Zde viz náčrt
, na kterém je Bitva u Midway_2, s vývojem událostí 4. června od 10 hodin 30 minut, až do 6. června 1942 do 00,00 hodin, tedy druhá fáze. Náčrt byl nakreslen z mnoha jiných nákresů pro Palbu, od kreslíře Roz., naskenován a zmenšen.
Určitě stejně sugestivně, ještě však mnohem podrobněji, je v knize Pacifik v plamenech, na str. 420., 421., českým historikem Milošem Hubáčkem, popsána zkáza vlajkové lodi admirála Naguma. Všichni již víme, že to tehdy byla, jako třetí napadená letadlová loď Akagi. Tohle, pro japonské námořnictvo zvyklé vítězit, hrůzné dopoledne, dne 4. června 1942, byla letadlová loď Akagi, zasažena americkými střemhlavými bombardéry, celkem třikrát, tedy třemi pumami. Ostatně přečtěme si, co píše o Akagi pan Hubáček (nenechme se zmást, když říká druhá letadlová loď, kdo dobře četl předchozí články tak ví, že to je jenom v souvislosti – Kaga a Akagi, když předtím jako prvou, popisoval zcela samostatně Sórjú – s časy jím uváděné pro Sórjú jsou - 10.25 až 10.28 /popsána v Č 347. /, a poté, onu dvojici Akagi a Kagu, když prvou popsal z oné dvojice Kagu, kde Hubáček začíná časem 10.26, a jako další skutečně pak popisuje z oné dvojice, jako druhou, Akagi – dle Hubáčka, ve skutečnosti třetí napadená letadlová loď), cituji:
„Ve stejně zoufalé situaci se ocitla i druhá letadlová loď Akagi. V rychlém sledu ji zasáhly tři pumy. První prorazila letovou palubu naproti ostrovu a explodovala v podpalubních hangárech mezi letadly připravenými k vyzvednutí na palubu. V okamžiku se podpalubí změnilo v peklo. Letadla, uskladněné pumy a torpéda, nádrže pohonných hmot, vše zachvátila plamenná výheň. Záchranné čety se s nadlidským úsilím pokoušely zastavit ohnivou lavinu, ale oblaka horkého kouře znemožnila jakýkoli účinnější zásah. Omámení muži padali jeden přes druhého, zatímco plameny se nezadržitelně šířily. Další puma vybuchla mezi letouny na letové palubě. Tlaková vlna smetla letadla i námořníky přes palubu a objevovaly se nové plameny a ozývaly se nové exploze.
Když velitel záchranných čet fregatní kapitán Dobaši zjistil, že vodní pumpy nefungují, pokoušel se otevřením ventilů zaplavit muniční sklady, aby zabránil alespoň nejhoršímu. Ani to se nepodařilo a zoufalý důstojník, když poznal svou bezmocnost, nalehl na samurajský meč. Fregatní kapitán Giširó Miura, navigační důstojník, ke své hrůze zjistil, že nepřátelská puma, která zasáhla záď, zablokovala obrovité kormidlo v úhlu 20 stupňů doleva a loď se stala neovladatelnou, plula ve velkých kruzích (třetí puma). Lodním telegrafem dal příkaz k zastavení strojů, nic se ale nestalo, zvuk mohutných turbín neustával. Námořník, kterého Miura vyslal, aby zjistil, co se ve strojovně děje, se vrátil s vytřeštěnýma očima. V pravé strojovně našel všechny muže mrtvé, zadušené kouřem z požárů, nasátým ventilačním zařízením: Bez hnutí leželi vedle nikým neovládaných, ale stále běžících strojů. V 10 hodin 42 minut Miura přikázal uzavřít přívody páry. Velká loď se pomalu zastavovala.“
O několik minut později, všudypřítomné plameny, dosáhly až na velitelský můstek japonské letadlové lodi Akagi. To prý již i kapitán lodi Taidžiró Aoki, a také Nagumův náčelník štábu kontradmirál Rjúnosuke Kusaka pochopili, že nastává konec. Vlajková loď Agaki (zde viz foto z letadla
, pod kterým byl popisek, Kaga, Akagi a Sórjú, po útoku amerických střemhlavých bombardérů v bitvě u Midway, foto je volně na několika webech, zde bylo foto zmenšeno.)
byla odsouzena k zániku.
