Francesco Baracca
byl nejlepším italským stíhacím pilotem První světové války s celkovým počtem 34 sestřelů.
Motto: "Pokud jsi dobrý bojovník, jedna zbraň je víc než dost"
Francesco Baracca se narodil 9. května 1888 v Lugo di Romagno v provincii Ravenna, do rodiny bohatého statkáře. Jeho otec mu chtěl zajistit patřičné vzdělání a tak mladý Francesco studoval na soukromé škole ve Florencii, kde se rozhodl dát se na vojenskou kariéru. Od října 1907 studoval na vojenské akademii v Modeně a v roce 1910 ve věku 22 let nastoupil u 2. jízdního pluku. Byl vášnivým automobilovým jezdcem a se svou zálibou získal určité úspěchy. V roce 1912 byl přijat do letecké školy ve francouzském Riems (Remeš), kde trénoval na strojích značky Nieuport a Hanriot (pilotní licenci obdržel 9.července 1912). Letectvu naprosto propadl a jako zkušený pilot se vrátil do Itálie a dne 8. prosince 1912 obdržel italský vojenský pilotní diplom. Později Baracca prováděl pilotní instruktáž, během níž absolvoval mnoho cvičných letů, čímž prohloubil své pilotní zkušenosti.
Po vyhlášení války Rakousku - Uhersku v květnu 1915 byl Baracca zařazen k 5a Squadriglia. V průběhu léta roku 1915 byl převelen k 8a Squadriglia v severní části Itálie. Létal tu na dvoumístných Nieuportech 10 vyráběných v italské licenci. Tyto stroje byly používány nejen jako dvoumístné, ale mnohdy nahrazovaly stále nedostatkové stíhací jednosedadlovky. Slavným dnem pro italské letectvo se stalo 7.září 1915. Baracca letěl svůj hlídkový let s Nieuportem 10 nad městem Udine asi ve výšce 1.200 m, když si všiml zuřivé italské protiletadlové palby, která jej navedla na rakouský pozorovací dvoumístný letoun. Baracca neváhal a i když se jednalo o jeho vůbec první setkání s nepřítelem ve vzduchu, pokusil se nepřítele sestřelit. Ovšem Rakušani se jen tak lehko nechtěli dát, a jeho střelbu opětovali. A ve svém snažení byli i úspěšní, protože italský stroj několikrát zasáhli, zatímco sami zůstali bez poškození. Průběh střetnutí Baraccu nepříjemně překvapil a raději se od nepřítele odpoutal. Navíc si uvědomoval, že Nieuporty 10 se svou malou rychlostí a stoupavostí nemají proti rakouským strojům velkou šanci. Tento duel byl pak veden jako první vzdušný souboj italského letadla, i když bez kýženého sestřelu nepřítele.
Na jaře (v dubnu) roku 1916 však jeho přeznačená 70a Squadriglia dostala nové, rychlé a obratné Niuporty 11 „Bebe“. Baracca si na nový stroj rychle zvykl, ale stále měl problémy se zasekáváním zbraní. Prvního sestřelu se tak konečně dočkal dne 7.dubna 1916. Bylo to i první vítězství pro italské letectvo. Při svém letu napadl rakousko-uherský letoun Hansa-Brandenburg C.I, který zrovna prováděl bombardování italského letiště. Baracca zahajuje palbu při které je těžce raněn rakouský střelec a pilot lehce. Ten vyhodnotil svou situaci jako beznadějnou a s poškozeným strojem (měl prostřílenou nádrž) nouzově přistál na italském území. Dle tehdejších rytířských zvyklostí přistál Baracca vedle nepřítele, aby mu vzdal čest. Rakouský pozorovatel krátce na to na následky zranění zemřel, pilot byl odeslán do zajateckého tábora.
Další vítězství na sebe nenechala dlouho čekat. Dne 16.května 1916 v ranních hodinách napadla skupina 14 rakouských bombardérů italské pozice. Tou dobou byl Baracca v posteli, ale výbuchy jej probudily. Ihned doběhl ke svému letounu spolu s kolegy pak zaútočil. Ve vzdušné bitvě se pak Italům podařilo tři rakouské stroje sestřelit a jeden z nich byl připsán na konto Baraccovi. Dne 25.listopadu 1916 se Baracca již mohl pyšnit titulem leteckého esa s potvrzenými pěti sestřely. Možná právě na počest tohoto triumfu se rozhodl opatřit boky svého osobního letounu emblémem vzpínajícího se koně (na počest svého bývalého jezdeckého pluku). Tento emblém během následujících bojů byl znám na obou válčicích stranách a po válce (roku 1923) jej do svého znaku převzala světoznámá automobilka Ferrari.
