V současné době je ve stavu USNavy zařazeno devět plavidel této třídy a je zajímavé, že všechna se stavěla v loděnici Newport News Shipbuilding . Kýl prvního z nich, pojmenovaného po známém admirálovi CVN-68 Nimitz byl položen 22.6.1968, spuštění lodě proběhlo 13.5.1972 a námořnictvo loď převzalo 5.5.1975. Daší plavidla následovala vždy s odstupem několika let, CVN-69 Dwight D. Eisenhower (15.8.1970, 11.10.1975, 18.10.1977), CVN-70 Carl Vinson (11.10.1975, 15.3.1980, 13.3.1982), CVN-71 Theodore Roosevelt (31.10.1981, 27.8.1984, 25.10.1986), CVN-72 Abraham Lincoln (3.11.1984, 13.2.1988, 11.11.1989), CVN-73 George Washington (25.8.1986, 21.7.1990, 4.7.1992), CVN-74 John C. Stennis (13.3.1991, 11.11.1993, 9.12.1995), CVN-75 Harry S. Truman (29.11.1993, 7.9.1996, 25.7.1998) a konečně CVN-76 Ronald Reagan (12.2.1998, 4.3.2001, 12.7.2003). Stavba dalšího plavidla pojmenovaného CVN-77 George H. W. Bush byla zahájena 6.9.2003 a dosud nedošlo ke spuštění. U zatím posledních dvou lodí třídy Nimitz s označením CVN-78 a CVN-79 jsou plánovány termíny předávky na léta 2013 a 2019.
Letová paluba má oproti předchozím plavidlům jednodušší obrysy vycházející z lodi John F. Kennedy a ani rámcové schéma se oproti Enterprise nebo třídě Kitty Hawk nezměnilo. Čtyři katapulty typu D 13 Mod 1 jsou rozmístěny ve dvojicích na přídi a na úhlové palubě, tři letadlové výtahy na pravoboku (opět dva před nástavbou a jeden za ní) a čtvtý na levoboku na zádi. Umožňují starty letadel v intervalu 20 sekund rychlostí až 300 km/h. Došlo k výraznému posunutí nástavby směrem dozadu. Ta je oproti Enterprise klasičtějšího tvaru a je 24 m dlouhá, 9 m široká a 16 m vysoká. Složení leteckého wingu je stejné jako u ostatních letadlových lodí USNavy.
Letadlové lodě třídy Nimitz jsou trochu kratší než CVN-65 Enterprise ovšem výtlakem jsou to největší válečné lodě světa. Jejich rozměry jsou následující: maximální délka trupu 322,9 m, šířka trupu 40,8 m, ponor 11,3 (menší odchylky u jednotlivých lodí), délka letové paluby 322,9 (od CVN-71 334,1) m a její šířka 76,8 m. Standartní výtlak CVN-68 – 70 je 72920 tun a plný 91500 tun. U CVN-71 je to 74000 a 96400 tun u CVN-72 a dalších dosahuje maximální výtlak až 104000 tun.
Pohon lodi zajišťují dva reaktory GE PWR A4W/A1G General Electric a čtyři parní turbíny stejného dodavatele.Celkový výkon této soustavy je 194 MW (260000 koní) a čtyři pětilisté šrouby o průměru 5,5 m dokážou hnát loď rychlostí přes 30 uzlů. Stejně jako u Enterprise jsou i zde čtyři diesely pro nouzový pohon o výkonu 8 MW. Vykon samotných reaktorů je 550 MW a s jednou náplní vydrží pracovat 13 - 15 let. Akční rádius přesahuje 1000000 mil, což je více než 60% nárůst oproti Enterprise.
Posádka se skládá z 6054 osob, z nichž je 3184 námořníků, 2800 příslušníků letecké skupiny a 70 členů štábu. Maximální počet osob které je možno ubytovat je 6286 osob.
Výzboj lodí odpovídá běžnému schématu. Hlavní obrannou výzbroj tvoří tři komplety Raytheon GMLS Mk 29 se střelami Sea Sparrow plus tři soustavy naváděcích radarů Mk.91, čtyři autonomní komplety vybavené šestihlavňovými rotačními kanóny 20 mm/76 Vulcan-Phalanx a dva jedeníctihlavňové automatické systémy RIM-116 Rolling Airframe Missile System (kontejnery se střelami využívají lafetu a radarový systém z Phalanxu). Pro vedení radioelektronického boje jsou plavidla osazena čtyřmi šestihlavňovými vrhači klamných cílů Loral Hycor SRBOC Mk 36, a protitorpédovým obranným systémem SSTDS a SLQ-36 Nixie (Phase 1).
Plavidla používají třírozměrný radar pro sledování vzdušných cílů Raytheon SPS 49(V)5 a dále ITT SPS 48 E, Hughes Mk 23 TAS a TACAN URN-25. Pro průzkum hladiny je nainstalován radarový komplet Norden SPS 67, střelecký 6 Mk 95 a navigační systémy Raytheon SPS64(V)9 a Furuno 900. Tato sestava je schopna naráz sledovat 100 cílů na vzdálenost až 300 mil.
Loď je také vybavena taktickým řídícím integrovaným systémem NTDS/ACDS a standartními spojovacími prostředky Link 4A, 11 a 14. SATCOM SRR-1, WSC-3, WSC-6 a USC-38. Část radarových antén je přímo na střeše nástavby nebo na zde umístěném stožáru, zbytek je osazen na vysokém příhradovém stožáru hned za nástavbou.
Po postavení prvních tří lodí byly upraveny plány dalších a od CVN-71 je například kevlarový pancíř integrální součástí trupu. Starší lodě třídy již prošly modernizačním programem SLEP a s jejich setrváním ve službě se počítá minimálně do roku 2050.
Ostrov letadlových lodí třídy Nimitz ( USS Abraham Lincoln.)
USS Ronald Reagan CVN-76.
Carl Vinson - CVN-70
