Fiat RS.14
Moderátor: Hans S.
Fiat RS.14
Itálie jako stát který "měl" moře, vybudovala silné námořní letectvo. To spadalo nikoliv pod letectva (Regia Aeronautica), ale pod námořnictvo (Regia Marina). Používalo pestrou paletu létajících člunů a hydroplánů. Jeden z nich (možná i nejlepší) byl Fiat RS.14.
RS.14 vznikl ve filiálce koncernu Fiat - CMASA. Zde třeba vznikl i plovákový prototyp Cr.42 jinak ICR.42. Nejlepším letounem vzešlým z této továrny byl pravděpodobně RS.14. Vznikl spoluprací konstruktérů Rosatelliho, Stiavelliho a ing. Lazzarina. První ze dvou prototypů vzlétl již v květnu 1939 a na svou dobu to byl velmi pokrokový letoun. Tvary byly jednoduché a ladné, výkony vynikající a letové vlastnosti hodně nad průměrem. Proto došlo k okamžité objednávce seriových strojů, ale než byla výroba spuštěna, došlo k několika nehodám a změnám.
První serie čítající 12 strojů (MM. 3586-35397) byla vyrobena v květnu až prosinci 1941. Tyto stroje byly dodávány ke 148 Sq kde probíhalo školení pilotů. Následovala druhá serie (22 strojů, MM.35401-35422) vyrobená mezi dubnem a červencem 1942. Na ní plynule navázala třetí serie (150 strojů, MM. 35639-35788) ze které ke dni 31.7.1943 bylo převzato 110 strojů. Měsíční produkce v té době nepřesáhla 7 strojů (díky spojeneckým náletům) ale údajně byly do kapitulace dodány všechny letouny z této objednávky. V průbehu výroby docházelo k drobným změnám a to hlavně ve vyzbroji. V září 1943 když Itálie kapitulovala, působilo u jednotek RM ještě 40 kusů RS.14
Vznikl také jeden "pozemní" prototyp - Fiat AS.14. Ve světle dobrých výkonů RS.14 dostali u Fiatu nápad, použit jej jako základ pro útočny letoun (něco jako A-26). Místo plováků namontovali kolový podvozek a do přídě instalovali hlavňovou výzbroj. Prototyp havaroval v roce 1943 a s vývojem se jžý nepokračovalo.
Fiat RS14 byl celokovový dvoumotorový střednoplošník s osádkou 4(5) lidí. Pohoná jednotka byly dva motory Fiat A.74 RC-38 o výkonu 870 koní. Výzbroj je popsána níže.
Rozpětí 19,54 m
Délka 14,10 m
Výška 5,51 m
Hmotnost prázdenho letounu 5410 kg
Vzletová hmotnost 8200 kg
Maximální rychlost 382 km/h ve výšce 4500 metrů
Cestovní rychlost 330 km/h
Výstup do 3000 metrů 8 minut 30 vteřin
Dostup 6000 m
Dolet 2500 km
Výzbroj
serie I 1x 12,7 mm kulomet Scotti na hřbetě trupu ve věži Lancia Delta E se zásobou 350 nábojů + 300 v záloze
2x 7,7 mm v Breda -Safat v bočních oknech se zásobou 500 nábojů pro každý kulomet
serie II a III kulometná výzbroj shodná, ale byla možnost zavěsit pouzdro pro pro hlubinné nálože a to 2x 160 kg, nebo 4x 100 kg nebo 6x50(40)kg.
Některé stroje III serie byli vyrobeny bez možnosti nést ofenzivní vyzbroj. Měli výbavu pro záchranu lidí z noře.
RS.14 vznikl ve filiálce koncernu Fiat - CMASA. Zde třeba vznikl i plovákový prototyp Cr.42 jinak ICR.42. Nejlepším letounem vzešlým z této továrny byl pravděpodobně RS.14. Vznikl spoluprací konstruktérů Rosatelliho, Stiavelliho a ing. Lazzarina. První ze dvou prototypů vzlétl již v květnu 1939 a na svou dobu to byl velmi pokrokový letoun. Tvary byly jednoduché a ladné, výkony vynikající a letové vlastnosti hodně nad průměrem. Proto došlo k okamžité objednávce seriových strojů, ale než byla výroba spuštěna, došlo k několika nehodám a změnám.
