Korejské obrněné vozidlo K21

[arten]

Korejské obrněné vozidlo K21

Kórejské K21(K300) je dnes pravdepodobne najlepším BVP na svete. Disponuje palebnou silou švédskeho CV-90, ochranou nemeckej Pumy, pohyblivosťou prekonáva akéhokoľvek konkurenta a má dokonca schopnosť plavby. Vývoj K-21 začal koncom 90tich rokov, ako náhrada starých KIFV (K200). Ako „referenčná hrozba“ slúžilo ruské BMP-3 (ktorých má J. Kórea k dispozícii asi 70). K21 malo byť schopné odolať napadnutiu zo strany BMP-3 a zároveň mať palebnú silu postačujúcu k jeho zničeniu. Zavedené do výzbroje bolo v r. 2009.

Výzbroj

K21 má klasickú koncepciu s motorom vpravo vpredu, vedľa sediacim vodičom, dvojmiestnou vežou v strede a až 9 členným výsadkom v zadnej časti vozidla. Výzbroj tvorí 40mm kanón K40 firmy S&T vychádzajúci s typu L/70 švédskej firmy Bofors s rýchlosťou paľby 300 rán za minútu a úsťovou rýchlosťou 1005 m/s (multifunkčný granát) a 1400m/s (APFSDS)

Kanón sám o sebe impozantný, ešte zaujímavejšia je však munícia:
- Kórejci vyvinuli APFSDS-T, ktorá je na 1000m schopná prebiť panicer s ekvivalentom 220RHA,
- multifunkčná programovateľná munícia schopná ničiť ako živú silu a ľahko pancierované ciele, tak úkryty a poľné opevnenia, ako aj vzdušné ciele.



Zásoba munície je 200/600/700ks (Podľa zdroja. To prvé číslo si myslím že je základ, zbytok asi možná rezerva), časť je uložená na podlahe bojového priestoru v autokaruseli podobnom ako v sov. tankoch, avšak v uzavretých bezpečnostných schránkach/zásobníkoch po 24ks, ktoré sú automaticky podávané do zásobníka kanónu.

S hlavnou zbraňou je spriahnutý guľomet 7,62mm M60E4. Námer zbraní je -7°až +45°, zameriavača až +50°.

Na ľavej strane veže je umiestnený kontajner pre dve PTRS, kórejského pôvodu. Bližšie informácie o nich nie sú známe, údajne sú vyvinuté na báze izraelských Spike (časť zdrojov priamo použitie Spike uvádza).

Po stranách veže je dvojica 5 hlavňových zadymovacích granátometov.

Vozidlo má pokročilý strelecký systém od Samsung Thales s funkciou hunter-killer, odvodený od streleckého systému tanku K2 s dosahom 6 km. Strelec disponuje stabilizovaným denným/nočným zameriavačom s termovíziou a laserovým diaľkomerom, veliteľ má stabilizovanú dennú/nočnú panoramatickú zameriavaciu/pozorovaciu jednotku.

Výslovne sa uvádza, že systém je schopný postreľovať vzdušné ciele na vzdialenosť do 4km.

Vozilo disponuje pokročilým Battle Management Systémom s IFF, GPS a inerciálnou navigáciou, datalinkom, výsadok (a vodič) má k dispozícii externú CCD kameru orientovanú dozadu, stredný periskop vodiča môže byť nahradený IČ jednotkou/noktovizorom.


Ochrana

Na rozdiel od priamych konkurentov konštrukcia vozidla nie je z ocele, ale z hliníkových zliatin (niektoré prvky z kompozitov), doplnená kombinovaným viacvrstvovým pancierovaním. Presné zloženie panciera je tajomstvom, potvrdená bola kombinácia Al2O3 keramiky , S2 kompozitov a 2519 hliníkovej zliatiny.

Spredu je vozidlo schopné odolať 30mm APDS z 2A72, všestranne proti 14,5mm API/ 25mm AP na 1000m, zhora črepinám 155m od 10m.

