Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. Č 142.

[michan]

Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. Č 142.

Mapa



, na které jsou základní letiště na ostrově Singapur, včetně obvodu města Singapur / viz City/, mapa je volně přístupná na několika webech.
Pojďme se tedy nyní podívat na ostrov Singapur, kde začneme letovým dnem na první den sváteční, kterým bude čtvrtek, 25. prosince 1941 (o dnech 18. až 24. prosince je možno si přečíst od anglo-japonské trojice historiků Christopher Shores, Brian Cull a japonský historik Jasuho Izava, po 20ti letech historického studia letectva Dálného východu, doby začátku 2. světové války, v knize - Krvavá jatka I., na str. 148 až 156. pod názvem - Singapur).
Letiště v Malajsii, se od druhé poloviny třetí dekády prosince roku 1941, začaly více méně používat, pokud nebyla obsazena Japonci, teda ta více na jihu, jen jako předsunutá, či záchranná. I když se z nich stále ještě bojovalo.
Ke dni 25. prosince 1941, když ustoupily hlavní jednotky RAF a RAAF z Malajsie, zůstaly na letištích, na ostrově Singapur (na úvodní mapě viz hlavní letiště na ostrově Singapur - poz. autora) , tyto hlavní letecké jednotky. Tabulka pochází od anglo-japonské trojice historiků, viz výše, ze str. 159, cituji:

"Stíhačky.
Název jednotky........... počet a typ........letiště, Singapur...............velitel..........

243. peruť......................15 Buffal.............Kallang.....................Sqn. Ldr. Howell
488. peruť......................14 Buffal.............Kallang......................Sqn. Ldr. Clouston
21. peruť........................16 Buffal.............Sembawang...............Sqn. Harper
RAAF/453. peruť
2-VIG-V..........................9 Brewsterů.........Kallang...................Kapt. van Helsdingen

Bombardéry.

1. peruť RAAF..............10 Hudsonů..........Sembawang.............. Wg. Cdr. Davis
8. peruť RAAF..............11 Hudsonů..........Sembawang..............Wg. Cdr. Wright
34. peruť........................10 Blenheimů IV.....Tengah...................Wg. Cdr. Longfield
62. peruť..........................9 Bleinhemů IV.....Tengah..................Wg. Ldr. Keegan
27. peruť..........................3 Blenheimy IV.....Tengah...................Sqn. Ldr. Fowle.
..........................................2 Blenheimy I.................................................................
1-VIG-III.........................7 Glenn martinů.....Sembawang..............Lt. Lettinga
3-VIG-III.........................7 Glenn martinů.....Sembawang...............Lt. Wolf
36. peruť.........................13 Wildebeestů.........Seletar...................Sqn. Ldr. Markham
...........................................5 Albacore......................................................................
100. peruť........................16 Wildebeestů..........Seletar.................Sqn. Ldr. Rowland

Přeživší osádky 60. peruti byly poslány zpět do Barmy na palubě parníku Darvel.

Ostatní jednotky

205. peruť...........................4 Cataliny.................Seletar................Wg. Cdr. Councell
.............................................2 Walrusy....................................................................
4. AACU..............................8 Swordfishů.............Tengah.............Sqn. Ldr. Wright
.............................................5 Sharků.........................................................................
4. PRU................................2 Buffala....................Seletar...............Sqn. Ldr. Lewis
RDF Kalibrační letka.....................2 Vildebeesty..................Seltar....................................
Letka ´W´............................8 Wirrawayů..............Kluang............Sqn. Ldr. Pearson
.............................................2 Tutor.........................................................................
.............................................1 Tiger Moth...............................................................
Letka ´A´ MVAF.................13 Mothů.................. Kalang..............Flt. Lt. Cooke
...............................................3 Cadety...................................................................
...............................................1 Rapide................................................................
...............................................2 Dragonfly.......................................................
................................................1 Falcon................................................................
................................................ 1 Whitney Straign....................................................
................................................1 Magister, 1 Tutor...............................................
1. odlouč. letka MVAF..........4 Mothy.....................Kalang..........Flt. Lt. Dane
.................................................3 Cadety............................................................... "

V prvém dnu vánočním (čtvrtek, 25. prosince) vzlétly postupně na průzkumné lety dvě Cataliny (zde viz foto



, na kterém jsou dvě Cataliny ze Singapuru, které provádějí průzkum, foto je volně přístupné na několika webech.) z 205. perutě, letiště Seletar na ostrově Singapur. Jedna, pod velením Flt. Lt. Atkinsona byla sestřelena a musela přistát na moři. Mnozí členové posádky, včetně velitele Atkinsona (popálený obličej) byli zraněni. Útočníkem byl průzkumný letoun G3M, který se objevil náhle a pak kolem Cataliny kroužil v bezpečné vzdálenosti 600 yardů.
Japonští střelci, vyzbrojeni kanónem, zasáhli levé křídlo cataliny a střeleckou věž. Posádka i se zraněnými byla zachráněna nizozemskou ponorkou K-XII a všech devět členů bylo odvezeno do Singapuru.
"Útočníkem byl pravděpodobně letoun ´1/63D´ z pluku Mihoro, pilotovaný NAP 1/C Jasuhito Koedakou, který hlásil 25minutový souboj s létajícím člunem (identifikovaný jako nizozemský) a jeho sestřelení. O půl hodiny později stejná osádka hlásila další souboj se spojeneckým letounem, kterému se bez poškození podařilo uniknout."
Další události toho dne byly většinou organizační, jako např., že - "Velení rozhodlo posílit postupně Singapur letadly typu Huriccane".
Půjdeme tedy dál a ještě o Vánocích si pohovoříme o - Pátku, 26. prosince 1941, - když anglo-japonská trojice historiků, píše v - Kapitola 8. - OBRANA SINGAPURU (26. prosince 1941 - 25. ledna 1942), str. 276 až 282. Což lze označit za skončení prvé etapy a tohle vše je jako druhá etapa - Obrana Singapuru -, která bude ukončena odletem zbytků RAF A RAAF, aby pak následovalo zhroucení obrany a Kapitulace, A já z těchto historických pramenů uvádím nejprve letové dny až do 2. ledna 1942, cituji:

