Mapa východní fronty
, která ukazuje osvobozená území a města v ČSR, vše k datu 1. dubna 1945.
Jak říkají i samotné historické prameny KSČ, ale i vzpomínky samotných jednotlivých komunistů, nepanoval ani mezi členy nejvyššího vedení KSČ jednotný názor, zda má být v budoucím ČSR federativní řešení NV (NV - Národní Výbory), nebo zemské řešení NV, Čechy, Morava a Slovensko.
Tak např. V. Kopecký byl pro koncepci zemských národních výborů pro Čechy, Moravu a Slovensko, kdežto samotný Gottwald chtěl, dle slovenského pojetí, federativní řešení NV. Jenomže i Gottwald se obával, jak se k celé otázce postaví autorita - dr. Beneš - , který měl v českých zemích velkou autoritu, a bylo známo, právě v českých zemích, že federativní uspořádání NV bude nepřijatelné.
Gottwald se svými obavami Husákovi řekl a ten později na jeho slova vzpomínal: "Vy už víte, co máte na Slovensku, vývoj se dá dost dobře odhadnout, ale my nevíme, co najdeme doma mezi českým lidem, jakou pozici má Beneš, jak přijme lid nás a naše stanovisko, jaké kádry doma najdeme."
Dohodli se tedy, že při jednání s londýnskými představiteli budou volit velice opatrné formulace, aby nevyvolávali roztržky, podobné roztržkám jugoslávských a polských komunistů s opozicí. A od Slováků pak byl vyžádán ohled na možné smýšlení českého lidu, o kterém komunisté nevěděli vůbec nic, stejně jak Londýn, i když se některé společenskopolitické otázky nechaly na pozdější dobu...!
A stejně pak jednání o programu uvízlo ve slepé uličce a Drtina pak z pověření Stránského, Uhlíře i Davida s tím musel za Benešem, který se však vyjádřil stroze: "Musíte se dohodnout!"
Muselo se znovu jednat až byl nakonec program nové vlády schválen. Vyjadřoval dohodu obou soupeřících odbojových seskupení, komunistů a ne komunistů. Ani jedna strana si již v dané době nepřála roztržku k jaké došlo v jiných národně osvobozeneckých hnutích. Jenomže "bohužel", ne komunisté, v zájmu dohody, učinili krok doleva (aniž tehdy vůbec věděli, že budou postupně dotlačováni, z podobných důvodů, "aby nebyla roztržka jako u Poláků a tehdy Jugoslávců", k dalším krokům do leva).
"Po urovnání roztržky kvůli antisemitské urážce, které se dopustil Václav Kopecký vůči profesoru Stránskému pro jeho židovský původ, jednání pokračovalo již ve stavu rezignace a útlumu národních socialistů, kteří se ocitli v bezmocné izolovanosti. Vládní program byl nakonec schválen (známe jej pod názvem - Košický vládní program, viz zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ko%C5%A1i ... AD_program
). Komunisté se pokládali za vítěze. Také jimi skutečně byli Lidová demokracie, pod jejímž praporem se sešikovali k ovládnutí rozhodujících mocenských pák, byla dobrou výchozí pozicí pro plánované přerůstání národní a demokratické revoluce v revoluci socialistickou, jak se nazývalo později uchopení moci komunistickou stranou (Historickým podkladem pro informace je zde, pan PhDr. Karel Richter, CSc., - Dobývání domova. Osvobozování Moravy a Čech bez cenzury a legend, str. 165, 166, vydalo Nakladatelství NOOS s.r.o. v roce 2016, s jejichž laskavým svolením je možno mnou citace použít, jejich web je: http://www.noos.cz., na některých místech i s mým komentářem a textem.)."
A po schválení tzv. "Košický vládní program", začala, za předsednictví prezidenta Beneše, jednání o sestavené nové vlády (zde viz - složení - První vláda Zdeňka Fierlingera: https://cs.wikipedia.org/wiki/Prvn%C3%A ... ierlingera
). Až teprve když začalo sestavování nové vlády, vynořil se náhle, do té doby nepřítomný Msgr. Šrámek, který si místo navržených dvou křesel svou stranou, vybojoval křesla tři.
