Kolejový zepelín - Schienenzeppelin
Přezdívku "Kolejový zepelín" si vysloužil německý vysokorychlostní vlak poháněný vrtulí. Dne 21. června roku 1931 dosáhlo rekordní rychlosti 230 km/h. Tento rekord byl překonán až po více než dvaceti letech - roku 1954. Strojní inženýr a železniční konstruktér Franz Kruckenberg (1882-1965) u návrhu využil řadu konstrukčních prvků z letecké techniky. Stroj vážil 18,6 tuny a byl poháněn dvanáctiválcovým leteckým motorem BMW-VI o výkonu 600 koní. Motor nepoháněl dvojkolí vozu, ale tlačnou vrtuli, skloněnou pod úhlem 7° směrem nahoru. Spotřeba paliva byla uváděna 71,5 litrů benzínu na 100 km. Ačkoliv celková délka vozu činila 25,85 m, jednalo se o vozidlo dvounápravové, s rozvorem 19,6 m. Aerodynamicky tvarované těleso vozu s kostrou z vylehčených hliníkových nosníků, potah z impregnovaného plátna, vrtulový pohon. Vše tedy nápadně připomínalo ztuženou vzducholoď, tzv. zepelín. Původ přezdívky je tedy jasně patrný. V roce 1931 vlak překonal rychlostní rekord, ale vrtulový pohon dosahoval přijatelné účinnosti až při rychlostech nad 200 km/h, což vylučovalo nasazení vozu do běžného provozu na stávajících tratích. Hlavním problémem byl samotný vrtulový pohon, vytvářející hluk a proud vzduchu. Kruckenberg jej tedy přestavěl na hydrodynamický přenos výkonu - takto rekonstruovaný vůz s motorem o výkonu 441 kW dosahoval maximální rychlosti 180 km/h. Do roku 1934 byl stroj několikrát upraven, koncem roku byl ale odpordán DR za 10 000 říšských marek. Následně byl odstaven a chátral až do roku 1939, kdy vedení společnosti rozhodlo o jeho sešrotování.
Franz Kruckenberg pocházel ze staré obchodnické rodiny z Hamburku. Jako diplomovaný inženýr v oboru stavby lodí konstruoval v období před první světovou válkou bojová letadla a vzducholodě. Už v této době kritizoval vzducholodě. Důvodem bylo jejich plnění explozivním vodíkem. U letadel těžších než vzduch byly zase pro civilní využití příliš velké náklady na palivo a provoz. Po válce si Franz Kruckenberg otevřel konstrukční kancelář v Heidelbergu. Nejprve navrhl projekt visuté dráhy – monorailu, ten však pro nedostatek kapitálu nedovedl ani do stadia prototypu. Později společně s Hermannem Föttingerem založil Flugbahn-Gesellschaft mbH pro stavbu "Schienenzeppelinu" – výše zmíněného vozu s vrtulovým pohonem. Další Kruckenbergovou konstrukcí byla prototypová motorová jednotka SVT 137 155. Pohonná jednotka byla ukryta v mohutném aerodynamickém čele. Přenos výkonu byl opět hydrodynamický, jako přenosové médium byla použita voda. Při zkušební jízdě 23. června 1939 dosáhla jednotka na trati Hamburk–Berlín rychlosti 215 km/h. Po druhé světové válce navázala na tento typ Kruckenbergova konstrukční kancelář při vývoji jednotek řady DB VT 10.5 ("Senator" a "Komet"). Kruckenbergovy konstrukce byly inspirací i pro motorovou jednotku DB VT 11.5 známou z nasazení do západoevropské sítě expresních dálkových vlaků Trans Europ Express (TEE) a pro východoněmeckou VT 18.16 známou v Československu především z nasazení na mezinárodní vlaky Vindobona, Karlex a Karola.
Pokud jde o samotný vrtulový pohon vlaku, tak již roku 1909 byl na letecké výstavě ve Frankfurtu představen vůz s vrtulovým pohonem. V listopadu 1916 byl podobný vůz vyzkoušen na pruské vojenské dráze Zossen – Jüterborg. V obou případech se jednalo především o bezpečnější, pozemní zkoušky nových leteckých motorů. Teprve v roce 1918 v Palestině a o rok později v Berlíně byly předvedeny vozy s vrtulovým pohonem, které byly zamýšleny pro přepravu cestujících. V obou případech se jednalo o umístění vrtulového pohonu na vůz klasické stavby, což nebyla příliš vhodná kombinace, zejména z důvodu poměrně vysoké hmotnosti. Roku 1921 zkonstruoval ruský konstruktér-samouk V. I. Abakovskij vrtulí poháněný Aerovagon, který dosáhl rychlosti 140 km/h na trati Tula – Moskva. Došlo však k tragédii a všech šest účastníků zkušební jízdy, včetně konstruktéra, zahynulo v jeho troskách.
Zdroj:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kolejov%C ... pel%C3%ADn
https://cs.wikipedia.org/wiki/Franz_Kruckenberg
https://en.wikipedia.org/wiki/Schienenzeppelin
http://www.geekweek.pl/aktualnosci/6589 ... al-230-kmh
http://trainfanatics.com/germanys-recor ... lin-train/
Franz Kruckenberg (druhý zleva) před kolejovým zeppelínem
