17.století
Když už jsme zde nakousli téma pirátů, tak pokud někdo z vás poslouchá rádio Impuls, tak mohl v poslední době od cestovatele Kolbaby slyšet, že kromě jiného cestoval na plachetnici La Grace, kterou si nechala parta nadšenců postavit a provozují s ní výlety po Karibiku.
La Grace pak měla svou předchůdkyni stejného jména, které velel exulant (někdy je uváděno, že pobělohorský, ale ve skutečnosti Čechy opustil jako 13 lety ještě před Bílou Horou v roce 1618), pirát, obchodník, kartograf a diplomat Augustin Heřman (cca 1605-1686). Tento muž, který sám o sobě prohlašoval, že pochází z Prahy (podle jiných zdrojů ze Mšena u Kokořína) a který kromě svého mateřského jazyka ovládal holandštinu, latinu, angličtinu, němčinu, francouzštinu a španělštinu, se nám zatoulal přes Atlantik někdy před rokem 1633. K tomuto roku o něm máme první zmínky, když ve službách Západoindické společnosti jedná s indiány o půdě pozemků poblíž dnešní Filadelfie. Natrvalo se Heřman stěhuje do Ameriky v roce 1644 kdy se usazuje v Novém Amsterdamu (dnešní New York). Obchoduje s kožešinami, tabákem a dalším zbožím. jeden čas je dokonce největším vývozcem tabáku v Americe a jako první v holandské kolonii začíná pěstovat indigovník (získává se z něj modré barvivo indigo jako základ na výrobu inkoustu a barvení látek). V roce 1647 se Heřman stává členem Rady devíti, což byla nejvyšší rada guvernéra Petera Stuyvesanta (po něm dostávají cigarety jméno Stuyvesant). A díky svým kontaktům s guvernérem vyráží Heřman se svou plachetnicí La Grace do Karibiku, aby zde přepadával nepřátelská plavidla (Pověstné je její vítězství nad dvěmi španělskými barky naloženými cukrem, tabákem a vínem u pobřeží Guatemaly). Samozřejmě guvernér měl z této činnosti svůj podíl. La Grace se tak stává jednou z prvních a nejslavnějších korzárských lodí v počátcích korzárské éry. Nicméně Heřmanova hvězda nemohla svítit do nekonečna. Jeho vztahy s guvernérem nejsou nejlepší. Navíc si Heřman na jeho pochybné aktivity stěžuje u Holandské společnosti, což guvernéra vytočí tak, že je odhodlán Heřmana zničit. Stuyvesantovi se podaří Heřmana finančně zlikvidovat a dohnat jej až do žaláře pro dlužníky. Ve stejném roce, kdy je Heřman zavřen, se ale tento dobrodruh žení s třicetiletou Jannetje Marii Varlethovou, dcerou holandských přistěhovalců. Jeho jazykové a diplomatické schopnosti jej nakonec z vězení dostanou, protože je guvernérem vyslán do Bostonu, kde má zabránit válce. (Angličanům se totiž dostal v Massachusetts do rukou dopis holandské Západoindické společnosti, ve kterém je Stuyvesant vyzýván, aby se proti Britům spojil s Indiány. Indiánští bojovníci nato napadli Manhattan a holandsko-anglická válka hrozila vypuknout.) Heřman je v jednání úspěšný a je vzat na milost. V roce 1659 je vyslán na další diplomatickou misi, kde má dojednat hranice nizozemských a britských kolonií. V rámci svých služeb Heřman nabízí, že vyhotoví mapu sporných území. Guvernér Stuyvesant se ani nenamáhá s odpovědí, za to britský guvernér Philip Carvet je z nápadu vytvoření map Marylandu a Virginie doslova nadšen a nabízí Heřmanovi pozemky u zálivu Chesapeake. Deset let Heřmanovi tato práce zabere, než jsou mapy hotové. Dílo je to mistrovské a autor si může hrdě do mapy napsat text: „Virginia a Maryland, jak jsou obdělávány a osídleny, v současném roce 1670 vyměřeny a přesně nakresleny výhradní prací a úsilím Augistina Heřmana Českého.“ K mapě ještě přidává i svou vlastní podobiznu a přízvisko „Bohemian“. I o sto let později jsou tyto mapy velice ceněny a jejich kvalitu si pochvaluje i George Washington (1732-1799), který ví o čem mluví, protože je sám vystudovaný zeměměřič.
Samozřejmě tato činnost pro „nepřátelské“ Angličany Heřmanovi uzavře cestu do Nového Amsterdamu a do domu guvernéra Stuyvesanta, ale to Heřmana tolik netíží. Britové se totiž umí odměnit a autorovi map věnují 16.000 akrů půdy (prvních 4.000 akrů obdrží Heřman hned po vypracování mapy vodních toků a přístavů) v Marylandu a k tomu titul „Lord of Bohemia Manor“. O tom že se Heřman ke svému Češství hrdě hlásí dokládá i to, že velkou část tohoto svého území pojmenovává „Bohemian Manor“ – Velké Čechy. Na svém území zakládá další, které nesou ryze česká jména (Jednu obec nazval Little Bohemia (tedy Malé Čechy), další udělil jméno Bohemia Mills (neboli České mlýny), a v jeho nové mapě se objevil i název Three Bohemia Sisters (Tři české sestry) - podle svých tří dcer). Místní řeku nechává přejmenovat na „Bohemian“ (její původní indiánské jméno bylo Oppoquimini) a zbuduje si u ní velký rodinný ranč, kde žije s rodinou a pěti dětmi (Efraim Georgious, Kašpar, Anna, Margareta, Juditha a Francina). Po smrti své první manželky zde žije z druhou, Angličankou Catherine Wardovou. V Marylandu je Heřman váženou osobou, a podniká zde řadu dalších kroků, aby zlepšil místní život i obchod s indiány. Ke svému majetku, který obdržel od Britů přikupuje další pozemky a tak se mu podaří vlastnit půdo o výměře větší než 25.000 akrů (podle jiných zdrojů 30.000 akrů). Dokonce navrhuje zbudování obchodního kanálu mezi zálivem Delaware a Chesapeake. Ten je ale nakonec realizován až v 19. století. Když sám nemohl projekt uskutečnit, našel alternativní řešení v tom, že mezi oběma zálivy postavil cestu, po které dopravoval vozy tažené koňmi se zbožím, jež se pak nakládalo na dopravní lodě. (Na památku jeho činnosti je po něm pojmenovaná dálnice mezi Chestertownem a Elktonem a také dvě školy v oblasti). Z Bohemia Manor se postupně stalo město, které bylo v roce 1839 přejmenováno na Chesapeake City. Stalo se tak v době vybudování Chesapeake a Delaware kanálu, který také vyprojektoval Augustin Heřman.
