PALBA.CZ

Diesel-elektrická ponorka Kockums A26

Historie vývoje švédských ponorek A26 sahá až k roku 1990, kdy byl zahájen projekt "U-båt 2000" a první podmořská plavidla měla vejít do služby zhruba na přelomu tisíciletí. Vzhledem ke konci studené války a rozpadu SSSR byl projekt zmrazen až do roku 2005, kdy vyvstala potřeba najít náhradu za ponorky třídy Södermanland (HSwMS Södermanland a HSwMS Östergötland). Nutno zmínit, že během této doby došlo k zásadní změně ve vlastnické struktuře tradičního švédského výrobce ponorek Kockums z Malmö. Tuto společnost vlastnil švédský stát od roku 1979 a v roce 1989 již státní společnost Kockums pohltila i vojenské loděnice ve městě Karlskrona. Byť byla společnost Kockums považována za strategický podnik, byla roku 1999 prodána německému koncernu HDW (Howaldtswerke-Deutsche Werft), který v roce 2005 zase pohltil koncern Thyssen Krupp, který společnost přejmenoval na TKMS (Thyssen Krupp Marine Systems AB). Vše šlo poměrně hladce, až než došlo ke sporu mezi Thyssen Krupp a švédským vyzbrojovacím úřadem FMV, kvůli novým ponorkám A26. Švédská vláda v prosinci 2007 objednala zahájení vývojových prací na typu A26, ty byly zahájeny roku 2009. Švédové chtěli ponorky prodávat i dalším zemím, aby tak snížili cenu na jejich vývoj, leč společnost Thyssen Krupp s tím nesouhlasila. Považovala celý projekt ponorek A26 za rizikový, bála se růstu nákladů a chtěla aby se loděnice Kockums vrátila ke stavbě malých pobřežních ponorek. Zlý jazykové tvrdili, že Thyssen Krupp měla v plánu loděnice zrušit a zbavit se tak konkurence. Nespokojenost švédské ministerstva obrany respektive úřadu FMV s přístupem Thyssen Krupp vyplula na veřejnost v roce 2013, kdy se ukázalo, že německá společnost v zahraničních tendrech protěžuje vlastní ponorky. Na podzim téhož roku pověřil FMV Saab o odkoupení společnosti Kockums, ale jednání s Němci k dohodě nevedlo. V únoru 2014 spor dokonce vyústil ve zrušení celého projektu A26. Vzhledem k ruské invazi na Krym se švédská vláda rozhodla nečekat na výsledek vleklých jednání. Saab urychleně přetáhnul k sobě celý technický manažerský tým z TKMS, včetně technického šéfa ponorkové divize a začal lanařit i dalších cca 200 technických pracovníků. Situace dále eskalovala a Thyssen Krupp se pochopitelně snažil bránit aktivitám Saabu, ale FMV stálo za Saabem. Celé drama vyvrcholilo překvapivou razií FMV v sídle společnosti TKMS (Kockums) v Malmö dne 15. dubna 2014. Design ponorek švédského námořnictva je tradičně majetkem ministerstva obrany, proto byl ze sídla společnosti odvezena všechna dokumentace a materiál patřící státu. následně se Saab dohodl s Thyssen Krupp v červnu 2014 na prodeji společnosti TKMS, se zhruba 800 zaměstnanci, za 37,5 mil dolarů. Následující měsíc byla společnost přejmenována na Saab Kockums AB. V červnu 2015 byl projekt obnoven a zadán kontrakt na stavbu dvou ponorek A26. Náklady na obě plavidla byly stanoveny na 945 mil dolarů (22,7 mld Kč) ale na druhou stranu tak vzniklo zhruba 170 nových pracovních míst. Stavba prototypové jednotky HSwMS Blekinge začala září 2015 a spolu se sesterskou ponorkou HSwMS Skåne, mají být předány v letech 2024 a 2025. Počátkem roku 2015 podepsaly loděnice Saab Kockums Naval Systems a nizozemská Damen Group dohodu o spolupráci na vývoji ponorek, které budou moci v budoucnu nahradit ponorky nizozemské třídy Walrus. Ponorka bude vyvinuta na základě typu A26, přičemž patrně bude mít větší rozměry a pohon AIP (Air Independent Propulsion).

