Ramon píše:
Kolohousenky byly jenom nějaké pokusy, mohly se na to teoreticky použít dělostřelecké traktory, možná těžší náklaďáky - ale to by bylo v opevněném pásmu docela nebezpečné. U těžkého opevnění se počítalo s tím, že vraky budou odtahovat naše střední tanky, ale to by byla záležitost až roku 1939, kdy měly prapory středních tanků pro ŘOP vznikat.
Trochu zapomínáte na to, že tančíky by musely překonat protitankové zátarasy, které byly skutečně impozantní.
Ramon píše:Oerlikony pro první sérii Bk-534 byly objednány ve Švýcarsku, ale po Mnichovu byla objednávka stornována (tuším, že se dokonce pár kousků z téhle objednávky do republiky ještě dostalo). Bk-534 se začaly vyrábět až od léta 1938 a letectvo je začalo přebírat myslím v září - v té chvíli už bylo samozřejmě pozdě, ale pokud by nedošlo ke zrušení objednávky a ty Oerlikony se k nám dostaly, tak by myslím mohly být Avie dozbrojeny a to zpoždění by nebylo nějak veliké (i když i tak by bylo zásadní - nebyly k dispozici když je bylo třeba).
Díky Ramone, to je velmi podstatná informace. V podstatě potvrzuje to co tvrdím, že Bk-534 měly funkční uložení pro kanon a čekalo se pouze na její dodání.
Tím padá bod 1) Hanse.
1) Luftwaffe nebyla schopna nasadit letecký kanon dříve, než letectvo ČSR.
Ad 2)
Wehrmacht úmyslně nesprávně uvýděl chybné množství techniky, resp. bojových prostředků.
řeč byla do Mnichova 1938, o válečných hlášeních jsem se nikdy nepřel.
3) Bf 109 nebyly schopny doletět nad Prahu, resp. to pro ně bylo krajně obtížné.
Napsal jsem něco jiného - v případě leteckých soubojů by se museli s českými Aviemi vypořádat vcelku rychle. Třeba by bylo za pět minut hotovo, třeba by je dvacet minut dokázaly vymanévrovávat.
To už se skutečně nedozvíme a spekulace logicky vedou do extrémních postojů.
4) B-35/135 story
Jak vidíme na příkladu Německa, tak rozběhnutí letecké výroby po obdržení československého zlata se v roce 1939 rychle rozeběhlo (když měla německá vláda - přesněji Göring který tehdy vedl ministerstvo financí - čím zaplatit).
Byly zde dříve zmiňovány problémy s výrobou eliptického křídla, ale víme, že byla objednána zkušební série 10 ks do konce roku 1938, která byla po Mnichovu zrušena - cca tři letadla měsíčně.
Tj. v průběhu ledna se mohla rozjet skutečná sériová výroba např. 100 ks. Nevím, co je na této úvaze tak fantastického.
5) Rakety!
Pokud jsi schopen vystřelit na letící letadlo flakem a zasáhnout ho, můžeš na něj pomocí záměrného zařízení vystřelit NEŘÍZENOU raketou (osobně bych si to představoval spíše jako salvu několika raket, protože čas na výstřel je krátký a 80 cm dělo nedokáže tak rychle střílet) a zasáhnout ho. Zvuková rozbuška není zas tak složité a drahé zařízení.
Nedávno jsme se zde bavili o raketách na Me-262 a jejich velmi dobré účinnosti. Už jsi zapomněl?