Husitství_Čtyři artikuly pražské (1420)

[kacermiroslav]

ČTYŘI ARTIKULY PRAŽSKÉ
Čechy
červenec 1420

Toto husitské politické a věroučné prohlášení, které je rovněž známo jako pražské články, bylo uveřejněno v červenci roku 1420 v Praze. Za jejího autora je nejčastěji pokládán Jakoubek ze Stříbra a text zřejmě pochází již z roku 1419, tedy již z prvního roku husitské revolty. Text byl podroben přezkoumání zástupci pražské univerzity, tedy její teologické fakulty, která jej nakonec doporučila k uveřejnění akorát v době, kdy byla Praha v obležení vojsky krále Zikmunda Lucemburského. K jeho legislativizaci došlo až roku 1421 po schválení Čáslavským sněmem. Text čtyř pražských artikul velice záhy překročil hranice obleženého města a byl šířen i do nepřátelského křižáckého vojska. Nicméně jednota husitských vojsk pražanů a táboritů příliš dlouho nevydržela a k první roztržce došlo již v srpnu roku 1420. Na protest táborští kněží Prahu opustili. Text prohlášení byl využit třeba táborskými vojsky během likvidace extrémní skupiny pikartů a adamitů (1421 - 1422).

Tento program se stal později východiskem pro jednání husitů s basilejským koncilem. Čtyři artikuly pražské tedy docházejí významu nejen jakožto všehusitský program, ale také jako právní dokument, který byl pokusem o poměrně odvážnou novelizaci některých základních právních principů (např. nově je zavedena rovnost před zákonem). K univerzálnímu uskutečnění Artikul však ani ve státotvorném ani v právním slova smyslu nedošlo.

---

• Najprvé: aby slovo Božie po království Českém svobodně a bez překážky bylo kázáno;
• Druhé: aby velebná svátost těla a krve Božie pod oběma zpósobama svobodně byla dávána;
• Třetí, že mnozí kněžie a mnišie světským právem panují… aby takovým kněžím to neřádné panovánie odjato… aby… příkladně živi byli a navedeni k stavu Kristovu a apoštolskému;
• Čtvrté, aby všichni hřiechové smrtedlní a zvláště zjevní… v každém stavu byli stavováni a kaženi.
Všem vuobec a každému křesťanu zvláště buď to svědomo i oznámeno, že obec Česká a v naději Boží věrní křesťané stojie a s Boží pomocí státi mienie vším svým statkem i životem i smrtí, jakož nejdéle budú moci, proti každému živému jim v tom odpornému, nic o jiné se neposazujíc a vydávajíc, než o ty kusy čtyři křesťanské a v Novém Zákoně přikázané od Pána Jezu Krista:

Najprvé: aby slovo Božie po království Českém svobodně a bez překážky od křesťanských kněží bylo zvěstováno a kázáno, jakož Spasitel náš přikazuje (Mat. 28,19 a Marci 16,15): Jdúc po všem světě, kažte Čtenie všemu stvoření člověckému: nebo podlé svatého Pavla (2. Timothei 2,9) slovo Božie nenie zavázáno, ale die (2. Thess. 3,1): Modlte se, aby slovo Boží běžalo a osvěcovalo se. Také die (1. Cor. 14,18.39): Děkuji Bohu mému, že všech vás jazykem mluvím, a vy jazyky mluviti neroďte zapoviedati, neb die Christus: Což vám pravím ve tmě, pravte na světle, a co v ucho slyšíte, pravte neb kažte nad střechami (Mat. 19,27).

