Pevnost Eben Emael

[Tuchačevskij]

V zimě se chystám obrázek trochu zvětšit a nakreslit přesněji. Mám ještě také pár věcí k vylepšení.

Nauč se to kreslit v grafickém programu a pak dát do 3D A propo, tu dětskou kresbu maginotovky jsi už našel, dej to sem pro pobavení.
Moc děkuji za uznání od Lorda! Jak už jsem psal. Obrázek jsem kreslil v pracovní době a hlavně tajně na kus papíru, který mi ležel v šuplíku. Vedoucí by mě zcela určitě nepochválil, když by to viděl. Ač je sám bývalej voják... Na práci s PC moc odborník opravdu nejsem. Musím obrázek znovu překreslit na papír a pár věcí doplnit a doladit (třeba kolejnice zaberaněné v betonovém prahu, znázornění dřevěného posuvného mostku a také zvětšit sílu čelních stěn) Potom by se s tím dalo pracovat dál. Obrázek (půdorys) překreslit třeba v AutoCADU. S tímhle programem jsem ale nikdy nedělel. Když by byl překreslen v tomhle programu, tak pak by se teprve dal udělat ve 3D. To by byla samozřejmě obrovská pecka a dá se říct, že splnění mého velikého snu. Projít se v pevnosti, kterou jsem sám navrhl Třeba se zde někdo najde, kdo by tohle dokázal. Alespon dát obrázek do podoby 2D
Jinak tohle je docela zajímavé:
Kresba Maginotky podle představ německého předválečného novináře...

Hodně podobná kresba z knihy pro děti Zbraně, které zasáhly do vývoje lidstva 2 Vydavatelstvo OBZOR Bratislava 1992...
A tady je konečně ta má slíbená dětská kresba (Jsem ročník 1985) MAGINOTKA Autor: Lukáš Klein 25.12 1997

Když jsem byl malej a měl jsem z něčeho strach, tak jsem si představoval, že se do takovéto nedobytné pevnosti ukryju a nic se mi tam nestane...

[Tuchačevskij]

---

Tuchačevskij - pozrel som sa na tvoj návrh vchodového objektu a mám niekoľko námietok...
- "zadné steny" objektu sú nakreslené veľmi tenké. "Pasívne steny", hoci aj ukryté v skale, sú u existujúcich objektov naopak veľmi masívne, obvykle značne masívnejšie ako steny so zbraňovými strieľňami. U takéhoto objektu by mohlo dôjsť k bočnému "podstreleniu" a prielomu "zadnej steny" do objektu, napríklad vpravo od vjazdu, alebo vľavo za miestnosťou so strieľnou pre krytie vchodu a diamantového priekopu.
- vjazd je priamy - neposkytuje prichádzajúcemu vozidlu ani personálu manipulujúcemu s nákladom žiadnu pasívny ochranu proti priamemu ostreľovaniu cez vchod objektu.