Uvádza sa, že na vozidlo je možné namontovať soft/hard kill systém odvodený od systémov na tanku K2.

Palivový systém má samosvorné nádrže, vozidlo má automatický hasiaci systém a ochranu pred ZHN, je vybavené výstražným systémom ožiarenia laserom a UV senzormi.

Vzhľadom na konštrukciu sa podarilo, aj pri vysokom stupni ochrany, zachovať hmotnosť len 25,6-27t (podľa zdroja).


Pohyblivosť

Nízka hmotnosť v kombinácii s nafukovacími plavákmi umiestnenými za bočnými krytmi podvozku umožňuje tomuto vozidlu dnes unikátnu schopnosť plavby. Pohon rýchlosťou 6-7 km/h zabezpečujú pásy.





Pohon zabezpečuje diesel Doosan D2840LXE s výkonom 560kw/ 750hp, prevodvka HMPT 500-4EK je s plynule meniteľným prevodom (ako japonský Type 10), vozidlo má hydropneumatické odpruženie.

Ďalšie varianty

K-21 s vežou XC-8

Na IDEX 2013 bola predstavená verzia K21 so známou vežou Cockerill XC-8 (s 120mm kanónom) od belgickej spoločnosti CMI Defence. Tá umožňuje lafetáciu 105-mm aj 120-mm kanónov, používajúcich štandardnú muníciu NATO a rodinu ukrajinských PTRS Falarick. Vozidlo má zachovanú schopnosť plavby.






K21-105

V r. 2014 bola predstavená verzia s vežou CT-CV 105HP tiež od CMI Defence, vybavená 105mm kanónom schopným používať štandardnú muníciu NATO a ukrajinské PTRS Falarick 105. Zachovaná schopnosť plavby. Je možné, že táto verzia bude zavedená do výzbroje Kórejskej armády.






K21 PIP (product improvement programme)

Vývojová verzia K21.

Má byť vybavená kórejskou NERA (resp. ERA) na bokoch a čele korby, čiastočne aj veže a teda má ďalej zvýšenú ochranu proti priebojným projektilom a najmä proti kumulatívnym strelám.



Ďalej má byť vybavená systémom aktívnej ochrany soft/hard kill analogickým ako na tanku K2:


A motorom s výkonom zvýšeným na 627kw/840 hp.



Keďže toto je fotka prototypu z r. 2007 (a aktívny obranný system na K2 je už zavedený) je veľmi pravdepodobné, že všetky systémy pre verziu PIP sú už dovedené do produkčnej fázy.


Užívatelia

- Armáda Kórejskej republiky – odobraných 300-500ks, celkovo objednaných 900-1000 ks (podľa zdroja)

- Indonézia – kontrakt na dodávku zatiaľ 22ks za 70 mil. USD, teda 3,18mil./ks

Ďalším užívateľom bude pravdepodobne Turecko


Technické údaje:

Hmotnosť: 26t
Dĺžka: 6,9 m
Šírka: 3,4 m
Výška: 2,6 m
Posádka: 3+9
Motor: Doosan- D2840LXE diesel 560kw/750 hp (627kw/840hp pre verziu PIP)
Merný výkon: cca 22kw/29hp/t
Max. rýchlosť: 70 km/h
Dojazd: 500km


Porovnanie

Keď K21 porovnáme napríklad s Pumou, ktorú môžeme považovať za etalón európskych konštrukcií, tak K21 pri rovnakej ochrane (s výnimkou protimínovej, tú má veľmi pravdepodobne Puma väčšiu) disponuje podstatne silnejšou výzbrojou (40/7,62 mm vs. 30/5,56 mm), vyššou nosnosťou (9 oproti 6 členov výsadku), podstatne nižšou hmotnosťou a teda lepšou pohyblivosťou, schopnosťou plávať a vyššou taktickou aj strategickou mobilitou.

