Mapa Pražské operace
od 6. do 9. května 1945. Mapy jsou volně přístupné na několika webech, viz také zde: http://rkka.ru/imaps.htm
Jednání 7. května 1945, zahájila ČNR ráno v 7:45, již na novém místě v Bartolomějské ulici na Starém Městě, jak uvádí zápis ze schůze nalezený ve statistickém úřadě.
Samotné zasedání ČNR uvedl svým referátem styčný důstojník Charvát z kasáren Jiřího z Poděbrad. Charvát měl za úkol spojit se s ruskou 1. divizí ROA a dovézt ji do Prahy. Když divize dorazila po plucích do Prahy dostal Charvát další, již politický úkol: doprovázet pobočníka gen. Vlasova, kterým byl kapitán Antonov, jenž nesl dopis od. gen. Buňačenka. Dopis byl adresován K. H. Frankovi. Byla v něm výzva, aby k 10:00 dne 7. května Němci v Praze kapitulovali. Německá kopie dopisu byla předána generálu Kutlvašrovi, a o tom byl celý referát pro ČNR.
"Po odchodu Charváta se znovu projednávala ´otázka Vlasova´, vlastně účast 1. div. ROA, na povstání. Jednání bylo ukončeno jednomyslným usnesením ´akce generála Vlasova odmítnout´.
Následující údaje jsou od člena Vojenské komise ČNR a člena ÚV KSČ Josefa Knapa, z jeho rukopisu ´Životopis´, z roku 1946. Jedná se o 127 stránek zdůvodnění a vysvětlení jeho činnosti se snahou prokázat, že za Pražského povstání hájil politiku KSČ. Uvádím (historik Auský) doslovně výňatky jeho textu, v závorkách jsou pouze mé vysvětlivky (historika Auského) k tomuto rukopisu:
´Tato zpráva (odmítnutí gen. Vlasova, pozn. autora) je telefonována do čs. rozhlasu, avšak zde nechtějí vysílat, hlásí dál zprávy zcela opačné a podle ČNR nezakládající se na pravdě... Smrkovský osobně zasahuje, volá rozhlas telefonem, označuje jejich jednání za zradu, hrozí represáliemi, avšak marně. Naopak- čs. rozhlas dává ČNR ultimatum, jestliže nebude jednat s Vlasovem, že nebude její zprávy přijímat a vysílat. Je to zoufalá situace - důstojníci, vojáci ani lidé nejsou schopni v takové situaci pochopit politickou správnost stanoviska ČNR vůči vlasovcům. Vzrůstá napětí mezi důstojníky a ČNR.
Východisko z této situace našli komunisté členové rady, Smrkovský a Knap, v zapojení nového pražského vysílače na evangelickém kostele na Vinohradech. Tímto úkolem byl pověřen dr. E. Matoušek. Hlavní poště je dán příkaz vypnout kabel čs. rozhlasu ve Fochově třídě. Zde se toto zdráhají...
Spojuji se (Knap) telefonicky s hlavní poštou, ing. Svolbou, a informuji o nutnosti vypnutí rozhlasu a zřízení vysílačky... Soudruzi pak slíbili tento úkol splnit... Vlasovci nespokojení s tímto stanoviskem ČNR stahují svá vojska z barikád na Smíchov a zde vyčkávají dalšího vývoje událostí´ (Historickým podkladem pro informace zde je z rukopisu Životopisu Knapa - Stanislav A. Auský, Vojska generála Vlasova v Čechách, str. 165.)."
Postup jednotek 1. pluku ROA byl ukončen na Novém Městě, a i na několika dalších místech, když začaly odcházet zpět, dne 7. května 1945 po 11,00 hodině.
No a Němci odchodu ROA okamžitě začali využívat a začali následně pronikat do středu Prahy v prostoru Bráník, Pankrác, Žižkov a Libeň.
"Německá letadla stále útočí. Není známo, z kterých letišť startují. Dobytí ruzyňského letiště ruským 3. plukem ROA tedy letecké útoky nevyloučilo. Skupina armád Střed (Mitte) musela mít východně od Prahy dostatek polních letišť pro tento účel. Údaje J. Knapa vyvolávají dojem, že účast ´vlasovců´ v Praze se omezila jen na 1. pluk a jeho činnost od úsvitu do jedenácté hodiny (7. 5.). Z dalšího popisu však vyplývá, že tento údaj není správný, a dá se soudit, že byl ovlivněn Knapovým politickým posláním v ČNR a v Pražském povstání...
Styčný důstojník Charvát s kpt. Antonovem však do Černínského paláce nedošli.