Když se podíváš na popisek k obrázku, tak je tam napsané, že se jedná o velepšení vchodového objektu pevnosti Eben-Emael U pevnosti Eben-Emael nebylo plánováno, že by se vůbec munice v průběhu bojů do pevnosti doplnovala (musela si vystačit s tím počtem, co tam byl dovezen v době míru). Kdežto francouzská Maginotova linie byla řešena jinak. Tam s doplnováním munice počítalo i v průběhu bojů... Proto byl vchodový objekt řešen zalomením a prostor překladiště se dal uzavřít vraty. V případě mého vchodového objektu se opírám částěčně o podobu reálného objektu na tvrzi Eben-Emael. Je ale vylepšen o řadu obranných prvků. Jistě sis všiml. Kdyžtak jsou pod obrázkem i vysvětlivky V mnou překonstruovaném vchodovém objektu je prostor překladiště opravdu skoro nechráněn proti přímé palbě. To z toho důvodu, že jsem při jeho konstrukci ani nepočítal s doplnováním munice v době boje. Spíš se jedná o jakési kryté překladiště (také proti povětrnostním vlivům) pro pohodlí osádky. Před zahájením boje by byla munice do pevnosti navezena. Auto by z překladiště vycouvalo, zavřela se za ním mřížová vrata, zašoupl se sklopný dřevěný mostek, který by tím otevřel 3,5 - 4 metrovou propast chráněnou granátovým skluzem nalézající se za mříží. Také by se zasadilo do betonového prahu před vjezd 5 kolejnic, které jsou proti vytažení jištěny postřelováním kulomety. (Jak z přední vchodové střílny, tak i boční střílnou) To vše pro případ, když by se nepřítel snažil první mřížová vrata zničit najetím techniky za předpokladu, že by ho nezničila palba proti tankového kanonu spřaženého s kulometem umístěným ve střílně vedle vjezdu. Vyjetí zásobovacího auta před zahájením boje už by bylo nutné jen z toho důvodu, aby nebránilo výstřelu kulometu z vchodové střílny ven do předpolí. Proto jsem zvolil jako první uzávěr mřížová vrata, skrze něž je možné vést palbu... Jinak co se týče tlouštky stěn jsem si tohoto nedostatku samozřejmě také vědom! Tenhle obrázek je první verzí. Při jeho překreslování tlouštku stěn samozřejmě dostatečně upravím. Hlavně na těch nejvíce exponovaných místech přesně, jak zde Alchymisto uvádíš

[Alchymista]

Co mi vyprávěl jeden průvodce v Dobrošově, tak na objektu Můstek Němci testovali nové dělostřelecké granáty (jestli jste tam někdo byl, určitě si pamatujete, že jeden tam zůstal do teď). Ty prý ničili belgické opevnění na jednu ránu, respektive pronikli dovnitř, přičemž proti našemu betonu, jak je právě vydět na Můstku, neměli šanci.

Šípovité mažiarové strely Röchling (Die Röchlinggeschosse) existovali v najmenej troch kalibroch a štyroch prevedeniach - 21cm Rö.Gr.42 Be.; 21cm Rö.Gr.44 Be.; 34 cm Rö.Gr.42 Be.; 34 cm Rö.Gr.44 Be. Prvé dve sú pre nemecký 21cm mažiar vzor 18, druhé dve pre dve rôzne trofejné zbrane (tuším francúzske železničné delá) kalibru 34cm a 35,5cm.
Ich priebojnosť je iste úctyhodná, ovšem treba zobrať do úvahy, kedy boli skúšané a za akých podmienok. Navyše, čo sa nie vždy uvádza, strely trpeli počas skúšok veľkým rozptylom a ich účinnosť proti podzemným galériám vyžaduje pomerne presnú znalosť priestorovej polohy chodieb a galérií. Tiež dostrel je síce uvádzaný cez 11000 metrov, ale na takúto diaľku je uhol dopadu strely "značne neefektívny" - počiatočné rýchlosti neboli nejak vysoké, pokiaľ sa pamätám, uvádza sa zväčša 350-370m/s.

Mám zde také v plánu otevřít debatu na téma SOVĚTSKÉ PERMANENTNÍ PŘEDVÁLEČNÉ OPEVNĚNÍ.

Tak tomuto plánu jednoznačne tlieskam.

Sovietsky zväz je z "bunkrologického" hľadiska "terra incognita" - a nielen u nás. "Stalinova" a "Molotovova" línia, opevnenie Sevastopolu a ďalších čiernomorských prístavov, Leningradu, Murmanska, ale i prakticky neznáme sovietske opevnenia a opevnené rajóny na Ďalekom východe (Vladivostok, Sachalin - a mnohé ďalšie) sú pre nás doslova "poľom neoraným", ukrývajúcim mnohé unikátne objekty a stavby. Viem o nich, že existovali a sčasti ešte existujú, a že boli využívané i v povojnovom období - ale to je asi tak všetko.