Myslím, že bez preháňania môžeme toto BVP označiť za momentálne najlepšie BVP na svete.

Toto porovnanie ešte vynikne, ak porovnáme pomer cena/výkon. Jednotková cena exportovaných K21 3,2 mil. USD je menej ako polovičná oproti Pume a významne menšia oproti ostatnej západnej konkurencii.


BVP pre Strednú Európu?

V tejto súvislosti sa priam ponúka K21 ako horúci kandidát pre armády Strednej Európy. Regionálny líder Poľsko v tendri na BVP priamo definovalo požiadavku na schopnosť plavby, navyše Poľsko už má skúsenosti so spoluprácou s Kórejským vojenským priemyslom. Vzhľadom na vlastnosti a cenu je škoda, že v K21 nefiguruje vo výbere do tendra pre AČR. Pri výrobe v spolupráci s Poľskom a perspektívne aj so Slovenskom (+Maďarskom a ďalšími), by mohlo dôjsť k zaujímavému zníženiu už tak nízkej ceny a nemenej zaujímavému technologickému prenosu.


Galéria

















Pramene:
ATM 11/2008
internet, najmä:
en.wikipedia.org
de.wikipedia.org
military-today.com
nationalinterest.org

(prípadné pripomienky k textu poprosím do SZ)

[Skeptik]

Určitě zajímavé BVP, ale s jeho hodnocením jak "nejlepšího na světě" bych byl opatrnější.
- věž s kanónem ráže "pouhých" 40 mm s obsluhou je v současné době poněkud anachronismus
- odolnost vyšší lež o 20 let starší BMP-3 ... OK, ale ono je zároveň o 7 tun tj. 25% těžší ... měrný výkon +/- stejný. To že je odolnější než Puma je dle mne s otazníkem ... těžší Puma (o 5 tun tj. 20%) má mnohem lehčí automatickou věž = na trup připadá mnohem víc "pancíře" (a nějak nevěřím, že by ten německý byl o tolik horší)
- výkony 40 mm kanónu, resp. jeho střeliva, jsou impozantní, ale na druhou stranu zase jen 2 ATGM ... srovnej s 8-mi z kanónu odpalovanými (a výkonem na jiné BVP dostačujícími) u BMP-3 resp. 4 -mi u Kurgaňce 25

V každém případě je nutno souhlasit s tím, že K21 je skvěle přizpůsobena případnému střetu s KLDR, s jejím množstvím zastaralé tankové techniky, která sice nese výkonnější kanón, ale mnohem zastaralejší systém řízení palby a pozorování bojiště = K21 má vysokou pravděpodobnost "první rány" a její 40-cítka by na tyto železné mastodonty měla stačit.

Jinak se závěrem, že K21 je, při současném "odříznutí" od možnosti využívat levnou techniku ruské provenience, pro "chudší" Střední Evropu poměrně zajímavým kouskem.

[Rase]

arten:
není to tak dávno, co jsem byl taky velkým zastáncem K-21 pro AČR, ale moje nadšení už poněkud povolilo. Pokud se ale podívám na polský projekt Borsuk (viz obrázek níže), tak podobnost s K-21 je velice výrazná - taková kombinace korejského stroje a BMP. Rozhodně je to zajimavý stroj, ale pro AČR bych byl raději pro jiný stroj, konkrétně těžce pancéřované BVP evropského původu. Ať již CV90, ASCOD 35/42, Puma, Lynx 31/41 atd. přeci jen jsou o cca 10 těžší, někdy i víc. Právě zmíněný Lynx by měl být konkurenceschopný i cenou.

[Zemakt]

Jak je to vlastně u K21 s vnitřním prostorem? Asiati jsou v podstatě malí lidé, za to Evropani se pořád nafukujou, a to nejen do šířky. Někde jsem četl, že průměrná výška Čechů patří mezi evropany k těm největším. Konec konců, jukněte na puberťáky. Před dvaceti lety byl 180 cm týpek čahoun, dnes je to spíš pod průměr. Nemůže být ta úspora v hmotnosti, jak nadhodil Skeptik v menším přepravním prostoru?