"Na Štěpána - druhý svátek vánoční. pátek, 26. 12.1941, byly dva Hudsony z 1. perutě RAAF vyslány na hlídku do prostoru Pulau Tioman. Další dva Hudsony pilotované Flt. Lt. Vercoem a Flg. Off. P. J. Gibbesem letěly jako doprovod. Během hlídky se domnívali, že zahlédli ponorku, ale moře bylo tak rozbouřené, že si to nemohli ověřit.
Po získání nových letišť v severním Malajsku mohlo japonské letectvo poskytovat pozemním vojskům větší podporu. Z indočínské základny Soc Trang se do Kota Baharu přemístilo 19 A6M a pět C5M ze stíhací skupiny z 22. letecké flotily. Zbývající jednotky flotily byly rozmístěny na letištích podél severozápadního Bornea v Miri a Kuchingu. Tyto přesuny vyvolaly spojenecké protiakce."

Sobota, 27. prosince.
V sobotu dne 27. 12., bylo v Sungei Patani (zde viz mapu



, na které jsou všechna základní letiště v Malajsii, a to i s daty, kdy které letiště a místo, či město, Japonci obsadili. Mapa je volně přístupná na několika webech). rozmístěno 80 letounů japonského 3. leteckého pluku, z nichž většina letounů byla okamžitě doplněna palivem a pumami. Jednotka byla složena z 18 Ki-43, 40 Ki-48, 20 Ki-51 a ze 6ti průzkumných letounů. Najednou se "jako blesk z čistého nebe nad letištěm Sungei Patani objevilo 6 Blenheimů IV (zde viz foto



, na kterém je Bristol Blenheim Mk IV., foto je volně přístupné na několika webech) z 34. perutě a 5 Hudsonů z 8. perutě RAAF (viz předchozí tabulku a v ní Bombardéry), které Japonce překvapily. Bombardování a ostřelovaní trvalo půl hodiny Jednu sekci Blenheimů vedl Wg Cdr. Longfield, druhou Flt. Lt. T. A. Cox. Sgt Brown, který letěl jako radista/střelec (WOp/AG) v Blenheimu L9327 Flt. Lt. Jacklina, poznamenal:
´Letiště jsme bombardovali z výšky 1 500 stop a zapálili jsme letouny a letištní zařízení.´
Navracející se osádky bombardérů nárokovaly z odhadovaného počtu asi 105 letounů na letišti velké množství zničených nebo poškozených. Snímky, které příštího rána přivezlo průzkumné Buffalo, potvrdily zničení nejméně 15 letounů. Ve skutečnosti bylo zničeno jen osm nebo devět lehkých bombardérů Ki-51 ze 27. perutě a asi 50 dalších letounů bylo poškozeno tlakovými vlnami nebo střepinami. Polovina z nich byla velmi rychle opravena."

Byla neděle, 28. prosince.
Ukázalo se, že ztráty, které utrpěla japonská 27. peruť v Sungei Patani předchozího dne, byly skutečně zanedbatelné (dle japonského hlášení). Navíc byl 27. peruť hned ráno doplněna 7 záložními Ki-51, a než skončil den, poskytovaly bombardéry opět plnohodnotnou podporu japonským frontovým, úderným oddílům. "Tři Ki-48 z 90. perutě bombardovaly tři nákladní plavidla, která zahlédly v Malacké úžině. Údajně bylo potopeno jedno 10 000tunové plavidlo a jedna ponorka; takové ztráty však vůbec nebyly hlášeny. V úžině však byl bombardován a lehce poškozen 1 325tunový parník Kudat , který směřoval do Port Awettenhamu. Ze Singapuru byly vyslány tři Blenheimy z 62. perutě (zde viz foto



, pod kterým byl popisek, Bristol Bleinheim 62. squadrona únor 1941., foto je volně přístupné na několika webech), aby vše zjistily, ale omylem byly považovány za nepřátelské letouny; jeden Blenheim (L1243/G) obsluhy boforsů v Port Swettenhamu sestřelily. Letoun havaroval v mangrovovém háji západně od města - Flt. Sgt.G. H. D. Dawson (pilot) a Flt. Sgt. R. V. Burbidge (pozorovatel) byli zabiti. Z letounu se podařilo vyskočit pouze střelci Flt. Sgt. A. H. Duttonovi. Letoun Sgt. Stafforda byl palbou poškozen také, ale podařilo se mu vrátit se na základnu a přes poškození obou kol dobře přistát."