[Stuka]

Tu je Molotova línia:


A tu je o nej písané:
http://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9B%D0% ... 0%B2%D0%B0

[kopapaka]

Požiadavka vojenskej správy bola minimálna pevnosť betónu 400kg/??? (jednotku si nepamätám), dosahovaná pevnosť betónu však bývala v niektorých prípadoch až ku 800kg/???

LO.vz.36 - běžné civilní normy - cca 200 kg/cm2
TO, LO.vz.37 - pevnost nesměla poklesnout pod 450 kg/cm2 ( po 21 dnech tuhnutí ).

[Lord]

Sešlo se nám tady toho více, takže budu reagovat na etapy, což se může hodit i při rozdělování vlákna.
Pátrači a Tuchačevskij díky, už jsem se trochu vyčerpal, ale pokud bude mít někdo dotaz, tak se možná něco zase rozvine. Všechno taky nevím a něco musím hledat, i když orientaci v tom mám. Osobně se zajímam hlavně o čs. opevnění, maginotovku, atlantický val. Historie opevňování je určitě zajímavá. Už od hradiště byla snaha budovat pevnosti nad údolími vodních toků, nebo vrcholech kopců, tam vznikaly hranice mezi kmeny a později i státy, posádky hlídaly přístupové cesty, apod.


Montgomery asi máš na mysli protibetonové granáty Röchling, ale ty se testovaly až letech 1940-41, mimo jiné i na našem opevnění. Na Dobrošově proběhly další zkoušky v roce 1943, zde došlo právě k postřelování pěchotního srubu N-S 72 Můstek. Ale opět je třeba uvažovat, že děla mířila z blízkosti, takové dělo se musí v bojových podmínkách včas zlikvidovat křížovou a krycí palbou. Třeba i z minometné věže.

Postavení německého dělostřelectva bylo od objektu vzdáleno 150 až 300 metrů. Za celý týden ovšem Němci nedosáhli průstřelu týlové stěny objektu. Přesto je interiér poničen. Obrázky, diskuse se vedla už tady http://www.palba.cz/viewtopic.php?p=94207#p94207

***************************************
Montgomery je kvalitou a houževnatostí betonku trochu posedlý Opravdu to není jen tak, tady třeba odborný článek, hlavně se to musí taky dobře zvibrovat, resp. upěchovat.
http://www.agg-net.com/resources/articl ... f-concrete

Kvalita betonu maginotovka vs. čs. opevnění přesně nevím, ale myslím, že si nezadala s našim. Asi by to šlo někde dohledat. Tvrze měly vydržet přímý zásah 356 až 406 mm děly.

Obecně pro lehká opevnění min. 200-250 kg/cm2. Objekty byly betonovány běžným postupem dle tehdy platných čs. norem, předepisujících pevnost betonu 200 kg/cm2 při použití 360 kg cementu na 1 m3 betonové směsi.
Pro těžké objekty měl mít beton pevnost minimálně 450 kg/cm2 (cca 4,5 MPa). Postavení objektu těžkého opevnění bylo mnohem náročnější. Betonování pěchotního srubu římské odolnosti trvalo pět až sedm dní a rovněž nesmělo být přerušeno. Kromě značné kubatury betonu je pro objekty charakteristická i velice hustá síť armovacího železa.

Pro stavby opevňovací se používá portlandského cementu, který počíná tuhnouti po páté hodině od přidání vody, avšak doba jeho tuhnutí je normální, tj. tuhnutí musí být skončeno do 15 hodin. Toho se dociluje větším přídavkem sádrovce a kysličníku křemičitého k surovině. Tímto posunutím počátku tuhnutí je umožněno zpracování zavlhlé směsi, která vyžaduje důkladného spěchování, nová vrstva je zpracována dříve, než začne tuhnout cement ve vrstvě spodní.