Výzva ke kapitulaci byl zatím hlášena rozhlasem a Charvát s Antonovem se místo toho dostavili do budovy ČNR. Z kombinace dvou pramenů tohoto dopisu a dopisů dr. O. Machotky vyplývá, že Charvát referoval a Antonov zatím čekal na chodbě. Na Charvátův referát odpověděl Josef Smrkovský, člen ČNR za komunistickou stranu, v tomto smyslu, že gen. Vlasov nemůže dávat Frankovi ultimata a musí koordinovat činnost s českým vojenským velením. Smrkovský pak navrhl, aby rozhlas přijímal k vysílání zprávy pouze od ČNR. Znovu tedy nejasnosti s rozhlasem."
Ve stejnou dobu 7. května přicházel na zasedání ČNR i její člen za stranu národně socialistickou dr. Otakar Machotka, a uviděl na chodbě Josefa Smrkovského, jak ostře a přímo nepřátelsky spíše spílá, než hovoří, s nějakým důstojníkem v dlouhém plášti a v neurčitém stejnokroji. Stejnokroj nebyl zcela německý, ale ani ruský. Smrkovský spílal důstojníkovi špatnou ruštinou...
"Mezitím se však přítomnost ruské 1. divize ROA v Praze a její účast na bojích dostala na pořad jednání Rady. Josef Smrkovský byl co nejrozhodněji proti tomu, aby se s Antonovem vůbec jednalo. Jeho argumenty nejsou v ´Zápise´uvedeny. Jsou však zachovány v rukopise V. Arťomova - ´Historie 1. divize ROA´.
Jak dalece je uvedený rozhovor úplný nebo autentický, dá se těžko říci.
Slovník však Smrkovskému odpovídá a pro zajímavost jej uvádím (říká historik Auský):
Smrkovský: ´Proč jste přišli do Prahy?´
Co odpověděl Antonov, vyplývá z pokračování rozhovoru.
Smrkovský: ´My jsme vás o to neprosili a štáb povstání, to není český národ a jeho vláda. To je pouze vojenské velitelství, které pro dosažení vojenských cílů mohlo použít všech prostředků k úspěšnému boji. My jsme představitelé československého národa, my jsme vaši pomoc nežádali a nechceme spolupracovat se zrádci své vlasti a s německými žoldnéři. Vojska maršála Koněva ne dnes, ale zítra přijdou do Prahy a pomohou povstání.
Vaše velení zřejmě počítalo s naší podporou, no ať je vám to všem jasné, že vy jste pro nás právě takoví nepřátelé jako Němci..´
Kapitán Antonov s takovým přijetím nepočítal. Byl otřesen a snažil se blíže vysvětlit pohnutky, které Osvobozenecké hnutí ruského národa vedly k boji proti bolševismu. Smrkovský pak pokračoval v útocích. Jako komunista měl své představy a zásady, byl si vědom, do jakého světla bude povstání postaveno před sovětským spojencem, bude-li spolupracovat s protikomunistickým hnutím, a jako revolucionář nabízel revoluci a vzpouru. Navrhoval Antonovovi, že jediná cesta pro ně je přejít na stranu Rudé armády, a když s tím velitelství ROA nebude souhlasit, svrhnout je a vzít velení do vlastních rukou (Historickým podkladem pro informace zde je Stanislav A. Auský, Vojska generála Vlasova v Čechách, str. 166, 167.)."
Dále pak Smrkovský prohlašoval, že se souhlasem Rady o tom, že pomoc ROA bude kladně brána se nedá vůbec počítat a lhal, když tvrdil, že ze dvanácti členů ČNR je osm komunistů.... a pak dodal: "Vy sami potvrzujete, že jste naši nepřátelé!"
Do dalšího jednání s Antonovem pak zasáhl sám Kutlvašr, který rusky mluvil plynně, a z nabídky pomoci ROA Pražskému povstání pak udělal předmět hlasování členů Rady ČNR!:
"Smrkovský s několika dalšími byl přehlasován, pomoc byla přijata a 1. divize ROA měla v dalším koordinovat svou činnost s vojenským štábem Pražského povstání. Rada však odmítla uzavřít písemnou dohodu, jejíž částí by byl příslib politického azylu. To bylo rozčarování. Antonov, zplnomocněný k jednáním jak od Vlasovem, tak Buňačenkem, musel nakonec toto řešení přijmout. Účelem jeho návštěvy bylo připravit cestu pro uzavření spojenecké dohody s oficielní politickou organizací, tak jak byla uzavřena s četnickou misí. Antonov však nebyl jedinou osobou, s kterou se jednalo. Hlavou druhé mise byl plukovník ROA ze štábu gen Vlasova, o němž víme jen to, že jeho iniciála byla K., zdržoval se v Praze v soukromém bytě a přes odpor Smrkovského s ním gen. Kutlvašr jednal telefonem. Telefonní číslo dodal Antonov.