Trojice historiků pak na str. 277. vysvětluje předchozí událost o účelu pobřežního parníku Kudat , a napsala , že parník, který jen nedávno připlul do Singapuru, měl vlastně sloužit, "jako základna a ubytovací plavidlo pro smíšenou skupinu námořníků a australských commandos. Ve chvíli, kdy se připravovali k akci, objevilo se nad Port Swettenhamem 24 japonských střemhlavým bombardérů. Jedna z pum jen těsně minula plavidlo. Protiletadlovým dělostřelcům z pobřeží, kteří vytvořili palebnou baráž, se podařilo sestřelit alespoň jeden letoun, který s dlouhým ohonem bílého kouře spadl do moře. Kudat unikl vážnému poškození a po krátké době se commandos začali naloďovat - měli se vylodit v ústí řeky Bernam; na pobřeží připluli v motorových člunech a o něco později úspěšně přepadli v Temerlohu v blízkosti Trongu japonský konvoj."

Již krátce poté co commandos dokončilo svou úspěšnou akci a vrátilo se, byl Port Swettenham Japonci opět bombardován. Zasažen byl i parník Kudat, který začal hořet a commandos jej musely opustit. Parník se zachránit nepodařilo a celý vyhořel. Ve stejné době, do akce, na člunu RAF (ML310), vyplula na sever další, o něco menší diverzní skupina. Ta se však zcela marně snažila pomoci místním Číňanům na ostrově Pankor. Když nad nimi přelétl japonský průzkumný letoun vystřelili na něho z kulometu. Letoun odlétl a o hodinu později na ně poslal tři japonské bombardéry. Jedna z pum minula jen těsně jejich člun, ale střepiny přece jenom zranily dva muže osádky.

[michan]

Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. Č 143.

"Osm letadel typu Glenn Martin z 2_VIG-III (zde viz foto



, pod kterým byl popisek - Glenn Martin_B10_wh_139_1., foto je volně přístupné na několika webech), které byly poslány na Jávu k procvičení nočních letů, se nyní pod velením Kapt. Boota vracelo do Sembawangu, takže zbývaly Blenheimy, které pokračovaly v boji proti nepříteli.
Během noci z 28. na 29. prosince odstartovalo šest letounů 34. peruti - tři byly obsazeny osádkami z 62. peruti - k novému náletu na Sungei Patani, ale dva letouny se pro poruchu motoru musely brzy vrátit. Jedna osádka shodila své pumy na Ipoh: většina pum spadla do města, ale způsobené škody byly jen malé. Zbývající čtyři Blenheimy napadly Sungei Patani, kde zapálily jeden Ki-51 a další poškodily. Protiletadlovou palbou byl poškozen letoun Flt. Lt. R. Hilla (V5636) a jeho WOp/AG )Sgt. K. R. Carter, RAAF) požádal rádiovou stanici v Seletaru o zaměření. Blenheim se nevrátil; nikdo z letounu nepřežil. Druhý Blenheim, pilotovaný Plt. OFF. Bertem Lyttlem z RNZAF, se dostal na zpátečním letu do silné turbulence a v jednu chvíli byl neřiditelný. Lyttlemu se nakonec podařilo Blenheim z nedobrovolného letu na zádech vyrovnat. Letoun ztrácel rychlost a na západním pobřeží Johoru s ním pilot nouzově přistál. Osádka přežila, ale do Singapuru musela dojít pěšky."

Pondělí, 29. prosince.
V pondělí byl ze 4. ACCU vyslán k pátrání Shar, aby se porozhlédl, kde by mohl být z minulého dne ztracený Hillův Blenheim; Sgt. Blunden, WOp/AG, řekl:
"Když ´Lofty´(Flt. Sgt. George Hunt)a já jsme hledali zmizelý Blenheim, soustředili jsme pátrání na pobřeží Johoru a na řeky, protože v noci byl z letounu přijat velmi silný signál a bylo jasné, že musel být blízko základny."
Ale i v pondělí dne 29. prosince ztratila MVAF jeden letoun, zde se jednalo o Moth (6) z letky ´A´, pilotovaný Plt. Off. W.W: G. Feltonem z RNZAF a který převážel Pty Off. W. Smitha jako cestujícího. Letoun se srazil nad Singapurem s Buffalem ze 488. peruti (zde viz foto



, na kterém je - Buffalo, Singapur - 488. squadron, a popisek říká, že při poplachu piloti spěchají ke svým Buffalos, foto je volně přístupné na několika webech.) , které šlo na přistání. Moth ztratil křídlo a vrak havaroval v ulici Lavender. Oba piloti zahynuli, Sgt. De Maus, pilot Buffala, se svým W8200, jen lehce poškozeným bezpečně přistál. Jednalo se o druhou nehodu mezi Mothem od MVAF a Buffalem.
Japonský 3. letecký pluk v tento den pokračoval v podpoře především pozemních jednotek v útoku. "V noci zaútočil na Singapur jeden Ki-48 (zde viz foto,


, u kterého byl popisek - Ki-48_99siki_souhatu_keibaku., foto je volně přístupné na několika webech a na Wikipedii) ze 75. perutě. Letoun pilotoval Lt. Masae Morija. Bombardoval olejové nádrže a po přistání osádka hlásila pět velkých požárů. Během téže noci napadlo osm G3M z leteckého pluku Genzan (letiště) Seletar, devět dalších G3M zaútočilo na Singapur City a 14 G3M bombardovalo záliv Keppel."