Těžké opevnění bylo projektováno v šesti různých stupních odolnosti. Jednotlivé objekty se lišily například tloušťkou stěn či stropu. První dva stupně byly označovány arabskými číslicemi 1 a 2, proto se jim slangově říkalo „arab“, či po vojensku objekt malého typu, zbylým pak bylo přiřčeno číslo římské I až IV, těm se analogicky říkalo „říman“ či objekt velkého typu.

Nejnáročnějším stavitelským úkolem bylo budování dělostřeleckých tvrzí, protože kromě staveb na povrchu bylo nutné hornickým způsobem vyrazit podzemní chodby a sály. Výstavba tvrze začínala z místa budoucího vchodového objektu. Celková doba výstavby dělostřelecké tvrze dosahovala asi dvou až tří let naplněných pilnou prací. Žádnou z plánovaných tvrzí se však u nás bohužel nepodařilo plně dokončit. Nicméně i tak je dnes její návštěva silným zážitkem nejen pro vojenské odborníky.

[Montgomery]

Lorde, každý má svou úchylku, díky za vyčerpávající odpověď.

[Lord]

Tuchačevský, ta dětská kresba dobrý, ja takhle zase kreslil "nepotopitelný těžce vyzbrojený lodě", bohužel to kdysi rodiče zahodili, a je to myslím škoda
Ale nyní se vrátíme do jiný ligy. Ten náčrt vstupního objektu Eben Emael má slabiny, kam jako ta vstupní chodba pokračuje? Výtahem nahoru Je tam dost prostoru na vykládku? Za zalomením a vraty by mělo být alespoň 11 metrů dlouhé překladiště. Zadní i boční stěny máš skutečně slabé, asi počítáš s tím, že objekt je zapuštěn do skály, tudíž dostatečně chráněn.

Ale ve skutečnosti zde je 3,5 metru vysoká protitanková stěna a v místech jejího zalomení stála kasemata pro boční střelbu. A tuto úlohu plnil i vchodový objekt B I, který území postřeloval zprava, zleva, i zepředu. Reálny objekt má navíc dvě patra. Je to jiná koncepce opevnění, navíc zasazená do specifických přírodních podmínek.


Modely, plány a fotky pevnosti Eben Emael, naštuduj.

Ale pokud chceš inspiraci ... určitě je dobrý udělat diamantový příkop a granátové skluzy. Ten chyběl i před dělostřeleckým srubem Maastricht.


Co se týče toho propadliště, na kterým si tolik zakládáš, tak by šel udělat "padací most" přes diamanťák. A ne jak to máš ty až uvnitř chodby. A dále bych pouvažoval i o samostatném vstupu a chodbičce pro pěší.


Půdorys objektu K-S-22a "Krok", všimni si např. zalomení galerie.


Vstupní objekt pevnosti Simserhof, zde je velkorysejší řešení střílen včetně kanónů.

Že se u Eben Emael nepočítalo s doplňováním munice během bojů je možná chyba, i když zásoby munice byly velké. Podzemí tvrze je mnohem rozsáhlejší a prostornější než kdekoliv jinde. Ta pevnost měla Němce zpomalit v postupu. A je asi fakt, že tím by splnila svůj úkol.

K dobytí Eben Emael, ano z existence fotbalového hřiště bylo jasné, že areál pevnosti není zaminován, takže je pro přistání kluzáků použitelný. Kdyby tam místo toho zatloukli kůly, dali překážky, tak by udělali lépe.

Další podstatná věc, projektanti moc nepočítali, že by se dostal někdo nahoru Takže byly zde sice zvony, ale spíše pozorovací než kulometné a hlavně to posádka asi moc nečekala. Některé objekty dokonce v době útoku nebyly vůbec obsazeny. Ty byly vyhozeny do vzduchu špeciálními kumulativními náložemi. Obdobně nebyly kryty postřelováním čelní stěny dělostřeleckých kanónů, opět tam dali nálož, chyběl i diamantový příkop. Posádka tvrze se sice ještě den snažila bojovat, ale postupně byly vyřazovány další a další objekty.
Zde se je možné podívat na fotogalerii.

