Moderní vojenské vzducholodě

[Zemakt]

Moderní vojenské vzducholodě

V současné době si zřejmě většina lidí pod pojmem vzducholoď představí dávno překonaný způsob letecké dopravy. Militaristé zavzpomínají na válečné „zeppeliny“, další si představí vzducholodě turistické, sportovní, reklamní aj.. Společně pro všechny pak bude vzducholoď představovat určitý anachronismus, který ve věku letů do vesmíru, stealth technologií má své nejlepší za sebou. Je tomu doopravdy tak? Možnou odpověď na tuto otázku lze najít v projektu společnosti Lockheed Martin Co..





Lockheed Martin P-971

O možném využití vzducholodí v současných armádách již bylo publikováno určité množství článků a vizí, nicméně časem většina těchto plánů takzvaně vyšuměla. Toto však neplatí pro společnost Lockheed Martin Co., která své několikaleté úsilí zhodnotila v produktu P-971. Dílo téměř legendárních „Skunk Works“ se poprvé vzneslo do oblak 31.ledna 2006, aby téměř po pěti letech vývoje se stalo součástí produktové nabídky Lockheed Martin Co..

V civilní sféře může P-791 nabídnout přepravu nákladů do těžko přístupných oblastí, oblastí postrádajících základní infrastrukturu jako jsou silnice, letiště aj.. Nás ovšem zajímá sféra vojenská. Dle vyjádření zástupců výrobce je vzducholoď schopna až třítýdenního pobytu ve výškách okolo 6000 metrů, což se přímo nabízí pro činnosti v oblasti hlídkování a průzkumu. Nosnost cca 500 tun lze uplatnit v dopravě nákladů či bojových prostředků. P-971 je projektována rovněž v bezpilotní verzi. Vcelku si umím představit jakési „vzdušné logistické centrum“ či „vzdušný muniční sklad“, který na pokyn přistane v místě potřeby. Rovněž proklamovaná 70% úspora paliva na „tunokilometr“ není k zahození.
Jakožto vojenský prostředek se může P-971 stát rovněž vojenským cílem. Jak je to tedy s odolností vůči bojovému poškození? Budeme-li opět volně citovat zástupce výrobce, tak vzducholoď je schopná snést určitá poškození v řádu několika zásahů kulkami (nespecifikováno jakou ráží). K čemuž přispívá tří komorová koncepce hlavního tělesa, hélium jakožto plnící médium a hodnota tlaku vzduchu v operační výšce.

Už od pohledu je patrné, že konstruktéři u P-791 využily nejen znalosti na poli aerostatiky, ale také aerodynamiky. Vhodné aerodynamické tvarování trupu tělesa kombinované se čtveřicí motorů (zatím blíže nespecifikováno) zajišťuje dosahování maximálních rychlostí okolo 180 Km/h. Ovšem právě toto specifické tvarování vztlakového tělesa je příčinou kritických ohlasů ve smyslu zpochybňování letových vlastností viz. přistávací manévr http://www.youtube.com/watch?v=W3n5cUaG5fg a dále pak možnosti bodového přistání. Zdali bude tento projekt životaschopný ukáže teprve čas, nicméně již teď je jisté, že vojenské vzducholodě stále žijí.

TTD:
Délka - ?
Šířka - ?
Hmotnost - ?
Max. nosnost - 500 t
Max. rychlost - 170-180 Km/h
Motory - 4 x ?
Max. dostup -
Operační dostup - 6 000m
Výdrž - 21 dní



Reinkarnace pokračuje, Hybrid Air Vehicle HAV 304

To, že se to s návratem vojenských vzducholodí na scénu myslí vážně, potvrdila zpráva z minulého roku. Northrop Grumman se stal vítězem soutěže americké armády na tzv.Long Endurance Multi-intelligence Vehicle (LEMV). Druhým finalistou byl již výše zmíněný Lockheed Martin Co.. Vítězná firma se pak stala adresátem 517 mil. dolarů za což přislíbila během 18 následujících měsíců dotáhnou vývoj a výrobu dvou nových vzducholodí do zkušebního stádia, které bude záhy následovat testování v Afgánistánu. Garantem tohoto programu je anglická firma Hybrid Air Vehicles (HAV), která jakožto přímý pokračovatel firmy Airship Industies je součástí portfolia Northrop Grumann. První prototyp by měl být dohotoven na bývalé námořní balonové základně Tillamook v Oregonu.
Zdali bude „šibeniční termín“ splněn a zdali se naděje spojené s návratem vzdušné klasiky splní, však ukáže teprve čas.