Ponorky typu A26 mají být další evolucí třídy Gotland (A19) a jak již bylo zmíněno, ve službě nahradí ponorky třídy Södermanland (A17). Roku 2017 bylo zveřejněno, že vyvíjený typ A26 tvoří rodina tří základních typů, označených Pelagic, Oceanic a Oceanic (Extended Range) s výtlakem 1000–3000 tun. Nejmenší varianta, má být dlouhá okolo 50 m, je určena k operacím v pobřežních vodách. O něco větší oceánská verze má na délku asi 63 m. Největší varianta má mít na délku 80 m a je určená hlavně pro zákazníky, kteří by chtěli svoje ponorky provozovat v Pacifiku. Mají být modulární konstrukce, velmi tiché, obtížně zjistitelné a s vynikajícími manévrovacími schopnostmi. Exportní kusy jsou nabízeny s možností nést až 18 sil pro střely Tomahawk. Ponorky určené pro švédskou armádu budou druhé kategorie (63 m) a budou se tedy moci pohybovat i dál od pobřeží. Budou vybaveny pohonem nezávislým na přístupu vzduchu AIP (Air Independent Propulsion). Jejich pohonný systém budou tvořit diesely v kombinaci se stirlingovými motory Kockums, které spalují motorovou naftu s využitím kapalného kyslíku. Stirlingův motor byl vynalezen již v roce 1816 jako alternativa k parnímu stroji, leč používal se především při konstrukci vodních čerpadel a na začátku dvacátého století jej vytlačil praktičtější spalovací motor a elektromotor. O mnoho let později byl ale jeho koncept oprášen a využit při konstrukci švédské ponorky HMS Näcken (Typ A14). Tři ponorky třídy Näcken byly zařazeny do služby v letech 1980 a 1981. Pouze jednotka HMS Näcken byla v letech 1987-88 dodatečně přestavěna na pohon se Stirlingovými motory, který je nezávislý na dodávkách atmosférického vzduchu (AIP). Ponorku HMS Näcken během modifikačních prací rozřízly a vložily do ní AIP modul o délce 8,4 m a hmotnosti 220 tun se dvěma motory 4V-275R verze Mk I, nádržemi a dalšími systémy. Nejednalo se o nijak levnou záležitost, v tehdejších cenách tato modifikace prý stála 20 mil dolarů. Od roku 1989 byla ponorka v operační službě, i když spíše s řadou více méně zkušebních úkolů, které sloužily hlavně k ověření koncepce AIP pohonu pro ponorky třídy Gotland (A19). Ponorku HMS Näcken nakonec vyřadily jako poslední ze své třídy v roce 2004. Pokud jde o ponorky třídy Gotland (A19) z roku 1995, tak jejich pohonnou soustavu tvoří dva diesely MTU 16V 396 přeplňované turbodmychadly s maximálním výkonem po 960 kW (na motorové brzdě, celkem 2 x 960 kW = 1 920 kW), které pohánějí dva generátory proudu Jeumont-Schneider (dnes Jeumont Electric) s maximálním výkonem po 760 kW (2 x 760 kWe = 1 520 kWe). Ty zásobují proudem elektromotor ASEA (dnes ABB) s maximálním výkonem 1 320 kW (na motorové brzdě), který roztáčí hřídel se sedmilistým šroubem se šavlovitými lopatkami a dobíjí dvě sady olověných akumulátorů Varta. Pohon nezávislý na dodávkách atmosférického vzduchu (AIP) pro dlouhodobou plavbu pod hladinou pak tvoří dva švédské Stirlingovy motory (Saab) Kockums 4V-275R ve verzi Mark II. Motor 4V-275R, jak název napovídá, je čtyřválcový motor do V, kde každý válec má zdvihový objem 275 cm3. Motor má konstrukční uspořádání tzv. Alfa. Je to motor dvojčinný, kde prostor nad písty je ohříván a prostor pod písty je chlazen, přičemž studený prostor s horkým prostorem sousedního válce jsou propojeny. Tento pohonný systém by měl ponorce třídy Gotland (A19) umožnit operovat pod vodou bez vynoření nebo použití šnorchlu asi dvacet dnů. Přímo ponorka HSwMS Gotland dokázala v roce 2005 nepozorovaně proniknout doprovodem letadlové lodi USS Ronald Reagan a cvičně ji potopit. Švédové stirlingův motor následně osadili i do svých starších ponorek třídy Västergötland, dvě tato plavidla byla prodána Singapuru. Stirlingovy motory Kockums 4V-275R ve verzi Mk III se také vyráběly v Japonsku v licenci u Kawasaki pro japonské ponorky třídy Sórjú (SS16) podtřídy Mk1 (jednotky SS-501 až SS-510). Vraťme se ale k samotným ponorkám typu A26.

