Finanční stránka Velké války

[Rase]

Finanční stránka Velké války

Hospodářské újmy ze světové války byly nedozírné. Světový obchod byl zničen a nejlepší část pracujících odtržena od práce a poslána na fronty. Celé bohaté oblasti zemědělské i průmyslové (severní Francie) zničeny a výroba usměrněna jen na válečnou produkci. Německý časopis Das Andere Deutschland z roku 1925 a časopis Maxim Military z roku 2014 uvádí, že válka stála všechny zúčastněné strany 186 637 097 000 dolarů. Kdyby místo pobytu v zákopech vojáci pracovali, vyrobili by zboží za 151 646 942 560 dolarů. Za tyto finance by měla každá rodina v Německu, Francii, Rusku, Belgii, Americe, Kanadě, Austrálii, Rakousku a Československu domek, jehož cena byla odhadnuta na 80 000 prvorepublikových korun. Každá z těch rodin by dostala do domku vybavení za třicet tisíc a na zahradu šestnáct tisíc. A pořád by zbylo dost peněz na to, aby se v každém okresním městě postavila nová knihovna, starobince a nemocnice. Ve všech válčících státech bylo povoláno do zbraně 62 milionů mužů, počet padlých přestoupil 10 milionů, počet raněných a zmrzačených dosáhl 24 milionů lidí. Nejtěžší oběti na životech a zdraví přinesla dělnická třída a pracující zemědělci válčících států. Evropa ztratila válkou na 35,5 milionů lidí, čili téměř 9 % obyvatelstva. Co se týče nákladů na vedení války, v přepočtu na zabití jednoho vojáka, bylo nutno vynaložit 15-16 000 dolarů - automobil tehdy ale stál 400 dolarů. Úhrn válečných nákladů se odhaduje zhruba na 1200 miliard zlatých marek, kdežto národní jmění válčících států činilo celkem 2400 miliard zlatých marek. Poněvadž národní důchod nemohl zdaleka krýt bezedné výdaje válečné, tak se toto národní jmění snížilo do konce války nejméně o 1/3, tedy na 1600 miliard marek. Platy Německa na reparace, jejichž původní suma byla stanovena na 132 miliardy zlatých marek, byly po dvojí úpravě (Dawesův plán z roku 1924 a Youngův plán z roku 1929) na základě Hoovero moratoria roku 1931 přerušeny. Suma, kterou Německo celkem zaplatilo na reparace, činila 645 milonů liber šterlinků.

Zdroje:
https://pavelherman.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=437089
http://www.bbc.co.uk/guides/zqhxvcw
http://www.oldmagazinearticles.com/how_ ... iQ05DdryUk

[Alfik]

No co k tomu říci jiného než to, co už napsal Mistr Sun:

"Hlavně pomni, můj pane, že válka je nejdůležitější věcí státu.
Válkou státy vznikají, a válkou zanikají.
Dále pomni, můj pane, že válka vyvádí ze státu ty nejdůležitější věci:
Peníze, zboží, jídlo, a životy lidí.
Všechny tyto věci musíš mít připraveny v hojném počtu, než začneš válku.
A o všechny tyto věci nenávratně přijdeš během války."

[palo satko]

Je s podivom, že na jednej z prvych prednášok o Dejinach robotnickeho hnutia a komustov v roku 1976 mam prednášajuci stary kovany komunista vysvetloval akou obrovskou pohromou bola Prva svetova vojna. Vravel, že porovnatelna kvalita osobneho života (vyživa, sudna spravodlivost, byvanie, zamestnanie, stabilita meny,ked vylučime učinnost antibiotik - penicilinu) sa v Europe dosiahla až na začiatku v 60 rokoch 20 storočia. Velka vojna vlastne nemala žiaden ekonomicky dovod vo forme ked vyhrame bude lepšie, alebo oslobodime sa ako národ, ale spustili ju navysost pomylene predstavy o priebehu a jej štartovacím motorom bol nemecky militarizmus odobreny dokonca marxistami-socialistami. A títo mali ako dôvod germanske pohrdanie podradnou slovanskou rasou a strach z ruskeho kozaka. Treba podotknut, že takyto vyklad vtedy nebol velmi ideologicky preferovaný. Vtedy sa Velka vojna vykladala ako samozrejmy vysledok kapitalistickej nenažranosti a triedneho boja.

