PALBA.CZ

Vodotěsné komory bitevních lodí


Fuso_rez.


Iowa_rez.


protec_bismarck_clase

další známé lodě a řešení trupu ...


Prince of Wales - britská bitevní loď


Nelson - britská bitevní loď

Originální řešení měli taliány u třídy Vittorio Veneto ...

Vittorio Veneto - italská bitevní loď

next
Ares co to bylo za loď ??


protec_ares.


protec_iowa_montana.

Ten italský systém Pugliese byl sice zvláštní ale jím vybavené Littorio šlo v Tarantu po zásahu třech torpéd ke dnu. A to byla jen letecká torpéda ráže 457 mm. Stejná která zasáhla i bok Bismarcka a podle německých námořníků jen otloukla barvu z trupu.
A kdyby Littorio nebylo torpédováno v přístavu tak makaróni neměli co opravovat.

Lord píše:next

Ares co to bylo za loď ??

Člověče tak to ti neřeknu.
Nikdy jsem na tohle pojmenování nenarazil, ani mezi projektovanými loděmi. Ale podle velikosti a způsobu pancéřování by to byla bitevní loď.

Jestli to není jen úlet toho kdo to maloval, tak Američan, Japonec ani Francouz to není. Ti používali pro bitevní lodě zeměpisné názvy.
Jediný na koho by mi to pasovalo jsou Němci za Hitlera. To byly dost velký jelita na vymyšlení něčeho takového.

Ale jak jsem už psal, název mi opravdu nic neříká.

Tak ten Ares je na

www.historialago.com/av_0420_mi_acorazado.htm

zajímavý ...

princip a účel komor ..


torpeda_faze1


torpeda_faze2.


torpeda_faze3.

možnosti zásahu lodě a její ochrana ...

ochrana_granaty


prepazky Dakota.

Yamato ... komory ...

Jelikož třída Yamato byla dříve, zdá se že amíci kopírovali ... protože se jedná o velice podobné uspořádání, hruškovitý tvar, uspořádání věží, u třídy Montana i protitorpédové boule.


protec_yamato.

Lord píše:Yamato ... komory ...

Jelikož třída Yamato byla dříve, zdá se že amíci kopírovali ... protože se jedná o velice podobné uspořádání, hruškovitý tvar, uspořádání věží, u třídy Montana i protitorpédové boule.

S tím kopírováním tomu moc nevěřím. Za prvé, stavba třídy Yamato probíhala za takového utajení a Američani o ní až do roku 1943 vůbec navěděli. Za druhé, stejný tvar trupu a rozmístění věží hlavní ráže měly i americké třídy North Carolina a South Dakota i nepostavená britská třída Lion a ty byly projektovány ve stejné době jako Yamato. A za třetí, ty protitorpédové výdutě se používaly už x let. Má je například bitevní křižník Hood (sice ne tak výrazné), u meziválečných amerických lodí jsou dost velké. Někdy byla ale tato součást ochrany zapuštěna do obrysu trupu a potom zbytečně zabírala vnitřní prostor.

Tak ten Ares je na www.historialago.com/av_0420_mi_acorazado.htm

vypadá to na nějakou španělskou produkci ?

Španělé měli tak maximálně na to, malovat si něco takového na papír. Ekonomicky by to stát zruinovalo.
Jediné bitevní lodě které postavili byla třída Espaňa, a to ještě podle britského projektu. Navíc pancíř, výzbroj a stroje dovezli z Anglie.

Ale tenhle model je pěkný mix. Trup má britskou nebo francouzskou siluetu, dyzajn nástavby je typicky italský a rozmístění sekundární výzbroje - nic ti nepřipomíná. Mně třídy North Carolina, South Dakota a Iowa. A na přídi dokonce americké provedení čtyřhlavňových kompletů Bofors 40 mm/56 Mark 1 nebo 2. No sakra.

Ještě k těm protitorpédovým výdutím.
Lorde co říkáš na tohle. BB-35 USS Texas.
Spuštěna 18.5.1912
Předána 12.5.1914

21_uss_texas.

Lord píše:možnosti zásahu lodě a její ochrana ...

ochrana_granaty

Vstupuju do této diskuse poněkud pozdě, ale přeci mi to nedá. Ten nákres je trošku chybný. Boční skloněný pancíř (většinou pod úhlem 45 stupňů) měl především ten smysl, aby projektil vystřelený ze střední vzdálenosti musel proniknout jak bočním pancéřovým pásem, tak i následně právě tou skloněnou palubou. Obrázek, nebo spíše šipka dopadu projektilů je tak trošku chybná:-)

Na základě diskuse v tomto vláknu http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=27&t=5440 sem přidávám další výkresy a fotky.

Uvedu trochu do tématu. V roce 1930 sovětské námořnictvo začalo námořní stavební program a požádalo o stanoviska zahraniční loděnice pro plánované nové třídy bitevních lodí. V červenci 1939 italská firma Ansaldo dokončila designový návrh. Loď byla do značné míry založené na třídě Littorio, tedy již zmiňovaný projekt UP-41. Italové sice nesdělili specifikace systému Pugliese a místo toho navrhli více torpédovou přepážku. Nicméně sovětská špionáž tento systém odhalila a uvažovalo se jím vybavit plánované projekty. Scrat napsal, že systém navzájem oddělených prázdných a plných prostor byl co se týká odolnosti mnohem lepší.

Já zde provedu určitý rozbor proč tomu, tak mohlo být.