Úterý, 30. prosince.
K tomuto dni anglo-japonská trojice historiků, napsala, cituji:
"Neustále letecké a pozemní útoky přinutily brigádní skupinu bránící Kuantan (Kuantan leží na jihovýchodním pobřeží Malajsie, již v druhé polovině poloostrova, viz mapu) ustoupit před pronikajícími Japonci. Letiště Kluang (leží v jižní části Malajsie uprostřed) bylo také napadeno. Spěšně byla vyslána dvě pátrací Buffala, ale v době, kdy tam seržanti Veber a Wipiti přiletěli byl všude klid.
Přibývající tma dovolila dvěma Ki-48 z 90. perutě proniknout nad Singapur a bombardovat Tengah (letiště leží nejvíce na západě ostrova Singapur), kde byly lehce poškozeny dva Blenheimy. Tři Blenheimy z 62. perutě a dvě Cataliny z 205 perutě - Cataliny byly vyzbrojeny 14 250 librami pum - na oplátku bombardovaly Sungei Patani. Ki-48 Capt. Jun-iči Moriho byl bombardován a ostřelován ve chvíli, kdy pojížděl ke vzletové dráze, ale žádný letoun zasažen nebyl. Bylo však zabito 13 mužů a osm jich bylo zraněno. Jeden střelec na palubě Cataliny (W8433/V), kterou pilotoval Sqn. Ldr. Stilling, byl L/Air Norman Hollis z námořního letectva (Fleet Air Arm), a ten poznamenal:
´Bombardování Sungei Patani: nad cílem byl lehký flak, který nám lehce poškodil jeden motor.´
Catalina se bezpečně vrátila z dlouhého letu do Singapuru. Přistála v 19.00 hod., asi o hodinu později, než FV-S, kterou pilotoval Sqn. Ldr. Jardine."

Středa, 31. prosince 1941.
Zjištěná fakta anglo-japonské trojice historiků na str. 280, říkají, že poslední den roku 1941 proběhl na nebi Malajsie a Singapuru, oproti jiným poměrně velice klidně. Za zaznamenání, dle nich, je událost, při které šest japonských létajících člunů H6K z leteckého pluku Toko, tři byli s pumami a tři s torpédy, spolu s pěti G4M z leteckého pluku Takao zaútočily na plavidlo, "které bylo v Jihočínském moři zpozorováno průzkumným letounem a identifikováno jako křižník."
Ve skutečnosti se však jednalo o "nizozemský nosič létajících člunů Helen" , který byl zasažen dvěma 60kg pumami. Nizozemský nosič svou dobrou protiletadlovou palbou sestřelil vedoucí H6K z torpédonosné skupiny, pilotovaný Lt. Jusó Ohtou.
"Další dva torpédové letouny byly zasaženy a byly nuceny nouzově přistát."
V operaci, která byla pro Japonce neúspěšná, byly ještě poškozeny další 4 letouny.

"Mezitím v Singapuru byla příletem tří Catalin bývalé 202. peruti posílena 205. peruť. Letouny přiletěly přes Cejlon ze Spojeného království a pilotovali je Sqn. Ldr. M. F. C. Farrar, DFC, (W8409), Flt. Lt. H. Garnell (W8406) a Flt. Lt. H. Tamblyn , RAAF (AJ154). Tyto letouny vyzbrojené pumami byly jedinými typy, které měly dostatečný dolet a mohly zaútočit na Gong Kedah a Singoru, kde jedno z Buffal 4. PRU objevilo příjezd 34 zásobovacích lodí.
Na Nový rok v noci (z 31. 12. 1941 na 1.1. 1942) zaútočilo na Singapur G3M z leteckého pluku Mihoro .
Jedno černě nastříkané Buffalo z 243 peruti pilotované Flt. Lt. Gardenem, bylo posláno do vzduchu, aby v měsíční noci prohnalo útočníky:
´Při této příležitosti mi radar (zřejmě se jednalo o radarovou stanici RDF v Mersingu, nebo o radarovou stanici RDF Changi, neboť obě byly ve východní části ostrova Singapur, tedy blíže k Jihočínskému moři - poznámka autora) udal kurz ke stíhání přibližujícího se bombardovacího svazu daleko nad Čínské moře, a musím říct, že navedení bylo přesné; ale kromě občasných záblesků letounů pouhou stopu pode mnou jsem nic nespatřil. Při této příležitosti jsem si uvědomil, že začíná Nový rok hodiny na přístrojové desce ukazovaly půlnoc. V zahloubání jsem si uvědomil, na jak kuriózním místě trávím tento sváteční den. Sedím v Buffalu ve 22 000 stopách nad Čínským mořem!
Později, když jsem se podíval do námořní mapy na narýsovaný kurz nepřítele a na můj kurz, bylo mi řečeno, že jsem musel proletět středem formace bombardérů po diagonálním kurzu, aniž jsem o tom věděl!´"

Čtvrtek 1. ledna 1942.
V popisované době mělo Japonsko, k přímé podpoře pozemních jednotek v Malajsii, následující jednotky ve své 3. smíšené divizi JAAF, i s dislokací na letištích v úžině Kra (Kra Isthmus), cituji z anglo-japonské trojice historiků, ze str. 280 a následně i 281. a 282., :

"Letiště...........................jednotka..........................................typ letadel

Alor Setar....................... 12. peruť..............................................Ki-21
Sungei Patani...............Velitelství 3. leteckého pluku
............................................90. peruť...........................................Ki-48 a Ki-30
............................................75. peruť................................................Ki-48
............................................59. peruť................................................Ki-43
Ipoh....................................27. peruť.............................................Ki-59 nově dislok.
Singora..........................Velitelství 12. leteckého pluku
...............................................1. peruť.................................................Ki-27
...............................................11. peruť...............................................Ki-27
Tanah Merah.......................60. peruť...............................................Ki-21
Kota Baharu...................Velitelství 7. leteckého pluku
................................................64. peruť...............................................Ki-43
................................................81. samost. letka................................Ki-15 a Ki-46
Kuala Pest..............................98. peruť.................................................Ki-21."