První serie čítající 12 strojů (MM. 3586-35397) byla vyrobena v květnu až prosinci 1941. Tyto stroje byly dodávány ke 148 Sq kde probíhalo školení pilotů. Následovala druhá serie (22 strojů, MM.35401-35422) vyrobená mezi dubnem a červencem 1942. Na ní plynule navázala třetí serie (150 strojů, MM. 35639-35788) ze které ke dni 31.7.1943 bylo převzato 110 strojů. Měsíční produkce v té době nepřesáhla 7 strojů (díky spojeneckým náletům) ale údajně byly do kapitulace dodány všechny letouny z této objednávky. V průbehu výroby docházelo k drobným změnám a to hlavně ve vyzbroji. V září 1943 když Itálie kapitulovala, působilo u jednotek RM ještě 40 kusů RS.14
Vznikl také jeden "pozemní" prototyp - Fiat AS.14. Ve světle dobrých výkonů RS.14 dostali u Fiatu nápad, použit jej jako základ pro útočny letoun (něco jako A-26). Místo plováků namontovali kolový podvozek a do přídě instalovali hlavňovou výzbroj. Prototyp havaroval v roce 1943 a s vývojem se jžý nepokračovalo.
Fiat RS14 byl celokovový dvoumotorový střednoplošník s osádkou 4(5) lidí. Pohoná jednotka byly dva motory Fiat A.74 RC-38 o výkonu 870 koní. Výzbroj je popsána níže.
Rozpětí 19,54 m
Délka 14,10 m
Výška 5,51 m
Hmotnost prázdenho letounu 5410 kg
Vzletová hmotnost 8200 kg
Maximální rychlost 382 km/h ve výšce 4500 metrů
Cestovní rychlost 330 km/h
Výstup do 3000 metrů 8 minut 30 vteřin
Dostup 6000 m
Dolet 2500 km
Výzbroj
serie I 1x 12,7 mm kulomet Scotti na hřbetě trupu ve věži Lancia Delta E se zásobou 350 nábojů + 300 v záloze
2x 7,7 mm v Breda -Safat v bočních oknech se zásobou 500 nábojů pro každý kulomet
serie II a III kulometná výzbroj shodná, ale byla možnost zavěsit pouzdro pro pro hlubinné nálože a to 2x 160 kg, nebo 4x 100 kg nebo 6x50(40)kg.
Některé stroje III serie byli vyrobeny bez možnosti nést ofenzivní vyzbroj. Měli výbavu pro záchranu lidí z noře.
- Přílohy
Naposledy upravil(a) glock dne 24/4/2010, 13:46, celkem upraveno 1 x.
Vítám tě na fóru.
Pěkný obrázky díky. Já už se nějakou dobu snažím dostat k bližším informacím o italských leteckých motrech (pístových), což ale v našich geografických podmínkách není tak jednoduché. Vídím, že se v italské letecké technice dobře vyznáš. Nemůžeš mě doporučit nějaký dobrý zdroj (kniha, stránka, archiv, mikrofilmy apod.). Nějaké základní informace jsem dohledal v rusky psané literatuře, ale jsou to spíše všeobecné věci + pár obrázků. Jde mi hlavně o výkresy a manuály.
Díky.
Pěkný obrázky díky. Já už se nějakou dobu snažím dostat k bližším informacím o italských leteckých motrech (pístových), což ale v našich geografických podmínkách není tak jednoduché. Vídím, že se v italské letecké technice dobře vyznáš. Nemůžeš mě doporučit nějaký dobrý zdroj (kniha, stránka, archiv, mikrofilmy apod.). Nějaké základní informace jsem dohledal v rusky psané literatuře, ale jsou to spíše všeobecné věci + pár obrázků. Jde mi hlavně o výkresy a manuály.
Díky.

Ahoj, no já tyhle údaje hledám na netu, zadám jméno a zkouším. Něco mám tak po různu v publikacích na různá italská letadla. Co by bylo dobré, je navštěva musea ve Vigna Di Valle (60 km od Říma) tam těch motorů pár mají.lkala píše:Vítám tě na fóru.
Pěkný obrázky díky. Já už se nějakou dobu snažím dostat k bližším informacím o italských leteckých motrech (pístových), což ale v našich geografických podmínkách není tak jednoduché. Vídím, že se v italské letecké technice dobře vyznáš. Nemůžeš mě doporučit nějaký dobrý zdroj (kniha, stránka, archiv, mikrofilmy apod.). Nějaké základní informace jsem dohledal v rusky psané literatuře, ale jsou to spíše všeobecné věci + pár obrázků. Jde mi hlavně o výkresy a manuály.
Díky.
