PALBA.CZ

Jak již výše zaznělo, k zahájení úvodní fáze příprav vyústěných později do operace MATTERNHORN došlo v pozdním létě 1943, kdy AWPD oficiálně představilo plán bombardovací ofenzívy vedené vůči japonskému týlu z indických, respektive čínských základen. S přihlédnutím ke skutečnosti, že k prvním náletům došlo až v červnu 1944, lze velice dobře dovodit, jak trnitá cesta vedla k naplnění jejích cílů. Určitým dějinným paradoxem pak zůstává, že spletitost a náročnost logistického zabezpečení samotnou bombardovací ofenzívu poněkud zastínila. V této souvislosti se tehdy i nyní často nabízí otázka, zdali její výsledek alespoň částečně kompenzoval do operace investované obrovské úsilí a prostředky. Ať tak, či onak, rovněž i v podobě MATTERNHORNU lze však spatřit těžko zpochybnitelnou demonstraci spojenecké vůle. Vůle směřující ke zničení protivníka a současně tak zajištění si konečného vítězství.


Jak už to, tak bývá, ...

Dvorní rada prof. dr. Vítězslav Janovský: Válka a nemoci pohlavní. Přednáška proslovená dne 1. března 1916 v Brně v cyklu přednášek, pořádaných brněnskou Okresní nemoc. pokladnou. V Brně 1916. Nákladem Okresní nemoc. pokladny pro městský a venkov. okres brněnský. Kniha kamenotiskárna Typographia" v Brně.

Prof. MUDr. Vítězslav Janovský (1847-1925) byl český lékař se specializací v oboru dermatovenerologie a historik lékařství. Narodil se v Praze 2. července 1847 a studia na lékařské fakultě v Praze dokončil 15. ledna 1870. Pracoval na různých místech: v nalezinci, na oddělení vnitřních chorob, na kožním a chirurgickém oddělení všeobecné nemocnice. V roce 1872 pražské lékařské fakultě Habilitoval z epidemiologie a jako první český lékař také z dějin lékařství. Od tohoto roku byl primářem oddělení pro nemoci kožní a příjičné ve všeobecné nemocnici v Praze. Roku 1873 se oženil s Emilií Vydrovou. Roku 1883 byl jmenován mimořádným profesore

...

Ačkoliv bylo Japonsko v prvotním plánu o strategii využití letectva z července 1941, vypracovaném z popudu prezidenta Roosevelta nově ustanoveným Oddělením leteckého válečného plánování - Air War Plans Division (AWPD) a formálně nazvaném AWPD-1, zmíněno jen v obecné rovině. Bez jakýchkoliv dalších podrobností. Přesto v něm bylo možno nalézt základní premisu, doprovázející americké letectvo již od konce dvacátých let. Táhnoucí se pak přes léta třicátá, ve druhé polovině II. sv. války důsledně realizovanou na nebi Třetí říše, následně ukončenou ohnivými bouřemi japonských aglomerací.


Svého času tolik populární Douhetově doktríně, založené na tezi dominantní úlohy bombardérů v budoucích konfliktech, nebyly po vzoru evropských velmocí ušetřeny ani Spojené státy. Ovlivnění italským teoretikem a jeho následovníky pokračovalo i tehdy, když na počátku čtyřicátých let začaly za oceán proudit první zkušenosti z evropskýc ...

Jak je patrné z předchozího obrázků jsou jednotlivé ionosférické vrstvy v různých výškách od sebe odděleny a každá z nich má jiný vliv na šíření elektromagnetických vln. Je zde kmitočtová závislost, která způsobuje, že podle velikosti kmitočtu některé vrstvy vlny pohlcují, případně odráží nebo jimi vlny prochází. Zjednodušeně jako je znázorněno níže.


Vliv ionosférických vrstev na šíření elektromagnetických vln je dobře patrný například na rozhlasovém středovlnném vysílání. Zatímco přes den je slyšet jen pár nejbližších stanic, po západu Slunce se jejich počet rychle zvýší a po půlnoci jsou slyšet desítky stanic ze vzdáleností tisíců kilometrů. Je to způsobeno nejnižší ionosférickou vrstvou D, která pohlcuje střední vlny a dovolí jejich šíření pouze přízemní vlnou, existuje pouze přes den a její vznik je podmíněn přímým slunečním zářením. Po západu Slunce velmi r ...

Čechoslováci bojující ve francouzské Indočíně

Válka ve Vietnamu je pro nás spojená hlavně se zapojením USA a vlnou odporu mezi americkou veřejností včetně hnutí hippies, které proti americké účasti ve vietnamské válce protestovalo. Ve skutečnosti si za oněch 30 let Vietnam prošel hned třemi krvavými válkami a ve větší či menší míře u nich hrálo roli i Československo. Právě Československo patřilo mezi první státy, které v roce 1950 uznaly samostatnou Vietnamskou demokratickou republiku a současně proti její existenci v té samé době množství Čechoslováků bojovalo se zbraní v ruce.

Počátek celého konfliktu bychom měli datovat až ke konci 19. století, kdy po lítých bojích vznikla francouzská Indočína, která zahrnovala nejen území dnešního Vietnamu, ale i Laosu a Kambodže. A už od 30. let 20. století se snažili Vietnamci, zejména lidé okolo Ho Či Mina (1890-1969) prosazovat samostatnost své země. Během války bylo území obsazeno Japonskem a po jejich kapitulaci zde ...