Složení nové vlády bylo u jednajících známo od 29. března 1945. "Kromě nestranických odborníků, ministra zahraničí J. Masaryka, ministra národní obrany gen. L. Svobody a dopravy gen. A. Hasala, obsadili požadovaná tři křesla lidovci (Msgr. Šrámek - místopředseda vlády, Hála - ministr pošt, dr. A. Procházka - zdravotnictví), národní socialisté tři. Do osmi křesel zasedli Slováci, z nichž tři reprezentovali KSS a s pěti českými komunisty tvořili komunistickou většinu podporovanou navíc Z. Fierlingerem (předseda vlády) a B. Laušmanem i formálními nestraníky Z. Nejedlým a L. Svobodou. Zájmy na komunistech nezávislé sociální demokracie zastupoval pouze V. Maier.
Komunisté nejenže získali v nové vládě početní převahu nad ne komunisty, ale zmocnili se přímo i nepřímo všech klíčových vládních pozic. Ovládli funkce předsedy, dvou místopředsedů, ministra vnitra, národní obrany, školství, informací, průmyslu a prostřednictvím státního tajemníka Vl. Clementise získali i kontrolu nad Masarykovým ministerstvem zahraničních věcí.
28. března 1945, v době kdy jednání končilo výrazným úspěchem prosovětské komunistické garnitury, uspořádal Stalin v Kremlu slavnostní recepci na počest československého prezidenta. V jejím průběhu pronesl přípitek realisticky varující před tím, co už obyvatelé osvobozených oblastí Slovenska poznali na své kůži. Že se sovětští vojáci budou dopouštět nepřístojných násilností (Historickým podkladem pro informace je zde: pan PhDr. Karel Richter, CSc., - Dobývání domova. Osvobozování Moravy a Čech bez cenzury a legend, str. 166, 167, vydalo Nakladatelství NOOS s.r.o. v roce 2016, s jejichž laskavým svolením je možno mnou citace použít, jejich web je: http://www.noos.cz., na některých místech i s mým komentářem a textem.)."
Při pokračování recepce pak Stalin, a to dost neobvykle, prý chodil se sklenkou v ruce, ujišťoval přítomné, a zejména dr. Beneše, o němž věděl, že má důvod o pravdivosti jeho slov pochybovat: "O nás se soudí, že chceme zavést všude sovětský řád. Tak tomu není... My chceme, aby každý národ měl takový řád, jaký si zaslouží. My se nechystáme zavádět v Československu sovětský řád."
A poté vždy vyslovil přání, aby Čechoslováci pochopili, že mluví upřímně a že říká to, co si myslí...
Což o to, Stalinova slova se poslouchala hezky a prý bylo i dost lidí, které tehdy sovětský vůdce přesvědčil a dokonce získal. Prý určitě Stalinovým slovům tehdy uvěřil i Klement Gottwald ve svých snech a představách o jedinečné cestě k československému socialismu... Ale čas vše ukázal. Falešnost Stalinových pronášených slov prověřil "zub času".
Dobrým příkladem působení Sovětů na ČSR a falešnost jejich slov a jednání, dokládala i "důvěrná informace", kterou dr. Benešovi zaslal generál Heliodor Píka, ještě 28. srpna 1944 (viz zde foto
generála Heliodora Píky.): "Dnes těžko prověřitelné, ale velmi pravděpodobné zdají se být informace o tom, že Kominterna, která formálně neexistuje, ale prakticky dále pracuje, vydala směrnici pro vedení agitace na osvobozeném území v tom smyslu, aby přinejmenším rozhodná většina byla získána pro soustředěnou dělnickou, respektive komunistickou stranu. Maximální cíl má být, aby československý lid se dobrovolně přiklonil jako samostatná socialistická republika k federaci se Sovětským svazem. V důsledku těchto směrnic mají být českoslovenští politikové ze SSSR vysláni ihned na osvobozené území a mají provádět intenzivní agitaci ihned za frontovým pásmem (nebo i uvnitř pásma). Propagační materiál, brožury a plakáty jsou již připraveny. /Budoucnost ukázala, že Píkovy informace odpovídaly skutečnosti. Jen formu připojení k SSSR Stalin zvolil prozatím nepřímou/ (Historickým podkladem pro informace je zde: pan PhDr. Karel Richter, CSc., - Dobývání domova. Osvobozování Moravy a Čech bez cenzury a legend, str. 167, vydalo Nakladatelství NOOS s.r.o. v roce 2016, s jejichž laskavým svolením je možno mnou citace použít, jejich web je: http://www.noos.cz., na některých místech i s mým komentářem a textem.)."
