PALBA.CZ

SAAB B-17 / S-17



Projekt letounu byl zahájen již v roce 1937 u firmy ASJA (AB Svenska Järnvägsverkstädernas Aeroplanavdelning) pod označením L-10. Tento byl nabídnu letectvu v roce 1938 a to jej (po srovnání s nabídkami jiných firem) vybralo pro další vývoj jako P-7, přičemž 29. 11. 1938 byla objednána dvojice prototypů. Původně byl stroj požadován pouze pro průzkum, ale posléze přibyl i požadavek na střemhlavě bombardovací versi.





Na letouny je vidět, že u firmy ASJA pracovalo mnoho amerických konstruktérů, typicky "americké" tvary stroj nezapře (trochu připomíná např. SDC Helldiver). Zajímavě byl řešen podvozek, který byl zatahován směrem dozadu, při střemhlavém útoku pak byly vysouvány jeho kryty a tyto působil jako aerodynamické brzdy. Kolový podvozek mělo být možno v případě potřeby vyměnit za lyžový. Pro pumovou výzbroj byla v trupu umístěn ...

EFW C.3603 / 3604

Švýcarsko nebylo za druhé světové války v nejlepší pozici...nebo se dá spíše říci, že bylo v pozici vysloveně špatné. Ze všech stran obklopeno státy OSY nebo jimi okupovaným územím...a jeho největší zbraní byly jeho banky. Nicméně na to se nedalo spoléhat a proto Švýcarsko dělalo, co mohlo, aby potvrdilo známe "Si vis pacem para bellum".

Letectvo měli Švýcaři poměrně silné a to z velké části díky vlastní výrobě. Jedním z důležitých strojů níže popsaný jednomotorový víceúčelový (průzkumný, bitevní a těžký stíhací) letoun. Tento začal být projektován pod označením C.36 již v roce 1935 firmou EKW (Eidgenössiche Konstruktions-Werkstätte). Objednávka však přišla až v roce 1938 a to na upravený stroj pod označením C.3600. Na rozdíl od původního projektu měl tento zdvojené SOP, avšak stále ještě pevný podvozek. První prototyp, C.3601, byl zalétán 15. 3. 1939. Poháněn byl ještě motorem HS 12Y-31 o výkonu 630 kW. Výkonnější HS 12Y-51 s výkonem 733 kW (připravována byla jeho li ...

SAAB 21 - J 21 (SWE)



Minule jsem tady něco málo uvedl o stíhačce J 22 která byla pro švédské letectvo – Flygvapnet - východiskem z nouze. Severské království nemělo rozvinutý letecký průmysl, ten se začal budovat pod tlakem mezinárodní situace. Ale již v roce 1941 byl zaveden do výzbroje bombardovací Saab B 17 a bylo rozhodnuto o začátku vývoje stíhacího letounu který nahradí používané italské a americké letouny. Pod vedením hlavního konstruktéra Frida Wänströma se začal rodit nový stíhací letoun který později dostal označení J 21A.



Již na první pohled je každému jasné, že byla zvolena poněkud neortodoxní koncepce. Kvůli odstranění špatného výhledu pilota a soustředění výzbroje v ose stroje byla použita konstrukce poháněná tlačným motorem. Ocasní plochy byly neseny na nosnících vycházejících z křídel. Problémem byl výběr motoru, uvažovaný hvězdicový motor - švéds ...

Švédsko... Při vyslovení slova Švédsko se asi většině lidí vybaví hokejisti, prohibice a sníh. Dalším skvělé osobní a nákladní auta, jiným sociální stát a neutralita. Většině příznivců vojenské techniky se dnes vybaví Gripen, jiným zase bezvěžový tank Strv 103. Ale kde je začátek vojenské výroby? Je to díky neúčasti tohoto království v obou světových válkách? To ať si každý přebere sám, dnes prostě švédský vojenský průmysl udivuje svět svými výrobky. A to není pro království s 9 060 430 obyvateli (nebo poddanými?) špatné vysvědčení. Podívejme se alespoň na vývoj stíhacích letadel, tedy na oblast, kterou může severskému království závidět mnohý vyspělý průmyslový stát.



Švédské vojenské letectvo – Flygvapnet - vzniklo 1.7.1926. Mezi typy letadel používanými v té době Flygvapnet najdeme pestrou směsici zahraničních letounů, vesměs zakoupených pouze v několika kusech. Švédové své letouny označují dle účelu. Stíhací ...

Atypický tank Tatra



V roce 1936 přišla firma Tatra s novým pojetím tanku, která přešla až do projektové fáze a později se stala předmětem patentové ochrany. U zrodu novátorského stroje s atypickou koncepcí stálo sečtení kladů a záporů klasického tanku stávajícího se z korby, ve které sedí řidič, motorového prostoru a věže s velitelem a střelcem.



Řidič v klasickém tanku má značně omezené zorné pole do stran i do dály. Z obou stran ho zmenšují blatníky a samotné pásy. Pohled do dály zase zkracuje umístění průhledů jen pár desítek centimetrů nad zemí. Řidič je tedy téměř stále závislý na velitelovi, který ho musí podrobně navigovat v nerovnostech terénu (nejen tedy v bojových situacích). Tato činnost naopak značně přetěžuje velitele, který má větší problémy s vyhledáváním nepřítele a s případnou rychlou reakcí v boji. Další problémy jsou s municí, která bý ...