Kaspar Hauser a vyvrácený mýtus

Nová genetická analýza mezinárodního týmu vědců pomohla rozbít dvě stě let starý mýtus o Kasparu Hauserovi, jehož příběh se stal jednou z nejzáhadnějších kapitol německé historie. Podle studie, která vyšla v časopise iScience, Hauser nebyl princem, jak se tradovalo, jeho přesný původ ale badatelé určit stále nedokázali. Kašpar Hauser byl mladík, který se v roce 1828 zdánlivě zničehonic objevil v Německu a tvrdil, že vyrůstal v žaláři a staral se o něj tajemný muž, kterého nikdy neviděl. Neuměl zpočátku mluvit ani psát a nosil s sebou anonymní dopis, v němž stálo, že byl od dětství držen v naprosté izolaci. Tento příběh okamžitě zaujal širokou veřejnost a z Hausera se stala celebrita. Tato pozornost se ještě zvýšila poté, když bavorský král Ludvík I. (1786-1868) nařídil, aby byl mladík ve dne v noci hlídán. To podpořilo spekulace, že ve skutečnosti by mohl být ...

Největšího dosahu dlouhých, středních a krátkých vln je možné dosáhnout pomocí prostorového šíření, které je také nejsložitější. Spočívá v tzv. ionosférickém odrazu. Vyslaná vlna se zde nejdříve odrazí od ionosféry, potom od zemského povrchu, pak znovu od ionosféry, a nakonec dopadne do přijímací antény. S řádnou dávkou zjednodušení si to lze představit stejně jako u kulečníku, úhel dopadu rovná se úhlu odrazu. Odrazů od Země a ionosféry může být i několik, to záleží na charakteru povrchu Země, kde k tomuto odrazu dochází a stavu ionosféry. Tyto okolnosti mají vliv na útlum odrazem přenášeného signálu a prakticky určují dosažitelnou délku spojení. Tímto způsobem šíření lze dosáhnout velkých vzdáleností, za určitých okolností může takto odrážená vlna oběhnout Zeměkouli i několikrát. Vždy ale platí, že čím je menší vyzařovací úhel antény, tím delší skok signálu lze dosáhnout a tím větší je také dosah spojení za jinak stejných podmíne ...

Hlava Olivera Cromwella

Pro zajímavost uvedu, že hlava Olivera Cromwella byla nasazena na bodec a vztyčena v 17. století. V Anglii byly hlavy zločinců, zejména těch usvědčených ze zrady, tradičně vystaveny na London Bridge. Hlavy se obvykle namáčely do dehtu, aby se zpomalil proces rozkladu. Trest byl někdy posmrtný, kupříkladu tělo Olivera Cromwella (1599-1658) bylo exhumováno, aby mohlo být pověšeno, sťato a rozčtvrceno, a jeho hlava byla nasazena na bodec a vystavena po dobu 30 let. Po jejím zmizení z Westminsteru byla v rukou různých soukromých sběratelů a muzeí až do 25. března 1960, kdy byl pohřbena na Sidney Sussex College v Cambridge. Symbolická hodnota hlavy se postupem času měnila. Původně byl vystavena na stožáru jako akt pomsty monarchie a varování pro všechny, kdo by jej chtěli následovat, ale v 18. století se stala historickou kuriozitou a žádanou relikvií. Vědecká studie později potvrdila její pravost.

Nenáviděný lord protektor Oliver ...

Rádiová komunikace probíhala převážně telegraficky, fonicky, případně radiodálnopisem. Každý typ komunikace používá jiný způsob modulace vysílače.
Technicky nejjednodušší typ provozu je telegrafní. Radista vysílá text pomocí telegrafního klíče v tzv. Morseově abecedě, kde má každé písmeno přiřazen jeden sled teček a čárek. V rytmu těchto teček a čárek je přerušovaná nosná vlna, generovaná vysílačem. Na přijímací straně je pomocí zařízení nazývaného BFO (Beat Frequency Oscilátor, česky „záznějový oscilátor“) přijímaná přerušovaná nosná vlna převedená do slyšitelné podoby – pípání v rytmu protistanicí vysílaných značek v Morseově abecedě.
Telegrafie je zde od samého počátku rádiového vysílání. Její značnou výhodou je vedle technické jednoduchosti potřebného zařízení i vysoká komunikační účinnost. Dobrý telegrafista dokáže přijímat i signály na hranici šumu a v prostředí, zarušeném atmosférickými výboji. To vše je ale vykoupeno nutnost ...

Kmitočtový rozsah radiostanice vymezuje nejnižší a nejvyšší pracovní kmitočet, na kterém je schopná pracovat. Kmitočet se dnes uvádí takřka výhradně v jednotkách Hz, což je počet úplných kmitů nosné vlny za jednu sekundu. V době, o které pojednává tato kniha, se spíše používal pojem vlnová délka, což je vzdálenost, kterou urazí jeden úplný kmit nosné vlny. Vzájemný přepočet je jednoduchý a vychází z konstantní rychlosti světla, která činí přibližně 300 000 km/s. Například vlnová délka 100 m je ekvivalentní kmitočtu 3 MHz a kmitočtu 15MHz odpovídá vlnová délka 20 metrů. Místo jednotky Hz se tehdy používala jednotka cykl (zkráceně „c“), například kmitočet 15 MHz se tedy uváděl jako 15 Mc.

Základní rozdělení kmitočtů, na kterých zpravidla pracovala tehdejší rádiová zařízení, vypadá zhruba takto:

Kmitočet vlnová délka označení angl. zkratka

• 30kHz – 300kHz 10 km – 1 km dlouhé vlny (DV) LF

• 300kHz – 3 MHz 1 km – 100 m střední vlny (SV)

...