Nakajima Ki-84 Hayate

Reisen · Příspěvek od **Reisen** » 3/12/2005, 21:39

Nakajima Ki-84 Hayate / Frank
Práce na projektu stíhacího letounu Nakajima Ki-84 byly zahájeny na počátku roku 1942, velení císařského armádního letectva vydalo specifikace na stíhací letoun, který měl nahradit Nakajimu Ki-43 Oscar. Požadavky byly vysoké maximální rychlost 680 km/h, schopnost operovat po dobu půldruhé hodiny ve vzdálenosti 400 km od základny a vyzbroj: dvojice kanónů Ho-5 a dvojice kulometů Ho-103. Obratnost měla být vysoká, důraz byl kladen i na pasivní bezpečnost osádky a tak bylo počítáno s instalací samosvorných obalů nádrží a pancéřováním kabiny. S motorem se počítalo a byl to výkonný typ Nakajima Ha-45 - armádní verze motoru Nakajima NK9A Homare, byl to dvouhvězdicový osmnáctiválec.

Projektu se ujal Toru Koyama. Práce probíhaly ve vývojových dílnách v Otě. V března roku 1943 byl první prototyp Ki-84 dokončen a o měsíc později započaly zkoušky, které ukázaly, že se jedná o letadlo dobrých letových vlastností. Motor Ha-45-11 dosahoval výkonu 1820 koní, a to i díky vstřikováním směsi vody a metanolu. Jednonosníkové křídlo vybaveno japonskou obdobou Fowlerových vztlakových klapek a v každé polovině křídla byly dvě nádrže paliva. Hlavní nádrž byla v těžišti stroje. Firma Nakajima se snažila reagovat na všechny připomínky pilot, kteří se zúčastnili zalétávání a tak na letounech ověřovací série bylo provedeno mnoho změn. Těchto letadel bylo vyrobeno 83. Měnilo se např. vzepětí křídel, vyústění výfuků, tvar ocasních ploch a byly odstraňovány závady na hydraulice. Tímto agilním postojem se Nakajimě podařilo zlepšit vlastnosti letounu.

V roce 1943 bylo několik letadel ověřováno na bojišti v Číně. Výroba zatím nebyla sériová a to znamenalo, že byla pomalá, ale vše bylo průběžně připravováno pro plynulý přechod na výrobu sériovou. Motory nepracovaly spolehlivě a motorářské oddělení se zatím neúspěšně snažilo odstranit závadu tohoto motoru, neočekávaně ztrácel výkon. To se podařilo odstranit až u Ha-45-23.

V dubnu roku 1944 začala továrna v Otě se sériovou výrobou a prvních 42 letadel bylo dodáno s motory Ha-45-11, Ha-45-12 a Ha-45-21. Letoun byl zařazen do výzbroje jako: „armádní stíhací letoun typ 4 model 1“ a bylo mu přiděleno bojové jméno Hayate - vichřice. Od dubna 1944 se do výroby zapojila továrna v Ucunomiji. Výroba stoupala a i za cenu překonávání potíží a problémů s materiálem, surovinami i vlastními lidmi, tedy s jejich nekvalifikovaností. Nezapoměňme, že už se pomalu blížil konec války, ale i tak bylo dodáváno průměrně 200 letadel měsíčně.

Vyráběny byly především stíhačky Nakajima Ki-84-Ia Ko s výzbrojí dvou kulometů Ho-103 uložených v trupu a ze dvou kanónů Ho-5 uložených v křídlech. Proti těžkým bombardérům byla vyráběna verze Ki-84-Ib Otsu, jenž nesla čtyři kanóny Ho-5, Malý počet letadel nesl v křídlech dva kanóny Ho-155 ráže 30 mm a dva kulomety Ho-103 nad motorem to byla verze Hei neboli Ki-84-Ic. Pod křídla bylo možno zavěsit dvě pumy s maximální hmotností 250 kg, nebo dvě přídavné nádrže s kapacitou po 200 litrech.

Stíhací letoun Nakajima Ki-84 Hayate byl velice úspěšný a získal si tu nejlepší pověst a požíval velkou oblibu pilotů pro svou snadnou pilotáž. Beze zbytku se vypořádal se všemi úlohami, které na něj byly kladeny. Od srpna roku 1944 bojoval na všech bojištích a byl považován za nejlepší japonskou stíhačku vůbec. Od Spojenců se mu dostalo nejvyššího uznání a dostal přiděleno kódové jméno Frank. Výroba dodala 3382 letadel.