Ke dni 1. ledna 1942 již japonské pozemní jednotky pronikly, a to nejen po západním pobřeží, ale i po východním pobřeží velice hluboko na jih Malajsie, jak si i za chvíli potvrdíme i z jiných zdrojů a i v jiných souvislostech (je to vidět i na dislokaci letišť a jednotek na nich v tabulce zde, a je to možno porovnat s mapou Malajsie v předchozím Č 142.). Potvrdíme si i fakt, že pronikání se dařilo vyloďováním se Japonců na různých místech východního pobřeží tím, že byly použity čluny a bárky ukořistěné na ostrově Penang (japonské pozemní oddíly na východě byly navíc, po dosažení Lumutu, posíleny ještě zvláštní jednotkou 11. pluku, které přivezly čluny ukořistěné také u ostrova Penang).
A tak nyní jdeme do vzduchu a začneme u Britů, cituji ze str. 281:

"Ráno na Nový rok z Kluangu (Kluang leží v jižní části Malajsie a byl ještě používán jako předsunuté letiště, viz tabulku k 25. 12., ze které je patrné, že 62. peruť měla svou základnu na letišti Tengah, na ostrově Singapur) odstartovaly dva Blenheimy ze 62. peruti aby na tyto čluny (čluny u Lumutu, které přivezly onen zvláštní japonský oddíl z 11. pluku - poznámka autora) zaútočily. Přestože byly obě osádky varovány před možnou přítomností nepřátelských stíhačů, letouny, (L8440 pilotovaný Flg. Off. G. W. Haighem a L1414, se kterým letěl Flt. Lt. N. D. Lancaster), se nevrátily."

3. letecký pluk hlásil, že piloti z 59. perutě sestřelily dva Blenheimy a jednoho Martina v době, kdy doprovázely čluny na řece Bernam. Po pravdě řečeno, 1-VIG-III, která operovala ze Sembavangu, ztratila také dva letouny. Pilotovali je Ens. I. J. Koster (M-597) a 2/Lt. J. L. M. Habrakem (M-586). Jeden z těchto letounů byl sestřelen v prostoru Swettenham - Penang a druhý padl za oběť obranné palbě z říčních člunů a havaroval v jejich blízkosti. Nikdo z těchto sestřelených letounů nepřežil. Výsledkem útoků japonské jednotky bylo jen několik mrtvých; zabránit útoku na Port Swettenham, který rychle zlomil odpor Britů a donutil je k dalšímu ústupu, se nepodařilo.

"Dvakrát za den musel z Kluangu proti japonskému průzkumnému letounu startovat jeden z Wirrawayů (A20-43) letky ´W´ (zde viz foto



, na kterém je popisek - Wirraway_AWM_ACO141_1., foto je volně přístupné na několika webech). Dopadlo to stejně jako při dvou startech minulého dne. Pilot Flt. Lt. Park Thompson a jeho střelec Sgt. Harvey Colebrook žádné vetřelce neobjevili.
V noci opět zaútočili na Tengah dva Ki-48 z 90 perutě a tři Ki-21 z 98. perutě, přičemž zničili tři Swordfishe letky ´B´ 4. AACU a jeden další poškodily. 25 G3M z leteckého pluku Mihoro bombardovalo také letiště v Seletaru a Sembawangu (Singapur). Ačkoliv proti nim odstartovalo pět nočních stíhacích Blenheimů z 27. peruti, nepodařilo se jim útočníky objevit. Na oplátku zaútočily tři Blenheimy z 62. perutě na Kuala Pest, kde zapálily dva Ki-21 z 98. perutě a poškodily dalších 20 letounů. Téže noci další tři Blenheimy z 34. peruti marně pátraly po japonských transportních lodích, které byly hlášeny u západního pobřeží
V 18.30 hod. byly vyslány dvě Cataliny z 205. peruti k náletu na letištní plochu v Gong Kedahu. Dva piloti (Flt. Lt. Widmer a Flt. Lt. Bell) z 8. perutě RAAF letěli jako navigátoři Sqn. Ldr. (W8143/X) a Stllinga (Y53/S). Air ViceMarshal Pulford měl obrovský zájem na bombardování nedávno obsazeného letiště v Gong Kedanu a vyjádřil svůj úmysl zúčastnit se letu s jednou z osádek. Měl na zřeteli, že operace si vyžádá maximální pozornost a koordinaci. Podařilo se ho přemluvit, aby se letu nezúčastnil, protože od tohoto útoku se očekávaly jen zanedbatelné výsledky. Obě Cataliny během samostatných útoků přivábily značnou palbu protiletadlových děl a letoun Stana Stillinga byl opět poškozen. Letecké velitelství dostalo od letounu zprávu: ´Jeden motor vyřazen, druhý ještě běží.´
Navzdory tomu, že byl pravý motor vyřazen a druhý ztrácel olej, Stilling zkušeně dolétl se svým létajícím člunem do Singapuru. Několik minut po Jardinovi bezpečně přistál v Seletaru.
Za tento čin mu byl udělen DFC."