Pohonnou soustavu ponorek třídy A26 u švédského námořnictva o výtlaku cca 1900 tun (pod hladinou) bude tvořit AIP pohon se dvěma pohonnými moduly každý se Stirlingovým motorem Saab Kockums V4-275R Mk 5, a hlavní pohon pak tvoří tři moduly s diesely MAN (dříve SEMT Pielstick) 8 PA4 V 200 SM přeplňované mechanickým dmychadlem s maximálním výkonem po 700 kW (na motorové brzdě, celkem 3 x 700 kW = 2 100 kW), každý s vlastním elektrickým generátorem elektrického proudu. Parametry generátoru ani hlavních elektrického motoru nejsou zatím známy. Moduly dieselových generátorů jsou umístěny na horní palubě strojovny společně se Stirlingovými moduly. Dva diesel-generátorové moduly jsou na pravoboku a jeden na levoboku s oběma AIP Moduly. Výběr kompaktních osmi válcových dieselů s relativně malým výkonem byl právě dán potřebou optimálního uspořádání strojovny. Motor 8 PA4 V 200 SM není záměrně vybaveny turbokompresorem, ale jen mechanickým kompresorem, který je méně citlivý na změny tlaku v sání a výfuku při plavbě na neklidném moři s pomocí šnorchlu. U stirlingova motoru 4V-275R Mk 5, který je určený právě pro ponorky Typ A26, se spekuluje, zda je tlak ve spalovací komoře zvednutý na 25 atmosfér a tedy hloubka ponoru s AIP pohonem je zvětšená na 250 metrů. Důvodem je patrně nasazení mimo Balt a přihlédnutí k exportnímu potenciálu ponorek. Verze motoru Mk 5 by také měla mít zlepšenou tepelnou izolaci za účelem snížení ztrát, zvýšení účinnosti a snížení spotřeby LOX. To by ve svém důsledku znamenalo prodloužení doby plavby pod hladinou. Ponorky A26 tak jako tak mají nejen větší výtlak, ale i větší objem nádrží s LOX než třída Gotland (A19). Rychlost ponorek A26 by se měla s AIP pohybovat přes šest uzlů (11 km/h) a tichý pohon budou doplňovat ještě další opatření, společně označovaná jako technologie GHOST (Genuine HOlistic STealth), který vedle snížení hlučnosti na maximální možnou míru zahrnuje také redukci zbytkového magnetického pole lodě, takže by měla být obtížně zachytitelná detektory magnetických anomálií. Čtyři záďová kormidla budou uspořádána do X, což zlepšuje manévrovací schopnosti ponorek ve skalnatých pobřežních vodách baltského moře. Počítá se s plavbou těsně u dna i častém dosedání na něj. Pokud jde o výzbroj, ponorky dostanou čtyři hlavní torpédomety ráže 533 mm a dva menší 400 mm pro torpéda naváděná kabelem. Kromě vypouštění torpéd budou moci i klást miny, v přídi mají mít ponorky A26 také multifunkční poklop pro vysazování potápěčů, případně podmořských dronů. Na výstavě IMDEX Asia 2017 v Singapuru, představil Saab verzi ponorky A26 vybavenou soustavou vertikálních vypouštěcích zařízení pro americké řízené střely Tomahawk. Soustava vypouštěcích zařízení je tvořena třemi válcovými zásobníky (každý se šesti střelami) umístěnými v asi deset metrů dlouhém bloku, který je vložen do střední části ponorky. Tento prostor bude možno alternativně využít i pro výsadek potápěčů a podobně. Saab touto verzí údajně cílí na menší, ale ambicióznější námořnictva, která chtějí mít ve své výzbroji ponorky schopné útoků na pozemní cíle. Z našeho pohledu je zajímavé, že jsou tyto ponorky nabízeny rovněž Polsku. Polské ministerstvo obrany v rámci programu Orka nakoupí tři nebo čtyři nové dieselelektrické útočné ponorky schopné nést střely s plochou dráhou letu kategorie Tomahawk.

Zdroj:
https://navaltoday.com/2019/01/17/swede ... ubmarines/
https://www.defence24.pl/saab-oferta-na ... ualna-foto
https://www.defence24.pl/nowe-informacj ... odnego-a26
https://www.armadninoviny.cz/svedove-ma ... norky.html
https://www.militarybox.cz/news/saab-pr ... zarizenim/
http://www.digitaljournal.com/news/poli ... cle/381283
u popisu pohonu a úvodu jsem použil text co sepsal Starlight v diskuzi na AN