Útoky Freikorpsu z Německa proti ČSR (září 1938)

[kacermiroslav]

Teroristické útoky sudetoněmeckého Freikorpsu z Německa proti Československu


Rozkaz velitelství Sudetoněmeckého Freikorpsu k zesílení teroristické činnosti proti Československé republice

19.září 1938
Beyreuth

Rozkaz č. 3
Všem skupinám Sudetoněmeckého Freikorpsu.
V noci z 19. na 20.9.1938 provést bezpodmínečně na úsecích všech skupin četné větší akce. K tomu potřebné velmi dobře vyzbrojené úderné oddíly převést během odpoledne, pokud se tak již nestalo, do výchozích postavení. Pokud možno již odpoledne a večer provést v kraji průzkum prostřednictvím kamarádů, kteří jsou v místě obeznalí. Nebude-li hranice obsazena a jestliže ji opustily i pohraniční orgány, proniknout bezpodmínečně až k českým četnickým stanicím, vyvolat zmatek, pálit a zajišťovat rukojmí – od zítřka dne 20.9.1938 podnikat větší akce i přes den.

Očekáváme ještě během dopoledne telefonické potvrzení toho rozkazu a hlášení o plánovaných akcích.

Z rozkazu: Náčelník štábu: Pfrogner, zástupce Konráda Heinleina

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Z tohoto dokumentu je patrné, že fašistické Německo bylo v září 1938 odhodlána vystupňovat tlak na Československou vládu a veřejné mínění (strach) za každou cenu a jakýmkoliv prostředkem. Zcela určitě pohraniční boje mezi členy Sudetoněmeckého Freikorpsu a československých ozbrojených složek (a nejen jich), především pak Stráže obrany státu, četnictva a pohraničníků, hráli jistou roli v konečném rozhodnutí naší vlády se podřídit Mnichovskému diktátu. V záři 1938 jen v Čechách při těchto bojích padlo 69, a v říjnu dalších 26 příslušníků československých ozbrojených složek. K ozbrojeným šarvátkám docházelo po celém úseku Československých hranic a jen od září 1938 jim padlo za oběť 121 příslušníků čs. Ozbrojených složek. V inkriminovaném období září 1938 sloužilo v jednotkách Stráže obrany státu na 30.000 příslušníků.

Bylo by ale mylné se domnívat, že tito ochránci našich hranic padli vždy v boji s Freikorpsem. Například 15.září 1938 večer zastřelil v Gossengrunu (dnešní Krajková) vojín čs.armády, který byl německé národnosti Franz Ludwig (příslušník 1.cyklistického praporu), svého velitele a čtyři další vojáky (četař Stanislav Kareš, desátník Antonín Krbec, svobodník Václav Čmedla, vojín Bohumil Čapek, vojín František Netík). Poté útočník spáchal sebevraždu a tak se již nedozvíme, co jej k tomu vedlo a jestli to bylo z jeho vlastní vůle nebo po domluvě s heinlainovci. Rozhodně to bylo varování pře činností vojáků německé národnosti v československé armádě. Ostatně takových činů bylo provedeno více. Dne 30.září 1938 v Křišťánovicích u 8.dělostřelecké pluku zavraždil desátník německé národnosti svého českého kolegu a poté zběhl. O dva dny později u 5.pěšího pluku v Praze zastřelil svobodník německé národnosti na stráži českého vojáka. Ve stejný den pak řidič německé národnosti úmyslně naboural nákladní auto, přičemž zranil šest československých vojáků.



Zdroje:
XX století o sobě – dějiny v dokumentech – Kváček, Kuklík, Mandelová, Pařízková – Dialog 2005
Ve stínu Mnichova – Pavel Šrámek – Mladá fronta 2008

[Pátrač]

Jsem držitelem dvou skvělých knih. Jmenují se obě stejně:

Jednotka určení SOS a je to první a druhý díl.

Metodicky a s hlubokou znalostí věci popisují boj 30 tisíc našich vojáků, četníků, finančáků a prostých občanů s freikorpsem ale i s Maďary na Slovnsku a hlavně na Podkarpatské Rusi.
Je tam ledacos i pozadí těchto událostí a rozhodování na druhé straně, na které jsi nahodil tento kratičký post. Knihy napsal Radan Lášek

Ten samý autor pak napsal knihu na kterou se těším letos velmi a velmi.

Velitelé praporů SOS.

Publikace přibližuje životní osudy 31 legionářských důstojníků, kteří byli v roce 1936, v době zvýšeného ohrožení Československé republiky, určeni za velitele zcela nového bezpečnostního sboru. Velitelé třicetitisícového kontingentu Stráže obrany státu jsou zcela neznámými osobnostmi naší novodobé historie.

Dost si od toho slibuji.

První dvě knihy mohu doporučit- jsou to dobré zdroje.

[Ramon]

Tak to si ještě sežeň "Jednotka určení SOS – díl třetí", ať to máš kompletní.
Já bych k tomuhle tématu ještě doporučil "Stráž obrany státu 1936-39" od Jaroslava Beneše. Kniha obsahuje seznam mrtvých příslušníků branné moci (nejen sosáků) z roku 38/39, organizační vývoj SOS, popis bojů (např. o Český Krumlov) a taky hromadu fotek.

[Pátrač]

Ten mi utekl ale už na tom pracuji. Nechtěl jsem dělat reklamu něčemu co nemám - co kdyby to byla nějaká úplná pitomost. Pak bych byl za osla.