[michan]

Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. Č 144.


Pátek, 2. ledna 1942.
I Singapur se dočkal zase nějaké té posily, i když se v tomto momentě 2. ledna jednalo o pozemní jednotky. Ten den se k ostrovu přiblížil první konvoj sedmi lodí. Jednalo se konvoj, s krycím označením "DM-1", který přivážel "vojáky a výzbroj 45. indické brigády a také ženijní prapor - vojáci neměli zkušenosti a byli jen částečně vycvičeni." Když se konvoj začal přibližovat, začala nad ním hlídkovat vždy dvojice Buffal ze 243. perutě (zde viz foto



, u kterého byl popisek - Brewster Buffalo z 243. perutě, foto je volně přístupné na několika webech).

"Poslední dvojice letounů se však přes vysílání světelných signálů, které je v přibývající tmě měly provázet, zpět nevrátila. Piloti se od sebe oddělili a ztratili se. Letoun AN197 Sgt. Powella havaroval na malém ostrůvku Pulau Bukum jižně od Singapuru. Australan Powell utrpěl popáleniny, zranění obličeje a byl přijat do místní nizozemské nemocnice. Plt. Off. Bonham byl po spotřebování paliva nucen nouzově přistát na pobřeží Sumatry. Přitom utrpěl lehká zranění."

Později dal k dispozici svůj deník jeden z pilotů, Sgt. Rex Weber z 243. perutě. Měl ke své hlídce, kterou také prováděl (a dokonce 2x), a která dopadla vždy šťastně, ke dni 2. ledna 1942, následující, " zápis".:
"Zúčastnil jsem se dvou hlídek nad konvojem. Poslední hlídku vedl Flt. Lt. Garden. Letěli jsme mnoho mil nad mořem, ale konvoj jsme nenašli, dokud jsme se nezačali vracet - příliš pozdě. Při tak velkém vzdálení od pevniny musím pochválit spolehlivost motoru Buffala.
Ubohý starý ´Aussie´(Powell) byl veden Bonhamem. Dostal se nad pevninu, ale z letounu vylezl s popáleninami tváře. Začínám pochybovat, zda si ještě někdy zalétá."

Stejného druhého ledna vyslala 34. peruť své 3 Blenheimy, aby pokračovaly znovu v pátrání po japonském konvoji, který, dle předchozích hlášení, se měl pohybovat, podél jižního pobřeží Malajska, kde nakonec jedna z osádek Blenheimu objevila, u Kuala Selangoru, dvě japonské nákladní lodě.

"Provedla bombardovací útok a ohlásila, že loď byla zasažena na zádi a začala se potápět. Když Blenheimy letěly vzhůru podél pobřeží, spatřily osádky asi deset mil od Penangu množství malých člunů a z malé výšky na ně kulomety zaútočily. Jedna z osádek žádná plavidla neobjevila a vrátila se i s pumovým nákladem. Třetí letoun (V5388) pilotovaný Plt. Off. J. G. Lomaxem RNZAF, se nevrátil. Osádka zahynula při havárii, jejíž příčina je neznámá. Blenheimy z 62. perutě během dne odstartovaly také a zaútočily na bárky u Port Swettenhamu. Všechny letouny se bezpečně vrátily. Aby se už nepřihodilo něco podobného jako Swordfishům z letky ´B´ze 4. AACU v Tengahu, odletěla před setměním letka ´A´ se svými pěti Sharky do Batu Pahat, odkud se měla za svítání vrátit. Tento postup se v nadcházejících týdnech stále opakoval.
V noci byly Tengah a Singapur City opět letecky napadeny a technická část letiště včetně operační místnosti utrpěly škody. Vzplanulo také několik požárů. Třem Buffalům 243. peruti bylo povoleno proti útočníkům odstartovat, ale piloti nebyli ve tmě schopni navázat s nepřítelem kontrakt."

Sobota, 3. ledna 1942.
Z Andiru na Jávě, přiletěla pozdě večer, předchozího dne (2. 12), do Seletaru, letiště na ostrově Singapur, dvojice letadel typu Glenn Martin. Letouny měly provést zvláštní úkol. Jak říkají historické prameny, patřily oba dva Letouny původně 7. peruti, což byla jednotka, která byla zformována z instruktorů a pokročilých žáků, nyní (v lednu 1942), uzavřené letecké školy v Malangu. Jejich úkol tehdy zněl - "Provést dálkové bombardování Saigonu".
Anglo-japonská trojice historiků Christopher Shores, Brian Cull a japonský historik Jasuho Izava, na str. 282, u dne 3. ledna 1942, napsali:

"Let měl být dlouhý asi 1 400 mil, a aby byl proveditelný, každý letoun nesl v pumovnici přídavnou nádrž a 600 liber pum pod křídly.
Glenn Martiny odstartovaly velmi brzy zrána, protože plánovaný přílet nad Saigon se měl uskutečnit po rozednění. Let proběhl bez rušivých příhod, ale v blízkosti cíle se objevily těžké mraky. Jedna osádka hlásila, že bombardovala podle odhadu, druhá bomby neshodila. Na zpátečním letu zahlédly letku devíti stíhaček, identifikovaných jako ´zera´, ale Japonci bombardéry nezpozorovali. Po deseti a půl hodinách letu přistály bombardéry v Singapuru. V nádržích jim zůstalo palivo na 30 minut letu."

