PALBA.CZ

Jak to vlastně vypadalo v čase WW2 v Latinské Americe - jak moc globální konflikt ovlivňoval životy tamních obyvatel - byl tam relativně běžný společnský život bez nějakých omezení, např. stran zásobování zbožím atp.

A byla reálná emigrace do nějaké latinskoamerické země, jakožto možnost vyhnutí se odvodu nebo celkově válečných útrap, případně šoa? Bylo vůbec reálné se tam v čase WW2 dostat z válčící Evropy nějakým lodním spojem atp.? Dostal by člověk azyl? Mohla případná nižší cenová hladina umožnit nějaký důstojný život ne zas tak bohatému západoevropanovi, i kdyby zpočátku se nemohl pracovně uplatnit (např. skrz rozprodej rodinných šperků atp.)?

Život obyvatel zejména na pobřeží Karibiku asi určitě ovlivnilo např. působení ponorek Kriegsmarine, zejména během první půlky 1942. Ostatně s tím souvisel i vstup Mexika do WW2 (mexickou vládu naštvalo potopení tankerů)
https://en.wikipedia.org/wiki/Latin_Ame ... rld_War_II

Některé státy na WWII i profitovaly, například Argentina , zásobovala spojence hovězím masem a hlavně kůžemi, ty údajně měly větší hodnotu než to maso.

Fricoolinek píše:..Mohla případná nižší cenová hladina umožnit nějaký důstojný život ne zas tak bohatému západoevropanovi, i kdyby zpočátku se nemohl pracovně uplatnit (např. skrz rozprodej rodinných šperků atp.)?

S pracovným uplatnením v Argentíne by asi nebol problém. Ale na akú životnú úroveň by to bolo je otázne. Z našej časti Slovenska bolo veľa chlapov "za prácou" v Argentíne. Starý otec tam odišiel pred vojnou cca 1938? a vrátil sa až po vojne 1947??
Či bola v Argentíne nižšia cenová hladina je tiež otázne, keďže dávala prácu ľuďom z iných krajín(kontinentov) tak tam cenová hladina nemusela byť nižšia. Za prácou sa chodí do bohatších krajín alebo k bohatším firmám(v chudobnej krajine)

Tak ale pořád je Argentina chudší země než Anglie nebo Francie. Nepředpoládám, že by tomu bylo jinak na konci 30. let. Na druhou stranu nějaká vyspělost v té zemi je i byla tehdy, takže finančně zabezpečný člověk si tam nemusel žít špatně. V nějaké vilkové čtvrti BA....

Ale Francia a Anglia v tej dobe(pred WWII) netrpela nedostatkom pracovnej sily(možno skôr nezamestnanosťou po kríze) preto sa za prácou muselo ísť do USA alebo Argentíny. O tom že by sa išlo za prácou do inej krajiny som nepočul, aspoň nie z naších končín.

A co takhle Belgie?
Měl jsem pár příbuzných co tam fárali před válkou i za války.

IMHO když vezmeme množství bot potřebné pro armádu v poli a vezmeme v úvahu fakt, že třeba Rudá armáda měla v jisté době pouze pár tisíc párů poloplátěných vysokých bot (kepr a kůže) pro desetitisíce, ba statisíce mobilizovaných, takže kvalitní obuv si koupili v rámci Lend and Lease v USA. Stačí se podívat na kvanta, která tímto způsobem dostali na frontu a nejen tam - asi by jinak chodilo naboso ještě daleko víc fronťáků a civilistů. A v USA se boty hodně šily z hověziny pocházející právě z Argentiny - viz obchodní ročenky a zprávy paroplavebních společností a rejdařství. Tzv. kanadky se šněrováním byly v prvovzoru také kožené, kombinace pryže a zatíraného plátna se hlavně kvůli láci a snadnosti hromadné výroby přece jen prosadila, ale až cca od poloviny války.

Prijimanie židov do Argentiny, Paraguaja a Chile bolo problematicke a nielen preto, lebo ich pred odchodom Nemci a rakuškaci totalne oškubali. vid. konferencia c Eviane https://en.wikipedia.org/wiki/%C3%89vian_Conference
Ale prijimanie nemeckych, chorvatskych a inych nackov a vojnovych zločincov na konci a po Druhej svetovej bolo uplne bezproblemove. Taky Vatikan si na to zariadil cestovnu kancelariu.

A nějaké vydávání těchto nácků zpět připadalo v úvahu nebo vůbec? Resp. muselo se to udělat jako s Eichmannem.