Lehký tank Landsverk L60 / Strv. m/38/39/40 (SWE)





Když jsem ve svém minulém článku psal o transportéru Bv 202, zmínil jsem se o předválečné spolupráci mezi Československem a Švédskem. Mimo dodávky tančíku AH-IV-Sv byl na severu zájem i o lehký tank TNH-S, vybavený švédským motorem Scania-Vabis. Zatím co tančíky byly na sever dodány, přednost před naším skvělým tankem dostal domácí výrobek. Jistě zde vyvstane otázka proč tomu tak bylo. Jaký tank mohl v té době porazit asi nejlepší lehký tank na světě? Bylo za tím jako obvykle nějaké zákulisní jednání? Nemá cenu o tom spekulovat, švédská armáda dala přednost domácí konstrukci Landsverk L 60. A ta si zasluhuje alespoň menší připomenutí.



Prototyp lehkého tanku Landsverk L 60 byl postaven již v roce 1934. Ve své době se jednalo o velmi moderní konstrukci lehkého tanku. Tank byl převážně vyroben technologií svařování, č ...

I když nás už Akvaman oblažil „článkem“ o čs. kolohousenkách, přece jen si palba zaslouží trochu obsáhlejší článek o těchto značně nekonvenčních obrněných vozidlech.



Po první světové válce je u nás nastolena otázka směru vývoje obrněné techniky. Kolové obrněné vozidla se příliš nehodí to terénu, pásové vozidla nedosahují odpovídající spolehlivosti. Proto se armáda začíná zajímat o vozidla s kombinovaným podvozkem, které by vyráběl domácí průmysl. Domácí firmy mezitím nakupují v zahraničí licence na výrobu pásových a kolových tahačů. Ty posléze testuje i armáda. Jednalo se o výrobky německé firmy Hanomag, kde po válce působí ing. Vollmer. Ten za války pracoval na vývoji německých tanků.



Společně s firmou Hille-Werke z Drážďan (motory) byl po válce vyvinut z traktoru Hanomag WD-50PS kombinovaný podvozek ...

Lehký tank Praga P-IIa

Rozhodl jsem se i přes „velké“ množství reakcí na mé předcházející články o prvních čs. tancích (Tč-33 a LT-34) přihodit na Palbu další plechovku z produkce ČKD. Osobně se mi předválečné konstrukce ČKD líbí a proto si škodovácké tančíky a tanky nechám na nějaký pozdější termín...

Každý asi už slyšel o čs. tanku LT vzor 35 (Š-IIa). Tato poměrně složitá konstrukce plzeňské Škodovky byla vybrána jako tank podskupiny IIa, což byl tank pro potřeby jezdectva. Ve výběrovém řízení mu byl soupeřem lehký tank P-IIa, výrobek ČKD. Zadání pro výběrové řízení vydal VTLÚ (Vojenský technický a letecký ústav), mělo se jednat o lehký tank s čelním pancéřováním 25 mm, bočním 15 mm a rychlostí vyšší než 30 km/h. Že byl nakonec vybrán výrobek složitější výrobek Škody je již jiná historie, prý se projevila provázanost Škody a agrární strany...., takže dnešní „lobování“ se provádělo i za první republiky... Jen místo agrárníků jsou to ****** (strana začínající na L).

Ale zpět k tanku P-II ...

Prohlížel jsem články na Palbě a v sekci věnované Československu mezi lety 1918-1945 jsem nenašel prozatím žádný článeček o našem prvním sériově vyráběném tanku. Tímto tankem byl výrobek ČKD Praga P-II, v naší armádě označovaný jako Lehký tank vzor 34. (dále LT-34). Někteří můžou argumentovat sériovou výrobou „tanků“ Praga P-I (Tč vz. 33), což byla licenční výroba tančíku Carden-Loyd. Ovšem to byla licence a já osobně tyto vozidla mezi tanky neřadím.



Takže trochu historie. V roce 1926 se Hlavní štáb čs. armády zabývá možností vývoje tanků, Vojenský technický ústav má stanovit technicko-taktické data lehkého útočného vozu. Škodovy závody se prozatím do výroby tanků nějak nehrnuly, ČKD dodala projekt MT. Až v roce 1931 přichází projekt prvního lehkého čs. tanku klasické koncepce s továrním označením P-II. Jeho projek ...

IAR-80

Podľa niekoho tretie miesto v rýchlosti medzi stíhačkami na začiatku vojny spolu s príjemnými letovými vlastnosťami patrí práve konštruktérom menej známeho IAR-80.Rumunský priemysel nebol nijako vyspelý a viac dovážal ako vyrábal monoho v licenciách. Prvý vlastný typ postavila Industria Aeronautika Romana IAR v roku 1930. Od roku 1934 vyrábala továren v licencii poľský typ PZL P-11 a v roku 1937 kúpila licenciu aj na PZL P-24E. Zastaralosť koncepcie bola však už zjavná a túžba postaviť vlastný typ ( tá túžba je v mnohých krajinách aj dnes ) veľká. Cestu si zvolili konštruktéri s využitím konštrukcie trupu a kormidiel P-24E a na to napojili nové krídla zo zaťahovacím podvozkom.

Prototyp nového IAR-80 poháňal licenčný francúzky motor Gnome - Rhone o výkone 714kW ( 970 k ) a trojlistov nemeckou vrtuľou VDM.
Skúšobné lety typ absolvoval s dobrými výsledkami v máji 1939. Slabšia ale bola výzbroj dva guľomety ráže 7,92mm. Rumuni si dokonca opatrili dobrozdanie od známeho francúzkeho zal ...