Mikojan Gurjevič MiG-21 "FISHBED"
Moderátor: Julesak
Mig-21 byl jednoznačně páteřní typ letectev států VS.
Jak jsme již zjistili, naše letectvo dosáhlo maximálního stavu jedenadvacítek v r. 1975.
Od začátku provozování Migů-21 byl základní verzí Mig-21F-13. Ten se také učil na leteckých školách ČSLA. Ve druhé polovině 70. let min. století se základní verzí stal Mig-21MF.
Počty verze "MF" však stačily jen na naplnění části bojových jednotek a k praktickému výcviku školy dále používaly Mig-21F-13.
Protože operační docvičení probíhalo v našem letectvu u bojových útvarů, nastupovali čerstvě vyřazení piloti k letkám vyzbrojeným právě stroji Mig-21F-13. Po dosažení určitého stupně schopností pak přecházeli k letkám s vyššími verzemi tohoto typu.
Přijmutím Migu-23 do výzbroje stíhacího letectva PVOS došlo k narušení této praxe. Letouny Mig.21F-13 vyřadil 1. slp ze své výzbroje a "MF-ky" ( šedivky) se staly výzbrojí 3. letky, 1. letka zaváděla Mig-23MF/UB. A tak u tohoto útvaru získala výcviková letka nejmodernější dvacetjedničky, zatím co 2. letka ( přepadová) létala Mig-21PFM. Tak tomu bylo od zimy 1978 do léta 1981. Příchodem Migů-23ML na podzim 1981 ke 2. letce 1. slp zmizely z výzbroje "PFM-ky" a nově docvičení piloti přecházeli z Migů-21MF na nový typ, pokud zůstali příslušníky tohoto pluku nebo posílili řady létajícího personálu přepadových letek 11. slp v Žatci, či 8. slp v Mošnově.
Protože stíhací Migy-23 přicházely pouze ke 3. divizi PVOS, došlo na jaře 1983 k dalšímu přesunu Migů-21F-13 od této divize respektive od 11. slp. Jeho 1. letka převzala od 1. slp všech 13 Migů-23MF a 2 stroje Mig-23UB. A tak docvičování nových pilotů probíhalo u 11. slp na letounech Mig-21PFM, protože 2. a 3. letka tohoto útvaru měly ve výzbroji právě tyto dvacetjedničky.
Stíhací pluky 10. LA - 4. slp Pardubice, 5. slp Plzeň 9. slp Bechyně - se nikdy novějšího typu letounu nedočkaly. Pouze po zavedení Migu-29 do výzbroje 11. slp převzaly tyto útvary od 1. slp část Migů 21MF ( šedivky), když 3. letka 1. pluku získala ze Žatce vrácené Migy-23MF/UB.
Jak jsme již zjistili, naše letectvo dosáhlo maximálního stavu jedenadvacítek v r. 1975.
Od začátku provozování Migů-21 byl základní verzí Mig-21F-13. Ten se také učil na leteckých školách ČSLA. Ve druhé polovině 70. let min. století se základní verzí stal Mig-21MF.
Počty verze "MF" však stačily jen na naplnění části bojových jednotek a k praktickému výcviku školy dále používaly Mig-21F-13.
Protože operační docvičení probíhalo v našem letectvu u bojových útvarů, nastupovali čerstvě vyřazení piloti k letkám vyzbrojeným právě stroji Mig-21F-13. Po dosažení určitého stupně schopností pak přecházeli k letkám s vyššími verzemi tohoto typu.
