Fokkerovy létající bomby
Je pozoruhodné, že předchůdce slavné létající bomby V-1, vznikl patrně již o generaci dříve. Po skončení První světové války, známý letecký konstruktér Anton Herman Gerard "Anthony" Fokker (1890-1939) zmínil, že v roce 1916 se zástupci armády tázali, zda může vyrobit velmi levné letadlo s velmi levným motorem, schopné přibližně čtyř hodinového letu, které by mohlo být řízeno bezdrátově. Německá generalita totiž měla v plánu každý z těchto letounů osadit obrovskou bombou. Tyto dálkově řízené letouny by byly řízeny jako stádo ovcí pomocí operátora usazeného v nedalekém letounu a mohl by je libovolně navádět na stanovené cíle. Tyto létající bomby byly údajně připraveny k vypuštění v okamžiku, kdy bylo vyhlášeno příměří. Anthony Fokker nezmínil, jaké místo mělo být cílem těchto létajících bomb, ale jisté je, ohlas měly i v poválečném období. Jednou z mírových podmínek uložených Německu, ve Versailleské smlouvě (1919) byl doslova zákaz výroby "leteckých strojů, které mohou letět bez pilota". Výzkum a vývoj takových zbraní však v Německu pokračoval až po zahájení druhé světové války. Nyní se již dočkaly úspěšného bojového nasazení. To je již ale jiný příběh.
Pokud jde o vzhled těchto létajících bomb, tak nejsou známy žádné fotografie, nebo jakýkoliv přesnější popis konstrukce. Osobně si ale myslím, že se jednalo o malý hornoplošník, konstrukčně podobný letounu Fokker D.VIII. nebo Siemens-Schuckert D.IV. Zkrátka co nejmenší, kompaktní hornoplošník - takto uchycené křídlo se dá snáz vyrábět a Fokker toto řešení preferoval i po válce - přičemž tyto letouny konstruoval málo známý Reinhold Platz (1886-1966). Drak "létající bomby" by měl být dostatečně pevný, aby dokázal pojmout onu "obrovskou bombu" - zde je otázkou, co si tehdy pod tímto termínem představovali. Teoreticky se mohlo jednat i o pár stovek kilogramů výbušniny. Je možné, že byla plánována i samonosná konstrukce z vlnitého plechu, která byla použita u několika letounů již před koncem války. Pravděpodobnější je ale překližka. Hlavní potíž vidím v samotném "velmi levném motoru" - v podstatě se nemuselo jednat ani o hvězdicový motor. Pokud jde o nasazení těchto letounů, tak si myslím, že opravdu mohly být připraveny již koncem roku 1918 (patrně se s nimi počítalo na rok 1919). Technicky byly rozhodně proveditelné. Konec války ale přišel naštěstí dřív, než je bylo možno reálně nasadit v boji.
Zdroj:
Kenneth P.Werrell: "The Evolution of the Cruise Missile" (1985)
Laurence R. Newcome: "Unmanned Aviation: A Brief History of Unmanned Aerial Vehicles" (2004)
https://www.alternatehistory.com/forum/ ... 34/page-25
http://www.johndandola.com/JohnHaysHammondJr.html
http://21stoleti.cz/2010/08/19/nikola-t ... -i-mobily/
http://www.zahadyazajimavosti.cz/index. ... kola-tesly
https://www.wikipedia.org/