[Tuchačevskij]

Jo, s kresbou jsem si jako malej vyhrál. Každej si hrál s autíčkama a já si kreslil pevnosti. Kreslím si je vlastně i v dospělosti. Měl jsem ale celkem chápavé rodiče, tak to nějak brali a stále berou. Dnes už jim vlastně ani nic jiného nezbejvá Jinak k mému náčrtu vstupního objektu Eben Emael: Objekt jsem zamýšlel, že by byl pouze jedno podlažní. Samozřejmě by mohl mít i podlaží dvě. Jako jeho předloha. Mohl by mít tím pádem mocnější zbranovou ochranu. Vstup do podzemí jsem zamýšlel po schodišti. Jako je vidět zde

Také by bylo dobré, když bych do objektu domaloval výtah na nakládanou munici (další věc, co musím dodělat) S tím prostorem na vykládku si myslím že to zase tak špatné není. Vjezd je dostatečně široky (nákladní auto by muselo samozřejmě parkovat co nejvíce u pravé stěny a zacouvat) S tím, že je objekt zapuštěn do skály máš samozřejmě pravdu! Proto jsem stěny nedělal tak silné. Čelní stěny ale samozřejmě v dalším nákresu udělám o dost silnější. To už jsme tady zminovali. je jasné, že i tenhle můj nakreslený vstupní objekt by byl chráněn palbou z ostatních objektů v jeho sousedství. Diamantový příkop a granátové skluzy můj oběkt také má a to v několika provedeních. Máš pravdu. Také jsem uvažoval, že by propadliště bylo řešeno mostem přes protažený diamantový příkop. Tím pádem bych mohl vypustit těch 5 kolejí v betonovém prahu. Propadliště bych ale přeci jen nechal pěkně ukryté v chodbě. Když bych přeci jen zvolil variantu "padací most" přes diamanťák, tak bych most neudělal padací, ale zašupovací. Aby mohla být vedena stále palba skrze uzavřená mřížová vrata. Jinak na samostatnou chodbičku pro pěší se dívám spíše tak, že by byla pro objekt slabinou... Vstupní objekt pevnosti Simserhof, je opravdu moc pěkně řešený! Je vidět, že projektant tohoto objektu si s jeho návrhem dal opravdu záležet. Samozřejmě pár chyb by se dalo také najít... Té pevnosti Eben-Emael bych vytkl to samé. Je zcela neodpustitelná absence krytí postřelováním čelní stěny dělostřeleckých kanónů a také úplná absence diamantového příkopu. Nechápu, jak tohle mohli projektanti úplně vypustit. Tenhle prvek je přeci zcela neodmyslitelný. Možná jim vadila vysoká hladina spodní vody z kanálu. To je ale nesmysl. Příkop šel udělat i tak, že by do něj voda neměla po jeho dokončení přístup. Každopádně bych ho tam zakomponoval i za tu cenu, že by byl částečně třeba i zatopený. Svou funkci by splnil a tou přeci bylo znemožnění dostat se přímo ke stěně, kde jsou umístěny střílny zbraní a ty postupně vyřadit náloží...

[wildesau]

Nazdar pánové, nevím jestli je tu vzpomínána tato kniha http://obchod.boudamuseum.com/knihy1-c1 ... 1940-i233/ , je to dobrý zdroj informací o Eben Emael.

[Lord]

Eben Emael označovali někteří za moderní opevnění, přesto mělo některé vážné nedostatky, snad nejvíce patrné je právě absence diamantových příkopů. Dále otočné kopule pro 12 cm kanony nebyly kryty kulometným hnízdem.
Ovšem ten odsuvný most v chodbě vstupního objektu v reálu je, resp. nyní prkenná náhražka. Co se týče obrázku tunelu se schody ... tak nevím ... to jako není moc vhodný pro přepravu munice! Nejlepší je ze vstupního objektu vozíkem převážet do podzemních muničáků a pak k jednotlivým objektům, žádný schody, ale rovná podlaha. A střelba přes mřížový vrata, no nevím možná jako nouzovka, ale taky se můžeš trefit do vrat ... na tom bych si zase tolik nezakládal.