[Rase]

Ďalším užívateľom bude pravdepodobne Turecko

Tomuhle zatím nevěřím. Přeci jen Turci mají více než dost vlastních konstrukcí viz Tulpar (hodně levný) od Otokaru nebo Kaplan-20 od FNSS.
Co se zbrojařské výroby týče, tak jsou turci velice ambiciózní a spíš bych čekal že budou techniku vyvážet, než jen nakupovat.
Zemakt:
Souhlasím, samozřejmě že by bylo možné K-21 "poevropštit" ale to by se odrazilo na ceně a patrně by vznikl dost odlišný stroj než původní K-21. Kupříkladu vyšší korba, menší výsadek atd. Co se vnitřního prostoru týče, tak zde jsou nejdál Britové, kteří požadovali, aby jejich pásová vozidla mohla obsluhovat osádka s plnou balistickou ochranou. Tedy neprůstřelná vesta + přilba i s ochranou tváře (!) Navíc za vozidlo nakoupené mimo EU, by bylo nutné připočítat clo, což mi přijde zbytečné, když je v okolí spousta výrobců.

[Zemakt]

Tak snad mi Arten hlavu neutrhne, když drobet za Otím.

http://domaci.ihned.cz/c1-46541030-cesi ... li-slovaky

Nicméně i tento faktor, by se při výběru stroje měl brát v úvahu a to i s vizí na roky budoucí.

[arten]

Ďalším užívateľom bude pravdepodobne Turecko

Tomuhle zatím nevěřím. Přeci jen Turci mají více než dost vlastních konstrukcí

Presne toto sa mi nezdalo. Kým mi nedošlo, že Turci ho môžu chcieť ako technologický vzor. V každom prípade - nejaké rokovania tam prebiehajú, uvidíme či nakúpia nejakú sériu, alebo len technológie.

Jak je to vlastně u K21 s vnitřním prostorem?

K21 je +- rovnako veľké ako CV-90, alebo ASCOD.

8 členný výsadok by sa mal odviesť pohodlne:




K21 s Bradley. Tu pekne vidno o koľko je väčšie:

těžce pancéřované BVP evropského původu.

- odolnost vyšší lež o 20 let starší BMP-3 ... OK, ale ono je zároveň o 7 tun tj. 25% těžší ... měrný výkon +/- stejný. To že je odolnější než Puma je dle mne s otazníkem ... těžší Puma (o 5 tun tj. 20%) má mnohem lehčí automatickou věž = na trup připadá mnohem víc "pancíře" (a nějak nevěřím, že by ten německý byl o tolik horší)

Čítajte s porozumením páni. Odolnosťou v základnej verzii je rovnaké ako Puma, či CV-90.
Pointa je tu:

Na rozdiel od priamych konkurentov konštrukcia vozidla nie je z ocele, ale z hliníkových zliatin (niektoré prvky z kompozitov), doplnená kombinovaným viacvrstvovým pancierovaním. Presné zloženie panciera je tajomstvom, potvrdená bola kombinácia Al2O3 keramiky , S2 kompozitov a 2519 hliníkovej zliatiny.

- věž s kanónem ráže "pouhých" 40 mm s obsluhou je v současné době poněkud anachronismus

Ktoré západné BVP má silnejšiu výzbroj?

ale na druhou stranu zase jen 2 ATGM ...

Ktoré západné BVP nesie viac?

ale s jeho hodnocením jak "nejlepšího na světě" bych byl opatrnější.