Druhé: aby velebná svátost těla a krve Božie pod oběma zpósobama chleba a vína všem věrným křesťanuom, jimž hřiech smrtedlný nepřekážie, svobodně byla dávána, podlé ustavenie a přikázanie Spasitele (Math. 26,26-28; Marci 14,22-24; Lucae 22,17-20), jenž die: Vezměte a jezte, toť jest tělo mé, a Píte z toho všichni, toť jest krev má nového poručenstvie, jenž za mnohé vylita bude; a tu přikazuje apoštolóm řka: To čiňte; a Výklad (Glossa interlinearis) die: “To jest, vezměte a jiným dávejte na mé zpomínanie”; a Joannis 6,53-56 Spasitel všecky křesťany zavazuje ku přijímání této svátosti pod smrtí duše, jenž jest hřiech smrtedlný, takto řka: Amen, amen pravím vám, nebudete-li jiesti těla Syna člověka a píti jeho krve, nebudete mieti života v sobě; kdo jie mé tělo a pije mú krev, má život věčný… nebo tělo mé jest jistě pokrm a krev má jest jistě nápoj; kdož tehda jie tělo mé a pije mú krev, ve mně přebývá a já v něm. Též S. Pavel die (1. Cor. 11,28): Ale zkus sám sebe člověk, a tak z chleba toho jez a z kalicha pij. A žeť miení o posvátném a ustném jedení a pití, i die potom (v. 29): Nebo kdož jie a pije nedóstojně, súd sobě jie a pije. Ej v tom že die “nedóstojně”, miení o posvátném jedení a pití; nebo nižádný nemuož nedóstojně jiesti a píti, kdož toliko duší a neposvátně jie a pije. A k témuž jsú práva a řeholy cierkve svaté (de consecr. distinctione II: Compreimus) a kanon sboru Karthaginenského (XXVI, quaest. 6 Is qui), a sv. Řehoř v kázání velikonočním (de consecr. distinctione II, Quid sit), a sv. Augustin (eadem distinctione, Dum frangitur, et capitulo eiusdem: Quia passus); a sv. Jeronym mluvě na Sofoniáše proroka (I. quast. 1: Sacerdotes); a sv. Dionysius (libro de ecclesiastica hierarchia, cap. de Eukaristia); a sv. Cyprian mučedlník (epistola XXXVII de lapsis); a sv. Ambrož (de cons. distinct. II, Hujus sacramenti); a Origenes (XVI omelia super Numeri); a sv. Augustin (libro primo de symbolo, et in sermone quadragesimali, qui incripit: Praedicaturus vobis, jenž tu dává potom znáti Manichejské kacieře, kteříž pravie, že jedúc pod spósobú chlebnú i nechtie krve Božie z kalicha píti); a Fulgentius (libro de divinis officiis); a Remigius (super I. Cor. 10); a sv. Tomáš z Aquinie (super IV sententiarum quaest. XLVIII, et parte III, quaest. LXXVII, et quaest. LXXIII articulo II, et quaest. LXXXII articulo III); a Innocentius papež (libro de sacramentis, et in summa sua cap. XXXIX); a Paschasius (libro de sacramentis cap. X et XVI et XX) a Lyra (super illo Proverb. 9,5: Venite, comedite panem meum), et super I. Cor. 11,28; a Gwilhelm de monte Lauduno (in suo sacramentali); a Albert Veliký, Řezenský biskup (in tractatu de officio missae) a mnoho jiných svatých a doktoruov jest na tento kus svědkuov, jichž písmo jest tuto opuštěno pro krátkost. A kdož nevěří, ten je přečti.