A jestli tam byla spodní voda? To nevím ale asi moc ne, nebo by ta masa betonu musela stát na pylonech a nedělali by dvě patra, a beztak po vodě nikdo chodit neumí, ale plavat jo, ale vyčerpat se může vždycky, nebo když se to uzavře... Diamanťák měl taky bránit zasypání zeminou od dělostřeleckých výbuchů.

Pevnost byla vybudována v letech 1932-1938. Je divné, že si nevzali inspiraci od Francouzů. Ty vstupní objekty maginotovky jsou klasika, podobné jsou na dalších tvrzích.
**************************************************


Simserhof je špica svými střílnami protitankovými i kulometnými a zapuštením to terénu. Lahůdka pro bunkrology, ale kdysi zde pojali netradičně řešenou prohlídku, kdy vás sice povozí autobusem a promítají záběry, ale pro fajnšmekry to zase tolik není, neboť neprohlídnou všechny prostory tvrze.



Pevnost je vybaven dvěma vchody: jeden pro vojáky (zde i nasávání filtrace) a druhý pro munici. I ve vnitřní části existují četné obranné prvky, jako například železné brány, zasouvací most, střílny a další.

Více na
http://www.ww2f.com/wwii-today/55069-maginot-line.html
http://www.gauckler-niedernai.fr/magino ... serhof.htm
http://www.youtube.com/watch?v=o306rc9xaBw
http://www.youtube.com/watch?v=-_Z1CZ1yyxE



V roce 1944 využili Němci tvrz Simserhof a Hackenberg k obraně proti postupujícím americkým jednotkám, neměli však dost sil, aby zde zorganizovali systematickou obranu.

[Tuchačevskij]

Jo, ten odsuvný most v chodbě vstupního objektu v reálu opravdu je. Přišlo mě to dost zajímavé, tak jsem se jím inspiroval. Proč myslíš, že se projektanti uchýlili právě k tomuhle řešení??? Jinak až budu můj návrh předělávat, tak místo schodů udělám SVÁŽNICI, jak zde popisuješ... Ber to tak, že s tou střelbou přes mřížová vrata jsem chtěl ušetřit další střílnu, která tím pádem nemusí být umístěna v čelní stěně objektu. Mám tam jen dvě a ta třetí je v té sešikmené. Toho, že se trefím do vrat bych se zase tak neobával. Je jasné, že mřížová vrata by byla z masivních prutů a střelba z kulometu by je poškodila opravdu jen minimálně. Konec konců i u našeho opevnění se střelba přes mřížová vrata předpokládala Jak u LO, tak i u TO i když je pravda, že jen v ohrožení vchodu. Pevnost byla vybudována v letech 1932-1938. Je divné, že si nevzali inspiraci od Francouzů. Jak píšeš. Tohle mě také šokuje a stále si tu otázku pokládám stále do kola!!! Jinak chci si pořídit knihu od Milan BLUM, Martin RÁBOŇ - PŘEPADENÍ Německý výsadek na Albertově kanálu, útok na tvrz Eben-Emael a Mansteinovo seknutí srpem 1940. Tak jsem zvědavej, co tam se dočtu a také jsem zvědavej, jaké tam budou fotky

[Lord]

Protože nějakou ochranu ten vstup mít musel, když nechtěli chodbu vyhodit do luftu. Ten tunel je dost široký, takže na půlce by šla určitě udělat svážnice a na druhý schody. Střílení přes mříž je kravina, navíc máš omezený úhel palebného vejíře. Ta kniha je docela drahá. Kdyby to Belgičané udělali jinak, tak historie se mohla odvíjet trochu jinak.