Další ze zaznamenaných akcí toho dne byla, že "v 1.20 odletěla ze Seletaru na Cejlon Catalina W8429/P z 205. peruti, pilotovaná Flt. Lt. Grahamem." Catalina tam byla předána generálu siru Archibaldu Wavellovi veliteli nově zřízeného Americko-britsko-nizozemsko-australského velitelství (ABDACOM), který byl vrchním velitelem před tím v Indii a musel odletět z Cejlonu do Singapuru.
Odpoledne se dále snížil početní stav malé singapurské námořní průzkumné jednotky , když během doplňování paliva začal v Seletaru hořet W8143/X.
Buffala 453. a 488. peruti pokračovala v leteckém hlídkování nad konvojem, který se stále blížil k Singapurskému zálivu. Australský pilot řekl, že na palubě jedné lodi spatřil ´bedny WAAFek´(Women Auxilliary Air Force - ženský pomocný letecký personál). Odpoledne vedl Sqn. Ldr. Harper na hlídku nad konvojem šestici Buffal z 453. perutě (zde viz foto



Brewster Buffal ze 453. perutě RAAF, foto je volně přístupné na několika webech.). Počasí se začalo zhoršovat. Sgt. Harry Griffiths po prolétnutí turbulentním mrakem zjistil, že ztratil orientaci, a s nízkým stavem paliva se rozhodl pro přistání na malém ostrůvku Pulau Kundor u východního pobřeží Sumatry. Ve chvíli, kdy se přibližoval k zemi, aby přistál na břicho, umlkl motor a Buffalo se po doteku se zemí převrátilo na záda. Griffiths si poranil oči a tváře. Po nějaké době byl probuzen ozbrojenou domorodou policií, která se domnívala, že je Japonec, zatímco seržant se zase obával, že ho našli Japonci.
"Griffiths byl domorodým člunem převezen na sousední ostrov Pulau Sambali, kde mu porozuměl místní nizozemský úředník a spojil se se Singapurem. Po předání zprávy bylo pro zraněného pilota a lehce poškozený letoun (AN211) posláno malé plavidlo.
Další dvojice ze 453. perutě, Flt. Off. Wallace a Sgt. Harrison, měla za úkol letět do Kuala Lumpuru, odkud měla provádět taktický průzkum směrem na jih, k Ipohu. Během letu zaútočili na transport japonských vojáků. Oba piloti odhadovali, že způsobili nepříteli značné ztráty. Ve chvíli, kdy se vrátili do Kuala Lumpuru a chystali se přistát, Japonci zaútočili na letiště a shodili pumy na letovou dráhu. Piloti nechtěli riskovat poškození letounů a proto se vrátili do Sembawangu, kde přistáli po setmění s minimem paliva v nádržích."

Neděle, 4. ledna 1942.
V neděli, 4. ledna se v Singapuru objevil Air Vice-Marshal P. C. Maltby (jeho bratr byl velícím generálem Hongkongu), aby na příkaz generála Wavella ohodnotil tamější situaci. Nejprve se uvažovalo, že se se zprávou o situaci vrátí zpět, ale Maltby musel na ostrově zůstat k dispozici AVM Pulfordovi a velitelství letectva.

"Ve stejné době byla zformována pod velením Grp. Capt. E. B. Riceho 224. skupina, která měla koordinovat činnost stíhačů, jejichž ztráty při nešťastných nehodách narůstaly. 488. peruť pozbyla během dne Buffalo W8223 - vysadil motor, letoun narazil do domu a pilot Plt. Off. Godstiff si při nehodě poranil tvář a hlavu. Sgt. Weber napsal:
´Jack Godstiff je nejšťastnějším chlapem na světě - hned po startu mu vysadil motor a on zkušeně a chladnokrevně přistál, aniž by se zabil, ačkoliv o zničeném letounu by se to říct nedalo - vzniklo čisté políčko.´
Kronikář 488. perutě zaznamenal:
´Peruť, přestože není plně operační, dosáhla v krátké době vyššího standardu, než bychom byli čekali. 90% pilotů má Buffala v rukách, pokud jde o létání, ale všichni nalétali jen málo ve velkých výškách. Jednou z příčin tohoto nedostatku je, že motor Buffala není schopen při stoupání běžet na plný plyn. Měli jsme případy, že motor pro pokles tlaku oleje ztratil otáčky, což bylo důsledkem přehřátí oleje. Maximální výška, které mohl letoun dosáhnout, bylo 25 000 stop.´."

Je smutné, že nadšení a schopnost Novozélanďanů ´točit letouny dokola´ve vzduchu snižuje jednak omezený operační výcvik, který absolvovali, jednak podřadnější výzbroj, se kterou měli bojovat.
O 243. peruti Sgt. Weber poznamenal:
"Byl jsem povýšen do funkce velitele sekce, ale je to pochybná pocta, a já si velice přeji, aby se v letce našel někdo schopnější a tuto funkci převzal.
Vyměnili jsme budovu - je to docela hezké místo - a doufáme, že ji budeme běžně užívat jako jídelnu. Nyní se cítíme chráněni před nočními nálety, přestože naše pocity jsou podobny pštrosům, kteří před nebezpečím strkají hlavu do písku. Dveřmi se dostaneme na okraj letiště, který je chráněn stromy - a to pomáhá!"