Třetí, že mnozí kněžie a mnišie světským právem panují nad velikým zbožím tělesným, proti přikázání Kristovu a na přiekazu svému úřadu kněžskému a k veliké škodě pánóm stavu světského: aby takovým kněžím to neřádné panovánie odjato a staveno bylo, a aby podlé Čtenie nám příkladně živi byli a navedeni k stavu Kristovu a apoštolskému. Nebo psáno jest ve Čtení (Mat. 10,9): A zavolav Kristus dvanáct učedníkuov svých… poslal je, přikazuje jim a řka: Neroďte vládnúti střiebrem, ani zlatem, ani penězmi v měšcích vašich; a (Mat. 20,25-27) die: Kniežata pohanská panují jiným, a kdož moc mají nad jinými, jich slovú dobrodějci: ale vy ne tak, ale kdož jest z vás větší, buď jako najmenší, a kdož jest vuodcí, buď jako slúha; a to též die jinde (Marci 10,42-44). K témuž die sv. Petr (I. Petri kap. 5,3): Nepanujíc v žákovstvu, ale z úmysla jsúc příklad stádu; též sv. Pavel Timoteovi biskupu (I. Tim. kap. 6,8) die: Majíc pokrm a to, jímž bychom se odieli, jmějmež na tom dosti; a I. Corinth. 4,16 a 11,1 die: Následovníci moji buďte, bratřie, jako já Kristuov; a (Filipen. 3,17): Následovníci moji buďte a pozorujte těch, kteříž tak chodie, jakož máte zpósob náš. Ale zpósob apoštolský tento bieše, jenž die sv. Petr (Actorum 3,6): Zlato a střiebro nepříslušie ke mně. K témuž jest Písmo (Numeri 18,20): Řekl jest Pán k Aronovi: V zemi jejich ničímž nebudete vládnúti, ani budete mieti dielu mezi nimi, já diel tvój a dědictvie tvé prostřed synuov Israhelských. Totéž psáno jest v Levitici 25,33; Numeri 26,62; Deuteron. 10,9 et 12,12 et 14,27.29 et 18,1; Josuae 13,14; Paralipomenon 6, et Josuae 14,3 et 18,7 et 21; a Ezechielis 44,28 die Pán Buoh: Nebude kněžím dědictvie, já jsem jejich dědictvie, a vladařstvie nedajte jim v Israheli, nebo já jsem jich vladařstvie; a sv. Pavel die (prima Timothei ultimo 6,11): Ale ty, člověče Boží, těchto věcí utiekaj, totiž bohatým býti a požitky časné vybierati; nebo tu die Výklad obecný: “Nic nenie tak ostré ani tak škodlivé, jakožto muž duchovní, a ten najviece, jenž vysoké miesto drží, když jest pilen zbožie tohoto světa, nebo netoliko sám sobě, ale všem jiným škodí”, jimž odporný zpósob dává sv. Pavel, řka: toho utiekaj; a k témuž jest sv. Jeronym, Ambrož, Augustin, (jakož jest psáno in canon. XII quaest. I, cap. Clericus, et capitulis sequentibus; et extra libro III, in titulo de vita et honestate clericorum, cap. Fraternitatem); a též die S. Bernhard ku papeži Eugeniovi, a mnoho jiného jest k témuž svědectvie z Písma svatého.

Čtvrté, aby všichni hřiechové smrtedlní a zvláště zjevní a jiní neřádové zákonu Božiemu odporní řádem a rozumně od těch, jenž úřad k tomu mají, v každém stavu byli stavováni a kaženi, a zlá a křivá pověst o tejto zemi aby vyčištěna byla, a tak aby se obecné dobré dálo království a jazyku Českému. Nebo kdož ty hřiechy činie, jakož die sv. Pavel (Rom. 1,32), hodni jsú smrti, netoliko jenž je činie, ale i ti, jenž jim k tomu svolují. Jakožto v obecném lidu jsú smilstva, obžerstva, zlodějstvie, vraždy, lži, lsti, křivé přísahy, čáry, řemesla a obchodové lstiví a škodliví, lakomí požitkové, lichvy a jiné zlé jim podobné; ale v žákovstvu, jakož jsú kacieřstva svatokupecká a vymoženie peněz ode křtu, od biřmovanie, od zpovědi, od svátosti těla Božieho a svatého oleje, od oddávanie, a ceny za třidceti mší a jiné mše zádušnie, vigilie, neb jiné modlitby úročnie a zakúpené neb zakázané, za pohřeb, za zpievánie kostelnie, neb zvoněnie, od svěcenie kněží, kosteluov, kapel, oltářuov, hřbitovóv, za odpustky, za biskupstvie, aripřišstvie, probošstvie, děkanstvie, farářstvie, a za každé oltářstvie, za směny, za bully a jiné také listy, a za všeliké obroky a duostojenstvie, a za každé ceny za jiné duchovnie věci a jiné bezčíslné zlosti a kacieřstva, jenž z těchto vycházejí a poškvrňují svatú cierkev; taktéž i jiné nepravosti a hřiechové, jakož sú pýcha, lakomstvie, cizoložstvie, kuběnářstvie a jiné nečistoty, hněvové, závisti, svárové a zlostní póhonové a súdové, platuov, ofěr, peněz a jiných statkuov na kostely a staveni pokryté žebránie a falšnými sliby obešlú řečí na lidech sprostných vymoženie a oklamánie; a všecky takové jiné zlosti a hřiechy, kteréžto každý věrný křesťan povinen jest jako ďábla otce jejich nenáviděti a jim se protiviti a je tupiti a kaziti, každý podlé povolanie svého.