Ti zločinci tam už z Europy odchadzali s pravymi dokladmi a s falošnymi udajmi. V krajinach Južnej a Strednej Ameriky žili komunity Europanov a tak väčšinou bez problemov medzi svojich zapadli. Druha vec bola, že väčšinu zločinov spachali bud na židoch alebo v Strednej a Vychodnej Europe alebo v ZSSR. Bola Železna opona a vychodne krajiny realne nemali šancu po niekom napr. v Argentine patrat a nieto ešte dočkat sa vydania. Vynimkou boli samozrejme židia, ale u nich tiež existovali dva tabory. Prvi boli ti, čo chceli na všetko zabudnut a mlčat a druhy tabor, čo chcel naozaj spravodlivost. Celkovo je možno povedat, že zločiny Druhej svetovej zostali temer nepotrestane, lebo na konci vojny sa "vymenil" uhlavny nepriatel. Hitlera nahradil Stalin.

No az tak pravda to nie je. Pamätam si, ako som v archive nasiel dokument z 50tych rokov, ze Jozef Nemsila zije v Buenos Aires na tej a tej adrese, pracuje tam a tam, atd. Cize o vojnovych zlocincoch sa vedelo. Krajiny Latinskej Ameriky ich ale nechceli vydavat.

A o tichou fyzickou likvidaci tajnými agenty "zájem" nebyl? Možná teoreticky i v "kooperaci" s tamním komunistickými guerilami?

Naco ? Preco by chcel komunisticky rezim likvidovat vojnovych zlocincov ? On ich potreboval dotiahnut do CSR a urobit tu obrovsky humbuk procesom pred narodnym sudom.

niko píše:Naco ? Preco by chcel komunisticky rezim likvidovat vojnovych zlocincov ? On ich potreboval dotiahnut do CSR a urobit tu obrovsky humbuk procesom pred narodnym sudom.

Spíš je potřebovali vydírat a zavázat ke spolupráci, viz Max Rostock, vrah z Lidic.
Bolševikům o nějakou spravedlnost nikdy nešlo.

Jinak k těm povzdechům, že potrestání nacistických zločinců bylo nepatrné, ve srovnání s tím jak byli potrestáni zločinci bolševičtí to byla skoro genocida.

Z vypovedi clenov Bielej legie vieme, ze sa STB a statna moc snazila ich vlakat na uzemie CSR, pripadne aj uniest. Koniec koncov niekedy aj uspesne. Pri procese Narodneho sudu s prislusnikmi horovej caty POHG, ktora vrazdila v Nemeckej bol aj jeden byvaly prislusnik POHG (tusim Rojko), ktory pracoval pre americku CIC a bol vylakany na uzemie CSR, kde nol zatknuty. Rojko dostal pri tomto procese trest smrti. Tento proces bol v roku 1958 v republike medialna udalost cislo jedna.

Nesher píše:Jinak k těm povzdechům, že potrestání nacistických zločinců bylo nepatrné, ve srovnání s tím jak byli potrestáni zločinci bolševičtí to byla skoro genocida.

Ach jo, to sou zase kecy . Všichni zločinci jsou si rovni a škoda rány, která padne vedle. Nazývat trest jedněch hajzlů genocidou a okecávat to tim, že se jiný hajzli trestu vyhnuli, je dosti úchylný.

Ataman píše:

Nesher píše:Jinak k těm povzdechům, že potrestání nacistických zločinců bylo nepatrné, ve srovnání s tím jak byli potrestáni zločinci bolševičtí to byla skoro genocida.

Ach jo, to sou zase kecy . Všichni zločinci jsou si rovni a škoda rány, která padne vedle. Nazývat trest jedněch hajzlů genocidou a okecávat to tim, že se jiný hajzli trestu vyhnuli, je dosti úchylný.

Obávám se, že máš trochu problém s chápáním textu obecně a nadsázky speciálně. Tak to zkusím vysvětlit po lopatě, nijak nezpochybňuji trest pro nacisty, ten byl víc než zasloužený. Jen poukazuji na to, že nějaká snaha o potrestání nacistů proběhla, v celé Evropě. Jen trestů smrti bylo vykonáno několik tisíc. A tedy z tohoto pohledu se s velkou mírou nadsázky jednalo, v porovnání s tím jak byli potrestáni bolševičtí zločinci (kteří s těmi nacistickými nezadali vůbec v ničem) takřka o genocidu (ve smyslu likvidace, nikoliv něčeho špatného).

Nesher píše:Obávám se, že máš trochu problém s chápáním textu obecně a nadsázky speciálně.

Obávám se, že se pleteš, minimálně z poloviny. Text sem pochopil, nadsázku v tom fakt nevidím.

Nesher píše:nijak nezpochybňuji trest pro nacisty

Ale ano.

Nesher píše:ten byl víc než zasloužený.

Teď už dobrý.

Nesher píše:Jen poukazuji na to

Bohužel poukazuješ poněkud nešťastně.

Nesher píše:bolševičtí zločinci (kteří s těmi nacistickými nezadali vůbec v ničem)

Ano.

Nesher píše:jednalo se takřka o genocidu.

Ne.

Nesher píše:
jednalo se takřka o genocidu.
Ne.

To je ta nadsázka