Přijmutím Migu-23 do výzbroje stíhacího letectva PVOS došlo k narušení této praxe. Letouny Mig.21F-13 vyřadil 1. slp ze své výzbroje a "MF-ky" ( šedivky) se staly výzbrojí 3. letky, 1. letka zaváděla Mig-23MF/UB. A tak u tohoto útvaru získala výcviková letka nejmodernější dvacetjedničky, zatím co 2. letka ( přepadová) létala Mig-21PFM. Tak tomu bylo od zimy 1978 do léta 1981. Příchodem Migů-23ML na podzim 1981 ke 2. letce 1. slp zmizely z výzbroje "PFM-ky" a nově docvičení piloti přecházeli z Migů-21MF na nový typ, pokud zůstali příslušníky tohoto pluku nebo posílili řady létajícího personálu přepadových letek 11. slp v Žatci, či 8. slp v Mošnově.
Protože stíhací Migy-23 přicházely pouze ke 3. divizi PVOS, došlo na jaře 1983 k dalšímu přesunu Migů-21F-13 od této divize respektive od 11. slp. Jeho 1. letka převzala od 1. slp všech 13 Migů-23MF a 2 stroje Mig-23UB. A tak docvičování nových pilotů probíhalo u 11. slp na letounech Mig-21PFM, protože 2. a 3. letka tohoto útvaru měly ve výzbroji právě tyto dvacetjedničky.
Stíhací pluky 10. LA - 4. slp Pardubice, 5. slp Plzeň 9. slp Bechyně - se nikdy novějšího typu letounu nedočkaly. Pouze po zavedení Migu-29 do výzbroje 11. slp převzaly tyto útvary od 1. slp část Migů 21MF ( šedivky), když 3. letka 1. pluku získala ze Žatce vrácené Migy-23MF/UB.
Naposledy upravil(a) Pop dne 25/9/2011, 06:22, celkem upraveno 1 x.
V tématu Mig-23 jsme si zavzpomínali na některé letecké kulišárny a omyly. Proto zde píši vzpomínku na podobnou drobnůstku u dvacetjedničky.
V průběhu spojeneckého cvičení "Štít 84" měl můj kamarád přidělen letoun Mig-21MF ev. č. 5581 a s ním trpěl na letišti v Žatci čtyři týdny ( v září nebo říjnu se mu ze střední opravy vrátil jeho osobní mazlík).
Ještě s kolegou, který měl stroj ev. č. 5603, stáli na stojánce, za kterou byly rozmístěny pozemní jednotky určené k závěrečné přehlídce. Samozřejmě, že zájem pozemáků o letouny byl velký nejen ze strany našich vojáků. Ale právě naši se opravdu u letounu "předvedli".
Při tradiční návštěvě u Migu s možností nakouknutí do kabiny, dva důstojníci motostřeleckého praporu okukovali PVD ( pitotka) letadla a jeden se zcela bezelstně optal, zda ten kulomet nemá příliš malou ráži.
Odpověď byla jasná: ,,Ale ta kadence a úsťová rychlost ......... ".
V průběhu spojeneckého cvičení "Štít 84" měl můj kamarád přidělen letoun Mig-21MF ev. č. 5581 a s ním trpěl na letišti v Žatci čtyři týdny ( v září nebo říjnu se mu ze střední opravy vrátil jeho osobní mazlík).
Ještě s kolegou, který měl stroj ev. č. 5603, stáli na stojánce, za kterou byly rozmístěny pozemní jednotky určené k závěrečné přehlídce. Samozřejmě, že zájem pozemáků o letouny byl velký nejen ze strany našich vojáků. Ale právě naši se opravdu u letounu "předvedli".
Při tradiční návštěvě u Migu s možností nakouknutí do kabiny, dva důstojníci motostřeleckého praporu okukovali PVD ( pitotka) letadla a jeden se zcela bezelstně optal, zda ten kulomet nemá příliš malou ráži.
Odpověď byla jasná: ,,Ale ta kadence a úsťová rychlost ......... ".
Naposledy upravil(a) Pop dne 29/12/2010, 20:16, celkem upraveno 1 x.
Nojo, Ty jsi byl dítě, ale pánové od motostřelců, oba důstojníci armády, by měli mít všeobecné informace v oblasti vojenství.