Pakli by kdo co zlého, bludného, hanebného aneb nečistého o nás psal, nebo pravil a na nás cpal, žádáme a prosíme, aby takému nebylo věřeno, jakožto tomu, jenž z nepřiezni a nelásky křivdu mluví, a jako křivému a falešnému svědku. Nebo to před Pánem Bohem i přede vším světem směle vyznáváme: že dálibuoh v srdci našem jiného úmysla nenie, než vší naší mocí, silú i statkem jest slúžiti a slíbiti se Panu Jezu Kristu, a jeho zákon a přikázanie vésti a plniti, jakož na každého dobrého křesťana slušie, a o tyto čtyři kusy, jenž záležie pod přikázáním Božím, pilně státi, a všemu zlému, protivnému i každému, kdož by nás od toho dobrého nutil a pudil, musíme podlé zákona Božieho a pravdy jeho odporni býti, a podlé našeho povolánie proti takému násilí musíme pravdy i sebe brániti rukú světskú. A jestliže by kakým výtržkem někoho z našeho množstvie co se zlého stalo, vyznáváme, že to nenine naše vuole, nebo dálibuoh stojíme proti každému smrtedlnému hřiechu; a zdáli se, že by komu od nás stala se která škoda, to se stane neb pro převelikú núzi, neb jakožto Božiemu a našemu nepřieteli, kdyžto zákona Božieho a sebe hájiti musíme jeho násilí a ukrutenství. A nade všeckno vyznáváme, že zdáli se komu od nás co zlého, hotovi jsme polepšiti a ve všem zprávu a naučenie z Písma svatého srdečně přijeti.


Zdroje:

---

• Jiří Kejř – Husité – Praha 1984
• http://www.wikipedia.org
• http://www.slovane.cz
• http://www.palba.cz

[Juraj Tichý]

Husiti a hnutie obrody . Určite nie v Uhorsku aneb, mysleli sme to dobre, dopadlo to ako obyčajne.

Žiaden z tebou spomínaných "rebelov" neposobil masovo a Rim naďalej drzal opraty v rukach.
Az po Lutherovi a ako píše Lynx, aj vďaka knihtlaci. Ale nie len.
Renesancia, vzostup umenia a vedy, presun pozornosti z Boha na človeka.

[Zemakt]

Husiti a hnutie obrody

Tak si tam dosaď, hnutí nespokojených. Hnutí změny. Revoluce, apod. apod. apod. Hnutí obrody česky, snad hnutí znovuzrození. Na Husity to sedí. Ať to dopadlo jak to dopadlo. Každopádně nic potom nebylo jako dříve. Vše bylo rozemleté na kaši. V Uhorsku? Kde to tehdy bylo?

[Juraj Tichý]

Sorry, u nas su husiti úplne iný príbeh ako u vás.
Rubali katolikov v nechránených dedinach, ako nejakých bezvercov.

