSO, sklad. Výhodou jsou vchody na obou koncích pro použití jako u S - 65.
*Zdravotnický ZS – 1 : 10 raněných na nosítkách, 18 na podlaze
*Zdravotnický ZS – 2 : 20 – 80 raněných podle způsobu uložení
---přednostně pro raněné, k instalaci sprch, štábní

Základní díly souprav...........H – 53.........V – 53.............S – 65.................ZS – 1...............ZS – 2
celková hmotnost.....................................100 kg.......428 kg ( s 1 ND ).....280 kg...............434 kg.
základna...............................5 x 5 m......3,25 x 3 m........6 x 6 m............4,9 x 4,9 m.......9,8 x 6,3 m
Nástavný díl..........................nemá...........nemá..............6 x 3 m.............nemají, potah vcelku
V bočních stěn........................2 m...........1,75 m..............1,8 m.................1,75 m..............1,75 m
V do vrcholu..........................3,4 m..................................3,5 m.................3,55 m..............3,55 m
potah stanu...................................................1...............ČP + ČZ.......................oba ZS.......1
díl střešní.................................1...........potah vcelku........nemá...................oba ZS potah vcelku
díl boční..................................4...........potah vcelku.........nemá...................oba ZS potah vcelku
lanko nosné stěn.....................8 pouze u H – 53
omyvatelná podlaha..........................................pouze u S – 65 : 2 u 6 x 6 m
vložka hygienická................nemá...............1.............čelní 2 ks......................1..........................1
vložka oteplovací.................nemá............nemá.........čelní 4 ks......................1..........................1
obal na potah stanu................1........................1.......čelní 2, nástavné 1 ........1..........................1
podpěra střední a boční, provazec kotvící, kolík kotevní.

Nejnovější byl stan S ( jako stavebnicový ) 65, tudíž o něm doplním další podrobnosti.
---Balení stanu : obal č. 1 pro ČP, obal č. 2 pro ND, obal č. 3 pro ČZ. Podlahy, okna, vložky dýmového otvoru, kotvící provazce, oteplovací a hygienické vložky byly baleny s příslušnými díly potahu. Ostatní, jako např. podpěry a kotevní kolíky byly sice baleny zvlášť, ale také v soupravách v počtech podle určení a obsahu jednotlivých obalů. Díly ČP a ČZ se od sebe lišily způsobem ukončení spojovací části : Konec tvaru „I“ se šněroval mezi rozevřené ukončení tvaru „Y“ druhého dílu. Říkali jsme tomu stejně jako elektrikáři „samec“ a „samice“. To byl mnohdy problém, když se pomíchaly tyto díly v obalech 1, 3. Potom musela nastoupit improvizace a došlo na modlení, aby nepršelo.
Ilustrační foto z výcviku stavby stanů, jedná se zrovna o S – 65 s jedním nástavným dílem 6 x 9 m ( já jsem ten s brýlemi )


5. opravárenské stroje a zařízení

jednotka : Souprava malých oprav výstroje ( SMOV ) pro mír i pole, jednotky do 50 vojáků jedna, nad 50 dvě. Určena pro rychlé opravy lepením nebo šitím. Složení brašna z hnědé koženky, lepidlo LBK nebo 2 tuby po 80 gr lepidla L – 20, plechovka na benzín technický 250 ml, lahvička PE 100 ml, jehly krejčovské, knoflíky, nitě, šněrovadla na boty 60, tkanice bavlněná, záplaty na oděv 60 5 x 5 cm a 8 x 8 cm.
útvar :
*Mírově : výstrojní dílna útvaru
-krejčovská u skladu, případně u útvarové prádelny
-obuvnická dílna : sice byla v tabulkách, ale neznám útvar, kde by prakticky byla zřízena.
*Válečně :
-přenosná souprava krejčovská vz. 53 s krejčovským strojem vz. 53
-přenosná souprava obuvnická vz. 53 s obuvnickým strojem vz. 53
vyšší stupně
*mírově : výstrojní opravny
*válečně :
-přívěsné výstrojní dílny na přívěsech A3S, různé počty podle jednotlivých stupňů, např. na stupni front : 6 krejčovských, 2 obuvnické, sklad materiálu, 2 EC 30 kW
-pojízdná prádelna na 2 přívěsech A5, postupně nahrazována PMP 79
-pojízdná mechanizovaná prádelna PMP – 79

PMP 79 : obsluha – jedna směna 1 + 6, četa speciální očisty výstroje 1 + 1 + 14. Bohužel lepší foto jsem nenašel.



