Útoky Freikorpsu z Německa proti ČSR (září 1938)
Napsal: 25/7/2009, 14:02
Teroristické útoky sudetoněmeckého Freikorpsu z Německa proti Československu
Rozkaz velitelství Sudetoněmeckého Freikorpsu k zesílení teroristické činnosti proti Československé republice
19.září 1938
Beyreuth
Rozkaz č. 3
Všem skupinám Sudetoněmeckého Freikorpsu.
V noci z 19. na 20.9.1938 provést bezpodmínečně na úsecích všech skupin četné větší akce. K tomu potřebné velmi dobře vyzbrojené úderné oddíly převést během odpoledne, pokud se tak již nestalo, do výchozích postavení. Pokud možno již odpoledne a večer provést v kraji průzkum prostřednictvím kamarádů, kteří jsou v místě obeznalí. Nebude-li hranice obsazena a jestliže ji opustily i pohraniční orgány, proniknout bezpodmínečně až k českým četnickým stanicím, vyvolat zmatek, pálit a zajišťovat rukojmí – od zítřka dne 20.9.1938 podnikat větší akce i přes den.
Očekáváme ještě během dopoledne telefonické potvrzení toho rozkazu a hlášení o plánovaných akcích.
Z rozkazu: Náčelník štábu: Pfrogner, zástupce Konráda Heinleina
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Z tohoto dokumentu je patrné, že fašistické Německo bylo v září 1938 odhodlána vystupňovat tlak na Československou vládu a veřejné mínění (strach) za každou cenu a jakýmkoliv prostředkem. Zcela určitě pohraniční boje mezi členy Sudetoněmeckého Freikorpsu a československých ozbrojených složek (a nejen jich), především pak Stráže obrany státu, četnictva a pohraničníků, hráli jistou roli v konečném rozhodnutí naší vlády se podřídit Mnichovskému diktátu. V záři 1938 jen v Čechách při těchto bojích padlo 69, a v říjnu dalších 26 příslušníků československých ozbrojených složek. K ozbrojeným šarvátkám docházelo po celém úseku Československých hranic a jen od září 1938 jim padlo za oběť 121 příslušníků čs. Ozbrojených složek. V inkriminovaném období září 1938 sloužilo v jednotkách Stráže obrany státu na 30.000 příslušníků.
Bylo by ale mylné se domnívat, že tito ochránci našich hranic padli vždy v boji s Freikorpsem. Například 15.září 1938 večer zastřelil v Gossengrunu (dnešní Krajková) vojín čs.armády, který byl německé národnosti Franz Ludwig (příslušník 1.cyklistického praporu), svého velitele a čtyři další vojáky (četař Stanislav Kareš, desátník Antonín Krbec, svobodník Václav Čmedla, vojín Bohumil Čapek, vojín František Netík). Poté útočník spáchal sebevraždu a tak se již nedozvíme, co jej k tomu vedlo a jestli to bylo z jeho vlastní vůle nebo po domluvě s heinlainovci. Rozhodně to bylo varování pře činností vojáků německé národnosti v československé armádě. Ostatně takových činů bylo provedeno více. Dne 30.září 1938 v Křišťánovicích u 8.dělostřelecké pluku zavraždil desátník německé národnosti svého českého kolegu a poté zběhl. O dva dny později u 5.pěšího pluku v Praze zastřelil svobodník německé národnosti na stráži českého vojáka. Ve stejný den pak řidič německé národnosti úmyslně naboural nákladní auto, přičemž zranil šest československých vojáků.
Zdroje:
XX století o sobě – dějiny v dokumentech – Kváček, Kuklík, Mandelová, Pařízková – Dialog 2005
Ve stínu Mnichova – Pavel Šrámek – Mladá fronta 2008
Rozkaz velitelství Sudetoněmeckého Freikorpsu k zesílení teroristické činnosti proti Československé republice
19.září 1938
Beyreuth
Rozkaz č. 3
Všem skupinám Sudetoněmeckého Freikorpsu.
V noci z 19. na 20.9.1938 provést bezpodmínečně na úsecích všech skupin četné větší akce. K tomu potřebné velmi dobře vyzbrojené úderné oddíly převést během odpoledne, pokud se tak již nestalo, do výchozích postavení. Pokud možno již odpoledne a večer provést v kraji průzkum prostřednictvím kamarádů, kteří jsou v místě obeznalí. Nebude-li hranice obsazena a jestliže ji opustily i pohraniční orgány, proniknout bezpodmínečně až k českým četnickým stanicím, vyvolat zmatek, pálit a zajišťovat rukojmí – od zítřka dne 20.9.1938 podnikat větší akce i přes den.
Očekáváme ještě během dopoledne telefonické potvrzení toho rozkazu a hlášení o plánovaných akcích.
Z rozkazu: Náčelník štábu: Pfrogner, zástupce Konráda Heinleina
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Z tohoto dokumentu je patrné, že fašistické Německo bylo v září 1938 odhodlána vystupňovat tlak na Československou vládu a veřejné mínění (strach) za každou cenu a jakýmkoliv prostředkem. Zcela určitě pohraniční boje mezi členy Sudetoněmeckého Freikorpsu a československých ozbrojených složek (a nejen jich), především pak Stráže obrany státu, četnictva a pohraničníků, hráli jistou roli v konečném rozhodnutí naší vlády se podřídit Mnichovskému diktátu. V záři 1938 jen v Čechách při těchto bojích padlo 69, a v říjnu dalších 26 příslušníků československých ozbrojených složek. K ozbrojeným šarvátkám docházelo po celém úseku Československých hranic a jen od září 1938 jim padlo za oběť 121 příslušníků čs. Ozbrojených složek. V inkriminovaném období září 1938 sloužilo v jednotkách Stráže obrany státu na 30.000 příslušníků.
Bylo by ale mylné se domnívat, že tito ochránci našich hranic padli vždy v boji s Freikorpsem. Například 15.září 1938 večer zastřelil v Gossengrunu (dnešní Krajková) vojín čs.armády, který byl německé národnosti Franz Ludwig (příslušník 1.cyklistického praporu), svého velitele a čtyři další vojáky (četař Stanislav Kareš, desátník Antonín Krbec, svobodník Václav Čmedla, vojín Bohumil Čapek, vojín František Netík). Poté útočník spáchal sebevraždu a tak se již nedozvíme, co jej k tomu vedlo a jestli to bylo z jeho vlastní vůle nebo po domluvě s heinlainovci. Rozhodně to bylo varování pře činností vojáků německé národnosti v československé armádě. Ostatně takových činů bylo provedeno více. Dne 30.září 1938 v Křišťánovicích u 8.dělostřelecké pluku zavraždil desátník německé národnosti svého českého kolegu a poté zběhl. O dva dny později u 5.pěšího pluku v Praze zastřelil svobodník německé národnosti na stráži českého vojáka. Ve stejný den pak řidič německé národnosti úmyslně naboural nákladní auto, přičemž zranil šest československých vojáků.
Zdroje:
XX století o sobě – dějiny v dokumentech – Kváček, Kuklík, Mandelová, Pařízková – Dialog 2005
Ve stínu Mnichova – Pavel Šrámek – Mladá fronta 2008