Na Nový rok 1917 sestřelil Baracca svého šestého soupeře a během téhož operačního letu došlo k dalšímu boji, který se však všem těm dosavadním zcela vymykal. Baracca se poprvé utkal se stíhačkou, nikoliv s dvoumístným průzkumným či bombardovacím strojem. Jednalo se o létající člun typu Hansa - Brandenburg CC A. 12, za jehož řízením navíc seděl nejúspěšnější rakousko - uherský námořní letec Gottfried Freiherr von Banfield, jemuž je připisováno celkem 18 sestřelů. On sám popsal události z 1. 1. 1917 následovně:
„Prvního ledna 1917 byl krásný den a já se rozhodl prolétnout pro potěšení ve svém létajícím člunu A. 12. Po 30 minutách spokojeného poletování jsem byl náhle napaden italskou stíhačkou Nieuport. Byl jsem opravdu rozzlobený, že mi její pilot chce ničit mé krásné potěšení z letu. Odvrátil jsem se od protivníka s myšlenkou, že pochopí, že ničí moje šťastné chvíle. Ten však samozřejmě obratně využil situace. Téměř hodinu jsme se honili stále v kruhu a nikdo z nás nedosáhl nějaké výhody. Nakonec jsme se oba se vzájemným uznáním vzdali boje. Ital se pustil střemhlav na západ a já na jihovýchod. Předtím však jsme k sobě přilétali na těsnou vzdálenost a já si všiml dvou černých koní namalovaných na letounu a skutečnosti, že mi italský pilot pokynutím ruky vzdával čest! Já jsem mu toto gesto rád vrátil a pocítil k němu i jisté sympatie. Pilotem byl F. Baracca!“
Paradoxně se rakouský pilot zranil až po přistání. Byl totiž tak unaven, že při vystupování ze svého letadla v zátoce v Trieste upadl tak neštastně, že spustil svou palubní zbraň a kulomet mu prostřelil nohu. Následující dva měsíce pak Banfield proležel v nemocnici.
Dne 11.2.1917 byl Baracca právě na obědě, když jej vyrušil poplach. Ihned odstartoval směr Udine, kde byla hlášena dvojice Albatrosů. Baraccovi se podařilo jednoho z nich sestřelit a měl takové štěstí, že tento jeho sedmý sestřel viděl osobně král Victor Emanuel III., který druhý den navštívil Baraccovo letiště v Santa Catarině a šťastnému pilotovi osobně poblahopřál. Ve stejný den byl Baracca povýšen do hodnosti kapitána a potřetí obdržel řád Medaglia al Valore Militare. Kromě této dekorace obdržel i velice slušnou finanční odměnu, kterou však obratem věnoval Červenému kříži. V dubnu 1917 obdržel Důstojnický kříž řádu Savoje a take jako nejlepší italské eso i nejlepší stroj, který byl k dispozici SPAD VII (podrobnosti ZDE: http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3008). Kromě vyznamenání a dalších ocenění byl Baracca dne 1.května 1917 jmenován do funkce velitele 91a Squadrilie (eskadry). V té době měl na svém kontě již devět sestřelů. Ve stejné době sice italské pozemní jednotky utrpěli porážku u Caporetta, to ale nemohlo zastavit další navýšení Baraccova skóre. Jen za květen sestřelil pět nepřátelských strojů.
V říjnu 1917 obdržela jeho jednotka nové stroje SPAD XIII. Ty sice dosahovali větší rychlosti, měli již ve výzbroji dva synchronizované kulomety, ale Francesco dal přednost staršímu, ale obratnějšímu SPADu S.VII. i přestože, že ten měl ve výzbroji pouze jeden kulomet. Ke SPADům XIII. se pak vrátil až v březnu 1918.
V březnu 1918, po uzavření východní fronty (Sovětský svaz počátkem března uzavřel s Centrálními mocnostmi mír), podniklo Německo a Rakousko-Uhersko velké ofenzivy proti svým protivníkům. Ve stejné době Baracca převzal nejvyšší italské vojenské vyznamenání Medaglia d´Oro al Valore Militaire.
Dne 18.června (tři dny poté, co v jednom dni sestřelil dva nepřátelské stroje) tento nejslavnější člen jednotky se symbolem Gryfa (lev se sokolí hlavou) vzlétl na svůj poslední let, ze kterého se již nevrátil. Poté co byl u jednotky postrádán, byla vyslána hledat velitele průzkumná skupina. Ta ale nalezla již jen ohořelý vrak Barracova letounu. Jeho tělo, bez známek po ohni, leželo čtyři metry od vraku s průstřelem v hlavě. Co se přesně na tomto posledním letu událo, zůstává dodnes záhadou. Baracca údajně držel v ruce svou osobní zbraň a tak se vedli spekulace, že si vzal život. Nicméně pravděpodobnější se zdá být rakouská varianta, podle které padl v boji s posádkou dvoumístného pozorovacího stroje. Zřejmě byl napadat ze zadu z výšky a osobní zbraní se pouze bránil. Na místě, kde Baracca padl, byl později postaven menší památníček. Slavnostní pohřeb se konal v jeho rodném městě.