I mne, jako VZS na funkci VZP školili v oborech nesouvisejících s funkcí.
Ovšem pravdu máš, u Mig-21 šlo o velice častý názor. Přeci jen prodlužovací tyč PVD byla dosti masivní.
I mne, jako VZS na funkci VZP školili v oborech nesouvisejících s funkcí.
Ovšem pravdu máš, u Mig-21 šlo o velice častý názor. Přeci jen prodlužovací tyč PVD byla dosti masivní.
Opět přejímám část diskuse z tématu "Mig-23".
Výcvik mkadých pilotů na nový typ letadla, namísto vyškolování již zsběhlého kádru letců.
Toto rozhodnutí učinilo velení letectva ČSLA v první polovině 60. let při zavádění typu Mig-21. Vpodstatě generalita okopírovala řešení německé Luftwaffe při zavádění typu F-104 Starfighter.
Šlo o to, že po vyškolení a rozlétání dostatečného počtu velitelů letek, rojů a určitého počtu velmi zkušených instruktorů, byli do školícího střediska "Mladá" odesíláni hlavně absolventi letecké školy, aby se využil maximálně potenciál nové generace pilotů, kteří vpodstatě na Migu-21 začali i končili svou leteckou kariéru.
Jistě za to mnozí zaplatili daň nejvyšší, což částečně odpovídá situaci u Luftwaffe s jejímy Starfightery. Ovšem většina z nich ovládala Mig-21 opravdu mistrně a přes zastaralost typu na přelomu 70. a 80. let 20. století dokázali se svými letouny létat na hranicích lidských možností.
Výcvik mkadých pilotů na nový typ letadla, namísto vyškolování již zsběhlého kádru letců.
Toto rozhodnutí učinilo velení letectva ČSLA v první polovině 60. let při zavádění typu Mig-21. Vpodstatě generalita okopírovala řešení německé Luftwaffe při zavádění typu F-104 Starfighter.
Šlo o to, že po vyškolení a rozlétání dostatečného počtu velitelů letek, rojů a určitého počtu velmi zkušených instruktorů, byli do školícího střediska "Mladá" odesíláni hlavně absolventi letecké školy, aby se využil maximálně potenciál nové generace pilotů, kteří vpodstatě na Migu-21 začali i končili svou leteckou kariéru.
Jistě za to mnozí zaplatili daň nejvyšší, což částečně odpovídá situaci u Luftwaffe s jejímy Starfightery. Ovšem většina z nich ovládala Mig-21 opravdu mistrně a přes zastaralost typu na přelomu 70. a 80. let 20. století dokázali se svými letouny létat na hranicích lidských možností.
V jednom z témat o letadlech, již nevím ve kterém, se probírala rychlost otáčení letounů kolem podélné osy.
Mig-21 byl v tomto opravdu dobrý, hlavně verze"F-13". Při energickém manévru spojeném s rotací kolem podélné osy hrozil přechod do autorotace a tak piloti museli být opatrní. Na základě těchto vlastností Migu-21 také předváděcí piloti do sestavy zařazovali max. tři rychlé výkruty za sebou nebo kombinaci dvou doprava a dvou doleva, popřípadě až šest výkrutů na jednu stranu při nižší rychlosti otáčení. Dobrý pilot dokázal i při těchto evolucích udržet jedenadvacítku na hladině a hezky v ose bez zbytečných "sudů".
Mig-21 byl v tomto opravdu dobrý, hlavně verze"F-13". Při energickém manévru spojeném s rotací kolem podélné osy hrozil přechod do autorotace a tak piloti museli být opatrní. Na základě těchto vlastností Migu-21 také předváděcí piloti do sestavy zařazovali max. tři rychlé výkruty za sebou nebo kombinaci dvou doprava a dvou doleva, popřípadě až šest výkrutů na jednu stranu při nižší rychlosti otáčení. Dobrý pilot dokázal i při těchto evolucích udržet jedenadvacítku na hladině a hezky v ose bez zbytečných "sudů".