„Na kapitána Aokiho připadla smutná povinnost sdělit admirálu Nagumovi (zde viz foto
pod kterým byl popisek_admiral_cuichi_Nagumo, foto je volně přístupné na několika webech), že je třeba opustit loď. Nagumo odmítl. Zasáhl kontradmirál Kusaka (zde viz foto
, pod kterým byl popisek, kontradmiral Ryunosuke Kusaka, autorem fota je Wikipedie, foto bylo několikrát zvětšeno.). Přesvědčoval Naguma, že Akagi nemůže již dál sloužit jako vlajková loď, po zničení radiostanice ani nebylo možno udržovat spojení s ostatními plavidly svazu. Navíc loď s porouchaným kormidlem a zastavenými stroji byla již neovladatelná. Skleslý starý admirál nereagoval a se skelným výrazem v očích stál bez pohybu, opíraje se o lodní kompas. Rozhodný a energický Kusaka ani za této dramatické situace nepropadl panice a nehodlal dál nečinně postávat na můstku hořící lodi.
´Pane, jste velitelem 1. úderného svazu a je vaší povinností pokračovat v boji´, ostře vyzval Naguma, když předchozí prosby nepomáhaly. Nagumo ještě chvíli váhal, pak mlčky přikývl. Z můstku obklopeného plameny už nebyl snadný únik. Jedinou možností bylo spustit se rozbitým oknem po lanech na letovou palubu. Nagumo, který se i ve svém pokročilém věku udržoval v kondici pravidelným cvičením, sešplhal snadno. Obtloustlý Kusaka se ale několik metrů nad palubou neudržel, spadl a vymkl si oba kotníky. Přes nesnesitelnou bolest odmítl pomoc a spolu s Nagumem a ostatními důstojníků štábu přeběhl rozpálenou palubu. K Akagi zatím připlul člun z torpédoborce Nowaki, všichni do něj sestoupili a přemístili se na palubu poblíž čekajícího lehkého křižníku Nagara.“
Bylo 4. června 1942, 11 hodin 30 minut, když admirál Nagumo zase znovu vztyčil na lehkém křižníku Nagara (zde viz foto
, lehkého křižníku Nagaro, autorem je Wikipedie, foto bylo zvětšeno.) velitelskou vlajku 1. úderného svazu. Zachycena byla i prvá slova admirála Naguma, která pronesl ke kontraadmirálu Sumusu Kimurovi, který z Nagary velel 10 eskadře torpédoborců. Byla to tato slova, tak troch „z cesty“: „Domníváte se, že Nagara může vzít Akagi do vleku?“ Kontradmirál Kimura prý tehdy pronesl dosti vyhýbavou odpověď, a až tehdy prý, při pohledu na hořící a vybuchující „Akagi, admirál Nagumo pochopil, že je z lodí také konec!“
V dalším textu své knihy, Pacifik v plamenech, na str. 422., 433., a dalších, se opět, po časové ose, vydává český historik Hubáček zpět, k ránu, jak on píše rozbřesku, dne 4. června 1942, aby nám zprostředkoval to co se vlastně dělo několik stovek mil severozápadněji, u svazu admirála Jamamota, na jeho lodi YAMATO (Jamato). To proto, abychom znali i tuto stránku legendární Bitvy u atolu Midway.