Výsledek Antonovova jednání byl však nakonec přece jen doložen písemně, jak je v ´Zápise´ výslovně uvedeno. Ze strany ROA dohodu podepsal Antonov, zplnomocněný k tomu gen. Buňačenkem a zastupující nemocného gen Vlasova. Dokument obsahuje tři body a má následující znění:
Stanovisko České národní rady k vojenským akcím gen. Vlasova a jeho vojsk proti německým ozbrojeným silám v pražském prostoru.
1) Česká národní rada je představitelem československé vlády a má jediná právo rozhodovat o všech vojenskopolitických otázkách na území Čech dosud obsazených nepřítelem. Vojsko generála Vlasova berou tuto skutečnost na vědomí.
2) Česká národní rada děkuje generálu Vlasovovi a jeho vojsku, že na výzvu rozhlasu přišli na pomoc bojujícímu pražskému lidu. Bylo rozhodnuto, že tam, kde vlasovovské útvary operují jako samostatné jednotky, přijímají kapitulaci samostatně, a kde operují společně, přijímají také kapitulaci společně. Kapitán Antonov prohlašuje, že vzhledem k tomu, že ČNR převzala vládu, ruší se výzva ROA ke kapitulaci (německé armády, pozn. autora).
3) Útvary generála Vlasova budou operovat v úplné shodě a souladu s veliteli československých vojenských jednotek (Historickým podkladem pro informace zde je Stanislav A. Auský, Vojska generála Vlasova v Čechách, str. 167, 168.)."
V dalších informacích o jednáních ROA s ČNR nabízí historik Auský rozbor právě napsaného písemného textu, těmito svými slovy a argumenty, shromážděnými ze všech jemu dostupných historických pramenů, aby na závěr uvedl i děkovný dopis generálu Vlasovovi:
"Všimněme si podrobně formulace bodu 2)´... že na výzvu rozhlasu přišli na pomoc...´ Tím dává ČNR, její Rada 1. divizi ROA na vědomí, že se necítí vázána žádnými předešlými dohodami, uzavřenými s četnickou misí nebo s důstojníky vojenských velení. Aby v tomto směru nebylo pochyb, konstatuje se na zasedání, že kpt. Rendl (velitel zámecké stráže v Lánech) a mjr. Mašek jednali s Vlasovem o poskytnutí pomoci. Výzva v čs. rozhlasu tuto žádost podporovala a konstatuje se, že jednání jednotlivých osob bylo vedeno soukromě.
Tak zní zápis. Jestliže položíme důraz na slova tuto žádost, dostává konstatování nový smysl. Znamenalo by to, že předešlá jednání a dohody v Kozojedech a v Suchomastech Rada neuznává. Je tu druhá možnost, přijmout text doslovně a považovat ho za důkaz neinformovanosti Rady (ČNR). Obojí je možné.
Dále se ještě jednalo o tom, že velitelství československých ozbrojených sil si vyhrazuje právo ke všeobecné kapitulaci německých ozbrojených sil.
Po tomto bodu kpt. Antonov dokument podepsal a opustil zasedání. ČNR však pokračovala v debatě o divizi ROA. Rozpoutal se spor o děkovný dopis za poskytnutou pomoc, který měl být odeslán gen. Vlasovovi. V ´Zápise´ je o tom krátký odstavec, obsahující další slovní záhadu. Dopis má být odeslán ihned, poněvadž její zásah (1. divize ROA, pozn. autora) se tím omezí na nejmenší míru. Práva se jim neposkytují. Dopis byl napsán, přeložen a odeslán. Text dopisu:
Panu generálovi Vlasovovi.
Česká národní rada děkuje Vašim vojákům za rychlou pomoc, kterou poskytují na základě rozhlasové výzvy našemu hlavnímu městu Praze. Česká národní rada rokovala s Vaším zplnomocněncem a přikládá modality této spolupráce.
Věta začínající slovy ... poněvadž její zásah... není příliš zdvořilá, ale jasná. O jaká se však jednalo práva? Divize žádala politický azyl a ten jí byl odmítnut (Historickým podkladem pro informace zde je Stanislav A. Auský, Vojska generála Vlasova v Čechách, str. 168.)."
