PALBA.CZ

37 mm automatický bezzákluzový kanon –Kondakov


Protože čtenáři jsou „čeládka nevděčná“ a vždy se zajímají o něco jiného, než jim autor předkládá na stůl jako hlavní menu, zkusím další specialitku z oboru rotních PT zbraní RKKA.
Od roku 1927, kdy se vedení SSSR začalo opět věnovat rozvoji svých ozbrojených sil, se v konstruktérské sféře začala zúročovat teoretická vybavenost autorů zbraní na vyšší úrovni.
Jedním z konstrukčních směrů byla i snaha převést do vojenské praxe teorie raketového pohonu.
V polovině třicátých let konstrukce byly už tak vyspělé, že bylo přikročeno k vytvoření konkretních podob jednotlivých zbraní, se kterými se autoři ucházeli o jejich zavedení do výzbroje ozbrojených sil SSSR.

Veliké „sousto“si vzali konstruktéři M.N.Kondakov, Toločkov , když v r.1934 předložili projekt – leteckého automatického bezzákluzového kanonu 76 mm -, kdy pro funkci automatiky bylo využito odběru spalných plynů z hlavně a povýstřelového pohybu hlavně směrem vpřed!, v kombinaci s výstupní tryskou spalných plynů.
( Na rozdíl od konstrukcí automatických děl Kurčevského, který pro funkci automatiky využíval externí zdroj - stlačený vzduch.)
Tento konstrukční návrh žil svým doslova bohatým životem, kdy se u přepracované ráže na 45 a 37mm dočkal realizace a prošly úspěšně konstrukčními ( továrními ) zkouškami na NIAP.




Ve finále byla ráže 37mm přepracovaná do podoby rotní PT zbraně ( 1935-36, zapojil se Raškov) a byla zadána výroba 30ks kanonů na závodě č. 7. Zavedení do výzbroje se ale nekonalo, na závadu byly demaskující účinky spalných plynů.
I když zbran prokázala funkci bez závad, nízkou hmotnost a účinek granátů na úrovni 37 mm PTK vz. 1930.

Ráže: 37 mm
Úhel vertikální : -10/+15st
Úhel horizontální: 60st
Délka hlavně se závěrem: 1550 mm
Hmotnost bojová: 63 kg
Hmotnost granátu: 0,674 kg
Tlak v hlavni: 2450 kg/cm2
Nábojnice mosazná s plastovým (?) zakulaceným dnem.
Zásobník : 6 nábojů
Praktická rychlost střelby: 30 ran/min
Závěr vertikální klínový ( výstupní tryska se pohybuje se závěrem)




Proti konkurenci zbran využívala tlak v hlavni na úrovni puškových konstrukcí. Tedy nebyla nízkotlaká jako zbraně Kurčevského. A ta v kombinaci s klasickou dělostřeleckou nábojnicí zajištovala bezproblémový průběh hoření hnací slože. Pohyb hlavně vpřed eliminoval tlakové rázy v hlavni, svojí hmotností a jak předpokládám vratným ústrojím.
Podle všeho takto konstruovaná zbran byla křížencem klasického děla „raketových“ zbraní, který ale principiálně a ojediněle prokázal životaschopnost a plnou funkčnost. A podle mne její konstrukční principy si zasluhují pozornost především v dnešní době.
O této ojedinělé zbraně se toho moc neuchovalo. Ale procházela dalším vývojem, jak dokazuje fotografie z muzea na Poklonné Hoře. ( Zřejmě asi v ráži 45 mm)



Neidentifikovaná zbran nesoucí prvky konstrukce Kondatova

Zdroje:
http://alternathistory.org.ua/
Širokorad: Protitankové zbraně vlasti