První stála osamocená vlajková bitevní loď California. Její smůlou bylo, že se právě chystala na admirálskou inspekci. Všechny přepážky zůstaly otevřeny a tak po zásahu dvěma torpédy v 8.05 bylo podpalubí poměrně rychle zaplaveno. Už v 10.02 nařídil kapitán opuštění lodě a na palubě tak zůstaly jen havarijní skupiny. Navíc v podpalubí zádě vypukly rozsáhlé požáry které postupně zničily veškeré ubikace, dílny a sklady situované v této části plavidla. I přes veškerou snahu posádky California po třech dnech dosedla na dno přístavu a nad hladinou zůstaly jen její nástavby. Zahynulo 98 členů posádky.
Dalšími v řadě byly vedle sebe kotvící Maryland a Oklahoma. 7 torpéd v rozmezí jen pár sekund rozervalo boční pancíř Oklahomy. Potom loď zasáhlo několik pum původně určených Tennessee. Ještě před 8.00 vydal velící důstojník fregatní kapitán Kenworthy rozkaz okamžitě opustit loď. Ne všem se to ale podařilo. Bitevní loď se rychle naklonila na levobok, během 15 minut se přetočila kolem podélné osy a její nástavby se zaryly do dna. Nad vodou zůstala jen část dna s kormidly a se šrouby. Z jejího nitra se nepodařilo uniknout 415 námořníkům. Někteří z mrtvých byli nalezeni s důkazy že ve vzduchových kapsách žili ještě v době kolem vánočních svátků.
Maryland byla před torpédy ochráněna právě Oklahomou. Byla zasažena jen dvěma pumami (navíc nešlo o protipancéřovou munici) a jen lehce poškozena. Z její posádky zahynuli jen 4 námořníci a loď byla jako první opravena. Nebylo ani nutno ji kvůli opravám vyřadit ze služby.
Stejně jako Oklahomu i West Virginii zasáhlo hned na začátku útoku 7 torpéd a 2 800 kg pumy. Štěstím bylo, že 4 torpéda explodovala proti hlavnímu pancéřovému pásu. Došlo sice k jeho úplnému zničení ale menší škody uvnitř samotného trupu zachránily spolu s jedním omylem WeVie před převrácením. Díky omylu byla tato loď jako jediná ve stavu protipožární pohotovosti. Jeden z poddůstojníků se při spatření prvních výbuchů na Fordově ostrově domníval, že na Californii kotvící stejným směrem došlo k výbuchu muničního skladu. Z vlastní iniciativy proto vyhlásil poplach pro havarijní týmy které se také zasloužily o to, že se plavidlo nepřevrátilo. Loď dosedla na dno rovně bez náklonu. Celkové ztráty mezi posádkou se zastavily na čísle 105. I zde se po vyzvednutí našla těla námořníků kteří žili ještě dlouho po potopení.
Teneessee zasáhly jen dvě pumy,velké škody však napáchaly trosky a rozstříknutá nafta ze zasažené Arizony. Na lodi vypukly rozsáhlé požáry jejichž hašení si vyžádalo celodenní práci. Poslední ohniska se podařilo dohasit dalšího dne ráno.
Další v pořadí Arizona byla stejně jako Oklahoma totální ztrátou. Přesto, že kotvila na vnitřním kotvišti, nebyla chráněna proti torpédům. Po jejím boku byla jen dílenská loď Vestal. Bitevní loď zasáhlo jen jedno torpédo ale jedna z pum prolétla dělovou věží č. 2 a přivedla k výbuchu její muniční sklad. Exploze odtrhla a rozdrtila celou příď lodi která se téměř okamžitě potopila. Dalších několik pum v rychlém sledu zničilo celou nástavbu. Ztráty byly obrovské, zahynulo 1103 členů posádky.
Posledním plavidlem na Battleship Row byla Nevada. Díky rychlé reakci posádky, a zahájení palby ji zasáhlo jen jediné torpédo. Posádce se podařilo uvést loď do pohybu a ta v 8.40 opustila své kotviště a vyrazila směrem ke kanálu ústícímu na širé moře. Při míjení hořících bitevních lodí byl na palubě Nevady takový žár, že dělostřelci museli ukrývat protiletadlové granáty. Potom plavidlo napadly stroje druhé japonské vlny. Loď zasáhlo 5 pum a admirál Kimel v obavě aby se ji Japoncům nepodařilo potopit v úzkém vstupu do přístavu nařídil aby s ní posádka najela na mělčinu poblíž. Zahynulo jen 50 námořníků, nástavby plavidla však byly téměř zničeny.
Na opačné straně Fordova ostrova napadlo 6 torpédových bombardérů víceméně omylem Utah. Tato původně bitevní loď byla přeměněna na cvičné dělostřelecké plavidlo. Byla sejmuta část hlavních děl a boční pancíř a zároveň byla posílena její pl. výzbroj. Dvě japonské posádky svůj útok dokončily a Utah se v 8.12 otočil dnem vzhůru.