[Rase]

Tak je i docela zajímavé, že se nepotvrdily prognózy, že válka bude trvat jen pár měsíců a následně všem dojdou peníze. Socialistická stávka taky nevyšla a to už v druhé polovině 19.století mělo toto hnutí poměrně velký vliv - viz Bismarck který socialisty nesnášel. Válka měla z finančního pohledu poměrně dobrý vliv na venkov. Přeci jen před válkou byl venkov a tamní hospodáři často hodně zadlužení a splatit půjčky dokázali až během války, kdy mohli dodávat zboží vojsku, na černý trh nebo tajně měšťákům. Právě od zoufalých měšťáků se dostali k vymoženostem, které si před tím nemohli dovolit - ať již drahé oblečení, tak i různý nábytek a třeba i nástěnné hodiny. Jinými slovy, kdo válku přežil, měl se často lépe než před válkou. Je to sice hodně nadnesené, ale dá se to tak říct. Podobně na tom byly ženy, které se dokázaly emancipovat a plně zapojit do pracovního procesu (učitelky a dělnice). Přeci jen před válkou byla většina žen v domácnosti. Tedy válka přinesla sociální zmněny, které by byly jinak nemyslitelné - byť k nim společnost postupně směřovala, jejich realizace by byla problematickou. Nešlo jen o ženy, ale i o střední třídu a samotné státní zřízení atd. dneska si to ani neuvědomujeme, ale už první světová válka znamenala velký zlom ve všech odvětvích života. Přepočítávat ji jen na peníze tak dost dobře nejde.
On ten text ze kterého jsem udělal výcuc tak nějak počítá s tím, že někdo ony finance spravedlivě rozdělí, ale to by se nestalo. Bohatí by jen byli bohatší a chudí by na tom byli pořád stejně. Rozhodně by to nebylo o tom, že by měl každý člověk vlastní domek a drahé vybavení. Přeci jen tehdy to nebyla socialistická společnost (!)

[Rase]

Pokud jde o náklady na zaopatření válečných uprchlíků v Rakousko-Uhersku, tak na začátku února byly zveřejněny statistiky, podle kterých stojí finanční podpora válečným uprchlíkům v celém mocnářství celkem 3 100 000 korun denně. K tomuto dni se nacházelo na státní podpoře přibližně 760 000 uprchlíků, jejich denní náklady jsou od 2 do 6 korun denně.

Krom lidí z Haliče, museli být na jaře 1915 evakuováno z Tridentska 75 000 lidí. Bylo jim povoleno vzít pouze pár zavazadel a trochu jídla na pár dní pochodu. Nákladními automobily, vlaky a vozíky byli přepraveni stovky kilometrů v extrémně těžkých podmínkách. Lidé byli přesunutí do vnitřních oblastí Říše: Rakouska, Moravy a Čech. Na území dnešní České republiky byli přiděleni do různých rodin v obcích Buštěhrad, Chýňava, Doksy, Dřetovice, Nový Knín, Milín, Příbram, Ptice, Svárov, Železná, Všeň a Stříbro. Byli ubytováni v tělocvičných a školních zařízeních přeměněných na ubytovny, nebo byli umístěni přímo v českých domovech. Čtvrtého listopadu 1918 skončily boje, uprchlíci se mohli vrátit do svých domovů společně s vojáky, kteří se vraceli z fronty. https://cestovani.idnes.cz/italove-z-le ... -sveta_ptp


Skupina haličských uprchlíků v Klimentské ulici, podzim 1914

[Rase]

Válečné výdaje USA za 1 hodinu války činily v průměru 2 000 000 dolarů
Výdaje od dubna 1917 do listopadu 1918: 22 000 000 000 dolarů
V přepočtu na dnešní měnu, vycházel tehdejší dolar (1917) na 20,5 dnešních dolarů (465 Kč)
Pro lepší představu, zapojení v první světové válce, vyšlo USA na tolik, jako veškeré výdaje v letech 1791-1914