„Od rozbřesku 4 června vládla na osmnácti lodích Jamamotova Hlavního svazu, plujícího zhruba 450 mil za Nagumem, optimistická nálada. Všichni věděli, že v časných ranních hodinách Nagumovy letouny napadly Midway, a panovalo neotřesitelné přesvědčení, že není síly, která by zvrátila pečlivě připravené plány a ohrozila konečný úspěch japonských zbraní. I když Jamamotův svaz stále zachovával rádiový klid a o vývoji situace se dozvídal ze zachycených depeší, nebyl žádný důvod k znepokojení, a to ani tehdy, když radiostanice YAMATA (také možno Jamata, zde viz foto
, pod kterým byl popisek, přeloženo, Japonská loď YAMATO, Jamato, říjen 1941, foto je volně přístupné na několika webech, a byla zde upravena jen velikost fota. ) zaznamenala hlášení průzkumného letounu z křižníku Tone (zde viz foto
, pod kterým byl popisek_křižník_Tone_, foto je volně přístupno na několika webech a muselo být zvětšeno.), jenž Nagumovi oznamoval, že zpozoroval nepřátelský svaz s letadlovou lodí. Jamamoto (zde viz foto
, na kterém je admirál Jamamoto, foto je volně přístupné na několika webech) byl naopak spokojen – jeho předtucha nezklamala, Nimitz mu vyslal v ústrety zbytky svých sil, a konečně tedy bude stále otevřený účet uzavřen. Z dalších zpráv bylo zřejmé, že Nagumo úspěšně odrazil sérii nepřátelských náletů a sám neutrpěl žádné škody. I první zprávy o novém náletu střemhlavých bombardérů a zasažení Kagy a Sórjú nevyvolaly vážnějších obav; v každé bitvě je třeba počítat se zásahem, nebylo možno předpokládat, že Nagumovy lodi vyjdou z opakovaných náletů bez škrábnutí. Na druhé straně ale Jamamoto věřil, že dokonale vycvičené posádky a zkušení velitelé si dokáží poradit.“
Šok pro Hlavní svaz admirála Jamamota přišel v čase 10 hodin 50 minut. Český historik k tomuto času, 10.50, na str. 423., dodává, cituji:
„Zatímco Nagumo se svým štábem opouštěl hořící vlajkovou loď, dočasně převzal taktické velení 1. úderného svazu Hiroaki Abe, velitel skupiny křižníků a bitevních lodí. V 10 hodin 50 minut z můstku své vlajkové lodi – těžkého křižníku Tone – odeslal Jamamotovi depeši, v níž mu sděloval tragickou zvěst, že Akagi, Kaga a Sórjú jsou po náletu nepřátelských střemhlavých bombardérů v plamenech.
Zpráva měla stejný účinek, jako by na navigačním můstku Jamamotovy obrovité vlajkové lodi vybuchla bomba. Ani v nejčernějších představách nikdo nečekal něco podobného. Radista běžel s depeší na můstek a předal ji Jamamotovu spojovacímu kapitánovi Wadovi. Ten zprávu přečetl a beze slova ji podal náčelníkovi štábu kontraadmirálovi Ugakimu. Ugaki rychle přelétl očima několik řádků a jako Wada, v naprostém tichu, jež náhle na můstku zavládlo, ji podal vrchnímu veliteli. Depeše oznamovala:
´Na lodích Kaga, Sórjú a Akagi zuří požáry způsobené nálety nepřátelských letounů startujících z pozemních základen a letadlových lodí. Připravujeme Hirjú k napadení nepřítele. Zatím se dočasně stahujeme na sever a seskupujeme síly…“
Ani Jamamoto nevyslovil jediného slova. Jeho tvář zbledla a zkameněla.
Stejnou depeši obdržel i vrchní velitel midwayských invazních sil a současně velitel zabezpečovací skupiny viceadmirál Nobutake Kondó (zde viz foto
, admirála Kondoa, foto je volně přístupné na několika webech).“
Asi tak za dalších dvacet minut přišla na loď Jamato další rádiová depeše, tentokrát byla od admirála Naguma.
„Japonské torpédoborce, které zachraňovaly námořníky z hořících letadlových lodí, vylovily i jednoho amerického letce, jehož letoun, sestřelen stíhačkami, se zřítil do moře blízko Nagumova svazu. Zraněný letec byl okamžitě převezen na křižník Nagara a tam vyslýchán. Rozezlení Japonci zřejmě se svým zajatcem nezacházeli v rukavičkách a brzy se dozvěděli, že Američané mají tři letadlové lodi a mezi nimi Yorktown, o kterém japonské velení předpokládalo, že byl potopen v Korálovém moři. Následovala třetí stručná zpráva Jamamotovi:
´Výpověď učiněná praporčíkem letectva z Yorktownu. Nepřítel nasadil do akce letadlové lodi Yorktown, Enterprise, Hornet, šest křižníků a deset torpédoborců. Yorktown, doprovázen dvěma křižníky a třemi torpédoborci, operuje samostatně. Svaz vyplul z Pearl Harboru ráno 31. května, 1. června dorazil do blízkosti Midwaye a tam křižuje v severozápadním kursu´.“