První verze letadel Mig-21 byly vybaveny pouze barospirografem, který sloužil jen k zaznamenání rychlosti a výšky letu. Teprve příchodem letounů Mig-21U se objevuje na palubě tohoto typu záznamové zařízení "SARPP" - t. zv. černá skříňka, které zaznamenává i údaje motoru a různá další hlášení ( např. "Nouzový zbytek paliva" - OSTALOS 300 LITROV").
Díky tomuto zařízení byly prováděny mnohem podrobnější rozbory letů = zkvalitnění výcviku pilotů a současně bylo možné lépe pečovat o letouny a jejich motory, protože byly sledovány i cykly zapnutí režimu "MAXIMÁL" a "FORSÁŽ".
Mimo již uvedené parametry byl zaznamenáván také pokles tlaku kapaliny hydraulického systému pod minimální hranici, přetížení letounu a samozřejmě také nízký tlak oleje, otáčky a požár motoru.
Díky tomuto zařízení byly prováděny mnohem podrobnější rozbory letů = zkvalitnění výcviku pilotů a současně bylo možné lépe pečovat o letouny a jejich motory, protože byly sledovány i cykly zapnutí režimu "MAXIMÁL" a "FORSÁŽ".
Mimo již uvedené parametry byl zaznamenáván také pokles tlaku kapaliny hydraulického systému pod minimální hranici, přetížení letounu a samozřejmě také nízký tlak oleje, otáčky a požár motoru.
Chcel by som sa opytat, aky bol rozdiel medzi nadrzami verzii MF a UM?
Pytal som sa to technikov aj kolegov mechanikov, ale nikto mi nevedel rozumne odpovedat. Ide mi o to, ze ked som tankoval MF alebo aj PF, bolo nutne lietadlo ku koncu trocha rozkyvat, aby sa nadrze zaplnili celkom, a na UM to nutne nebolo, natankovalo sa to naraz. Ked som tankoval prvykrat v zivote MF, tak ked som uz bol plny a zavolal na technika, ten sa len usmial, zakyval masinou, trosku to zabublalo a hladina v nadrzi zmizla
Pytal som sa to technikov aj kolegov mechanikov, ale nikto mi nevedel rozumne odpovedat. Ide mi o to, ze ked som tankoval MF alebo aj PF, bolo nutne lietadlo ku koncu trocha rozkyvat, aby sa nadrze zaplnili celkom, a na UM to nutne nebolo, natankovalo sa to naraz. Ked som tankoval prvykrat v zivote MF, tak ked som uz bol plny a zavolal na technika, ten sa len usmial, zakyval masinou, trosku to zabublalo a hladina v nadrzi zmizla
To pavuk 29!
Určitý rozdíl v nádržích samozřejmě byl. Především verze UM měla méně paliva - 2 350 l oproti MF - 2 600 l. UM-ka lépe odváděla drenážním potrubím vzduch z nádrží a tak jsi nemusel "spárku" rozkolébat. U verze MF by probublání vzduchu trvalo dlouho, proto zkušenosti ,,velely" pohoupat letadlem ze strany na stranu. Tím se vzduchové bubliny rychleji uvolňovaly ze záhybů potrubí a na jejich místo mohlo palivo.
Ptal jsem se zkušených techniků Migu-21 a ti toto opatření používali úplně běžně v průběhu druhé poloviny času plnění, aby byl letoun rychleji natankován. Rozdíl v čase představoval až 4 minuty.
Jako bývalý mechanik si dokážeš představit, co u letecva představuje úspora 4 minut při přípravě letounu k dalšímu letu.