Jde o prakticky jediný moderní prostředek používaný k praní – 80 kg/ hod., chemickému čištění, impregnaci a speciální očistě výstroje – 120 kg/ hod. ( dezaktivace, odmoření a dezinfekce ). Kapacita činí u kompletní výstroje jednoho kalkulačního praporu o 350 vojácích za 15 hodin. Spotřeba činí 55 l nafty a 3000 l vody za hodinu. Celá PMP je nainstalována do dvou kontejnerů ISO 1C na podvozcích Tatra 813 ( prací a sušící vůz ), přívěsu PV 24 – 18 nebo PV 16 – 12 se třetím kontejnerem ( sklad materiálu ) a EC 60 nebo 75 kW. Prádelna je uzpůsobena i k připojení na síť 3 x 380 V 50 Hz. Zásobování vodou je uzpůsobeno pro zásobování čerpadly nebo pro připojení na vodovodní síť. Nástavby jsou projektovány i pro práci bez podvozků.Stanovená doba k rozvinutí i ke svinutí činí 60 minut.
---Srdcem pracího vozu je pračka PAC 91D na 120 kg suchého prádla. Pračka je bubnová prokládací ( 3 komory ) automatická s odstřeďováním o náplni 3 x 40 kg suchého prádla s oddělenou čistou a nečistou částí. Ovládání pračky je umožněno několika přednastavenými programy, které jsou uloženy na perforovaných štítcích. V případě poruchy je možno přejít na ruční ovládání. Voda je ohřívána v parním průtočném kotli PG 160 o maximálním výkonu 190 kW, který má naftové vytápění a je určen k výrobě nasycené páry, jeho příslušenstvím jsou nádrže na vodu o obsahu 0,2 m3 a na palivo o obsahu 0,15 m3. Dále obsahuje kompresor JSK 50, čerpadlo 65-NHR-125-YC a tři tepelně izolované zásobní nádrže : na studenou vodu o objemu 1,83 m3, na teplou vodu o objemu 0,85 m3 a recyklová o objemu 0,81 m3.
---V sušícím vozu jsou instalovány dva na sobě nezávislé sušiče.Sušič se sestává z teplovzdušné jednotky KE 160, ventilátoru, sušícího bubnu a palivové nádrže o objemu 0,52 m3, který zajišťuje činnost hořáku na 20 hodin provozu. Teplý vzduch je dodáván teplovzdušnou jednotkou, jenž je poháněna naftovým motorem.
---Ve skladu materiálu jsou umístěny pohonné hmoty agregátů, chemické prostředky a další pomůcky potřebné pro provoz prádelny. Je rozdělen na tři části : zadní obsahuje chemikálie, prací prostředky na 100 hodin provozu, ochranné pomůcky a zásobu PHM na 100 hodin provozu, střední obsahuje stan S – 65 a maskovací sítě, v přední vyhřívané části kontejneru je umístěn sprchový kout pro očistu obsluhy a dílna s nářadím a náhradními díly pro běžné opravy.


V rámci plnění svého úkolu spolupracovala zejména s Náčelníkem chemické služby ( místa speciální očisty ), Náčelníkem zdravotnické služby ( koupání ) , Náčelníkem ženijní služby ( zabezpečení vodou ) a Vojenskou správou budov. Využívala i jejich prostředky, nejčastější jsou uvedeny níže.
---polní umývárny, polní lůžka a nábytek ( stoly a židle ), polní kamínka
---malá koupací souprava vz. 61: na obrázku vlevo
---převozný dezinfekční přístroj PDP 1 a PDP 2 : na obrázku vpravo

[Pátrač]

komisaři - tak jak jsem předpokládal tak jsi nám zde otevřel dveře do jiného světa. Jelikož jsem byl jako palivář s výstrojáři a také provianťáky spolupracovat, tento článek mě těší o to více.

