Pche. Dokonce byly snahy vybavit ponorky několika protiletadovými děly, a vytvořit z nich něco jako druhoválečný ÍGIS
![Very Happy :D](./images/smilies/icon_biggrin.gif)
Toť fše.
Moderátor: jarl
No prave ze bych ocenil kdybys technickymi detaily unavoval, protoze to je na co jsem se ptal. Takhle je to je to dost vagni. Myslim ze dlouhe nabijeni dory neni ani tak vec "fyziky" jako technicke realizace. Bylo to delo zeleznicini, sotva ho ta zeleznice uvezla, snazili se ho udelat co nejmensi. Myslim ze zeleznicni / polni delo treba i raze blbych 400mm bude strilet mnohem pomaleji nez lodni delo, protoze tam nebude tak dimenzovany system nabijeni, pohonu... ale na lodi si to dovilit muzes.Protože zcela pomíjíš základní fyzikální zákon, který zní: „Fyziku neochčiješ.“ Nebudu unavovat podrobnostma, dodám jen drobný historický fakt, i když se zdá, že ve svém fanfarónském rozletu podobnými detaily pohrdáš. Železniční dělo Dora vystřelilo na Sevastopol 48 nábojů ráže 800 za pět dnů, tj. ani ne deset za den, tj. cca jeden za dvě a půl hodiny. A není moc námořních bitev, které by trvaly dvě a půl hodiny...
Ok - ohledne hluku toho moc ric schopen nejsem...Asi takhle: Kdyby ses po zdejším webu trochu rozhlédl, asi by ses takhle neptal. Uvedu dva malé názorné příklady, co jsou lodní děla zač:
- u francouzské třídy Courbet byly barbety 138 mm děl umístěny i přímo pod dvoudělovými věžemi ráže 305. Po každých cvičných střelbách obsluha 138 mm děl vyhledávala pomoc ušního lékaře a aby tam vůbec někdo sloužil, fasoval zvláštní příděly vína...
- u třídy Jamato Japonce zajímalo, zda člověk vydrží na palubě i v době palby hlavních baterií. Proto dali na palubu klece s morčaty a zkusmo vypálili pár ran. Morčata de facto sublimovala, zbylo po nich jen pár chlupů.
Dolet štandardnej V-1 s 850 kg hlavicou bol cca 240 km...asija píše: SK - to me clekem zaujalo V-1 proti lodim - bylo tehdy mozne ji tak dobre navadet? A na jakou vzdalenost to melo strilet?
no od toho by tam bol práve ten vrtulník, z ktorého by tú V-1 navádzali na cieľ (podobne ako Hs 293 z lietadiel)... V-1 by sa odpálila daným smerom a pred cieľom by z autopilota V-1 sa preplo ovládanie rádiom na ovládanie z vrtulníku...asija píše:no jako verim tomu ze to navadet bylo mozne, spise me zajimalo to jak si predstavujes to navadeni mimo vizualni kontakt...
Pri bočnej salve vystrelené granáty dopadajú viac menej v línii. Čiže keby si sa im ty približoval čelne poskytoval by si súperovi ako cieľ celú svoju dĺžku (dajme tomu 270 metrov) zatiaľ čo on tebe len svoju šírku (dajme tomu 35 metrov). Rozdiel je zjavnýOptimalizace pro boj z boku misto ze predu
asija píše:Myslim ze dlouhe nabijeni dory neni ani tak vec "fyziky" jako technicke realizace.
Opravdu si myslíš, že tě před tímhle ochrání „docela tenký plech“?asija píše:Proti tlakove vlne/ohni te ochrani i docela tenky plech, to vubec nemusis byt ten mustek zvlast pancerovany aby ochranil pred vystrely z dela. Spise by mel mit nejaky lepsi tvar (aerodynamictejsi) aby se do nej neoprela ta tlakova vlna naplocho.
ano myslim, nemuzes soudit podle obrazku, to co je videt neni zadna exploze, ale horeni kyslikove deficitnich plynu produkovanych pri rozkladu nitroceulozy (napr. CO), nema to brizanci zdaleka srovnatelnou se skutecnou explozi. Vzdalene se to da prirovnat k air-fuel bomb ktere ale brizanci taky zvlast neoplyvaji, dokazi porusit mekke tkane, vyvratit baraky, ale pacerovym krytum/bunkrum nic neudela. Z do bunkru leda tak napumpuje a zase vycucne vzduch.Opravdu si myslíš, že tě před tímhle ochrání „docela tenký plech“?
no jo, to je sakra pravda, to je presne odpoved kterou jsem chtel.Pri bočnej salve vystrelené granáty dopadajú viac menej v línii. Čiže keby si sa im ty približoval čelne poskytoval by si súperovi ako cieľ celú svoju dĺžku (dajme tomu 270 metrov) zatiaľ čo on tebe len svoju šírku (dajme tomu 35 metrov).