Rusko už delší dobu dává najevo svou snahu o rozšíření svých vojenských základen severním směrem a současně o rozšíření své výlučné hospodářské zóny o stovky kilometrů od svého pobřeží, s poukazem na údajný tvar pobřežního šelfu. Zatímco některé činy odpovídají koloniální symbolice 17. století (umístění vlajky Ruska na mořské dno z ponorky), další - znovuobsazení sovětských základen z doby studené války, ustavení speciálních jednotek a oznámení vývoje účelových polárních prostředků a zbraní - tak komické nejsou. Rusko také typicky ignoruje potřebu podobné kroky mezinárodně projednat a staví ostatní členské země dohod:
Arctic Environmental Protection Strategy (AEPS): Tato dohoda byla podepsána v roce 1991 a zahrnuje spolupráci mezi arktickými státy na ochraně životního prostředí v Arktidě1.
Arctic Council: Tato organizace byla založena v roce 1996 a zahrnuje osm arktických států a šest organizací působících v oblasti Arktidy. Cílem této organizace je podporovat udržitelný rozvoj v Arktidě a řešit problémy spojené s klimatickou změnou2.
The Agreement on Cooperation on Aeronautical and Maritime Search and Rescue in the Arctic: Tato dohoda byla podepsána v roce 2011 a zahrnuje spolupráci mezi arktickými státy na záchraně životů v oblasti Arktidy3.
před hotovou věc.
Dalším hráčem je Čína, která se jednostranně prohlásila za "stát blízký Arktidě" a začala rozšiřovat, i společnými námořními cvičeními s Ruskem perimetr svého válečného loďstva do kritické oblasti.
Nevládní Mitchell institute vydal kritický rozbor dosavadní politiky amerických vlád a Pentagonu, které si dle mínění autorů užívaly mírové dividendy po vítězství ve Studené válce a rozpadu Sovětského svazu a nevěnovaly dostatečnou pozornost negativním signálům z ruské strany, stejně jako klimatickým změnám, které umožnily plavbu podél severoruského pobřeží - včetně válečné flotily po značně delší čas, možná dokonce celoročně. Výňatky ze zprávy ve spoileru:
Spojené státy potřebují vícevrstvý přístup, aby porazily i myšlenku útoku z dalekého severu.
Od počátku studené války byl daleký sever považován za atraktivní vektor útoku na dlouhou vzdálenost z jednoho prostého důvodu: poskytuje nejkratší vzdálenost mezi Spojenými státy a Eurasií. Dnes je Arktida stále vnímána protivníky USA, jako je Rusko a Čína, jako atraktivní vektor útoku pro jejich rakety a letecké prostředky dlouhého doletu, a to jak vzhledem k zeměpisné poloze Arktidy, tak vzhledem k nedostatečnému monitorování ze strany Spojených států. Rostoucí přítomnost Číny v Arktidě, která se sama prohlásila za "stát blízký Arktidě" a je držitelem stále silnějšího leteckého a raketového inventáře dlouhého doletu, posiluje význam regionu jako základny pro konvenční letecké útoky a útoky řízenými střelami.Přesto se schopnost USA odhalovat, sledovat, určovat a čelit útokům ze severu od konce studené války výrazně snížila, a to i přesto, že potenciální američtí protivníci během tří desetiletí upřednostnili vývoj raket všech typů. Čína a Rusko zkoumaly možnosti použití konvenčních zbraní dlouhého doletu k odstrašení amerických představitelů, aniž by vyprovokovaly jadernou reakci. Čínská doktrína popisuje přesné údery jako prostředek "řízení války" k řízení eskalace a rámcování uzlů pro projekci síly. Raketová válka se pro Rusko stává hlavním prostředkem projekce moci; na Ukrajině Rusko vypustilo stovky balistických a řízených střel a také sebevražedné bezpilotní letouny, které cílí na energetické sítě a další kritickou infrastrukturu ve snaze donutit Kyjev k urovnání.....
Spojené státy na tyto hrozby dosud reagovaly jen vlažně. V období po skončení studené války v 90. letech 20. století a na počátku nového tisíciletí bylo plánování obrany Arktidy odsunuto na druhou kolej kvůli jiným geopolitickým zájmům Spojených států i Ruska. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se ruská ekonomika zhroutila a její Severní flotila a letecké prostředky se ocitly v havarijním stavu. Smlouvy o snižování zbrojení uzavřené po skončení studené války spolu s výrazným posunem v zaměření americké armády na operace na Blízkém východě po 11. září 2001 přispěly k tomu, že ministerstvo obrany omezilo své zaměření na Arktidu. Ministerstvo obrany uzavřelo nebo zmenšilo téměř všechny své základny na Aljašce a výrazně omezilo další kapacity pro obranu severního přístupu ke Spojeným státům. To se projevilo v tom, že NORAD se stále spoléhá na stárnoucí systém varování před severem (North Warning System - NWS), síť 47 radarů dlouhého a krátkého dosahu, které byly poprvé uvedeny do provozu v 80. letech 20. století a vybaveny technologií ze 70. let 20. století............................