OK, tak okrem spomínanej výzbroje a ochrany, ktoré BVP má:
- Battle Management Systém s IFF a datalinkom a takým situačným povedomím?
- merný výkon 29/hp/t?
- CVT prevodovku?
- hydropneumatické odpruženie?
- laserový a UV(!) výstražný systém?
- soft/hard kill systém (PIP)?
a pri tom všetkom vie navyše plávať?
A verziu so 120mm kanónom, ktorá tiež vie plávať?

Pri takej cene??

Rád sa nechám poučiť.

[Skeptik]

- věž s kanónem ráže "pouhých" 40 mm s obsluhou je v současné době poněkud anachronismus

Ktoré západné BVP má silnejšiu výzbroj?

Bylo myšleno, že tak "malá" ráže není v automatické věži a posádka v trupu ... v tom vidím ten anachronismus.

ale na druhou stranu zase jen 2 ATGM ...

Ktoré západné BVP nesie viac?

Pokud vím, tak žádné ... otázkou ale je, zda je to správně. Zvláště pak u uváděné AČR, která je de-facto bez MBT.
Jinak psal jsi že K21 je díky svému kanónu nejsilněji vyzbrojeným BVP, které je schopno jako první eliminovat BVP nepřítěle.
Já s kanónem souhlasil, ale upozornil jsem, že:

- výkony 40 mm kanónu, resp. jeho střeliva, jsou impozantní, ale na druhou stranu zase jen 2 ATGM ... srovnej s 8-mi z kanónu odpalovanými (a výkonem na jiné BVP dostačujícími) u BMP-3 resp. 4 -mi u Kurgaňce 25

Nic víc, nic míň.

ale s jeho hodnocením jak "nejlepšího na světě" bych byl opatrnější.

OK, tak okrem spomínanej výzbroje a ochrany, ktoré BVP má:
- Battle Management Systém s IFF a datalinkom a takým situačným povedomím?
- merný výkon 29/hp/t?
- CVT prevodovku?
- hydropneumatické odpruženie?
- soft/hard kill systém (PIP)?
a pri tom všetkom vie navyše plávať?
A verziu so 120mm kanónom, ktorá tiež vie plávať?

Pri takej cene??

Rád sa nechám poučiť.

Souhlas dobrá K21 určitě je ... ale nemám rád takováto striktní hodnocení - zvláště na základě "papírových" a PR údajů.
Nechtěl jsem být konfrontační.

Ale jinak jak jsem psal - pro potřeby armády Jižní Koreje, která čelí potenciální hrozbě "ocelové záplavy" z KLDR je BVP se schopností ničit kanónem tanky 1. a 2. generace (s "železný" pancířem) ideální volba.

[arten]

Bylo myšleno, že tak "malá" ráže není v automatické věži a posádka v trupu ... v tom vidím ten anachronismus.

No neviem o tom, že by Ascod, CV-90 čo sú horúci kandidáti pre AČR mali bezposádkovú/ne-penetračnú vežu (to asi myslíš tou "automatickou vežou"). Alebo poľské návrhy, alebo Ajax, alebo... vlastne drvivá väčšina moderných konštrukcií.

(mne osobne sa "ne-penetračné" (nemyslím bezosádkové) veže nepáčia. Chápem ich výhody - nezasahuješ do priestoru posádky, ale ideš tam furt na kompromis- veľkosť zbrane, munícia, nemajú poriadne pancierovanie, alebo majú a sú potom ťažké, atď..)

Čo sa týka PTRS, tak áno, tam musíš vystúpiť z vozidla a prebiť, ale nevyzerá, že by západná konštrukčná škola nejako cítila potrebu viac ako 2x pohotovostných PTRS... (edit: dať ďalší kontajner aj na pravú stranu veže asi problém nebude. Ak by teda bolo treba...)

ale nemám rád takováto striktní hodnocení - zvláště na základě "papírových" a PR údajů.

Tak výkon motora, prevodovku, pruženie, schopnosť plávať, datalink, laserové/UV výstražné systémy, atď. si "papierovo PR" nevymyslíš...