Skúste tu, ak niekoho zaujíma viac.
https://dht.fphil.uniba.sk/mw/index.php ... _v_Uhorsku

[Zemakt]

Rubal každý a kde koho. A jestli si někdo začal jako první Juraji, tak to byli katolíci. Na tématu Husitství obzvláště platí, seješ vítr, sklízíš bouři. Násilí plodí jen další násilí, apod. Co mám za posledních pár let nastudováno, tak je to tak. A osobně bych řekl, že celé toto vražedné šílenství vzniklo v Kutné Hoře. Nicméně takové to "devadesátkové" poblouznění, že najednou to vlastně byli ti katolíci co jsou chudáci, a že Husiti vypalovali jenom kostely a města. Hovno. Válka plodí jen válku, a za mne, první výkop byl na straně katolíků. Pak jen sklízeli, v míře vrchovaté. To bezpochyby. Že to byl zmar a doba temna, rovněž. Nicméně jsme na Palbě, že. Takže v oblasti válečnictví to byl zlatý věk no.

Primární zdroj o což se opírám:
https://www.kosmas.cz/knihy/254731/jan-zizka/

[Lynx]

Husiti na uzemi Slovenska -uz bola len lupezna vyprava, ktora skoncila pri Lucenci a nastal utek Husitov kade lahsie. Tam uz by som nejake ine idealy nehladal.

[Juraj Tichý]

Zemakt: ja som práve hovoril o husitoch na Slovensku.
Dodnes su vo všeobecnosti vnímaný negatívne aj ked sa československa historiografia snažila ten pribeh prepísať. A komunisti tomu potom nasadili korunu .
Husiti miesto šírenia Husovych myšlienok, na Slovensku len vrazdili, lupili a vypalovali celé dediny a mestá.
Mohli sa postaviť kráľovskému vojsku, ale to by tak naramne nezbohatli.
Preto sa tu husistke myšlienky nemohli nikdy uchytiť.
Na rozdiel od Lutherovych, kde evanjelizacia prebehla v podstate na tu dobu bleskurýchle.

Lynx: tých výprav bolo viacej v rokoch a boli pomerne úspešný. Uhorské vojsko po všetkých tých rokoch Zigmundovho besnenia na všetky strany, bolo zničené.

[Zemakt]

Juraj, sem tohle téma asi nepatří. Můžeme se o tom pobavit někde jinde, nicméně za mne osobně ve zkratce je to tak, jak jsem předeslal v postu výše. Uhoď ty, kdo jsi bez viny. A sorry jakko, ty jsi učitel dějepisu ne, ale porovnávat období Luthera s husitským obdobím? To je jak kdyby jsi porovnával fr. válku v Indočíně a americký Vietnam. Zcela mimo. Není to relevantní porovnání, sorry.

[Juraj Tichý]

Co ja viem či nepatrí. Nebolo to pravé cesko-slovenske techtlemechtle?

Podľa mňa porovnanie Luthera a husitov práve dobré prirovnanie.
Vyplýva ti z toho, ze nech je myšlienka akokoľvek dobrá, mečom ju neroznesies. Jednoducho jeho učenie nemalo šancu.
Zatiaľ co k Lutherovmu uceniu sa na Slovensku priklanali zo spodu samotné katolícke farnosti. V druhej polovici 16. storočia boli 2/3 obyvateľstva evanjelické.

[Zemakt]

Myslím, že někde v hloubi Palby je topic věnující se husitům. Porovnání? Ač nejsem patřičně akademicky vzdělán tuším, že hodnotit a uzavírat závěry se má vždy, ideálně, k nějakému rozhodnému datu. A nikoliv se zpožděním cca 100 let. Obzvláště když Lutherovo učení stopro vycházelo z bezprostředně ukončeného husitského období. Respektive, po bitvě je každý generál. A byť v pozdním středověku tato dvě období byla oddělena jen několika málo desítkami let, byl naprosto odlišná. Ve zkrartce, jedno vycházelo z druhého. Selským rozumem. Ale já však nejsem na toto období nějak extra zaměřen. Snad mne někdo zdatnější doplní. Kapacity na to zde jsou.

[Juraj Tichý]

Samozrejme že bol Luther Husom ovplyvnený. Tak ako zase Hus bol ovplyvnený reformatorom Johnom Wycliffe-om.
Nežili v jaskyni...

