Tank byl zařazen do výzbroje pod označením typ 92. V letech 1933 až 1935 bylo u Ishikawajimy vyrobeno menší množství. Tyto tanky se však od prototypu lišili výzbrojí, která byla tvořena dvěma kulomety typ 91 (1650 ks munice) ve věži a korbě a dále pozměněným podvozkem. Pozdější stroje dostali opět nový podvozek, vzhledem k ne nejlepším vlastnostem staršího. Později byly prováděny modernizace výzbroje, kdy část vozidel dostala do korby kulomet typ 92 ráže 13,2 mm, také bylo možno použít další kulomet typ 91 ráže 6,5 mm jako protiletadlový. Později dostali některé stroje do korby kanon ráže 20 mm. Několik strojů bylo také vybaveno radiostanicí.
TECHNICKÉ ÚDAJE
ROZMĚRY
Délka: 3940 mm
Šířka: 1620 mm
Výška: 1830 mm
HMOTNOST
Bojová: 3520 kg
VÝKONY
Max. rychlost: 40 km/h
Max. dojezd: 200 km
Typ 92 sice přinesl řadu novinek, jeho kvality však nebyly dostatečné. V polovině třicátých let proto začala vznikat nová konstrukce lehkého tanku. V roce 1934 začali testy prototypu, vyrobeného firmou Mitsubishi (podle jiných zdrojů arsenálem v Sagami). ten byl poté přijat do výzbroje jako typ 95 Ha-Go (někdy také Ke-Go). Tank měl smíšenou, svářovanou i nýtovanou, konstrukci. Pancéřování bylo o síle 6-12 mm. Pro pohon byl vybrán vzduchem chlazený diesel Mitsubishi NVD 6120 o výkonu 89,5 kW. Třímístná posádka byla tvořena řidičem a kulometčíkem v korbě a velitelem/střelcem ve veži. Výzbroj tvořil kanon typ 94 ráže 37 mm ve věži (88 nábojů) a kulomet typ 91 ráže 6,5 mm v korbě. Zajímavá byla lafetace kanonu, umožňující stranový pohyb 10° na každou stranu. Elevace byla 24°, deprese 20°. Interiér tanku byl vybaven azbestovým obložením, chránícím předvysokými teplotami a odlomky pancíře v případě zásahu.
Sériová výroba začala v roce 1936, zpočátku však velmi pomalu, velkovýroba se rozběhla až o dva roky později. Výrobci byli mimo Mitsubishi také arsenál v Kokuře, Kobe Seiko a další. Bojové poznatky vedli k modifikaci výzbroje u pozdějších strojů, vyráběných od roku 1939. Byl použit kanon typ 98 ráže 37 mm s podstatně lepšími protipancéřovými vlastnostmi než předcházející krátkohlavňový. Kulomet v korbě byl také vyměněn za novější typ 97 ráže 7,7 mm. Druhý takový kulomet byl umístěn ve věži, nikoli však paralerně s kanonem, ale na pravou stranu věže téměř vzadu. Toto řešení, které bylo používáno i mnoha dalšími japonskými tanky, lze stěží označit za optimální, zvláště pak v jednomístné věži. Některé stroje byly také vybaveny modifikovaným podvozkem, tzv.Mandžuským, pro nasazení v Číně. Později byla část strojů vyrobená v Kobe Seiko vyzbrojena kanonem ráže 47 mm. Některé jiné tanky byly vyzbrojeny druhým 37 mm kanonem v korbě místo kulometu. Velkou nevýhodou tanku typ 95 byla absence radiostanice. Výroba byla ukončena v roce 1943 po vyrobení 1161 tanků, některé zdroje však hovoří o výrobě u Mitsubishi až do roku 1945.
Na bázi typu 95 vznikly tanky typ 3 Ke-Ri a typ 4 Ke-Nu. Typ 3 byl typ 95 s kanonem typ 97 ráže 57 mm v poněkud přepracované věži. Ve výbavě již nechyběla radiostanice. Vzniklo jen velmi malé množství těchto vozidel, neboť věž byla velice stísněná. Typ 5 vznikl použitím věže tanku typ 97 Chi-Ha s 57 mm kanonem typ 97. Přestavěno bylo asi sto tanků. Osvědčili se lépe než typ 3, byly však již dosti přetížené. Dále došlo u obou přestaveb také k výměně původního motoru Mitsubishi NVD 6120 za Mitsubishi typ 100 o výkonu 95,7 kW.
TECHNICKÉ ÚDAJE (typ 95/ typ 4)
ROZMĚRY
Délka: 4380 mm/ 4100 mm
Šířka: 2070 mm/ 2120 mm
Výška: 2280 mm/ 1820 mm
HMOTNOST
Bojová: 7400 kg/ 8400 kg
VÝKONY
Max. rychlost: 40 km/h/ 50 km/h
Max. dojezd: 250 km/ 250 km
Dalším lehkým japonským tankem byl stroj, vyvinutý v roce 1938 firmou Chito. Označen byl typ 98 Ke-Ni. Byl plánován jako náhrada za typ 95, k té však nikdy nedošlo. Jednalo se o mnohem lépe řešené vozidlo, s pancířem zesíleným na 12-16 mm a balisticky velmi dobře řešeným, s dvoumístnou věží s novým, výkonnějším kanonem typ 100 ráže 37 mm (110 ks munice) a dvěma kulomety typ 97 (1400 nábojů), jedním v samostatném závěsu napravo vedle kanonu, druhým v zádi věže. Posádku tvořil řidič v korbě a velitel s nabíječem ve věži. Podvozek byl také výrazně upraven, tvořen byl nyní šesti pojezdovými koly na každé straně, přičemž odpružení bylo umístěno uvnitř korby. Pohon obstarával vzduchem chlazený motor Mitsubishi typ 100 o 95,7 kW. Bohužel pro japonské obrněné jednotky byl tento tank zaveden do výroby teprve v roce 1942 a výroba dala podle různých zdrojů pouze 22 nebo 100 strojů. U firmy Mitsubishi byl postaven prototyp typ 98 B (Otsu) s podvozkem typu Christie, inspirovaný sovětským tankem BT, s čtyřmi velkými pojezdovými koly na každé straně bez nosných kladek. Poháněn byl vzduchem chlazeným dieslem Mitsubishi o výkonu 110 kW.
Vývojem typu 98 vznikl typ 2 Ke-To. Ten se lišil především celosvařovanou konstrukcí a modifikovanou lafetací kanonu, kterým byl typ 1 ráže 37 mm. V roce 1944 bylo vyrobeno pohopouhých 29 strojů.
V roce 1944 byl firmou Hino vyroben prototyp lehkého tanku, označeného typ 5 Ke-Ho. Jeho konstrukce navazovala na typ 2 Ke-To, přičemž zavěšení podvozku bylo odvozeno od středního tanku typ 97 Chi-Ha. Výzbroj tvořil 47 mm kanon typ 1 ve věži a 7,7 mm kulomet typ 97 v korbě. Posádku tvořil řidič s kulometčíkem v korbě a velitel s nabíječem ve věži.
TECHNICKÉ ÚDAJE (typ 98 )
ROZMĚRY
Délka: 4110 mm
Šířka: 2120 mm
Výška: 1820 mm
HMOTNOST
Bojová: 7200 kg
VÝKONY
Max. rychlost: 50 km/h
Max. dojezd: 300 km
model 95.
Typ 98 Ke-Ni.
Type-95-HA-GO.