Ale jinak jak jsem psal - pro potřeby armády Jižní Koreje, která čelí potenciální hrozbě "ocelové záplavy" z KLDR je BVP se schopností ničit kanónem tanky 1. a 2. generace (s "železný" pancířem) ideální volba.

No a pre nás/Poliakov/hocikoho nie? Proti BMP-3 a perspektívne Kurgancu?

Mne sa na tomto stroji páči, že je taký vypapkaný, vymazlený - okrem tých (niektorých na BVP úplne unikátnych) veciach čo som tu postol aj detailami ako je výslovna schopnosť postreľovať vzdušné ciele, alebo munícia v bezp. schránkach na podlahe, alebo od začiatku príprava na inštaláciu aktívnej obrany - každý detail dotiahnutý na svetovú špičku...

[Dzin]

Jen bych upozornil, že srovnávat s Pumou v ochraně K-21 moc nejde. Puma má v nejtěžší konfiguraci hmotnost 43 tun a neumím si představit pancíř, který by umožnil K-21 při deficitu 16 tun se tomuto vyrovnat.
Podstata je v onom "v základní verzi". Problém s Pumou ale je, že ona "základní verze" je primárně určena pouze pro přesun, aby se ušetřilo místo. Bojové nasazení má Puma obvykle absolvovat v maximální pancéřové konfiguraci, vyjma případů, kdy to evidentně nebude třeba.
Takže bych řekl, že ohledně pancéřové ochrany je K-21 dost za Pumou.

Ohledně PTŘS, současný běžný standart západních IFV jsou 4 střely, dvě nabité a dvě v zásobě. Takhle to má třeba i náš Pandur. Ohledně porovnávání s BVP-3 to je trochu ošemetné, protože BVP-3 sice nese až 8 střel, ale současně provozované typy dokáží vystřelit a navádět jen jednu střelu. Tu musí navádět po celou dobu letu a nemá tedy možnost módu "vystřel a zapomeň". Dále se obvykle udává, že PT systém není moc přesný za jízdy a doporučuje se pálit (a zaměřovat) ve stoje.
Tudíž jak vidno, jen samotný počet nesených střel nemusí být tím rozhodujícím.

[Rase]

Osobně taky doufám že MO zvolí raději těžší stroj. Nejde jen o lepší balistickou ochranu, ale stroj s váhou kolem 40ti tun už má dostatečnou váhovou rezervu, aby bez problému zvládal těžké tankové věže, houfnice atd. Pod třicet tun jsou stroje už moc lehké. Schopnosti samotné věže neřeším, protože ty si zákazník může poručit jaké chce, výběr je více než velký. Navíc moderní pásová BVP jsou dnes modulární, tak si zákazník může vybrat cca ze dvou velikostí podvozků (základní, nebo prodloužený), ty si nechá osadit motorem a převodovkou dle zadání, to samé věž, pásy, sedačky elektronika a systémy atd. stačí se podívat jak si britové nechali přestavět původní ASCOD. To samé se dá udělat s K-21, CV90, Pumou, Lynxem atd.

[arten]

Jen bych upozornil, že srovnávat s Pumou v ochraně K-21 moc nejde. Puma má v nejtěžší konfiguraci hmotnost 43 tun a neumím si představit pancíř, který by umožnil K-21 při deficitu 16 tun se tomuto vyrovnat.
Podstata je v onom "v základní verzi". Problém s Pumou ale je, že ona "základní verze" je primárně určena pouze pro přesun, aby se ušetřilo místo. Bojové nasazení má Puma obvykle absolvovat v maximální pancéřové konfiguraci, vyjma případů, kdy to evidentně nebude třeba.
Takže bych řekl, že ohledně pancéřové ochrany je K-21 dost za Pumou.

