Německá armáda samozřejmě nepoužívala pro boj se stíhacími bombardéry a taktickým letectvem pouze flakpanzery, ty byly přednostně určeny pro tankové divize. V daleko větší míře se používali PL děla na kolopásových podvozcích a upravených nákladních automobilech. Jejich výhodou oproti flakpanzerům byla cena a dostupnost podvozku, nevýhodou potom nízká úroveň ochrany osádky. Skoro na každý kolopásový podvozek či tahač byl umístěn Flak od ráže 20 mm až po klasickou ráži německých Flaků – 88 mm. Tady je krátký přehled některých typů.
Obrněné transportéry
SdKfz 250
U tohoto „malého haklu“ se v základní verzi PL kanon nemontoval, k ostřelování vzdušných cílů šla asi použít varianta SdKfz 250/9 s kanonem KwK 38. Ten měl náměr od -4° do +70°, což umožňovalo ostřelovat i vzdušné cíle. Otázkou je, zda byl k tomu uzpůsoben zaměřovač. Mimo tuto standardní verzi došlo k nainstalování 20mm kanonu Flak 30 nebo 38, to však byly jen lokální předělávky polních dílen a sériově se nevyráběly.
SdKfz 251
U tohoto klasického kolopásu dochází už k sériové výrobě PL děla. Verze SdKfz 251/17 prodělala oproti normální rozsáhlou přestavbu, do bojového prostoru byl instalován kanon „2 cm Flak 38“ ráže 20 mm. Po úpravě korby se dalo kanonem otáčet o plných 360°. Palebný průměr byl 600 ran
Další verzí byl SdKfz 251/21, v jeho bojovém prostoru byla umístěna plně otočná lafeta se třemi leteckými kanony MG 151/20 ráže 20 mm. Nakládalo se až 3000 nábojů, vozidlo mělo být přednostně určeno pro tankové divize a divize pancéřových granátníků. Byla však vyrobena jen menší série
kolopásové tahače a vozidla
SdKfz 6
Kolopásové vozidlo kategorie 5 tun, výroba běžela od roku 1935 do roku 1943 a bylo vyrobeno cca 3 500 ks. Verze SdKfz 6/2 byla určena PVO pozemního vojska, na plošině byl umístěn „3,7 cm Flak 36“ ráže 37 mm. Kanonem bylo možno otáčet o celých 360°. Celková hmotnost vozidla byla 10,4 tuny, max. rychlost 50 km/h, dojezd 317 km, osádka - 7 mužů.
SdKfz 7
Dělostřelecký tahač hmotnostní kategorie 8 tun, výroba probíhala od roku 1937 až do konce války a bylo vyrobeno okolo 12 000 vozů. S motorem o výkonu 140 HP dosahoval rychlosti 50 km/h na silnici.
Verze SdKfz 7/1 – na otevřenou plošinu je lafetován komplet Flakvierling 38 (4x20), schopný se otáčet o celých 360°. kolo plošiny byl nízký ocelový plůtek vyplněný pletivem, který se při střelbě sklápěl. Palebný průměr byl 600 nábojů. Osádka měla 6 mužů.
Verze SdKfz 7/2 – místo Flakvierling 38 byl použit „3,7 cm Flak 36“ ráže 37 mm, jinak úprava byla v podstatě schodná. Osádku tvořilo 7 mužů
V menším množství byla u obou verzí vyráběna verze s pancéřovanou kabinou.
SdKfz 8
Tahač kategorie 12 tun, vyráběný do roku 1944. Hmotnost 15 tun.
Na jeho základě vznikla malá série do té doby nevídaného PL děla – byl použit Flak 18 ráže 88 mm. Ten byl umístěn podobně jako na lehčích tahačích. Bylo vyrobeno jen 12 vozů v letech 1939 a 1940 u firmy Krupp
SdKfz 9
Nejtěžší německý kolopásový tahač, kategorie 18 tun. Vyráběl ho koncern FAMO ve spolupráci s Tatrou a Vomagem.
Oproti normálnímu stroji mělo PL dělo upravenou korbu a pancéřovanou kabinu o síle 14,5 mm. Za kabinou byl umístěn kanon Flak 37 ráže 88 mm s palebným průměrem 40 nábojů. Bylo vyrobeno jen 14 kusů v roce 1943.
SdKfz 10
Nejmenší kolopásový tahač kategorie 1 tuna. Bylo vyrobeno na 17 500 vozidel. Na jeho podvozku byl postaven obrněný transportér SdKfz 250.
SdKfz 10/4 – na korbě byl lafetován kanon Flak 30 ráže 20 mm, popřípadě modernější verze Flak 38 stejné ráže. Vznikly i verze s pancéřovanou kabinou. Okolo kanonu byly namontovány oceloví plůtky s pletivem. Osádku tvořili 4 muži.
schwere Wermachtschlepper
Pod tímto hrozným názvem se skrývá moderní konstrukce kolopásového vozidla z konce toku 1943 produkovaného až do konce války. Vznikla omezená série těchto vozů s kanonem Flak 43 ráže 37 mm. Vozidlo dosahovalo na silnici rychlosti jen 29 km/h s dojezdem 300 km.
Německá armáda používala i kolopásové stroje ukořistěné ve Francii, kde se několik firem věnovalo výrobě kolopásových strojů. Na podvozek UNIC P107 bylo pro Schnelle Brigade West postaveno samohybné dělo s kanonem Flak 38. Vyrobeno bylo 72 ks. Němci vozilo UNIC P107 označovali jako U 304 (f)
Použité zdroje:
I. Pejčoch – Obrněná technika 2
hlavně ne tebe.