Roku 1664 je guvernér Stuyvesant během obléhání (8.září 1664) donucen prodat Nový Amsterdam Britům, kteří jej přejmenují na New York (ukázalo se, že jedno z vůbec prvních vyobrazení New Yorku z roku 1650, teprve v roce 1992 objevené pracovníky rakouské národní knihovny ve Vídni, je rovněž dílem Heřmanovým). Toho prý Heřman údajně využívá a vrací se sem, aby zabránil konfiskaci svého majetku. Během návštěvy města byl ale zastaven stráží, která jej i s koněm, z kterého Heřman odmítl slézt, zavřeli ve druhém patře bývalého skladu. Heřman ale neváhal a jako bájný Horymír se Šemíkem prorazil okno svého vězení a dopadl s ním na uliční dlažbu. Kůň byl zraněn (z nozder mu při tom pádu údajně vytryskla krev), ale ještě dokázal i se svým pánem přeplavat na břeh New Jersey, přes Dalaware a vrátit se domů. Vděčný pán mu pak nechal u hrobu postavit pomník, kde si našel i místo ke svému věčnému odpočinku po boku své ženy a věrného koně.
Augustin Heřman našel svůj věčný pokoj 11.listopadu 1686. Ještě o sto let později se o něm mluví jako o prvním Čechovi v Americe (myšleno v severní Americe), který zde navíc zanechal tak viditelnou stopu. Mezi přímé potomky Augustina Heřmana můžeme počítat hned 22 amerických zákonodárců (z toho 10 senátorů). Nejznámějším je zřejmě guvernér Virginie, a pozdější ministr spravedlnosti a zahraničních věcí Edmund Jennings Randolph (1753-1813), kongresmani Thomas Tyler Bouldin (1781-1834), James Wood Bouldin (1792-1856) či současný Robert W.Daniel, Jr. (1936-2012). Posledně jmenovaný zemřel teprve nedávno, 4.února 2012. Jeho otec Robert William Daniel přežil potopení Titanicu v dubnu 1912.
Testament Augustina Heřmana začíná slovy: „"Já, Augustin Herman, Bohemian. Přeji si být pohřben po boku své drahé ženy. Kdokoli by se měl v budoucnu stát dědičným pánem na Bohemia Manor, musí ke svému křestnímu jménu přidat jméno Augustin či Augustus, anebo se panství vzdát."
Heřmanovo sídlo dnes
Tento text je použit ze stránek www.lagrace.cz
Plachetnice La Grace je věrnou replikou brigy ze druhé poloviny 18. století. Její konstrukce navazuje na plány, které v roce 1768 v knize Architectura navalis mercatoria vydal švédský admirál Fredrik Henrik af Chapman. Jde pravděpodobně o největšího lodního konstruktéra všech dob, který položil základ moderní stavbě lodí podle přesných plánů. Dávno před Fordem zavedl „pásovou“ stavbu lodí z předem připravených dílů a díky tomu desetinásobně zkrátil dobu jejich stavby. Podle jeho plánů bylo postaveno mnoho válečných i obchodní lodí. Z jeho plánů vychází všechny konstrukce replik historických plachetnic z 15. – 18. století. Ačkoliv je La Grace koncipovaná tak, aby ani admirál Nelson na první pohled nepostřehl nějakou historickou nesrovnalost, uvnitř bude vybavena veškerou moderní elektronikou, bezpečnostními systémy a zařízením, které jí umožní bezpečnou plavbu a posádce příjemně strávené okamžiky odpočinku nebo výuky (pozn. na La Grace je možno podniknout po dohodě s majitelem i komerční dovolenou).
Technická specifikace
délka trupu 23,8 m
celková délka 32,3 m
šířka 6,06m
ponor 2,8 m
výtlak 125 t
plocha plachet 364 m2
výška stěžňů nad hladinou 25 m
motor MAN D 2866 TE 375 HP
nádrže na naftu 4 t
nádrže na vodu 6 t
max. posádka 37 mužů
Zdroje:
http://www.radio.cz/en/section/czechs/h ... in-america
http://pinc.blog.idnes.cz/c/173130/Prvn ... svete.html
http://www.luxist.com/2010/06/17/bohemi ... f-the-day/
The Czech Americans od Stephanie Sakson-Ford - 1989
History revue – duben 2011
www.wikipedia.org
www.lagrace.cz
mám psa, Fida, je to Chesapeake bay retriever. Česky se jim říká česepík, čespíč jsem ještě neslyšel, ale dobrý 