Myslíš že bys dokázal popsat podrobněji pohyb a spůsob výměny, počty a časy obměny prádla v polních podmínkách?

Jinak - komisaři jsem nadšen

[cayman]

...Myslíš že bys dokázal popsat podrobněji pohyb a spůsob výměny, počty a časy obměny prádla v polních podmínkách?...

Otazku si chcel dat asi skorej do rubriky vtipy nie?

Velitel si nechá po ránu nastoupit celou jednotku a povídá:
"Jak víte, každý měsíc probíhá výměna spodního prádla. Zrovna to vychází na dnešek. Takže Novák si vymění prádlo s Novotným, Janda s Dvořákem..."

Ale tiez som zvedavy ako to malo byt v teorii a aka bola realita.

[komisař]

K dotazu :
Výstrojní norma pro VZS : je uvedena v předpisu INT 2 – 1 norma II
---4 košile vz. 21, 5 párů ponožek kotníčkových, 2 tílka, 4 trenýrky ( nebo i spodky letní ), 2 pyžamo ( v NZ byly ještě i noční košile ), 3 ručníky, 5 kapesníků, 2 utěrky, 2 vázanky, 1 tepláky, 1 souprava pohotovostní balíček prádla : košile, trenýrky, tílko, kapesník, letní ponožky, zimní ponožky, ručník, utěrka. Pohotovostní balíčky byly zaváděny z toho důvodu, aby voják při BOPO měl všechno náhradní prádlo pohromadě. Bylo však zjištěno, že vojáci je používali i pro běžnou potřebu, proto byly tyto balíčky uloženy ve skladu roty a vydávaly se až při BOPO.
---dále zimní doplňky k prádlu : 2 nátělníky, 2 spodky zimní, 4 páry ponožky zimní ( později 3 páry a nově zavedená součástka 2 páry podkolenky zimní ). Ve skladech NZ byly ještě i onuce letní a onuce zimní.

*obměna prádla a lůžkovin v míru : 1 x týdně prostřednictvím výkonných praporčíků jednotek
Nejprve se prováděla výměna „kus za kus“, ale toto bylo nahrazeno systémem značkování prádla, uvedeno v INT 2 – 1 vložka 3. Odůvodnění bylo, aby voják měl zajištěno po celou dobu služby svoje prádlo. U malých útvarů to šlo zabezpečit, u větších, např. náčelníkoval jsem u msp na plných počtech bez vlastní prádelny, tak to nebylo prakticky možné. Hlavní podmínkou jeho fungování byla totiž nutnost zabezpečit, aby nedošlo k záměně prádla mezi různými jednotkami.
Značkovalo se pryžovými razítky o výšce písma 1 cm, tloušťka písmen 1 – 1,5 mm na tkaloun o rozměrech 3,5 x 1,5 cm. Například u trenýrek, pyžamových a teplákových kalhot byla značka umisťována na vnitřní straně levé části pasu vedle sedového švu.

*obměnu prádla v poli řeší INT 1 – 1 : výstrojní zásobování ve vojskovém týlu. Technické prostředky schopné kapacitně zabezpečit praní při hromadné výměně prádla byly až od stupně divize.
---základní výstroj, tj. prádlo, které měl voják na sobě : košile 21, trenýrky nebo spodky letní, tílko, ponožky nebo onuce, kapesník, v zimním období nátělník a spodky zimní,
---odlehčená ústroj : v mošně ( malá polní ) : utěrka a ručník
---vezená výstroj : byla uložena v tlumoku ( velké polní ). Obsahovala pohotovostní balíček prádla.
Teoreticky se mělo toto provádět po rotách vyvedených do druhého sledu pluku tabulkovými prostředky pluku, ( MKS 61, případně ohřev vody v PDP 1 nebo 2 s připojením sprchovacích růžic ). Prakticky se ale nepočítalo, že by obměna prádla nebo koupání bylo organizováno v průběhu bojové činnosti, doba nasazení jednotek a útvarů v dotyku s protivníkem nepřekračovala normu na týdenní výměnu prádla a koupání. A jak nám řekl učitel, v dnešní době se nám o dodržení normy pro hygienu postará nepřítel, stačí jedna atomovka nebo chemickej sajrajt a ti co to přežijí, proženeme místem speciální očisty osob a máme zase na další týden vystaráno. Jinak již v průběhu bojové činnosti NVS zpracovával plán obměny prádla a koupání, který se denně upravoval podle situace. V tom nejméně pravděpodobném případě při dlouhodobějším bojovém nasazení se toto mělo provádět při střídání praporů a jejich stažení do druhého sledu, a to po jednotlivých rotách praporu. Na praporních cvičeních a při vyvedení pluku jsem organizoval koupání a obměnu prádla také v rámci nácviku činnosti MSO osob. Ale muselo se to zapracovat již do plánu cvičení, aby byly vyvezeny potřebné prostředky.