Všechna jednání, která proběhla v Moskvě, pečlivě sledoval zbytek státního aparátu, který z bývalých členů exilové vlády zůstal v Londýně. Dr. Ripka a dr. Slavík byli přímo zdrceni ze zpráv z Moskvy, když se dozvěděli výsledky jednání. Dr. Ripka, ač byl nominován na ministra zahraničního obchodu, tehdy zklamaně prohlásil, cituji:
"Beneš zaprodal komunistům československou zahraniční politiku, aby udržel Masaryka ministrem zahraničních věcí. Jenže prostřednictvím Clementise budou mít komunisté v ruce šifru, a tím celé ministerstvo, v němž Masaryk zůstane panákem..."
Ve slovech Ripky, dle Feierabendova svědectví, byla tehdy zlost na Masaryka, který když odjížděl z Moskvy na ustavující schůzi SN (SN - Spojené Národy, předchůdce OSN - má poznámka) do San Franciska, poslal totiž Molotovovi telegram, že se hluboce kloní před Stalinem. Tím prý ukazoval světu, že je ochoten sloužit sovětům, když ne z přesvědčení, tak ze strachu a slabosti, " a to je ukázka, jak bude vypadat naše zahraniční politika." Dr. Ripka poté ještě dodal, že se diví, "jak mohl Beneš novou vládu podepsat, a vůbec neodporoval pověstem kolujícím po Londýnu, že mu byla prostě nadiktována."
Dle Feierabendových slov, "si Masaryk sám stěžoval na generála Svobodu, který prý při svém přípitku na recepci v Kremlu mluvil tak servilně o Sovětském svazu a tak vychvaloval Rudou armádu a její velení, že to bylo i Stalinovi nepříjemné."
V Londýně bylo mnoho dalších výhrad a my některé ještě doplňme: "Údiv vyvolalo, že ministerským předsedou se stal Fierlinger, který se sice lísal k prezidentu Benešovi, ale kterého prezident a vláda pokládali za nespolehlivého představitele Československé republiky a za zrádce československé demokratické věci.
Jmenování generála Svobody ministrem národní obrany znamenalo konec samostatných československých odbojových plánů na vojensky řízené ozbrojené povstání v závěru války. Prosadila se tím sovětská linie osvobození Československa Rudou armádou za účasti vojsk československého armádního sboru. To musel chtě nechtě přijmout za bernou minci i prezident Beneš. Však také před odjezdem z Londýna si pozval trojici nejvyšších představitelů československé armády, generály Ingra a Miroslava a šéfa zpravodajské služby plukovníka Moravce. Poděkoval jim za vynikající práci a velkou pomoc v jeho boji. Ujistil je, že se postará, aby se jim dostalo náležitého uznání, až nadejde vhodný čas / a ten už nikdy nenastal - má poznámka/ (Historickým podkladem pro informace je zde: pan PhDr. Karel Richter, CSc., - Dobývání domova. Osvobozování Moravy a Čech bez cenzury a legend, str. 168, 169, vydalo Nakladatelství NOOS s.r.o. v roce 2016, s jejichž laskavým svolením je možno mnou citace použít, jejich web je: http://www.noos.cz., na některých místech i s mým komentářem a textem.)."