[Tuchačevskij]

To je jasné, že mít nějakou musel. Mohli to ale přeci také vyřešit "padacím mostem" přes diamanťák. Pravda je ta, že to by asi sotva jen šlo, když belgičané žádné diamanťáky neměli Já to prostě nepochopím z jakého důvodu. Jo, ta kniha je docela drahá, ale koupím si jí. Lákají mě na ní hlavně ty desítky plánů a výkresů... Jsem na ní celkově zvědavej. Nikdy jsem ji v ruce neměl

[čet.Hrad]

Chceš fotky z E-E? Tak tady jich máš rovnou 102! Je to výběr z asi tisícovky fotek pořízených během jediného dne, na tak obrovské tvrzi je všude něco k focení. Je jen škoda, že jsem tam byl v době, kdy nebyl přístupný interiér, to je jen párkrát do roka. Ale určitě se tam chci vypravit znovu a i na další belgické tvrze a modernizované forty!
Všude v galerii máš nejen popisky k objektu nebo jeho části, ale i krátce úlohu/osud při německém kluzákovém útoku.
http://www.fronta.cz/fotogalerie/belgic ... eben-emael

[Montgomery]

Pěkný fotky a hlavně výborný popisky

[Tuchačevskij]

Je jen škoda, že jsem tam byl v době, kdy nebyl přístupný interiér, to je jen párkrát do roka. Ale určitě se tam chci vypravit znovu a i na další belgické tvrze a modernizované forty!
Všude v galerii máš nejen popisky k objektu nebo jeho části, ale i krátce úlohu/osud při německém kluzákovém útoku.
http://www.fronta.cz/fotogalerie/belgic ... eben-emael

Tyhle fotky jsem si už na fronta.cz prohlížel asi tak 100x a o čtení příspěvků ani nemluvě Také se přiznám, že jsem si plno fotek uložil. Fotky a popisky jsou moc pěkné!!! Chceš mi říct, že si to fotil Ty osobně? Vždycky jsem si přál viděl Eben-Emael na vlatní oči...

[Tuchačevskij]

Tak dnes jsem si konečně dovezl tu knihu PŘEPADENÍ Eben-Emael Má 582 stran a můžu říct, že je moc pěkně udělaná. Jsou tam i plánky. Něco pro mě a mé vylepšování Je tam zmínka o absenci skluzů pro granáty a diamantových příkopech. Prej je údajně belgická komise při stavbě požadovala... Každopádně z té knihy jde čerpat strašně moc věcí a to do úplného zešílení
Touhle knihou můžeme ve vláknu o Eben-Emael rozpoutat do slova a do písmene opravdové diskusní peklo

[Tuchačevskij]

Rekonstrukce na Eben-Emael:
Odpálení 50 kg kumulativní nálože na vrchlíku pozorovacího zvonu (typu EBEN) umístěného na objektu Maastricht 2.
K útoku na objekt je určeno družstvo č. 1. Srub je díky energickému veliteli seržantu Ponceletovi v okamžiku útoku plně obsazen, v pozorovacím zvonu se právě nachází seržanti Marchoul a David. Ti zmateni hlásí pohyb na stropě objektu i to, že někdo venku něco ke zvonu přináší. Pár vteřin nato vybuchuje na vrchlíku 50kg kumulativní nálož a trhá oba pozorovatele na kusy. Další výbuch následuje krátce poté u střílny č. 1.











Když by zvon nebyl konstruován pouze k pozorování a měl možnost po vyndání pozorovací vložky výstřelu z ruční zbraně, tak by útočníci jeho likvidaci opravdu tak jednoduchou neměli. Jak je vidět, tak umístění 50 kg kumulativní nálože není zase tak snadnou záležitostí...

[Montgomery]

To nebyl strop někým kryt? Zdá se mi to jinak jako docela slabé místo.