[Pátrač]

Komisaři - děkuji za podrobnou odpověď. Jinak jen pro moji chorobnou zvědavost, kdy jsi ukončil vyšku?

[komisař]

Pro Pátrač :
VGJŽ 1976 - 1980, VVŠ 1980 - 1984, poslední 2 semestry už ve Vyškově

[Pátrač]

Takže jsme se ve Vyškově jen minuli - v době kdy jsi ty ruchal dva poslední já projížděl dva první. Čím nám ještě výstrojní službu přiblížíš?

[komisař]

Plánování a zásobování výstrojním materiálem ( PZVM ) : projekt 6 65 12 Zabezpečení ČSLA výstrojním materiálem.

V 80. letech se využití výpočetní techniky dotklo i VS, a to zavedením projektů elektronické evidence vybraných součástek výstroje níže uvedených skupin a druhů pohybu ( tromístný kód, např pro zaslání do opraven kód „309“ ). Účelem bylo snížení ruční práce NVS útvarů ( což se moc neprojevilo ) a objektivizaci zásobovacího procesu. V tomto období se kladl důraz na snižování mírových zásob výstroje, a to již od stupně rota. Mimochodem, téma mojí diplomové práce bylo Optimalizace zásob VM u tankového, motostřeleckého a dělostřeleckého pluku, bohužel se stupněm utajení PT, tudíž ji nevlastím. V přípravném období plánování se provádělo ve zvýšené míře ( i když probíhalo v průběhu celého roku ) rušení materiálu jak na stupni útvar, tak i požadavky na rušení u vyšších stupňů, aby se stlačily zásoby a mohlo se nárokovat větší doplnění. Muselo se to provést s dostatečným předstihem, aby se změny promítly do poslední měsíční počítačové sestavy před datem stanoveným pro zpracování PZVM. Další specialitou byly tzv. záměny materiálu, tyto schvaloval nadřízený orgán v případě, že jedné součástky byl zjištěn přebytek a u druhé schodek. Při troše šikovnosti jste zaměnili např. boty 60 za boty zimní 76, tyto následně za boty zimní 55 a ty nakonec za boty gumové. Boty 60 se mohly zaměnit jen za boty 76, ale ty šly zase jak za boty 60, tak i boty 55. Vtip byl v tom, že boty 60 a 76 se rušily ve výstrojních opravnách, ale boty 55 a gumové se rušily u útvaru. A když jste se domluvili s jinými útvary, tak to byl solidní zdroj materiálu. Dnes už to mohu napsat, ale nejednalo se o žádnou šmelinu, jenom jsme si takhle vypomáhali pro lepší zabezpečení nedostatkovým materiálem.

Projekt byl postaven na následujícím principu :
Byl určen pro řešení PZVM na příslušný rok, tudíž jeho základem bylo zpracování. Byl zpracováván na počítačích 3. generace speciálním útvarem, a to VÚ 9600 Bystřice pod Hostýnem.

V projektu 6 65 12 jsou využity dva způsoby přídělu materiálu :

Požadavkový způsob : Při tomto se uplatnění zpracování na výpočetní technice zužuje na pouhé sumarizování údajů, tyto nemusí být vždy objektivní ( lektoři nám říkali : materiálu nikdy není dost, to brzy poznáte na vlastní kůži ). Tento způsob byl zachován pro ten VM, u kterého nelze objektivně stanovit normu pro výpočet náležitosti strojovým způsobem, materiálu pro jednorázové akce a u vybraných druhů VM. Tento materiál je obsažen ve Vložce 1 PZVM, a to i podle velikostí.Vyplňuje se zde dále zásoba, odsun a požadavek přísunu materiálu.