S příchodem tmy se nad Singapurem opět objevily japonské bombardéry a dva z těchto letounů shodily zápalné pumy. Osádka hlídkujícího stíhacího Blenheimu z 27. peruti jednoho útočníka zahlédla, ale nebyla schopna zaútočit.

Pondělí, 5. ledna 1942.
Japonské letouny z 3. leteckého pluku provedly nenadálý útok na letiště Kluang, které leží v jižnější části Malajsie uprostřed. Na letišti Kluang Ki-48 ze 75. a 90. perutě za doprovodu Ki-43 (zde viz foto,



pod kterým byl popisek - Nakajima_Ki43_IIa., foto je volně přístupné na několika webech.) z 59. perutě zapálily šest letounů a další čtyři poškodily.
"Blenheim I. (L1530) z perutě ´Y´ byl zničen a další letoun tohoto typu se třemi Wirrawayi (letka´W´) byly lehce poškozeny. Jeden z leteckých střelců této jednotky řekl:
´Japonci přiletěli v malé výšce z východu a tím nás překvapili. Jejich pumy byly malé a nebyly přesně zamířené. Věřím, že jejich jedinou obětí byl jeden Blenheim.´"

Použité podklady:

Americký orel proti vycházejícímu slunci, Alan Schom.
Atlas Druhé světové války, Fakta o bojových střetnutích na všech frontách, David Jordan a Andrew Wiest.
Bitva o Guadalcanal, Samuel B. Griffith II.
Boj o Filipíny, Miloš Hubáček.
Causa Dohihara, Josef Novotný.
Dějiny světa, Svazek X, za redakce: V. V.Kurasova (odpovědný redaktor), A. M. Někriče (zástupce odp. redaktora, J. A. Boltina, A. J. Grunta, V. M. Chvostova, N. N. Jakovleva, N. G. Pavlenka, S. P. Platonova, A. M. Samsonova, S. L. Tichvinovského.
Dějiny Velké vlastenecké války 1941 - 1945, Svazek 5, Redakce pátého svazku, S. I. Roščin (vedoucí redakce a autorského kolektivu), J. J. Boguš, G. I. Bulyčevová (literární redaktorka), I.D. Klimov, V.P. Sergin, J. Ii Soldatěnko, I. M Žabkin, V. N. Želanov.
Autorský kolektiv:
I.P. Barbašin, A.V. Basov, P. P. Bogdanov, J.J. Boguš, J. A. Boltin, S. S. Iljin, B. N. Jakovlev, I.D. Klimov, N.I. Kostjunin, Václav Kural (Československo), G. I. Levinson, G. Z. Lekomcev, M.M. Malachov, A. V. Mitrofanová, V. P. Morozov, O. M. Nakropin, A.G. Naporko, N. G. Pavlenko, S. I. Roščin, A. F. Ražakov, V. P. Seregin, A. M. Sinicyn, I. I. Šinkarjov, J. B. Šmeral, B. S. Ťelpuchovskij, V.K. Volkov, G. F. Zastavenko, V. N. Želanov.
Druhá světová válka den za dnem, Donald Sommerville.
Druhá světová válka, Martin Gilbert.
Duel v Pacifiku, Hrowe, H. Saunders.
Japonská válka 1931 - 1945, Aleš Skřivan
Japonsko ve válce. Velký pacifický konflikt, Edwin P. Hoyt.
Krev slzy a pošetilost v nejtemnější hodině druhé světové války, Len Deighton.
Krvavá jatka I., Christopher Shores, Brian Cull, Jasuho Izava.
Krvavá jatka II., Christopher Shores, Brian Cull, Jasuho Izava.
Midway, rozhodující bitva v Pacifiku, Micuo Fučida, Masatake Okumiya.
Mundská stezka. Válka v Jižním Pacifiku se obrací proti Japonsku, Eric Hammel.
Pacifik v Plamenech, Miloš Hubáček.
Pád nedobytné pevnosti Singapur, Peter H. Gryner.
Pearl Harbour, Ivan Brož.
Průvodce válkou v Pacifiku, Daniel Marston.
Speciální operace, William H. McRaven.
Srpnová bouře. Sovětská strategická ofensiva v Mandžusku v roce 1945, David M. Glanz.
Tři vojevůdci. Heihačiro Togó, Isaroku Jamamoto, Tomojuki Jamašita. Edwin P. Hoyt.
Válka končí v Pacifiku (I), Pevnost Iwodžima, Miloš Hubáček.
Válka v Pacifiku, Americko-japonská námořní válka 1941-1945, Dan Van Der Vat.
Válka v Pacifiku (II) Dobývání Okinawy, Miloš Hubáček.
Válka v Pacifiku, Japonsko triumfuje, Edwin P. Hoyt.
Vítězství v Barmě, David Rooney.
Vzestup a pád orlů Nipponu 1931-1941, PROLOG Lubomír Vejřík, 1994.
Záhady 2. světové války, William B. Breuer.
Zlomená křídla samurajů, Robert C. Mikesh.


Případné doplnění a diskuzi prosím směřujte na tento odkaz:

http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=128 ... &start=120