Pugliese systém

Trubky zabíraly docela dost prostoru, ale i tak to asi nestačilo. Základní úvahou byl fyzikální Pascalův zákon, že tlak v uzavřených nádobách v kapalinách a plynech se šíří všemi směry rovnoměrně. Nicméně neříká, že tlak je v celé kapalině stejný, ale hovoří o rovnoměrném šíření tlaku v kapalině. Tolik teorie na úvod.


Roma a vedle Tirpitz srovnejte ...



Mimo jiný se mi zdá, ze pancíř kolem válce (zeleně) je u Romy slabší než vnitřní přepážky u Tirpitze. Leč výkres vedle ukazuje relativně dostatečné výztuhy.



Dutý válec pod čarou ponoru měl v průměru nejvýše 3,80 m, obsahoval pouze vzduch, přičemž prostor mezi vnějším trupem a ním byl naplněn vodou, naftou. Pro účinnou ochranu proti torpédům bylo nezbytné, aby prostor kolem válce byl vždy naplněný tekutinou, zatímco vnitřek válce měl být vždy prázdný. Tlak způsobený výbuchem torpéda byl přenášen v kapalině každém směru, takže působil na celou plochu válce, a to až do prasknutí.

Ve skutečnosti se mimo stěny trubice, přenášela energie i do všech méně odolných okolních struktur, včetně svislé přepážky vnitřního trupu. Nicméně pokud torpédo narazilo na trup pod čarou ponoru "v plánované oblasti" Pugliese pracoval velmi dobře.

Pokud byl ovšem náraz silnější, nebo skoro pod trupem, pak se nedivím, že vnitřní obšívka mohla být proražena. Samozřejmě to chce vždy najít optimalizaci, mezi deformační zónou a pláty. Ale také řádně provést výpočet zaplavitelných prostor mezi bokem lodi a vodoryskou.



Další přepážky by měly zamezit "rozsáhlým záplavám" a zachovat stabilitu lodě. Zde příklad třídy Bismarck.

Lord píše:Roma a vedle Tirpitz srovnejte ...

Oba dva nákresy představují řez bitevní lodí třídy Littorio a obě je mám v jedné publikaci. Já vzal ten vlevo protože je jednodušší.

A k tomu druhému řešení jen drobná ukázka k čemu se dopracovali američtí konstruktéři u standardizovaného trupu posledních dvou tříd svých dreadnoughtů (Tennessee a Colorado). Jde o původní řešení z roku 1922 a jeho hloubka je 17 stop (cca 5,2 m).

Později došlo k instalaci přídavné protitorpédové obšívky k zvětšení hloubky celého systému na 22 stop (cca 6,7 m). Za povšimnutí také stojí sestava pěti palub tvořených homogenním pacířem STS.
To že tento protitorpédový systém v Pearl Harboru selhal má na svědomí fakt že např West Virginie inkasovala sedm přímých torpédových zásahů na poměrně malé ploše trupu (na délce cca 40 metrů) a Oklahoma osm zásahů na zhruba třiceti metrech. Tak katastrofální škody by nevydrželo žádné použitelné řešení.

Scrat

Keď tak na prvý pohlad keď pozerám, na Littorio class zaberajú protitorpédové systémy takmer polovicu šírky trupu, na Tirpitze sotva tretinu. Zaujímavé by bolo porovnanie ako by fungoval systém klasický systém prázdnych a plných priestorov na rovnakej šírke a s rovnakým množstvom ocele ako využilo na Littorio. Taliani a rusi asi toto porovnanie spravili než využili Pugliese.

Scrat ten popis patří k těm výkresům nad tím
Jinak co je to KOREK / PAKULY zdá se, že ta křížová konstrukce měla zachytit kinetickou energii, pokroutit se.

Cayman, ano zabírají, ale na druhou stranu ten vnější prostor kolem trubky byl využit jako nádrže pro palivo, vodu, apod.

Sem si naběhl.

Jinak tomu poslednímu obrázku (s těmi zásahy granátů) věřím asi jako na Ježíška. Pokud by granát zasáhl trup pod pancéřovým pásem tak by se určitě nezastavil hned po proražení obšívky.
Mezi světovými válkami tohle zkoušeli Japonci na vyřazeném trupu nedokončené Tosy. Na přelomu května a června 1924 ji podrobili sérii testů a přitom ji dvakrát náhodou zasáhli pod vodoryskou. Podhladinový zásah nebyl plánovaný ale i tak byly výsledky zajímavé. První granát (410 mm, hnotnost 1 000 kg, dnová roznětka se zpožděním 0,08 s) prorazil trup těsně pod dolní hranou bočního pásu a než explodoval pronikl celkem čtyřmi pancéřovými přepážkami (každá cca 20 mm).
Při druhém zásahu šel identický granát pod hladinu cca 25 m od lodi, trup prorazil necelé 2 m pod pancířem a i přes velkou ztrátu energie ve vodě dokázal proniknout třemi přepážkami až do strojovny kde explodoval. Oba zásahy byly klasifikovány jako velmi těžké (při prvním vniklo do trupu cca 2 300 tun vody a při druhém více než 3 000 tun).

scrat

Lord píše:... Cayman, ano zabírají, ale na druhou stranu ten vnější prostor kolem trubky byl využit jako nádrže pro palivo, vodu, apod.

Áno, ale u "klasického" boli tiež oddelené priestory vyplnené palivom/vodou. Na Scratovom príklade sú to tri stredné priestory, prázdne sú vonkajší a vnútorný. Teda vonkajší tam má ešte nejaký sajrajt.