PALBA.CZ

Zbrojovka Brno , vojenský teréní prototyp ZV

Po zrušení automobilové výroby ve prospěch zbrojní roku koncem roku 1936 si ministerstvo národní obrany bylo dobře vědomo, že výroba automobilů dosáhla ve Zbrojovce velmi slušné úrovně a navrhlo přece jen využít zkušeností konstrukčních kanceláří pro vojenské účely. Byl to zjevně projekt záložní kapacity, neboť už tehdy ministerstvo vědělo, že by armáda v případě konfliktu používala více než sto typů různých vozidel.





Správní rada tedy dává okleštěné konstrukci pod vedením ing. Miksche a zbytku autodílny pokyn k projekci vojenského terénního automobilu. Jsou navrženy dva, typ ZV a typ T2, které určeny pro armádu mohly najít uplatnění při obraně našeho státu, ale byly také potenciální možností, jak obnovit činnost automobilky.

Vůz ZV byl velmi zvláštní konstrukce. Jeho podvozek byl tvořen podélnou ocelovou rourou s kovanými polonápravami, odpruženými příčnými listovými pružinami.
V ocelové rouře byl uložen kardanový hřídel, spojující obě hnané nápravy, obě nápravy byly také řiditelné.
Převodovka se čtyřmi rychlostmi vpřed a jednou vzad byla doplněna o redukční skříň a mezinápravový diferenciál se závěrem, pohon přední nápravy byl vypínate1ný, také oba nápravové diferenciály měly závěry.
K dalším zajímavostem patří vpředu umístěný naviják, odpružený tažný hák, dvouokruhové kapalinové brzdy a především sada šestnácti válcových kladek, jakýchsi malých pneumatik, rozmístěných na "břichu" podvozku, které měly umožnit snadnější překonávání terénních překážek, např. valů z hlíny.
Jako pohonná jednotka v prvním prototypu sloužila dvojice motorů Z 4, jeden vpředu a druhý vzadu, ale v druhém už byl jeden motor Z 5, tedy čtyřválec 1470 cm3.
Karosérie tohoto vozu byla otevřená, celkovová, čtyřmístná a čtyřdvířková, za zadními sedadly byla naplocho umístěna dvě rezervní kola. Střecha byla plátěná, k vozu patři1a i výbava vojenského charakteru, jako hledáček, polní nářadí, lana, naviják.
Byly použity kulové zapouzdřené stejnoběžné klouby systému Tracta, které byly s velmi dobrými výsledky vyzkoušeny pro auto Z 5 druhé série. Svým uspořádáním a dokonalým zapouzdřením bez potřeby mazání se výtečně hodily právě pro použití na terénním voze.
Jeden prototyp ZV byl postaven jako pancéřový vůz s lehkým kulometem.



Při okupaci v roce 1939 došlo samozřejmě také k obsazení brněnské Zbrojovky a nacisté oba prototypy ZV odvezli neznámo kam.

Zdroj: AUTOMOBIL „Z“, Československá Zbrojovka a.s. Brno


Zbrojovka Brno , vojenský teréní prototyp T 2



Zajímavou konstrukcí byl vojenský terénní automobil T 2, (dnes řekli 4 X 4), u něhož se tvůrci pokusili spojit výhody vzduchem chlazeného motoru s jednoduchostí a spolehlivostí dvoudobého motoru, s nímž měla Zbrojovka dokonalé zkušenosti z civilních automobilů.
Výsledkem byl zcela originální automobil s páteřovým trubkovým rámem, pro nějž byl speciálně vyvinut dvoudobý, vzduchem chlazený čtyřválec o zdvihovém objemu 2000 cm, který se dvěma karburátory Amal dával výkon 31 kW.
Motor neměl blok, ale jednotlivé žebrované válce a byl opatřen mohutným ventilátorem vpředu na ose klikového hřídele.
Rám byl odpružen zajímavým způsobem. Polonápravy byly tvořeny ocelovými trubkami, které sloužily jako výkyvné rameno, ale byly také současně pouzdrem pro hnací hřídel. Kývaly podobně jako u vozů Tatra, přímo kolem osy pastorku soukolí rozvodovky.
Odpružení bylo provedeno vpředu dvojicí příčných listových pružin vespod rámu, na něž byla trubková ramena připojena svislými táhly. Vzadu byla jedna příčná listová pružina, umístěná nad výkyvnými rameny.
Vůz měl samozřejmě pohon všech čtyř kol, čtyřstupňovou převodovku s redukcí a dvěma zpětnými chody. Pohon předních kol měl vypínatelné závěrky obou diferenciálů. Podvozek byl vybaven dvouokruhovými kapalinovými brzdami.
Byly použity kulové zapouzdřené stejnoběžné klouby systému Tracta, které byly s velmi dobrými výsledky vyzkoušeny pro auto Z 5 druhé série. Svým uspořádáním a dokonalým zapouzdřením bez potřeby mazání se výtečně hodily právě pro použití na terénním voze.
Karoserie T 2 byla zvláštní a vcelku nepěkná. Byl to bezdveřový pikap s pevnou střechou nad dvěma předními sedadly, která tvořila jakýsi ochranný rám.
Ložná plocha byla určena bud' k montáži podélných laviček nebo k umístění lehké zbraně.
Vůz se dal také použít jako malý nákladní (střelivový), bylo počítáno s montáží palubní radiostanice Radioslavia.
Nechyběla vojenská a terénní výbava, tažný hák, hledáček a polní nářadí.
Oba prototypy byly předvedeny v roce 1938 komisi ministerstva ke zkouškám. Vůz T 2 byl přijat v roce 1938 komísí ministerstva a zařazen jako armádní typ do vojenských nomenklatur. Přesto k jeho výrobě nedošlo, ministerstvo se spokojilo s vozidly jiných značek, zejména Tatra a Praga. Při okupaci v roce 1939 po obsazení brněnské Zbrojovky byl prototyp odvezen neznámo kam.

Zdroj: AUTOMOBIL „Z“, Československá Zbrojovka a.s. Brno