Existovaly i další projekty, které počítaly s montáží výkonnějších typů motorů, popřípadě i s motorem Ha-45 Ru, kterému zajišťoval výkon ve velké výšce turbokompresor. Žádný takový projekt nebyl realizován. Došlo na výrobu úsporných verzí, které přinesl nedostatek hliníku a dalších surovin. V průběhu roku 1944 byly vyráběny dřevěné části trupu a křídel a po spojení s drakem Ki-84 vznikla verze Ki-84-II KAI, ze které bylo vyrobeno pouze několik strojů s motory Ha-45 23 a Ha-45-25.

Japonci neměli dostatek zkušeností s dřevěnou konstrukcí, která by vykazovala i odpovídající pevnost, proto dva inženýři továrny Tachikawa odcestovali do Barmy a zde studovali zbytky sestřeleného Mosquita. Oba potom své zkušenosti využili při stavbě letadla Tachikawa Ki-106. Vzhledově to byla Ki-84, ovšem nyní s dřevěnou konstrukcí. Prototyp byl velmi těžký, jeho hmotnost byla o téměř 450 kg vyšší než Ki-84-Ia. Následovala opatření, která měla za úkol snížit hmotnost, to se stalo a 120 kg bylo dole, ale za cenu redukce výzbroje na pouhé dva kanóny Ho-5.

Další cestou bylo vyměnit některé duralové nosníky za ocelové a pro úsporu hmotnosti jako potahu na méně exponovaných místech použít plátno – to byla idea, na základě které byl postaven typ Nakajima Ki-113. Byl upraven ze sériového letounu Nakajima Ki-84 Hayate, ale hmotnost byla vyšší o 200 kg, než vážil Ki-84-Ib. Letoun byl snad i zalétán v červnu a červenci 1945.

Třetím pokusem, který měl za úkol odstranit nedostatek nějaké suroviny nebo dílu byl letoun Manshu Ki-116. Protože motorů Ha-45 byl nedostatek a to zejména v Mandžusku, kde firma Manshu vyráběla licenční Ki-84, byl zde vyvíjen na základě Ki-84, ale s běžně dostupným motorem Mitsubishi Ha-112-II se startovním výkonem 1500 koní. Výkon byl menší, ale také hmotnost letadla byla o 400 kg menší, výkony byly přijatelné míru a nvíc se zlepšila obratnost letounu. Trojlistá vrtule byla použita z průzkumného typu Mitsubishi Ki-46-III, který zde byl licenčně vyráběn. Slibný vývoj ukončila kapitulace Japonska.

Fatale · Příspěvek od **Fatale** » 3/12/2005, 22:02

jo, tohle letadlo je imho jedna velka parada, tusim ze rychlostne, stoupavosti a obratnosti stirala 84ka i soudoby spity...

Reisen · Příspěvek od **Reisen** » 3/12/2005, 22:08

Příspěvek od **sa58** » 3/12/2005, 22:10

článek je OK, díky za něj.

P.S. Zkus příště článek trochu jinak zformátovat, přece jen více odstavců by tomy asi prospělo

Reisen · Příspěvek od **Reisen** » 3/12/2005, 22:21

Trojpohledový výkres Nakajimy Ki-84-Ia

Reisen · Příspěvek od **Reisen** » 3/12/2005, 22:24

Fotografie Franka Ki-84

Reisen · Příspěvek od **Reisen** » 3/12/2005, 22:28

Na fotografiích Tachikawy Ki-106 vídíte, že rozdíl ve vzhledu je minimální.

YAMATO · Příspěvek od **YAMATO** » 4/12/2005, 07:02

Zajímalo by mě, proč některé zdroje uvádí, že při zkouškách Ki-84 I a, prováděných v USA, bylo dosaženo maximální rychlosti až 687 km/h v 6100 m oproti normálně udávaným 631 km/h v této výšce.