Malý počet stíhaček a chybějící systém senzorů, které by dokázaly odhalit nízko letící cíle na velkou vzdálenost, omezují účinnost systému proti moderním řízeným střelám a dalším hrozbám. Systémy protivzdušné obrany, jako je Patriot, Terminal High Altitude Area Defense (THAAD) nebo National Advanced Surface-to-Air Missile System (NASAMS), který se používá k obraně oblasti hlavního města Washingtonu, D. C., nabízejí určitou obranu proti hrozbám raket s malým počtem střel, ale tyto prostředky s nízkou hustotou a vysokou náročností jsou velmi nákladné; jeden výstřel stojí více než střely, proti nimž se brání, a jsou neúčinné proti mnoha typům střel s plochou dráhou letu a hrozbám z dronů.
Záběr z výcviku aljašské 11th Airborne Division "Arctic Angels". Zajímvostí jsou ty lyžnice, ke kterým se vrátili po 50 letech zkoušení různých vychytávek:
Ako odpovedia na ruskú expanziu do arktídy kanaďania a dáni ?
Re: Arktické válčiště
Napsal: 16/10/2023, 06:04
od Zemakt
Nijak, nic nebude. Arktické jednotky budou rozpuštěny na Ukrajině, mimochodem už se to děje.
Re: Arktické válčiště
Napsal: 16/10/2023, 06:22
od vencour
Zemakt píše: ↑16/10/2023, 06:04
Nijak, nic nebude. Arktické jednotky budou rozpuštěny na Ukrajině, mimochodem už se to děje.
Jestli maj útvary na severu 20% obsazení, tak tohle je spíš "what if".
Re: Arktické válčiště
Napsal: 22/10/2023, 14:38
od seabee
Ruské vlajky a přehlídka flotily. Válku na Ukrajině pocítily i norské Špicberky
22. října 2023 14:15
Na fjord hledí busta Lenina, za níž stojí pomník s heslem Naším cílem je komunismus. Na budovách vlají ruské vlajky. Místní hospoda Rudý medvěd účtuje útratu v rublech. Barentsburg vás vítá, hlásá nápis v ruštině nad molem v tomto malém přístavu na arktickém souostroví Špicberky. Barentsburg se ale nenachází v Rusku, nýbrž v Norsku, píše list The Guardian. Po ruské invazi na Ukrajinu ale vztahy ochladly. Letos 9. května, kdy si Rusko připomínalo vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem, vedl ruský generální konzul Andrej Čemerilo v Barentsburgu přehlídku desítek vozidel a vrtulníku nesoucích ruské vlajky.
Terje Aunevik, který v místním zastupitelstvu reprezentuje norskou Liberální stranu Venstre, vzpomíná, že 9. květen býval v Barentsburgu přátelským happeningem s dárky, proslovy a hudbou. „Se všemi vlajkami a vrtulníky je to teď ale podivný happening. Za 25 let, co jsem tady, jsem nic podobného nezažil,“ říká.
Prvním důvodem, proč tomu tak je, jsou strategické zájmy Moskvy v oblasti. "Arktida je pro Rusko citlivým regionem, protože má zásadní význam pro jeho ekonomické vyhlídky. Ztráta západních trhů a partnerů způsobila arktickým energetickým projektům značné problémy, ale Rusko bude v tomto regionu i nadále realizovat významné investice a je přesvědčeno o dlouhodobé životaschopnosti těchto projektů," vysvětlil Pavel Devyatkin působící v čele The Arctic Institute. Zároveň Moskva vnímá Arktidu jako vojenské propojení mezi Baltským mořem, severním Atlantikem a Tichým oceánem. Považuje ji za součást své sféry vlivu, a proto obezřetně sleduje jakékoli kroky Spojených států. Zatímco dříve tedy byla Arktida vnímána především jako prostor pro spolupráci v oblasti výzkumu a ochrany životního prostředí, dnes se z ní stále více stává prostor pro geopolitickou rivalitu. Moskva rozšířila svou Severní flotilu, vybudovala nové vojenské základny a modernizovala infrastrukturu na svém arktickém pobřeží. Ruská vojenská strategie zde zahrnuje jak obranné prvky, tak schopnost projekce síly do klíčových arktických oblastí. V posledních letech Rusko znovu otevřelo desítky arktických vojenských základen z dob Sovětského svazu, modernizovalo své námořnictvo a vyvinulo nové hypersonické střely schopné překonat americké obranné systémy. Od roku 2010 pak Rusko značně posílilo svou severní hranici rozmístěním vojenských sil v arktické zóně. Například Arktická brigáda disponuje kapacitami přizpůsobenými extrémním podmínkám tohoto prostředí. Severní flotila byla modernizována a vybavena technikou speciálně uzpůsobenou pro operace v Arktidě. Kromě toho se ruské letectvo pravidelně zapojuje do operací v oblasti Severního pólu. Dle analýzy The Wall Street Journal by Západ potřeboval nejméně deset let, aby ruskou vojenskou převahu v Arktidě vyrovnal. Tyto skutečnosti potvrzuje i rostoucí počet vojenských cvičení a operací, jež Moskva v regionu provádí. V uplynulém roce například ruské jaderné ponorky cvičně odpalovaly řízené střely poblíž členů NATO Norska, Finska a Švédska.
. Je to model Atlas, ve výzbroji dlouhodobá stálice.