TTD:
Délka - 91m
Šířka - 34m
Výška - 26m
Hmotnost - ?
Max. nosnost - ?
Max. rychlost - 140 Km/h ?
Motory - 4 x ?
Max. dostup - ?
Operační dostup - 6 000m
Výdrž - 21 dnů
Objem helia - 38.000 m³

Zdroje:
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1 ... zeppelinu/
http://www.strategypage.com
http://www.lockheedmartin.com
http://www.edgefighter.comwww.hybridairvehicles.com

[Zemakt]

Jersey Zaslal: 22/8/2011, 12:07 Předmět:
Nedávám tomu moc šancí. Ono není pravda hlavně to, že by vzducholodi nepotřebovaly takové zázemí jako letadla. Ovšem renesanci velkých vzducholodí rozhodně nevylučuju, ale jejich použití ve vojenství a v civilní dopravě cestujících nepředpokládám. Oproti tomu v nákladní dopravě o nich počítám ještě uslyšíme.

no nákladní doprava a vojenství trochu souvisí ne?

[skelet]

všeobecnou civilní dopravu dělat již nikdy nebudou, nicméně jako výletní prostředek si jej klidně představit dokážu. ono si takhle letět třeba nad Afrikou nemusí být k zahození

[Zemakt]

mne se zase moc líbí takové ty horkovzdušné sportovní, zabalíš to do transportéra a frčíš. Frčíš piánko pohoda džez a narozdíl od balonů víš kam a kde přistaneš

[kacermiroslav]

Já si myslím, že je to velice dobrý nápad. Určitě nosnost a možnost prakticky bodového přistání, bez zřízení letové dráhy, je velkým plusem. Jestli jsem si dobře všimnul z obrázku, tak hlavní motory jsou výkyvné a můžou se tak používat i přesnému přistání ve všech třech osách. Případnou ochranu bych pak viděl třeba v doprovodných vrtulnících.

[Zemakt]

ba, ba. Mne by spíš zajímalo jak to mysleli s tou možností průstřelů a vlivu okolního prostředí na zamezení úniků nosného plynu. Fyzika není zrovna moje hobby...

[jersey.se]

Asi je tím myšleno že balonety by měly být navrženy jako nepřetlakové - tedy že tlak v nich by se měl udržovat vždy stejný jako v okolní atmosféře. Navíc jsou k dispozici tkaniny které se jsou schopny se kolem místa poškození samy stáhnout. Něco tedy na způsob samosvorných nádrží.

[asija]

cetl jsem neco o tom ze vzducholod je tvarovana tak jak je tvarovana kvuli tomu ze vyuziva i aerodynamicky vztlak. To jsem nejak moc nepochopil - kdyz bude nosnost limitovana stejne vzletem a pristanim ne?
(jinak z hlediska odporu jsou klasicke vzducholodi tvarovany lepe - tzn. tvar techto neni rozhodne takovy zvlastni kvuli minimalnimu odporu)

38 tis m3 helia ~ 40 tun vztlaku (rozdil hustot helia a vzduchu pri hladine more za 0°C je ~ 1.1 kg/m^3 )

taky by me zejimalo jak dlouho ta plachta vydrzi vystavena slunci? jako ze polymery celkem degraduji ( treba kridlo paraglide prestava tesnit vzduch uz za ~100 hodin letani )

[Zemakt]

asi ano, rychlost zřejmě nebyla prioritou. Účelové využití aerodynamického vztlaku je zřejmě snaha o zvýšení max. nákladu. Když se jukneš na video tak to přistává jako klasické letadlo i když na podstatně menším prostoru.

38 tis m3 helia ~ 40 tun vztlaku (rozdil hustot helia a vzduchu pri hladine pore za 0°C je ~ 1.1 kg/m^3 )

těch 500 tun to je fakt randál. Jak jsem nakoupil tak prodávám
Čert ví z čeho to je spíchnuté, mohly by to být nanovlákna?

[Alfik]

Jsem skeptický. Podobné projekty vznikají průběžně a zatím to vždy vyšumělo...
Různé Helibalony a Dynastaty - nakonec buď neměly požadovanou nosnost, nebo byly provozně drahé.

[jersey.se]

Jak už jsem psal, prakticky vylučuji že by byly kdy znovu vzducholodi použitelné pro vojenství nebo přepravu cestujících. Ale s rozvojem nanomateriálů a jejich zlevňováním bych viděl jejich využití v nákladní dopravě.

[skelet]

s tím vojenstvím bych byl opatrný.. protože zatím jediný kdo o ně má zájem jsou právě vojáci.