Reisen · Příspěvek od **Reisen** » 4/12/2005, 19:18

Víš, asi to celé vyplývá z toho, že Japonsko mělo s výrobou už poměrně dost problémů. Továrna na motory v Musashi byla bombardována a tak jaký motor byl k dispozici, ten byl použit a výkon motoru Ha-45-11 a Ha-45-25 to byl tabulkový rozdíl 300 koní a navíc zde byl další rozdíl jak byl motor sestaven - kvalita výroby byla velmi rozdílná a to nejen u motorů, s kvalitou výroby to platilo pro celý letoun. Dále, jen barva na povrchu letadla dokázala "srazit" maximální rychlost o desítky km/hod. No a pokud byl letoun testovaný v USA připravován za zkoušky svědomitě, tak bych i věřil takovému nárustu rychlosti. Předesílám, že je to můj vlastní názor a výklad, ale vycházím z toho že motory pro Ki-84 byly opravdu odlišné a všechny výroba použila. Kvalita japonských barev v druhé části války byla dosti odlišná, ale spíše nevalná. Vliv kvalifikace dělníků a vůbec všeho osazenstva v továrně má velice rozodující vliv na jakost výrobků. No a tak, když to vše sečteme.... Já bych to tak viděl.

Příspěvek od **sa58** » 4/12/2005, 19:28

A co možný rozdíl v kvalitě paliva? O japonském si nedělám iluze

Reisen · Příspěvek od **Reisen** » 4/12/2005, 19:35

Jistě, palivo má zásadní vliv na výkon motoru a s ohledem na skutečnost, že japonské válečné lodě koncem války spalovaly i nerafinovanou ropu. Jistě i to je možné.

Nelson · Příspěvek od **Nelson** » 4/12/2005, 20:02

Asi máš na mysli lehkou tarakanskou ropu. Ta má podobné parametry jako mazut.
Jenomže její výpary jsou dost nebezpečné. A Japonci na to dojeli s Taiho.

Ale co se týká leteckého paliva a rozdílů v něm. Když Američani po válce zkoušeli japonská letadla, byli prý dost překvapeni jejich výkony. A to použili palivo které běžně tankovali do svých strojů.

YAMATO · Příspěvek od **YAMATO** » 5/12/2005, 07:47

IMHO podle mě byly zkoušky Ki-84 (a víceméně všeho) dělány s kvalitně vyrobenými stroji, kvalitním palivem atd. Čili to by ten rozdíl rychlostí nevysvětlovalo.

Atlantis · Příspěvek od **Atlantis** » 5/12/2005, 08:15

Kvalitní palivo asi opravdu už v Jap. nebylo. Já už nevím, kdo to tady říkal tu historku o společném letu jap. a amíků na stejný benzín, kdy asmeričani letěli na plno a jap. s am. 100 oktanem jen lechtali plynovou páku:-))

Fatale · Příspěvek od **Fatale** » 26/12/2005, 16:30

data, grafy, nakresy, imho dost zajimavy
http://www.angelfire.com/trek/taic/TAIC.pdf (eng)

YAMATO · Příspěvek od **YAMATO** » 26/12/2005, 16:50

Podle těchto údajů by ovšem maximální rychlost ki-84 I byla skutečně skoro 690 km/h! A u J2M3 přes 670 km/h! A Ki-61 II 680 km/h!

Přitom rychlost Ki-61 I odpovídá, 580 km/h. U Ki-44 II je 605, což také odpovídá.

Tak to je docela záhadička...jak k těm údajům přišli? Co je to za zdroj?

No

Fatale · Příspěvek od **Fatale** » 26/12/2005, 16:58

zdroj prave nevim, neni tam o nem ani zminka, docela ale pochybuju, ze by si amici prekladali japonsky udaje, spis pujde o jejich vlastni

YAMATO · Příspěvek od **YAMATO** » 26/12/2005, 17:02

Pak ale kde se vzali podstatně nižší údaje u některých typů? Když přitom jiné sedí? Mě bylo vždy divné, proč jsou nejmodernější japonské stroje tak pomalé...třeba u Hajaté jsem o těch rozporech věděl, ale vysvětlení chybí...

Fatale · Příspěvek od **Fatale** » 26/12/2005, 17:19

tak na tohle ti pri nejlepsi vuli nedokazu odpovedet 8)

YAMATO · Příspěvek od **YAMATO** » 26/12/2005, 17:21

To nejsi sám...nikdo na to nedokáže pořádně odpovědět...obávám se, že pravdu se už asi nedozvíme.

Nakajima Ki-84 Hayate

Nakajima Ki-84 Hayate

TTD