Dalo by se říci že většina střel ruské výroby mají mnoho společného ze střelami americkými a často jsou jejich kopiemi, ale ne zase všechny!!(to by bylo špatný psát tohle o ruské výrobě!!)
Dále by se střely celkově daly rozdělit na dosah a způsob navádění.Dosah na samo že:
-krátký (do 15 km)
-střední (do 50 km)
-daleký (více jak 50 km)
a ten způsob navádění na
-zdroj tepla: Infračervené vyzařování sledovaného letadla,trysky
-radarové vlny odražené od sledovaného letadla: letoun musí cíl neustále sledovat radarem aby střelu naváděl
-vlastní radarová soustava: střely typu AMRAAM,nebo Phoenix mají vlastní naváděcí soustavu a piloti mohou střílet stylem "Fire and Forget" což znamená "vystřel a zapomeň" - tato taktika má mnoho výhod a to:
- letadlo se po odpálení střely může věnovat jiným cílům
- letadlo může zamířit rychle k úniku a to tak že u střel s touto naváděcí soustavou je jejich dosah daleký a tak se pilot může "uklidit" dříve než se dostane do takové vzdálenosti k cíli kdy může být zaměřen.
Střely vyrobené v USA vyrábí hlavně firma Raytheon - která vyrábí široké spektrum leteckých zbraní...
Vypíšu hlavní používané typy střel vzduch-vzduch používané v letectvu USA tak ty které jsou exportovány do světa. Je to hlavně tak že většina výrobců letadel se snaží na své letadla montovat závěsníky a už celkově střely tyto vzhledem k jejich širokému využití,kvalitě a cenové dostupnosti.
AIM-9 Sidewinder
Tato střela je hodně známá vzhledem k tomu že bývá jednou z nejvíce používaných. Jejím nejčastějším umístěním bývají lišty na koncích křídel (u letadel JAGUAR mohou být zavěšeny i na lištách na horní střaně křídel!).
Střela je naváděna soustavou na vyzařování tepelných zdrojů sledovaného letadla a to hlavně trysky takže se používá především při útoku ze zadní polosféry. Střela vzhledem ke způsobu svého navádění může být odpálena a letadlo může sledovat jiné cíle - naváděcí systém už si "nejteplejší" místo na cíli najde sám:)
Střela je používána od roku 1956, její dosah je udáván do 10ti kilometrů.
AIM-7 Sparrow
Sparrow je střela středního dosahu s přímou zaměřovací soustavou = letadlo musí sledovat radarem cíl a tím raketu navádí (udává střele přesné údaje o rychlosti a pohybu cíle).
Dosah AIM-7 je do 45 kilometrů začala být používána od roku 1976.
Tato střela je plánována k vyřazení - má ji nahradit AIM-120 AMRAAM.
Tyto 2 střely (Sidewinder a Sparow) jsou standartní výzbrojí amerických stíhaček (F-16,F/A-18 Hornet,F-15 Eagle, F-14 Tomcat, ale i u jiných letadel jako třeba A-10,A-6 Intruder a dokonce i u četných vrtulníků jako třeba Cobra,nebo Kiowa - ale u těch jen vyjímečně pže pro tyto účely začala být využívána střela Stinger která je menší a lepší pro použití na vrtulnících)
AIM-54 Phoenix
Phoenix byl vyvynut jen pro použití na jednom typu letadel a to F-14 Tomcat.
Tato střela je velmi velká a impozantní - její dolet činí více jak 180 km raketamá vlastní naváděci soustavu a proto je střelba s ní stylem Fire and Forget.
Tomcat může nést až 6 střel tohoto typu hlavně pod trupem. Její cena je stejně velká jako její dolet

Střela byla zavedena do služby současně s letounem Tomcat - v roce 1985.
AIM-120 AMRAAM
AIM-120 je další střelou středníhodosahu a střelou s vlastní naváděcí soustavou (Fire and Forget) používanou v letectvu USA.
AMRAAM je plánována jako náhrada za starší střely AIM-7 Sparrow a dokonce i za AIM-54 Phoenix které už přestávají být používány a jsou nahrazovány na Tomcatech verze D(nejnovější).
Dosah AMRAAMu je 40 km,ale jsou vyvýjeny nové verze z dosahem i dvojnásobným.
AIM-120 je plánována jako standartní střela u "nově příchozí" stíhačky F-22 Raptor.
AMRAAM létá nadzvukovou rychlostí a začíná být používána i na nových Hi-tech stíhačkách USA (F-18 Super Hornet,F-14 D Tomcat)Její cena se točí kolem 500 000 USD.
AIM-120 je raketou 21.století, její použití je možná na nejvyšší účinnost za každého počasí a klimatických podmínkách.
FIM-9 Stinger
Stinger je raketová střela která byla a stále je používána jako mobilní protiletadlový komplet země-vzduch odpalovaný z ramene.
Tento komplet však začíná být přestavován pro použití na letounech a to hlavně na vrtulnících - kde slouží pro jejich obranu. Důvod její přestavby spočívá v tom že klasická střely jsou zkrátka moc objemné pro zavěšení na křidélka vrtulníků a také že při odpálení takovéto střely jako je třeba AIM-9 Sidewinder nebo AIM-7 Sparrow to s vrtulníkem tak zatřese až je to nepřípustné.Proto je Stinger přestavěn do pouzder ve kterých jsou 2 rakety a bývá umístěn an vrtulnících jako je Kiowa,Super Cobra a nově také Apache.
Tato zbrojní varianta se ukázala jako velmi spolehlivá a přípustná pro použití na vrtulnících.
Střela je naváděna na IČ vyzařování sledovaného letadla a její dosah je 5 km.
Rychlost střely je více jak MACH 2 a v upravené podobě (pro vrtulníky = v pouzdrech) začal být používána v roce 1998.
AIM-7 Sparrow........./.............AIM-54 Phoenix


AIM-9 Sidewinder