Určitý rozdíl v nádržích samozřejmě byl. Především verze UM měla méně paliva - 2 350 l oproti MF - 2 600 l. UM-ka lépe odváděla drenážním potrubím vzduch z nádrží a tak jsi nemusel "spárku" rozkolébat. U verze MF by probublání vzduchu trvalo dlouho, proto zkušenosti ,,velely" pohoupat letadlem ze strany na stranu. Tím se vzduchové bubliny rychleji uvolňovaly ze záhybů potrubí a na jejich místo mohlo palivo.
Ptal jsem se zkušených techniků Migu-21 a ti toto opatření používali úplně běžně v průběhu druhé poloviny času plnění, aby byl letoun rychleji natankován. Rozdíl v čase představoval až 4 minuty.
Jako bývalý mechanik si dokážeš představit, co u letecva představuje úspora 4 minut při přípravě letounu k dalšímu letu.
Jasne, ze mala sparka, pochopitelne, menej paliva, to viem. A vdaka za vysvetlenie
Ja som si postupne vypracoval na to taky grif, ze som pri tankovani sice sedel obkrocmo na trupe, ako prakticki vsetci, ale ja som nacuval zadkom ku kabine. Malo to viac vyhod: mensie riziko, ze skonci nejake palivo v kabine, kedze som ju zakryval "vlastnym telom" (nie vzdy bolo mozne kabinu zavriet pocas tankovania) ale aj tym, ze som bol viac vpredu od taziska, lahko som rozhojdal lietadlo aj sam (nazval som to metodou opiteho cervika
), nemusel som zliezat, resp. poziadat niekoho dole, aby ma rozkyval. Dalsou vyhodou bolo, ze pri nocnom lietani som si netienil reflektory na stojanke (Bechyne) a pomocou krytu nadrze som si mohol dovnutra hadzat "prasiatka" aby som videl hladinu.
Ja som si postupne vypracoval na to taky grif, ze som pri tankovani sice sedel obkrocmo na trupe, ako prakticki vsetci, ale ja som nacuval zadkom ku kabine. Malo to viac vyhod: mensie riziko, ze skonci nejake palivo v kabine, kedze som ju zakryval "vlastnym telom" (nie vzdy bolo mozne kabinu zavriet pocas tankovania) ale aj tym, ze som bol viac vpredu od taziska, lahko som rozhojdal lietadlo aj sam (nazval som to metodou opiteho cervika
), nemusel som zliezat, resp. poziadat niekoho dole, aby ma rozkyval. Dalsou vyhodou bolo, ze pri nocnom lietani som si netienil reflektory na stojanke (Bechyne) a pomocou krytu nadrze som si mohol dovnutra hadzat "prasiatka" aby som videl hladinu.Pákistánské letectvo ( PAF) má ve svých řadách již dvě ženy - pilotky nadzvukových bojových letadel. Obě důstojnice pilotují letouny F-7 ( čínská mutace letounu Mig-21F-13).
Další dívky jsou již v kadetní škole PAF, procházejí náročným výcvikem a chtějí se prosadit na F-7, jako jejich zkušenější kolegině.
Další dívky jsou již v kadetní škole PAF, procházejí náročným výcvikem a chtějí se prosadit na F-7, jako jejich zkušenější kolegině.
Flogger G mě požádal o vložení odkazu na film: http://www.youtube.com/watch?v=KUPjoRnC1LM
"Jde o film pořízený ze dvou cvičení, kde probíhá hromadné opuštění letiště Žatec. Během staršího z nich byly použity letouny Mig-21PFM s pomocnými raketovými motory SPRD-99.
První část je v ruštině, druhá už je česky, ale jde vždy o produkt "ČAF", pořízený jako učební film pro studenty VVŠ a frekventanty štábních kurzů."
"Jde o film pořízený ze dvou cvičení, kde probíhá hromadné opuštění letiště Žatec. Během staršího z nich byly použity letouny Mig-21PFM s pomocnými raketovými motory SPRD-99.
První část je v ruštině, druhá už je česky, ale jde vždy o produkt "ČAF", pořízený jako učební film pro studenty VVŠ a frekventanty štábních kurzů."