[asija]

Osobne si myslim ze pro nektere aplikace jsou balony vhodne a nedocenene. Ale jiste ne kvuli nejakym skvelym vykonum, ale pouze kvuli potencionalne nizke cene. Balon nebo zducholod muze byt potencionalne velice levna jak provozne tak vyrobne, ale myslim ze to neni zrovna pripad dvou uvedenych stroju.

za smysluplne aplikace povazuju
- stacionarne ukotvene balony jako retraslacni stanice (napr. mobilni telefony, pro vojaky je problem se zranitelnosti) nebo pro pozorovani / radary dalekeho dosahu.
Jako zajimava moznost mi pripada instalace fazove fokusovane anteny radaru rimo do plaste balonu.
- Vzdusny jerab, a nastroj pro prepravu tezkych nakladu na kratsi vzdalenosti (<500km) kde se nevyplati prekladani (mezi vlakem/autem/letadlem) nebo je naklad moc rozmerny pro silnici/zeleznici. Osobne neverim moc vojenske aplikaci (protoze na bojisti je to moc zranitelne). A ani priliz neverim tomu ze by vzducholod prepravovala naklad tisice kilometru, protoze je to dos nakladne.

pripada mi ze nektere opatreni ktere se snazi udelat vzducholod "moderni" neprimerene zvysuji jejich cenu, za kterou pak jeji vykony nestoji.

[skelet]

Tak asi nikdo z toho nechce dělat náhradu A-10 nebo AH-64

Nicméně pro námořní průzkum, náhradu AWACS, retranslační stanice apod. mi přijdou více než vhodné.
Navíc jejich nosná kapacita není zanedbatelná. Pokud je nosnost 500tun správným údajem, tak to představuje možnost teoretického přesunu cca 8 tanků Abrams, v případě pěšáků jsem prakticky limitován jen prostorem. Takže zde mohou na kratší vzdálenosti suplovat C-5

[Zemakt]

Když se zamyslíme nad problematikou zranitelnosti a aplikujeme to na současné afgánské bojiště, mají "Talibanci" prostředek na sestřelení vzducholodě plující v 6000 metrech?

[jersey.se]

Stinger?

[asija]

Když se zamyslíme nad problematikou zranitelnosti a aplikujeme to na současné afgánské bojiště, mají "Talibanci" prostředek na sestřelení vzducholodě plující v 6000 metrech?

Jenomze ta vzducholod pri preprave nakladu asi nebude litat v 6000 m. Jednak je velice pomala (i stoupavost ma nizkou) takze start/pristani by trvalo dost dlouho. Ale hlavne v 6000m klesne nosnost na mene polovinu (protoze klesne hustota vzduchu)
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Atmos ... titude.png
tak je podle mne myslen ten udaj o dostupu - polovinu hmotnost tvori vzducholod, polovinu naklad. Takze u hladiny more je schopna nest vzducholod plny maximalni naklad, zatimco do 6000m je schopna vystoupat prazdna.

Takže zde mohou na kratší vzdálenosti suplovat C-5

to mi ale prijde ten problem. Na kratsi vzdalenosti kde se nebojuje, je snadnejsi to dovezt autem. Tam kde se bojuje vzducholod stejne operovat nemuze. A na delsi vzdalenost je to zase moc pomale, a vyplati se to vozit letadlem.

Jinak zasadni konstrukcni vec co mi u vzduholodi neni jasna - balast/resp. zmena vztlaku. Dokazu si predstavit 2 reseni
1) balastni zatez - ale to je spousta zbytecne vyhozeneho materialu
2) zmena objemu balonu - to ale znamena jednak slozitejsi konstrukci balonu s menitelnou geometrii, a jednak instalaci docela vykonych kompresoru a spoustu energie.
neco malo tady
http://www.aerosml.com/images/airshipshybrid.jpg

zdroj.
http://www.aerosml.com/aeroscraft.php
celkem zajimave zakladni info

[Zemakt]

to asi ne. Stinger je určen na cíle v malé výšce max. cca 3000 u základních verzí. Dále pak IČ navádění taky nebude to pravé ořechové.

[skelet]

to mi ale prijde ten problem. Na kratsi vzdalenosti kde se nebojuje, je snadnejsi to dovezt autem. Tam kde se bojuje vzducholod stejne operovat nemuze. A na delsi vzdalenost je to zase moc pomale, a vyplati se to vozit letadlem.

ne zcela.. jsou podmínky, kdy je výhodnější to tahat vzduchem (např. Afghánistán). A na delší vzdálenosti? To je opět na propočtech. Jestli jsem si to dobře propočítal, tak ještě do vzdálenosti 1000km bude rychlejší přeprava vzducholodí než C-5 (nad 1000km jsem to už nepočítal)

[asija]

skelet > super, jak jsi to pocital z ceho jsi vychazel?