No zmysel má porovnávať práve základné varianty, lebo "navešáš si(skoro) čo chceš." Aj keď s tým, že Puma v C verzii bude mať lepšiu ochranu sa dá súhlasiť (Rase, aké sú oficiálne parametre pre "C" verziu?). Ale - v ostatných parametroch je horšia a pointa je, že toto predražené vozidlo nie je ani zďaleka kandidátom na BVP pre AČR, či Poľsko a podobne.

Osobně taky doufám že MO zvolí raději těžší stroj. Nejde jen o lepší balistickou ochranu, ale stroj s váhou kolem 40ti tun už má dostatečnou váhovou rezervu, aby bez problému zvládal těžké tankové věže, houfnice atd.

K tejto zrážke s realitou neviem čo dodať. Kanónové, či húfnicové veže máš aj na 15t, či kolesových strojoch, to po prvé. Po druhé, v článku explicitne píšem že (dokonca dve) tankové veže je možné na K21 inštalovať...

[Rase]

arten, řeknu to jinak. Nemám přesná čísla k nosnosti K-21, tak můžů dát jen tyto: ASCOD 35 má nosnost 13 tun, ASCOD 42 až 19 tun. V tomto případě se nejedná o kompletní nosnost podvozku, ale co za věž, nebo modul ještě unesou. AGM (Artillerie-Geschütz-Modul) váží 12,5 tuny. Věž Cockerill je relativně lehká, přeci je zkonstruovaná k tomu, aby ji uneslo co nejvíc typů BVP a její pancéřování bude hodně mizerné - váhu se mi hledat nechce. Ještě mě napadá, jestli by ASCOD 42 neunesl i lehčí věž z MBT, konkrétně T-21 (slovensko-francouzskou z konce 90.let), ale u ní mám obavu že ono "21" byla váha v tunách.
Co se Pumy s ochranou ve třídě C týče, tak u ní jde o to, že boky mají stejnou ochranu jako čelo korby, což je hodně dobré (!) Celková hmotnost u "C" je až 43 tun, ale lehký motor MTU o výkonu 800 kW jí dává dostatečný výkon k tomu, aby udržela krok s Leopardem 2. Jedná se o nejsilnější motor, který byl usazený do BVP (!) zároveň je i nejkompaktnější. Jinými slovy, když se jiné BVP oplácá přídavnou ochranou, mřížemi atd. už to nestíhá motor - nebo stíhá, ale hrozí, že jim utečou MBT, které mají doprovázet. Co se ceny týče, tak ta není zase tak přestřelená. Řekněme že MO má vyčleněno na nákup relativně dost peněz - záleží jen na tom, kolik z té částky spolkne servis, zázemí atd. ps. navíc u Pumy nevím za kolik ji prodávají kusově, to je ale všeobecný problém u BVP. Řekněme že velice příznivá cena je deklarovaná u Lynxe, kde jej hodně zlevňuje použití komerečně dostupných dílů.

[arten]

Rase:
Tieto ľahké veže vážia okolo 4-5t, a obvykle sa uvádza odolnosť proti 30mm. Nie je mi jasné prečo by mal niekto chcieť na takéto podvozky odolnejšiu vežu (ako podvozok), ani Centauro II nemá (zmysel mi dáva keď, tak +ERA/NERA).

Únosnosť K21 nepoznám, ale nezabúdajme, že má hydropneumatické pruženie (a CVT prevodovku), čiže únosnosť a pohyblivosť by mohla byť dobrá aj pri o dosť vyššej váhe ako má základná verzia.
Merný výkon Pumy A je 34hp/t, čo je veľmi slušné (a ja týmto korigujem moje predchádzajúce vyjadrenia) vo verzii C však už "len" 25 hp/t.
Merný výkon K21 v základe je 29 hp/t, verzia PIP má 840hp motor, čiže pri ekvivalente k pohyblivosti Puma C môže mať 33,6t. Teda teoreticky + 7,6t (čo, keď sa pozrieme na vývoj hmotnosti variánt CV-90: z 23 po 35t, tak kľudne aj viac).