Vítězství:
Datum Čas Jednotka Letadlo Nepřítel Místo
----------------------------------------------------------------------------------------------------
1 - 07 Duben 1916 - 17:20 - 1a - Nieuport 11 - Brandenburg C.I (FTL) - Medeuzza
2 - 16 Květen 1916 - - 1a - Lohner B.VII - Gorizia
3 - 23 Srpen 1916 - - 1a - Brandenburg C.I 1 - Gorizia/Carso
4 - 16 Září 1916 - 09:30 - 70a - Lloyd C.III 2 - Staro Stelo
5 - 25 Listopad 1916 - 11:25 - 70a - Brandenburg C.I - Chiarzň
6 - 1 leden 1917 - 16:00 - 70a - Brandenburg C.I - Castagnevizza
7 - 11 Únor 1917 - 12:00 - 70a - Brandenburg C.I 3 - Selvis Ozzano
8 - 26 Duben 1917 - 11:00 - 70a - Brandenburg C.I 4 - jižně od Martino del Carso
9 - 01 Květen 1917 - - 91a - Brandenburg C.I - Nebresina
10 - 10 Květen 1917 - - 91a - Brandenburg C.I - Vertoiba
11 - 13 Květen 1917 - 10:15 - 91a - Brandenburg C.I - Monte Corada
12 - 20 Květen 1917 - - 91a - Brandenburg C.I - východně od Plava/Globua
13 - 03 Červen 1917 - 09:30 - 91a - Brandenburg C.I - Plava/Monte Cucco
14 - 07 Červenec 1917 - 20:30 - 91a - Brandenburg C.I - Castagnevizza
15 - 31 Červenec 1917 - 06:30 - 91a - Brandenburg C.I - Oslavia/Peuma
16 - 03 Srpen 1917 - 09:50 - 91a - Brandenburg C.I 5 - Wochein Val di Sava
17 - 19 Srpen 1917 - 07:25 - 91a - Brandenburg C.I - poblíž Selo
18 - 01 Září 1917 - 19:40 - 91a - Brandenburg C.I - Ternova
19 - 06 Září 1917 - 18:30 - 91a - Brandenburg C.I 6 - Monte Sabotino
20 - 22 Říjen 1917 - odpoledne - 91a - DFW C.V - Ravne
21 - 22 Říjen 1917 - odpoledne - 91a - DFW C.V - Chiapovano
22 - 25 Říjen 1917 - - 91a - Brandenburg C.I 7 - Panovizza
23 - 26 Říjen 1917 - 11:15 - 91a - DFW C.V 8 - Clabuzzano
24 - 26 Říjen 1917 - 12:00 - 91a - DFW C.V - jižně od Pietro Natisone
25 - 06 Listopad 1917 - 10:30 - 91a - Albatros D.III - Fossalta
26 - 06 Listopad 1917 - 11:00 - 91a - DFW C.V 8 - Godega/jižně od Urbano
27 - 07 Listopad 1917 - 11:45 - 91a - DFW C.V 8 - poblíž Orsago
28 - 15 Listopad 1917 - 12:30 - 91a - DFW C.V - Istrana
29 - 23 Listopad 1917 - 15:00 - 91a - Albatros D.III - Falzč di Piave
30 - 07 Prosinec 1917 - 91a - Brandenburg C.I - Monte Kaberlaba
31 - 03 Květen 1918 - 11:00 - 91a - Brandenburg C.I 9 - Grave di Papadopoli
32 - 22 Květen 1918 - 09:50 - 91a - Albatros D.III - Borgo Malanotte
33 - 15 Červen 1918 - 12:30 - 91a SPAD - Brandenburg C.I - východně od Saletto
34 - 15 Červen 1918 - 12:45 - 91a SPAD - Albatros D.III - jižně od Biagio di Collalto
1 Sdílen s Fulco Ruffo di Calabria
2 Sdílen s Fulco Ruffo di Calabria a Luigi Olivari
3 Sdílen s Fulco Ruffo di Calabria, Gorini, Poli
4 Sdílen s Gorini
5 Sdílen s Flavio Baracchini
6 Sdílen s Giovanni Sabelli
7 Sdílen s Pier Piccio
8 Sdílen s Giorgio Pessi
9 Sdílen s Guido Nardini
Zdroje:
http://www.directart.co.uk/mall/article ... hm1576.php
http://www.biggles.unas.cz/pratele/serial/baraca.htm
http://www.firstworldwar.com/bio/baracca.htm
http://bitevnipole.blog.cz/0709/piloti-italie
http://www.theaerodrome.com
http://www.wikipedia.org
http://www.palba.cz
..tam to nasazení bylo takové, že nemít tan Anglány a Frantíky, tak se jim R-U námořníci asi brzy plaví na gondolách po Benátkách 