Direktivní způsob : Vychází z přídělu materiálu na základě stanovených směrných čísel jednotlivých druhů VM ( znamená počet kusů / párů na jednoho VZS, specialistu a podobně ), na základě informací získaných od útvarů ve formě počtu norem uvedených ve Výkazu norem za příslušný rok a ze stavu zásob nacházejících se na útvaru. Přednost tohoto způsobu je, že omezuje subjektivnost při stanovení potřeby pouze na správné uvedení počtu jednotlivých norem a stavu zásob. Je obsažen ve Vložce 2 PZVM, a to pouze zásoba materiálu bez velikostí.

Příklad výpočtu směrného čísla :

Je nutno si uvědomit, že se vypočítávalo na konkrétní počty jednotlivých skupin, to znamená, že např. pro materiál v NZ se koeficienty nepočítaly.
*Pro tyto potřeby bylo ČSLA rozděleno na skupiny :
I. vojáci základní služby
II. vojáci v záloze povolaní na vojenské cvičení
III. vojáci z povolání
IV. žáci a posluchači vojenských škol
V. vojačky v základní službě : existovaly
VI. vojačky z povolání
Dále jsou to specialisté, jako např. motocyklisté, osádky tanků a bojových vozidel, dílenští specialisté, kuchaři atd.

Vezmeme za příklad kalhoty 60, norma jeden kus na VZS, to máme základ „1“.

---Jako první krok musíme stanovit životnost, v diplomové práci jsem určil 36 měsíců, to znamená, že každý rok bude potřeba přísunu 1/3 jejich používaného počtu, to nám dá koeficient „0,33“.
---A nyní přichází to složitější, četnost oprav a chemického čištění.
*Čistění : v civilním sektoru jednou za dva měsíce, návratnost jeden týden, připočítáme manipulační dobu od odevzdání součástky po její připravenost k opětovnému výdeji a vyjde nám 10 dnů. To znamená, že po tuto dobu musí být nahrazeny součástkami z výstrojního skladu. Každá součástka tedy bude v průběhu své životnosti 180 dnů mimo používání, to činí 16,4 %. Do výše směrného čísla nám tedy přibyde „0,164“.
*Opravy : Provádí se ve výstrojních opravnách, do těchto se musely posílat již vyčistěné. Zároveň v nich probíhalo i rušení součástek. Prostě se poslaly na opravu a oni si to tam vytřídili a co bylo uznáno za neopravitelné, zrušili. Pak se na to vystavoval Přeúčtovací doklad. Četnost stanovíme na jednou za devět měsíců ( u motostřelců můžeme uvažovat půl roku ), návratnost jeden měsíc. Každá součástka tedy bude mimo používání 120 ( u ms 180 ) dnů, to nám dává koeficient 0,1, případně 0,164.
---Poslední byla záloha součástek ve velikostním sortimentu, aby mohli být vystrojeni i vojáci netypických velikostí. To mi ale v diplomce neprošlo ( zbytečný detailista ), stejně je to nejmenší počet, počítáme-li 2 %, tak nám vyjde „0,02“ a to u pluku o 1500 VZS udělá 30 kusů.

---Celkové vypočtené směrné číslo bude tedy : 1 + 0,33 + 0,164 + 0,164 + 0,02 = 1,68. Toto je tzv. základní směrné číslo, existuje ještě i minimální, které stanoví hranici, pod kterou nesmí v žádném okamžiku zásoba klesnout. Toto se stanovuje podle druhu používaného materiálu různými způsoby. V našem případě by mohlo přicházet v úvahu základ, snížený přísun 0,16 ( jedna etapa ročního přísunu ), čistění musí být ponecháno v plné výši, snížení oprav na polovinu ( při využití útvarové kapacity krejčovské dílny pro menší opravy, tím se dosáhne zkrácení doby mimo používání na maximálně jeden týden ), pro minimální směrné číslo tím by nám vyšlo 1 + 0,16 + 0,164 + 0,082 = 1,31.