A sorry, zo sto rokmi to nič nemalo. Luther prichádza na Slovensko cez študentov študujúcich v Nemecku. Hus na ostrí mečov. To je hlavný rozdiel, za tým si stojím.

Pjaro: lokalne ano. Ale masovým hnutim, ktoré zachvátilo celú Európu sa stalo az to Lutherove učenie.
Avignonske zajatie a dvojpapezie je zas ina debata.
To uz bola politika.

[Zemakt]

Hus na ostrí mečov.

Možná drobet nerozumím, tím myslíš jako že násilím?

[Juraj Tichý]

Nijak inak sa u nas husitstvo nešírilo, ľudia na Slovensku ho spoznali len ako lupeznu bandu
Veď kukni ten link, co som dal, nie je to dlhé čítanie.

[Wolfhound]

knihtlac r1450, objavenie ameriky 1492 (mnohi to uvadzaju ako predel medzi stredo/novo vekom), Lutherove tezy 1517, 30r vojna 1618. S tym ze trvanie stredoveku napr v Uhorsku bolo asi o nieco dlhsie ako v zap Europe.

Jak psal Juraj, pro střední Evropu je z hlediska konce středověku skutečně optimální datum 1526, katastrofa u Moháče, konec Jagellonců a nástup Habsburků, expanze Turků do Uher, stejně tak v českých zemích konec pozdní jagellonské gotiky a počátek renesance. BTW za dva roky bude výročí moháčské bitvy.

K Lynxovým událostem kandidujícím na konec středověku bych připomněl ještě pád Konstantinopole 1453.

[pjaro77]

Dobre ale v čechách boli aj umiernení utrakvisti - kališníci.

[Zemakt]

Nijak inak sa u nas husitstvo nešírilo, ľudia na Slovensku ho spoznali len ako lupeznu bandu
Veď kukni ten link, co som dal, nie je to dlhé čítanie.

V tom případě doporučuji si dostudovat. Jako referenčni bod bych si dovolil označit rok 1415, tj. upálení mistra Jana.

Wolfhoud: neměl bych s tím problém, kdyby řeč nebyla o něčem jiném

[pjaro77]

...Podľa mňa porovnanie Luthera a husitov práve dobré prirovnanie. Vyplýva ti z toho, ze nech je myšlienka akokoľvek dobrá, mečom ju neroznesies....

Zasa RKC bola v šírení myšlienok mečom až moc úspešná, keďže v českých krajinách dokázala zariadiť rekatolizáciu. A sme pri Bielej hore. Rekatolizácia bola riadená papežskou kuriou a „Svätou kongregáciou pro šírenie viery“. Čo vlastne bola RKC v tej dobe vo vťahu k vládcom ? Niečo ako bene gesserit ?
Keď sa dívam čo stvárajú národní u nás spolu s kuffovacmi, mám pocit deja vu. Tu sa budú diať ešte veci, z ktorých budeme oči otvárať.

[parmezano]

Husiti na uzemi Slovenska -uz bola len lupezna vyprava, ktora skoncila pri Lucenci a nastal utek Husitov kade lahsie. Tam uz by som nejake ine idealy nehladal.

V bitvě u Lučence husité ( řečení "bratříci " ) pod r vedením Jana Jiskry z Brandýsa ( 1400?- 1469) ,Uhry porazili , bylo jich 3000

[Juraj Tichý]

Nijak inak sa u nas husitstvo nešírilo, ľudia na Slovensku ho spoznali len ako lupeznu bandu
Veď kukni ten link, co som dal, nie je to dlhé čítanie.

V tom případě doporučuji si dostudovat. Jako referenčni bod bych si dovolil označit rok 1415, tj. upálení mistra Jana.

Co si mám doštudovať? Na Slovensku husitstvo nemalo žiadnu odozvu a od roku 1428 je spájané len s negatívnym vplyvom.

[parmezano]

No, náhodou ,na Českým rozhlase 2 ve všední dny ve 20 hod. běží projekt "Toulky českou minulostí" a momentálně se zabívají "husitským " hnutím