Ono je všechno zajímavé, něco mluví pro i proti. Proč se například nezakopali ve výběžcích v Polsku podobně jako u Kurska? Samozřejmě, že lze napsat, že zaspali a útok nečekali.jmodrak píše:V ideálnom prípade 2 mesiace, ale keďže nebolo nič pripravené, tak skôr viac. Tak či tak, vhodné obdobie by prešvihli, pretože min ďalšie 1- 2 mesiace by potrebovali na záverečné prípravy. V ideálnom stave. Ale ten zďaleka nebol. A to všetko za reorganizácie. O tom, že v podstate neboli žiadne plány, príprava územia, infraštruktúry atď. je škoda písať.
Prostě to němeli sehrané podobně jako Němci ... nedostatek nákladních vozidel, mizerná logistika, žádné obrněné transportéry pro pěchotu.
Ale někdo si to začne vykládat, neudělali několik obranných pásem, protože chtěli sami zaútočit, ale zrovna tak lze napsat, že mohli doufat, že útok odrazí svými protiútoky. Nebo ještě neměli všechny prostředky k dispozici.
Říká se po bitvě je každý generál, a něco na tom bude
Od roku 1940 probíhalo znovu formování mechanizovaných sborů. Bylo jich sestaveno 9 a v březnu 1941 bylo přijato rozhodnutí o sestavení dalších 20 mechanizovaných sborů.
Pro to bylo potřeba 32 000 tanků, z toho 16 600 nového typu. Takové množství však nebylo kde vzít a na začátku Velké vlastenecké války, tak bylo zformováno méně než polovina určeného počtu mechanizovaných sborů.
Přesto to byla pochopitelně značná síla!
Více o mechanizovaných sborech na
www.vojna.net/portal/viewforum.php?f=58
Když si projdete jednotlivé sbory, dozvíte se, kde který byl, podle plánu krytí státní hranice.
Jak to např. vypadalo u Kyjevského vojenského okruhu?
Podle plánu krytí státní hranice byl 24.mechanizovaný sbor zařazen do sestavy rezervy velení okruhu. Na rozdíl od dalších okružních rezerv 24.střelecký sbor nevyrazil k hranici, ale zůstal v hlubokém armádním týlu. S využitím místa své dislokace mohl být sbor využit jak směrem k německé, tak k rumunské hranici.
22.června 1941 dorazil ke 24.mechanizovanému sboru a 45.tankové divizi rozkaz velitele Jihozápadního frontu o splnění krycího plánu. Podle všeho ostatní jednotky již tento rozkaz dostaly bezprostředně ze štábu sboru.
Dne 24.června dorazil rozkaz velitele Jihozápadního frontu o přesunu ke Křemenci. Sem již směrovala 14.jízdní divize s vedením 5.jízdního sboru a 146.divize 36.střeleckého sboru. V tomto místě velení frontu zřejmě předpokládalo vytvoření protiúderné skupiny pro otočení situace ve svůj prospěch.
24.mechanizovaný sbor musel absoluhovat přesun dlouhý 100 km od Proskuorva na Křemenec a to v podmínkách téměř neexistující automobilové dopravy, totálně opotřebované techniky a v podmínkách neustálých leteckých úderů. Když se dne 26.června dostali Němci ke Křemenci, 24.sbor se nacházel ještě 60 km od města.
Sbor se při tom přesouval pěšky. Ke konci dne 26.června se 216.divize dostala 25 km západně od Starokonstantinova a obě další tankové divize 35 – 40 km západně od Proskurova. Během následujícího dne urazily jednotky ještě 25 – 30 km a dosáhly prostoru Bazalija, Alexandrie...
... Další činnost zbytků sboru probíhala v podmínkách rozpadlé fronty a za obklíčení hlavních sil 6 a 12.armády u Umani.
Zdroj: www.vojna.net/portal/viewtopic.php?t=1235
-------------------------------------------------------------------
Na jaře 1940 začalo formování 10 protitankových brigád, ale k začátku války ještě nebyla tato činnost ukončena.
Vojenské dělostřelectvo příhraničních okruhů bylo zkompletováno zejména dělostřeleckými zbraněmi systemizovaného počtu.
U letectva před válkou převládala letadla starých konstrukcí a kolem 80% z celkového počtu ustupovalo moderním německým letadlům.
Předpokládalo se vytvoření nových 106 leteckých pluků, ale na konci května 1941 bylo sestaveno pouze 19 leteckých pluků.
Rudá armáda měla i výsadkové brigády.
Pro další rozšíření obzorů doporučuji třeba článek Sovětské železnice v období války
www.vojna.net/portal/viewtopic.php?t=830
A vlastně si projděte všechna témata od Hoblíka, který se tomu náležitě věnuje.
, neboť bez zásob a dostatečných kapacit prostě nemůžu dojít až do Berlína, natož k Varšavě nebo do Budapešti. 
. Myslím, že tudy cesta nevede. Řešme to jestli jsme schopni dokázat, či vyvrátit plán sovětského svazu na nenadálý útok proti Německu v roce 1941. Můj názor je, že na rok 41 sověti žádný útok nepřipravovali, a kdyby Miloš nevyzobával, ze Solonina jen zrníčka, musel by dávno napsat že si Solonin myslel totéž. Přesnou citaci co řekl ti Miloši rád přenechám, přece jen je Solonin tvůj kůň. A kdybys měl něco praktických zkušeností s vojenstvím, pochopil bys už z map, že rozmístnění RA v červnu 41 opravdu není moc vhodné pro obranu, ale zároveň bys věděl, se pro útok nehodí vůbec. Podle mého opravdu počítali s něčím, jako pružná obrana, tak jak to napsal Lord, která měla zastavit útok Němců. A následně podle vývoje situace se jednotky druhého a třetího sledu měly přeskupit přesunout ke frontě a na vhodných místech zahájit ofenzívu, nebo v případě, že nepřítel prorazí měly být použity jako záloha, s úkolem odstřihnout a zničit pronikající jednotky wermachtu. Jenže úroveň štábu RA byla taková, že si ani neuměli spočítat, jestli úkoly kladené na vojska jsou vzhledem ke kvalitě výstroje, možnostem výzbroje a úrovni výcviku reálné a splitelné. A to nebyly v tom je skryta i příčina katastrofy roku 41. teoreticky se dá souhlasit se Suvorovem, že se sovětský svaz připravoval na jinou válku, ale zároveň se musí doplnit, že se prakticky připravoval na houno 