Poslední z bitevních lodí Pacifického loďstva Pennsylvania byla před japonskými torpédy ukryta v bezpečí suchého doku. Díky účinné pl. palbě ji zasáhly jen dvě pumy, přesto se nevyhnula vážným škodám. V suchém doku byly společně s ní torpédoborce Cassin a Dovnes. Oba byly těžce poškozeny výbuchy vlastních muničních skladů a v doku vypukl rozsáhlý požár jež částečně zasáhl i bitevní loď.
Na hydroplánový nosič Curtiss kotvící severozápadně od Fordova ostrova dopadl jeden ze sestřelených letounů a způsobil požár. Po chvíli jej zasáhla puma střemhlavého bombardéru a způsobila rozsáhlé škody v podpalubí. Lehký křižník Raleigh zasáhla 250kg puma a torpédo. Došlo k zaplavení části podpalubí, loď se však podařilo zachránit. Další torpédo zasáhlo lehký křižník Helena, byla zaplavena jedna strojovna. Minonoska Oglala byla poškozena několika blízkými výbuchy natolik, že se kolem 10.00 převrhla.
Posledním zničeným plavidlem byl torpédoborec Shaw. Při útocích na Nevadu pohybující se po přístavu napadlo několik střemhlavých bombardérů suchý dok v němž byl torpédoborec. Plavidlo začalo hořet a v 9.30 vybuchla muniční skladiště na přídi. Trosky vymrštěné výbuchem lodě se našly až několik stovek metrů od vraku.
Kromě několika amerických stíhaček jimž se podařilo vzlétnout a čelit Japoncům, se nad přístavem v době útoku objevily dvě americké letecké skupiny.
Kolem 8.10 dorazilo 11 bombardérů B-17. Stroje byly naprosto bezbranné, kvůli váze neměly naloženu ani munici pro palubní kulomety a samotné zbraně byly uloženy zakonzervované v trupu. Většina z nich byla vážně poškozena, mnoho zásahů si připsali i protiletadloví dělostřelci z ostrova. Američané pálili na vše co bylo ve vzduchu a nerozlišovali vlastní a japonské stroje.
Druhým uskupením bylo 18 Dauntlessů z Enterprise. Letadlová loď se vracela od ostrova Wake a podle nařízení měla letecká skupina přelétnout na letiště na Fordově ostrově aby bylo možno provádět výcvik. Také tyto stroje byly napadeny jak Japonci, tak i americkými dělostřelci. Několik jich bylo sestřeleno a zbylé poškozeny.
I přes obrovské nadšení, které zavládlo na japonských lodích se našli nespokojenci. Fučida s Gendou doporučovali třetí útok, jež by se zaměřil na vybavení základny. Měly být zničeny loděnice a hlavně obrovské sklady paliva. Proti tomu se však postavil Nagumo a náčelník jeho štábu kontraadmirál Kusaka. Podle jejich názoru nemohl třetí útok přinést žádný výraznější úspěch, existovalo však riziko, že by útočící letouny utrpěly těžké ztráty. Stejně tak byl odmítnut i návrh aby japonský svaz obeplul Oahu a pátral po amerických letadlových lodích. Japonské tankery totiž odpluly na pozici předem určenou pro natankování a jejich opětné přivolání by znamenalo porušení rádiového ticha.
A tak se krátce po poledni 1. letecké loďstvo obrátilo a zamířilo k Japonsku. 16.12. se oddělila 2.divize letadlových lodí (Hirjú a Sorjú) a 8. divize křižníků (Tone a Čikuma) aby podpořila váznoucí obsazení ostrova Wake. Ostqatní lodě svazu dorazily do Japonska 23.12. a posádkám se dostalo slavnostního uvítání.
Naguma a jeho štáb uvítal osobně Jamamoto, ale toto přijetí bylo poměrně rezervované. I admirál by uvítal provedení třetího útoku ale nechtěl to nařídit. Odpovědnost nechal na veliteli na bojišti a Nagumo jeho očekávání nesplnil. Fregatní kapitán Kurošima dokonce Jamamotovi navrhl Nagumovo odvolání z funkce velitele svazu letadlových lodí, admirál to odmítl. Jako jeden z důvodů se často uvádí i to, že Jamamoto choval ke svému podřízenému úctu, on byl pouze synem vesnického učitele, zatímco Nagumova rodina patřila k nejváženějším šlechtickým rodinám Japonska. Tato úcta však o půl roku později přišla Japonce hodně draze.
Další části série:
Pearl Harbor - 1.část, úvod
Pearl Harbor - 2.část, miniponorky a útok na letiště
Pearl Harbor - 3.část, hlavní úder
Pearl Harbor - 4.část, výsledky a vyšetřování.
Pearl Harbor - 5.část, co mohli Američané vědět
Hořící a potápějící se California
Nevada při pokusu o únik. Ještě relativně nepoškozená.
Battleship Row. V popředí zničená Arizona