J
Ještě něco o operačním nasazení RS.14.
Jak je uvedeno výše jak cvičná jednotka (něco jako britská OTU) sloužila nejdříve 148. První bojově nasazenou jednotkou byla 170 Sq (mezi březnem a květnem 42 obdržela 8 Fiatů). Následovala jí 144 Sq v létě 42 (tehdy operovalo celkem 13 RS.14 ze základen na Sicílii). Poté obdržela Fiaty 287 Sq (přezbrojovala se z Cantů Z.506). Fiat byl obratnější než Cant, měl vyšší rychlost, více vydržel. Pouze v jedné věci měla Z.506 navrch. Její mototy (Alfa 126) vyžadovaly méně údržby než A.74. Na konci roku 1942 měla RM ve výzbroji 37 RS.14 což představovalo 13% stavu obdobných letounů.
Díky poměrně vysokým ztrátám a také haváriím málokdy počet letuschopných strojů překročil 40. Na začátku července 1943 bylo ve stavu RM 57 RS.14 (polovina letuschopných). V době kapitulace už jen 40 ks. Krom již uvedených jednotek byly RS.14 ve stavu 140, 145, 138, 146, 196 a 288 Sq. 12 strojů z toho počtu (pod hlavičkou 287 Sq) pokračovalo v boji po boku spojenců v rámci CoBAF. Zbytek byl zničen před příchodem spojenců, nebo němců (na severu Itálie).
O případném používání RS.14 ze strany ANR jsem zatím nic nenalezl. Je možné, že některé RS.14 zabavili němci (stejně jako Z.506) a používali je, ale po tom také pátrám.
Jak je uvedeno výše jak cvičná jednotka (něco jako britská OTU) sloužila nejdříve 148. První bojově nasazenou jednotkou byla 170 Sq (mezi březnem a květnem 42 obdržela 8 Fiatů). Následovala jí 144 Sq v létě 42 (tehdy operovalo celkem 13 RS.14 ze základen na Sicílii). Poté obdržela Fiaty 287 Sq (přezbrojovala se z Cantů Z.506). Fiat byl obratnější než Cant, měl vyšší rychlost, více vydržel. Pouze v jedné věci měla Z.506 navrch. Její mototy (Alfa 126) vyžadovaly méně údržby než A.74. Na konci roku 1942 měla RM ve výzbroji 37 RS.14 což představovalo 13% stavu obdobných letounů.
Díky poměrně vysokým ztrátám a také haváriím málokdy počet letuschopných strojů překročil 40. Na začátku července 1943 bylo ve stavu RM 57 RS.14 (polovina letuschopných). V době kapitulace už jen 40 ks. Krom již uvedených jednotek byly RS.14 ve stavu 140, 145, 138, 146, 196 a 288 Sq. 12 strojů z toho počtu (pod hlavičkou 287 Sq) pokračovalo v boji po boku spojenců v rámci CoBAF. Zbytek byl zničen před příchodem spojenců, nebo němců (na severu Itálie).
O případném používání RS.14 ze strany ANR jsem zatím nic nenalezl. Je možné, že některé RS.14 zabavili němci (stejně jako Z.506) a používali je, ale po tom také pátrám.
- sa58
- 1. Armádní generál
- Příspěvky: 3477
- Registrován: 4/2/2005, 12:43
- Bydliště: Zlínsko
- Kontaktovat uživatele:
Oprav si obrázky...
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3037
To nikoho netrkne, že ostatní obrázky vypadají jinak?
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3037
To nikoho netrkne, že ostatní obrázky vypadají jinak?




"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Sorry sem zvyklej z jiného fóra na stejném engine že se to chová jinak.sa58 píše:Oprav si obrázky...
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3037
To nikoho netrkne, že ostatní obrázky vypadají jinak?
Příště se "polepšim".
Tak doplnění k RS.14 u Luftwaffe. Našel jsem info že němci zabavili 7 kusů, všechny ze třetí serie. Šest dostalo kódy 6H+?R a sloužily na ostrově Syly.
Poslední sedmý kus (MM. 35750) měl zajímavý osud. Při transferu do německa dne 1.1.1944 narušil vzdušný prostor Švýcarska a byl sestřelen dvojicí D3801 a celá posádka zahynula.
Poslední sedmý kus (MM. 35750) měl zajímavý osud. Při transferu do německa dne 1.1.1944 narušil vzdušný prostor Švýcarska a byl sestřelen dvojicí D3801 a celá posádka zahynula.