První světová II/2019

[kenavf]

Vojna nie je lacná záležitosť ale to vyhodnotenie výdajov sa mi zdá akosi prehnané.
USA vstúpili do vojny 6.4.1917 takže sa jej zúčastnili vo väčšom rozsahu cca 1,5 roka. Miera účasti pred tým mi nie je úplne známa.
Výdaje sa mali rovnať toľko ako za celých 125 rokov pred tým.
Neviem koľko percent HDP dávali USA na zbrojenie pred tým a počas WWI.
Otázka znie: Dokáže ekonomika zhruba 100 násobne zvýšiť vojenské výdaje, bez toho aby prešla na "vojnový režim"?Aj keby na to padli všetky aktíva(zlato,striebro,dlhopisy,.. zo štátnej pokladnice)(podotknem že na území USA nedochádzalo k ničeniu miest a infraštruktúry čo by boli náklady do budúcna pri oprave a rekonštrukcii)

[Rase]

Hodně výstroje a výzbroje se nakupovalo i rovnou v Evropě, což rozhodně nevyšlo moc lacino. Přitom to kolikrát byli i dost předražené kšunty, jako třeba francouzské kulomety Chauchat atd. Zase se ale dostaly k vojákům prakticky okamžitě, dřív než se rozjela vlastní výroba v USA. Osobně ale neumím to množství financí posoudit a ani ověřit (fakt nechápu jak to počítali), bohužel.

[Rase]

Bohatství států v roce 1902

Veškeré movité i nemovité jmění Evropy činilo 1175 miliardy K, kapitál obíhající pak činil 500 mld z této sumy. Jednotlivé Evropské státy se řadí: Anglie 295 miliard K, Francie 247, Německo 201, Rusko 160, Rakousko 103, Itálie 79, Belgie 25, Holandsko 22. Obíhající kapitál je řazen: Anglie 106, Francie 65, Německo 37, Rusko 14, Rakousko 10, Itálie 7, Belgie 7, Holandsko 6 miliard K. Obíhající kapitál činí 35 % celkového bohatství v Anglii, v Belgii 28 %, v Holandsku 27 %, ve Francii 26 %, v Německu 18 %, v Rusku, Rakousku a Itálii asi 9 %. Když pak vypočítáme, jaké celkové bohatství připadá na jednoho obyvatele toho kterého státu, vyjdou nám asi tato čísla: Každý jednotlivý obyvatel Anglie má průměrně 7 400 K celkového majetku; Francouz 6 500, Holanďan 4 600, Belgičan a Němec 3 900, Rakušan a Ital 2 500, Rus 1 500. Vypočítáme-li podíl jednotlivých obyvatelů těchto států na kapitálu obíhajícím, stanou se rozdíly ještě mnohem příkřejšími: Angličan má 2 650 K, Francouz 1 700, Holanďan 1 250, Belgičan 1 070, Němec a Ital 7 00, Rakušan 220 a Rus 150. Zcela jinak opět jeví se obtížení daněmi, vyplývajícími z každoročních rozpočtů jednotlivých států. V okrouhlých číslicích činí rozpočet Německa (spolkových států i říšských zemí) 4 miliardy, neboli jinými slovy řečeno věnuje Německo na veřejné vydaje 2 procenta svého celkového bohatství. V Anglii (rozpočet 3 miliardy), obnáší tento poměr pouze 1 procento; ve Francii (rozpočet 3½ miliardy) 1,4 procenta; v Rusku (rozpočet 2 miliardy 700 milionů) 1,7 procenta; pro Rakousko jest poměr ten při rozpočtu 2 miliard (1,9%) ještě nepříznivější. V Itálii (1,8 miliardy) obnáší dokonce 2,3 procenta; Belgie spokojuje se s 1,5 procenta (rozpočet 375 milionů), v Holandsku pak obnáší tento poměr 1,4 procenta (rozpočet 300 milionů).

https://www.bejvavalo.cz/clanek/bohatst ... .sznhp.box

[Rase]

Dostanou důstojníci přidáno? Psalo se před 110 lety .))