Vstupní formuláře : Vložka 1 a 2 PZVM ( viz výše ), Výkaz výstrojních norem na příslušný rok

Výkaz výstrojních norem na příslušný rok : Při vyplňování je potřeba věnovat pozornost i titulní stránce, kde se mimo projektového čísla útvaru uvádí i stupeň priority dodání materiálu ( přednostní v případě zásoby nižší než minimální a u vybraných typů útvarů, jarní – 1. etapa, podzimní - 2. etapa, kombinovaný podle nástupu VZS a záloh ) a v neposlední řadě typ útvaru pro velikostní rozložení přídělu materiálu ( VGJŽ a VSOŠ, VVŠ, útvary na plných počtech ( převaha VZS, málo záložáků ) a na snížených počtech – opačný poměr. Tak mimo tabulek VZS a VZP jsem musel zjistit, i kolik bude záložáků, a to vojínů a poddůstojníků, dále zvlášť praporčíků a důstojníků ( měli jiné výstrojní normy ), navíc i podle období, abych nenafasoval zimní doplňky pro červencové záložky, no, mně by to pomohlo, materiálu není nikdy dost, ale kdyby se na to přišlo, byl bych seřván a navíc i za blbce. Jak jsem už uvedl, v INT 51 – 3 byla pro každou skupinu jiná tabulka procentuálního členění velikostí. Jak jistě uznáte, je jistý rozdíl vystrojit rotu čerstvých VZS a rotu taťků – záložáků.

Výstupní formuláře :

Přehled zásob a potřeby VM : Tento je základním výstupním. Obsahuje číslo materiálu, název materiálu, měrnou jednotku, požadavek podle vložky PZVM, náležitost podle norem, zásobu materiálu ke dni zpracování, minimální zásobu, roční potřebu celkem a rozepsanou do jednotlivých zásobovacích etap ( viz priority ), odsun a úroveň zabezpečení. Úroveň zabezpečení znamená, kolik let může útvar čerpat plánovanou spotřebu než dosáhne minimální zásoby vypočítané podle minimálního směrného čísla. Plánovanou spotřebou se rozumí rozdíl mezi zásobou podle základního směrného čísla a zásobou podle minimálního směrného čísla. Je-li zásoba útvaru nižší než podle minimálního směrného čísla, tisknou se do sloupce „úroveň zabezpečení“ dvě pomlčky. Nejoptimálnější je dosáhnout úrovně zabezpečení rovné jedné, kdy by útvary měly zásoby podle základního směrného čísla.
Návrh rozdělovníku VM na rok : Uvádí příděl VM v dané etapě i s rozpisem do velikostí.

Návrh rozdělovníku po regulaci
Přehled potřeby po regulaci
Tyto dvě se zpracovávaly pro materiál, jehož celková potřeba převyšovala materiálové zdroje a proto bylo nutné regulovat množství dodávaného materiálu. Zpracovávají se v období, kdy skončilo strojové porovnání zdrojů a potřeb a v období, kdy již probíhají přednostní a 1 etapa přídělu materiálu a proto se regulace projeví až ve 2. etapě. Může nastat i taková situace, že počty již dodaného materiálu přesahují počty po regulaci, tím se dostáváme do záporných čísel, které prakticky znamenají vrácení materiálu

Formuláře zpracovávané v průběhu roku :

Při vyplnění Přeúčtovacího dokladu ( PD ) byl vystaven jeden navíc pro VÚ Bystřice pod Hostýnem, který údaje převáděl do elektronické formy a jednou měsíčně zasílal zpět počítačové sestavy, které se následně účtovatelkou u útvaru porovnávaly s ručně vedenou evidencí. Největší nedostatek spočíval v rozdílnému časovému stavu sestavy a ruční evidence. Musel se brát v úvahu okamžik zaslání posledního PD ke zpracování, dále i tzv. materiál na cestě ( zaúčtování se provádělo až po potvrzení o převzetí zasílaného materiálu příjemcem na určeném výtisku PD ) a tudíž toto pečlivě sledovat a zaznamenávat do ruční evidence zavedením složek s PD „materiál na cestě“ a PD zaslaných ke strojnímu zpracování, a to podle jednotlivých období. K zásadnímu zlepšení došlo až zavedením výpočetní techniky na stupni útvaru v rámci zřízené EÚS ( Evidenčně účetní skupiny ).