Cenu Pumy aj s porovnaniami si tu viackrát postol ty sám a z nich vychádza výrazne drahšie ako akákoľvek konkurencia (z pamäti - cez 7mil. USD vs. +-4mil.).

(Ešte k tomu Lynxu - čo je vlastne Marder evolution - neviem či by som chcel dnes do výzbroje stroj na báze 40 konštrukcie... Navyše, čím viac do doňho dáš moderných systémov (veža, motor, elektronika), tým viac bude stáť. Že je lacnejšiou variantou Pumy je uveriteľné, že by bol výrazne lacnejší ako ostatná konkurencia silne pochybujem. Uvidíme, časom sa niečo k jeho cene zverejní.)

[Rase]

Ve vlákně o Pumě jsem to rezepisoval podrobněji, ale těch cca 10mil.$ za Pumu je cena i s výrobními náklady - a ano, byl to velice předražený projekt, což způsobily změny v zadání. Našel jsem i cenu 4.3 milionů eur (4.7 mil.$), což by mohla být cena z nějakého tendru (USA nebo Izrael). Což už nevypadá vůbec blbě. K Pumě mám svoje výhrady - technického rázu.
Demonstrátor Lynxe je postavený na Marderu, ale v případě zájmu by samozřejmě proběhla novovýroba. Přeci jen je asi snažší vyrobit nový stroj, než překopávat Mardery, které jsou docela drahé i teď (1A3). Navíc Lynx je dostupnější právě kvůli absenci ošemetných součástek, které by mohly podléhat schválení Německou vládou (!) V případě zájmu by asi bylo možné upravit i Pumu na cenově příznivější verzi.

[Zemakt]

Lynx je de facto zcela nová konstrukce, využívající již vyráběných a osvědčených konstrukčních celků. Což samotný stroj zřejmě dost zlevňuje. Co se mi na K21 ale i větší variantě Lynxe dost líbí, je možnost vezení většího počtu lidí.

[Dzin]

No zmysel má porovnávať práve základné varianty, lebo "navešáš si(skoro) čo chceš."

To právě ne. Můžeš sice aplikovat doplňkový pancíř, ale obvykle jen v určitém rozmezí a ne tak masivně. Puma je navržena, že onen "navěšený" pancíř je přímo integrální součástí konstruování vozidla, tedy byla vyvýjena už tak, že se předpokládala jeho aplikace pro boj. Jak o tom píše Rase.
Jak už jsem psal, ona pancéřová ochrana úrovně A je určena prakticky jen pro převoz letadlem (A-400M) a pro případ boje se počítá s úrovní C. Tedy základní pancíř pro boj je úroveň C a ne A a tedy s C variantou musíš K-21 porovnávat.

[Rase]

Zemakt:
Ona ta konfigurace 3+6 u Pumy a Lynxe (KF31) není tak špatná jak se může zdát. Ony i ty vylepšené Mardery, už od verze 1A1, měly snížený výsadek na 3+6 a do bojových akcí stejně nejezdily plné, viz ztráty 1 mrtvý a pět zraněných po výbuchu IED (a to i když budu brát, že velitel a střelec co jsou ve věži, byli nezranění). Trend snižování výsadku mi přijde taky divný, ale prostě to tak je, minimálně u Bundeswehru.

[klingy]

Rase, ono to zalezi aj od organizacie druzstva v tej ktorej, armade, myslim, ze Nemci maju od nepamati, druzstvo organizovane ako sest clenne okolo gulometu....
u nas prechod na 6 clenne resp. 7 clenne druzstvo bol dany zavedenim BVP-2...

[Zemakt]

Tomu rozumím, myslel jsem to spíš s ohledem na převoz dodatečných zásob, munice, snad i jedněch nosítek s raněným. Prostě vozidlo má širší paletu možností. Navíc k oné té mudularitě, v případě Lynxe.